Knihovna Libri nostri

 Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 13

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


V jednotlivých pojednáních o světcích jsou knihy o nečsl. světcích. Bibličtí světci jsou v pododdělení 0105: Biblické dějiny. Nebibličtí světci s úmrtím do r. 313 a světci s úmrtím po r. 313 do r. 800 – vizte oddělení 12 – Patrologie a patristika. Pokud kniha o pozdějších světcích podrobně pojednává současně i o čsl. posvátném místě vážícím se k pojednávanému světci, je zařazena v pododdělení 1502: Posvátná místa v českých zemích. Pojednání jen o čsl. světcích naleznete v pododdělení 1503: Čeští světci. Hagiografie Východu je někdy i v pododdělení 1405: Východ.

1303 Jednotliví světci s úmrtím po r. 1302 do r. 1563

V oddělení: Hagiografie


Johanna D'arc

Bloy Léon, 1925

Dobré dílo, sv. 84. Jediné české vyd. Orig.: Jeanne d' Arc et l'Allemagne, poprvé 1915.


Dejiny sv. Angely z Merici a ňou založenej rehole sv. Uršule. Sv. 1 (1. a 2. diel) a sv. 2 (3.diel).

Lahvičková Klotilda, 1942

K autorství – podle sdělení sester ze dne 3. 9. 2020 "v r. 1941 bola predstavenou kláštora v Trnave M. Klotilda Lahvičková, v r. 1943 to bola M. Stanislava Ernstová."


O svetle neprístupnom a o láske bez medzí. Život, mystické zážitky a duchovné naučenia Blahoslavenej Angely z Foligna.

Angela de Fulginio (svatá 2013), Chladný-Hanoš Maximilián, 1945

Dar Knihovně. Pán Bůh odplať.


Život sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele Tovaryšstva Ježíšova.

Badeni Jan, 1904

Hlasy katolického spolku tiskového 35, 1904, č. 1. Orig: Życie św. Ignacego Loyoli założyciela Zakonu Towarzystwa Jezusowego (1893 ke stažení na https://polona.pl, nově 1923).


Panna Orleánská – Vzpomínky jejího pážete a tajemníka Ludvíka de Conta

Clemens Samuel Langhorne (pseudonym Twain Mark), 1902

Jediné čes. vyd. Vyšly dvě úpravy, jednu připojujeme, druhou, novější,také s názvem Panna ve zbroji od geniálního Ladislava Jehličky nelze zde publikovat kvůli tomu, že stále opakovaně vychází. Orig.: Personal recollections of Joan of Arc : by the Sieur Louis de Conte (her page and secretary), poprvé 1896.


Panna orleánská – blahoslavená Johana z Arku

Debout H. L’Abbé, Eude Émile, Kopal Petr, 1910

2. uprav. vyd. 2011. Orig.: L’histoire admirable de Jeanne D’Arc – Pucelle D’Orléans, poprvé 1895.
Je uváděno, že autorem byl P. Petr Kopal. Na naši prosbu se ale odd referencí NK ČR podařilo zjistit, že jde vlastně o překlad a dokonce nalezli i autora a název originálu. Za tuto skvělou prácin jim náleží náš dík!


Jana z Arcu a České země (pohrůžka sv. Johanky husitským teroristům)

Jeanne d'Arc (svatá), Štěpán Václav, 1430


Mystikovo srdce

Henricus de Segusia, 1935

Vlastní životopis. Ze staroněmčiny přeložil Silvestr Braito. Myšlenky a život, sv. 1.


O věčné moudrosti

Henricus de Segusia, 1937

Dominikánská edice Krystal, sv. 26. 2. vyd., přeloženo ze staré němčiny (autor zván Heinrich [von] Suso, český překlad jej zove Jindřich Suso). Poprvé česky vyšlo L. P. 1895 v jiném překladu (autor zde nazván Seuse Heinrich). Lat. originál Horologium aeternae sapientiae. Děkujeme čtenáři M. za OCR (formatovano pro Kindle 3).


Tajemná slova – zjevení a vidění svaté Brigitty Švédské

Birgitta de Suecia (svatá), Braito Silvestr Maria Josef, 1938

Výběr (z) Revelationes. Dominikánská edice Krystal, sv. 32.


Listy sv. Kateřiny Sienské

Caterina da Siena (svatá), Dacík Reginald Maria, 1940

Vyšlo třikrát pokaždé v jiném překladu: 1. vyd. 1912 jako "Listy svaté Kateřiny Sienské v postupu časovém jak uspoř. byly Mikulášem Tomašem a vyd. 1860 ve Florencii" přeložil P. Antonín Stříž, 2. vyd. jako "[Svazek I. sc. spisů světice]" 1930 (u Kočího a u Florianové) P. Josef Vašica a 3. vyd. jako "Výbor z listů svaté Kateřiny Sienské" 1940 P. Karel Vrátný – Dominikánská edice Krystal, sv. 47. Uveřejňujeme všechny tři překlady.


Svaté Kateřiny Sienské Krátká rozmluva o získání pravé dokonalosti. Dialogus brevis S. Catharinae Senensis, de acquirenda vera perfectione.

Caterina da Siena (svatá), 1938

Soukromý tisk Krystal, sv. 7 (toto číslo není uvedeno). Latinsky i česky.


Panna Orleanská

Görres Guido von, Zimmermann Josef Václav, 1836

Originál Die Jungfrau von Orleans, 1834, přeložil a (dle titulního listu) i upravil P. Zimmermann Josef Václav (* 5. 2. 1804 Tomice, † 24. 6. 1877 Český Brod). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 3.


Životopis svatého Jana Kapistrána

Valouch František, 1858

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 15.


Svatá Angela z Mericiův (Anděla Mericiová) a duchovní dcery její

Procházka Jakub, 1862

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 24.


Svatý Jan z Boha, zakladatel řádu "Milosrdných bratří" a patron nemocných

Konečný Filip Jan(?), 1899

2. vydání má uvedeno: Upravil P. Š., vydal Jan Filip; se stejnými údaji vyšlo r. 1902 4. vyd.


Sv. František Xaverský, kněz Tovaryšstva Ježíšova, apoštol Indie a Japonska. Kniha 1. a 2.

Brou Alexandre, Rejzek Antonín Paduánský, 1920

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 92. Podle 2. vyd. francouzského spisu Saint Francois Xavier 1506 – 1548 P. Alexandra Broua S. J. (* 1862, † 1947) podává P. Antonín Rejzek S. J. (* 5. 11. 1844 Veselí u Mnichova Hradiště, † 6. 12. 1920 Praha) – jde o jeho poslední práci; při této příležitosti připojujeme jeho nekrolog z ČKD 1920, č. 9 + 10, str. 311n.


Jiskry sv. Ignáce. Scintillae Ignatianae.

Ignatius de Loyola (svatý), Hevenesi Gabriel, 1947

Uveřejňujeme tři tituly: 1. České 3. vyd. (poslední v tomto překladu; na titulním listu omylem r. vyd. 1941); 1. vyd. 1940, 2. vyd. 1941. 2. Scintillae Ignatianae, sive sancti Ignatii de Loyola, Societatis Jesu fundatoris apophtegmata sacra; per singulos anni dies distributa, et ulteriori considerationi propositae, 1756. 3. Scintillae Ignatianae Sive S. Ignatii De Loyola Sententiae Et Effata Sacra Quae Per Singulos Anni Dies Distribuit P. Gabriel Hevenesi S. J. Cum Appendice Continentte Sententias S. Philippi Nerii, 1919.