Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 16

,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


    Pozn.: 1. Jádro Zemí Koruny české tvoří České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví a po většinu doby také celá Lužice. 2. Zřízení tohoto oddělení (a také oddělení 02) Knihovny je rozšířením toho členění, které navrhl a používal Otec biskup Antonín Podlaha. Toto oddělení má totiž zásadní význam pro osvětu našich lidí: na prvním místě je ovšem osvěta náboženská (jí slouží všech 18 ostatních oddělení a dílem i oddělení 02), na druhém místě pak osvěta historická, která je v těchto ostatních odděleních obsažena jen implicitně, částečně. Národ svou historii bezpodmínečně musí znát a musí ji znát nezkresleně: bez toho, i kdyby byl sebevíc nábožensky vyspělý, nutně zahyne, budoucnost by nemohl mít. Je smutným paradoxem, že tato skutečnost je dokonale známa nepřátelům národa, kteří národní historii zamlčují a matou, ale nakolik je známa národu samému? 3. Mnoho dokumentů z dějin našeho národa 9. až 12. stol. je na adrese stránek společnosti Moravia Magna.

    1611 Praha

    V oddělení: Dějiny našeho národa

    Viz též pododdělení 1502: Posvátná místa v Zemích Koruny české.


    Průvodce Prahou a jejími církevními a dějepisnými památkami

    Flekáček, Josef, Vávra Josef, 1898


    Praha v květu baroka 1700 – 1718

    Novotný Antonín, 1949

    Leopold I., císařem Svaté říše římské, králem českým a uherským etc. v letech 1656 – 1705. Josef I. (císař Svaté říše římské, král uherský etc.), nekorunovaným králem českým v letech 1905 – 1911. Karel VI., císařem Svaté říše římské, králem českým a uherským etc. v letech 1711 – 1740, korunován českým králem 1723. Příznačně Novotného trilogie chvály a slávy pražského baroka končí rokem 1740, kdy nastoupila Marie Terezie, první tři roky dokonce nikoliv jako česká královna.


    Praha "temna" 1719 – 1729

    Novotný Antonín, 1946


    Praha doznívajícího baroka 1730 – 1740

    Novotný Antonín, 1947


    Klub Za starou Prahu

    Bečková Kateřina aj. red., 1900

    Klub byl založen 28. ledna 1900. Za starou Prahu-věstník klubu Za starou Prahu vycházel v letech 1910 – 1951. V letech 1970 – 1999 vycházely nepravidelně Zprávy Klubu Za starou Prahu a od r. 2000 opět začal vycházet Věstník Klubu Za starou Prahu; od r. 2006 je k disposici na adrese. Všechny chybějící tisky věhlasného Klubu by pochopitelně měly být doplněny. Uveřejňujeme alespoň Bestia triumphans. Mrštík Vilém, 1897, znovu vyd. Klubem 2001.


    Vyšehradský hřbitov – stručný průvodce

    Fojtů Alois Josef, 1945

    Dominikánská edice Krystal, sv. 71. Připravujeme vysvětlující komentář, bez něhož není kniha pro naši Knihovnu přijatelná.


    Chválení Prahy

    Zima Václav, 1940