Knihovna Libri nostri

Katolík by měl být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré." Zatímco věci nové jsou všude v nepřeberném počtu, věci staré málokdo zná. K jejich poznání nabízí své služby Knihovna Libri nostri.


ODDĚLENÍ    VŠECHNY PUBLIKACE    PŘEHLED AUTORŮ    ZÁKLADNÍ INFORMACE   PRO KNIHOVNÍKY


19 – Církevní zpěv a hudba

Katolická bibliografie tohoto oddělení 19

Tumpach Josef, Podlaha Antonín, 1913
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.

Oddělení je členěno takto:

1901: Dějiny█1902: Theorie obecně█1903: Theorie Chorálu█1904: Praxe Chorálu█1905: Varhany█1906: Lidový zpěv█

1901: Dějiny

Hudební obraz Brna do počátku 15. století. I. Chorální zpěv pod správou kostela jakubského. II. Cistercky chorál na starém Brně. III. Kuriální chorál u Sv. Tomáše.

Pokorný František, 1993
S laskavým svolením majitele autorských práv.

Dějiny posvátného zpěvu staročeského. Díl první, I. Od počátku křesťanství až do Karla, otce vlasti. II. Doba Karlova.

Konrád Karel, 1881

Dějiny posvátného zpěvu staročeského. Díl druhý, I. Posvátný zpěv český v 15. věku. II. Literátská bratrstva.

Konrád Karel, 1893
Dědictví sv. Prokopa, sv. 34.

Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách

Nejedlý Zdeněk, 1904
Netroufali bychom si zařadit knihu autora, který byl v 50. letech 20. století symbolem tuposti a objektem posměchu od celého národa. Na zač. toho století však platil ještě jen za pečlivého a vynikajícího znalce dřívější historie národního zpěvu. Ale jak šla léta, stále víc se pletl do všeho, až škodil, kde se dalo i nedalo. Časopis Hlídka, zde v pododdělení 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu), uveřejnil o tomto Nejedlého spisu recensi v roč. 22 / 1905 na s. 396 – 398 a o Nejedlého knize, na tento spis navazující (která je ale už mimo obor zájmu naší Knihovny), recensi v roč. 24 / 1907 na s. 454n.; obě recense, velmi příznivé, vkládáme za tento spis jako přílohu.

Roráte

Pešina Václav Michal, rytíř, 1846
Soubor devíti článků v ČKD otce kanovníka, prvního redaktora a ředitele Dědictví sv. Jana Nepomuckého v létech Páně 1835 až 1857 (v letech 1832 – 1847 byl současně redaktorem ČKD):
a) O Roráte, zwláště Králohradeckém. Pešina Václav Michal, rytíř (dále jen PV), ČKD 1837, č. 3, str. 518 – 528.
b) O rorátech a kancionálech. PV, ČKD 1837, č. 4, str. 675nn.
c) Roráte. PV, ČKD 1838, č. 1, str. 168n.
d) Roráte, zpěvy adventní ... Arnošta z Pardubic. PV, ČKD 1838, č. 4, str. 734.
e) Roráte. PV, ČKD 1839, č. 2, str. 411.
f) Roráte. PV, ČKD 1839, č. 3, str. 621.
g) Roráte. PV, ČKD 1842, č. 4, str. 770.
h) Roráte. PV, ČKD 1843, č. 4, str. 746n.
i) Roráte neboli radostné zpěvy adventní s nápěvy pro celý týden a štědrý večer. PV, ČKD 1846, č. 4, str. 786 – 791.

Motu proprio o obnově posvátné hudby z 22. listopadu roku 1903, Dekret posvátné kongregace obřadů o obnově posvátné hudby, Konstituce o liturgii, Gregoriánském zpěvu a posvátné hudbě z 20. prosince roku 1928

Pius X., svatý, Pius XI., 1938

1902: Theorie obecně

Cyrillská škola zpěvu

Chlum František, 1908
Schopnost zpěvu v českém národě mizí, omezuje se na stále užší okruh lidí. Mládež běhá ulicemi se sluchátky, v kostelích se pohupuje v rytmu orientálců, v hudební způsobilosti však proti nim beznadějně zaostalá, zpívat neumí. Čím to je, když hudebních škol naopak přibývá. Kdo byl dřív takovým ubožákem, že neuměl zpívat? Takoví téměř nebyli. Knížka je určena pro začánající zpěváky zejm. chrámové hudby, pouhých 126 stran a teorie jen pokud je jí třeba. Má tři kapitoly: 1. cvičení jednohlasá, 2. cvičení dvouhlasá, 3. zpěv gregoriánský. Je vhodná i pro samouky. Zájemce o gregoriánský chorál pak může pokračovat rukovětí Dobroslava Orla.

Duchovní hudba

Čala Antonín František, 1946
Dominikánská edice Krystal, sv. 73. Volně dostupné na internetu.

1903: Theorie Chorálu

Theoreticko-praktická rukověť chorálu římského pro bohoslovecké a učitelské ústavy pro kněží, ředitele kůru, varhaníky a přátele církevního zpěvu

Orel Dobroslav, 1899
Čtenáře naší knihovny možná zarazí, že v ní nenachází zpěvníky s lidovým zpěvem (zařazujeme jen průvody varhan). Je tomu tak proto, že lidový zpěv se do liturgie vloudil až v novověku a to jen někde (je typické, že rozbujel prvně u protestantů). Zastáváme názor, že lidový zpěv v konečném výsledku nelze regulovat žádnými předpisy a že moderní jeho kytarová, basová, bubnová a pod. podoba jsou zákonitým jeho vývojovým stadiem, nemluvě o tom, jaké revoluční výdobytky v této oblasti lidové tvořivosti lze u tohoto druhu zpěvu v budoucnu očekávat. Pro neliturgické použití (naoř. různé pobožnosti – jako je křížová cesta a pod.) by ovšem tradiční zpěvníky byly příhodné i pro naši knihovnu, ale zdá se nám, že pokušení používat je i při liturgii by bylo příliš velké. Bude-li čtenářský zájem větší, lze tuto věc znovu zvážit.

Úvod do studia gregoriánského chorálu

Venhoda Miroslav, 1946
Pro první seznámení.

Gregoriánský chorál – interpretace

Agustoni Luigi, Göschl Johannes Berchmans, Orel Jaroslav, 1996
Na základě Einführung in die Interpretation des Gregorianischen Chorals. Bd. 1, Grundlagen (1987). Bd. 2, Ästhetik (1992); některé části se tedy týkají nové mše. Volně na internetu.

1904: Praxe Chorálu

Liber usualis Missae et Officii

autor neuveden, 1939
(název pokračuje:) pro dominicis et festis cum cantu Gregoriano ex editione Vaticana adamussim excerpto. Často slýcháme, že nejsou vhodné kostelní písně: zde je k disposici skoro 2.000 stran nejrůznějších kostelních zpěvů a než je takový zájemce zvládne, má na dvacet let co dělat. Nebo je to tak, jak se říká, že když někdo nechce, je to horší, než když nemůže? Pro rozsah zpěvníku jsme jej rozdělili do tří částí: 1. Úvodní partie, Cantus ordinarii Missae, Cantus ordinarii Officii, Proprium de Tempore až po Feria VI. in Parasceve; t. j. po s. 713. 2. Proprium de Tempore od Sabbato Sancto, Commune Sanctorum, Missae votivae a Orationes duversae; t. j. ss. 713 až 1303. 3. Proprium Sanctorum, In Exsequiis, Officium Defunctorum, Missae pro Defunctis, Orationes diversae pro Defunctis, Quinque Absolutiones in solemnibus Exsequiis faciendae, Ordo sepeliendi parvulos, Appendix, Varii cantus ad Benedictionem Ss. Sacramenti; t. j. od s 1303.

Kyriale seu Ordinarium Missae, missa pro defunctis et toni communes missae

Pius X., svatý, 1920
Tuto zcela nepostradatelnou příručku přinejmenším pro každého římskokatolického kněze nabízí naše Knihovna ve třech vydáních: 1. Rok 1920 s podtitulem "iuxta editionem vaticanam a ss. PP. Pio X evulgatam"; 2. z roku 1932 s podtitulem "cum cantu Gregoriano ex editione vaticana adamussim excerpto et rhythmycis signis in subsidium cantorum Solesmensibus monachis diligenter ornato"; 3. totéž, s textem podle roku 1939.

1905: Varhany

Varhany, jejich zařízení a zachování

Skuherský František Zdeněk, 1884
Příručná knížka pro kněze, patronátní úřady, varhaníky a ředitele kůru, zvláště pak pro chovance ústavů pro zvelebení hudby církevní a pro čekatele na ústavech učitelských. Připojujeme časopisecký článek z internetu Varhany – Královský nástroj ve službách liturgie. Kozojed Pavel, 2005.

1906: Lidový zpěv

Kancionál čili kniha duchovních zpěvů pro kostelní i domací pobožnost. Díl I., II.

Bradáč Vincenc(?), 1864
Díl I. 1863, Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 48. Díl II. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 49. Je zde připojeno související dílo Hlas varhan 1 a 2 čili kniha obsahující harmonisované nápěvy duchovních zpěvů zahrnutých v kancionálu od Svatojánského Dědictví vydaném. Müller Josef, Bradáč Vincenc, Kolešovský Zikmund, 1864 (díl 1) a 1865 (díl 2), s díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.

Věnec nejkrásnějších písní Matce Boží

Janků Jan, 1941
Pozn.: P. Jan Janků byl superiorem salvatoriánské koleje, založené r. 1939 v Praze-Lhotce, která však na zákrok německého Gestapa musela r. 1943 ukončit činnost; salvatoriáni byli z Prahy vyhnáni a více se tam již nevrátili.

Koledníček. Sbírka vánočních koled.

Kratochvíl Josef, 1945
Msgre ThDr. JUDr. Josef Kratochvíl, papežský prelát, děkan a první prelát královské stoliční kapituly, kapitulní vikář brněnské diecese v letech 1941 až 1946 a 1953 až 1968 (imprimatur; kapitulní vikář byl podle Kodexu kanonického práva z roku 1917 kněz, který po dobu uprázdnění úřadu diecesního biskupa řídil diecesi jménem katedrální kapituly).

Pašije

Eichler Karel, Sýkora Jan Ladislav, Hejčl Jan, 1908
1. Pašije na Květnou neděli podle evangelia sv. Matouše, kap. 26. a 27. dle církevních nápěvů a dle zvyklostí brněnské diecese. Eichler Karel (upravil), 1908. 2. Pašije na Velký pátek podle evangelia sv. Jana, kap.18. a 19. dle nápěvu církevního a zvyklostí diecese brněnské upravil. Eichler Karel (upravil), 1908. Obojí převzato z Cesty k věčné spáse (zde 0603: Modlitby a rozjímání obecně). 3. Doplňujeme nehudebním materiálem Pašije na Velký pátek. Sýkora Jan Ladislav, Hejčl Jan, 1943.

Boží cesta – písně a modlitby katolického křesťana. Průvod varhan.

Martinů Jan aj. red., 1939
Boží cesta poprvé vyšla r. 1938 a naposledy r. 1968, také Průvod varhan vyšel mezitím několikrát. S díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.

Průvod varhan ke Zpěvníku Svatováclavskému

Loula Otto, Suchý František, 1930
Svatováclavský zpěvník – kostelní písně a modlitby. Vyšel asi v šesti vyd. mezi léty 1930 až 1948. S díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.

Český kancionál. Průvod varhan. 1 a 2.

Orel Dobroslav, Hornof Vladimír, Vosyka Václav, 1921
Český kancionál poprvé vyšel r. 1921, naposledy, v 17. vyd., r. 1968. Průvod varhan vyšel jen jednou. S díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.

Roráte neboli Veselé a radostné zpěvy adventní o vtělení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista v přečistý život Marie Panny (Spasytele, Krysta, Marye).

Arnošt z Pardubic, 1823
Po kolika stech letech po prvé tiskem vydal Jan František Pospíšil. Pozn.: K rorátnímu dílu kanovníka a rytíře Pešiny uveřejňujeme čtyři publikace. O této první se dohodl P. Pešina s vydavatelem o slevě pro údy Dědictví sv. Jana Nepomuckého. Následující je bez not, další je s doprovázením varhan od Jana Nepomuka Škroupa a poslední je soubor Páně Pešinových článků z ČKD.

Roráte neboli radostné Zpěvy adventní o vtělení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista v přečistý život Marie Panny.

Arnošt z Pardubic, Pešina Václav Michal, rytíř, 1839
Bez not. Ve prospěch Dědictví sv. Jana Nepomuckého 2. vyd. Poprvé vyšlo r. 1837 a 1838, 11. vyd. ještě u Pospíšilů vyšlo r. 1863, 14. vyd. 1885 – a pak už úpravy a výňatky nikdo nepočítal.

Rorate neboli radostné zpěvy adventní s nápěvy pro celý týden a štědrý večer zavedené za času Císaře a Krále Karla IV., přeslavné paměti a Arnošta, prvního Arcibiskupa Pražského, v Metropolitním chrámu Páně sv. Víta.

Arnošt z Pardubic, Škroup Jan Nepomuk, 1847
Opatřené nyní doprovázením varhan od Jana Nepomuka Škraupa. Jediné vyd. Knihu připravujeme