Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
2. Filosofická ethika je zařazena v pododdělení 0504 v oddělení 05 – Mravouka. Zpovědnice.
3. Přirozené právo je v pododdělení 1003: Přirozené právo v Oddělení 10 – Právo Katolické církve.
Na druhé straně logické myšlení sice tato matematika, fysika a chemie pěstují, ale logika v jejich rámci nesmí končit. Při styku s realitou pečlivý student časem pozná, že s těmito obory nevystačí. Matematické konstrukce užívající např. prázdnou množinu, nulu, záporná ba komplexní čísla, sice v realitě nějak fungují, ale je otázkou jak. Pokud člověk zůstane uvězněn v jejich rámci a nepostoupí k filosofické logice a k filosofii obecně, může to s ním špatně skončit. Může např. v NASA dokazovat existenci mimozemšťanů a UFO, může uvidět elektromobily jako šetřící životní prostředí, může tvořit jedy, viry i atomové zbraně, utkvět v (pseudo) vědeckém světě. Člověk prostě musí se svým vypěstovaným myšlením zavčas přejít k realitě. Také proto jsme obory v nadpisu omezili jako "středoškolské". A proč nezařazujeme třeba biologii? Jak se liší rod a druh v biologii a ve filosofii? čtenář se podívá do kosmologie a dozví se třeba toto: Ignorámus et ignorábimus; rody a druhy jsou v biologii jen konvenční, jak je to v realitě, nevíme, Vždyť i zařazení chemie do tohoto pododdělení je z těchto důvodů už hraniční.
První česká početnice v monnarchii. Vyšla osmkrát, naposledy 1871. K autorství: v roce 1845 vyšla v Jihlavě německá početnice jmenovaného autora Rechenbuch für Anfänger – nach den besten Quellen bearbeitet von Ignaz Rolletschek, která mohla sloužit jako originál.
Čtenáře možná zarazí zařazení do středoškolské matematiky; v tom případě postačí, když ještě několik let vyčká a sezná, že úroveň českých středních škol se na úroveň této početnice spolehlivě dostane.
Vejsada František, Talafous František, 1973
2. vyd. (1. vyd. 1969). Také jako ukázka úrovně našeho školství ještě na přelomu 60. a 70. let 20. stol.
Леман Андрей Андреевич, Болтя́нский Влади́мир Григо́рьевич, 1965
Jako memento thomistickým filosofům a učitelům thomistické filosofie – počet úloh v této publikaci a jenom těch v Theologické Sumě je srovnatelný, počet žáků a studentů a výsledky jejich výuky se srovnat nedají – tak jsou na straně filosofie ubohé. Také jako ukázka úrovně sovětského školství v 50. a 60. letech 20. stol.
Zhouf Jaroslav, Menšík Miroslav, Setzer Ota, Kraemer Emil, Štoll Ivan, 1957
Tento rozsáhlý vzorek odborného a vzdělávacího časopisu je poučný ze dvou důvodů: jednak pro svůj vzdělávací obsah, jednak proto, že přes svou domnělou odbornou nezávislost jednoznačně a pro mnohé i překvapivě dokumentuje společenskou a politickou situaci v našem státě. Je na ní zcela závislý.
Sledované dějiny Rozhledů lze jasně rozdělit na dvě části: První, vynikající a úctyhodnou část (kromě hlavního podílu daného stavem společnosti za pres. Antonína Novotného, i podílu skvělého vedoucího redaktora Menšíka, jemuž dobře sekundoval Setzer) do r. 1968, kdy došlo k pokusu o západní převrat a o implementaci západnictví do našeho života, a druhou, symptomatickou část do r. 1989, část, kdy se tuto implementaci už nikdy nepodařilo vytlačit a která nakonec skutečně vedla k plno"hodnotnému" západnímu převratu.
Jak můžeme tato dvě období pozorovat v obsahu Rozhledů? V prvním období Rozhledy dávaly vzrůst důvtipu čtenářů, rozvíjely jejich tvůrčí schopnosti (co se tím rozumí, dokonale ilustruje geniální a nepřekonatelný Сборник задач московских ... – viz v tomto pododdělení). Druhé období, snad "aby získalo více čtenářů" (které ovšem zřejmě postupně odrazovalo, náklady periodika ale neznáme), se stále více zaměřovalo na informace o důvtipu, na zajímavosti historické, zeměpisné, biografické – i filatelistické – o tvůrčích schopnostech kde koho. Redaktoři Rozhledů tomu nejen podléhali, ale ani se tomu nemohli bránit. "Doba" chtěla zajímavosti, chtěla informace, chtěla komzum. Po r. 1990 to ovšem již běží naplno a ani Rozhledy, ani Jčmf, ani MŠ, nikdo, s tím nemůže nic dělat. Jde o dnešní úpadek, kolosální úpadek západní civilizace. Normalizátoři po r. 1968 to ve své hlouposti nemohli zastavit. Několikrát ročně do Rozhledů vnutili trockistický, tedy rozvratný, nesouvisející úvodník, který postupný úpadek nezastavil, ale symbolizoval.
Popsaný úpadek péče o rozvoj rozumovosti je mnohostranný: dalším příkladem může být smutný osud zpočátku také výborné edice Škola mladých matematiků. Sv. 1 vyšel v r. 1961, edice ovšem také postupně přecházela do uvedených kolejí, až převrat 1989 ji nemilosrdně ukončil po svazku 61.
A stejně tak je velká škoda, že se thomisté, pokud ještě nějací jsou, věnují svým salónním úvahám namísto péče o středoškoláky po vzoru alespoň té první části Rozhledů, takže tu nebyl a není analogický filosoficko náboženský thomistický časopis. Od internacistických školských úřadů pomoc očekávat nemohou.
1.Matematická olympiáda
2. Fysikální olympiáda. Svazky měly končit šk. rokem 88/90, ale revoluční duch zabránil vydání už i svazku 88/89. Čtenář najde chybějící úlohy v Rozhledech mat.-fys. Pro dokreslení revoluční situace připojujeme zoufalé brožury s úlohami 30. až 32. roč. let 88/89 až 90/91
3. Chemická olympiáda měla za minulého režimu tu zvláštnost, že se konala v režii neziskovky, ne ministerstva školství (MŠ). Lajdáctvím při a po převratu došlo k tomu, že neznáme soutěžní úlohy z let 1975 až 1990 (pokud by se někde na školách našly, budeme velice vděčni za tento objev).
Ovšem po třiceti letech dnešního režimu se situace vrací ještě k horšímu. Režim je finančně na dně, MŠ má jen na inkluse a navíc se nelibě nese, že tu jsou chytří a pracovití studenti, kteří vyhrávají, a hlupáci a lenoši, kteří prohrávají, což je proti rovnosti. A tak se děje šílené:MŠ dává ruce pryč nejen znovu od chemické olympiády, ale i od olympiády matematické a fysikální (i když u MO a FO leccos zachraňuje JČMF)´ což se navíc jistě bude líbit ve školství panujícím psychohumanitářům.
A ještě zajímavost: Před r. 1967 se konala někde jen krajská kola, např. v Praze. Zmíněná komunistická neziskovka o tom vydala tři publikace
Macháčková, J .: Chemické olympiády v Praze, UDPM JF, Praha 1965
Macháčková, J .: Chemická olympiáda, Praha 1965-1966. UDPM JF, Praha 1967
Macháčková, J. – Novotná, M .: Chemická olympiáda v Praze 1966-1967.
Všechny tyto tři knížky byly během třiceti let po převratu zničeny: nejsou.
Poslední, 20. vyd. oprvé snad jiř 1918, Jiné vyd. vyšlo ještě r. 1980 – a pak až dodnes nic. Jedna prodavačka řekla: "Nač? Stačí vědět, kde se spustí počítač." A v Církvi, náboženství a v theologii je to to samé: stačí srdce a myšlení degeneruje.
Konspirátoři a desinformátoři tomu říkají neodvratný rozvrat Západu.
Také jako ukázka úrovně našeho školství ještě na přelomu 60. a 70. let 20. stol.
Horák Zdeněk, Krupka František, 1966
Příručka fyziky pro fakulty strojního inženýrství
Částka 1. O látkách neústrojných.
Částka 2., 3. Chemie organická a úvody theoretické.