0202 Nauka o češtině a staroslověnštině

Krátky slovník jazyka cirkevno-slovanského so slovenským prekladom

Hirka Ján, 1993

K autorství: konečná odpovědnost.

Jozef a Asenech. Staročeské skládání, jež u františkánů v Praze objevil Josef Dobrovský; podle opisu Bořivoje Prusíka.

Dobrovský Josef (nálezce), 1925

Dobré dílo, sv. 86. Doporučil P. Dr. J. Hronek v ČKD 1927, č. 1, str. 61. Pečlivý jazykový rozbor díla na adrese.

Практична граматика руського язика

Волошин Авґустин Івановіч, 1928

2. vyd. Jde o gramatiku rusínštiny, jazyka blízkého ruštině, kterým se mluvilo a psalo nejen na Podkarpatské Rusi, ale i na mnoha místech Slovenska, a který je "nepříliš milován": Slováci jej válcovali slovenštinou, tzv. Ukrajinci ukrajinštinou a Rusové sice vzpomínají na dobu před tzv. VŘSR, kdy se azbukou psalo mnohde i na Slovensku, ale autora po osvobození Československa odvlekli do Moskvy pro jeho separatistiké tendence. A Češi? Ti už ani nevědí, že žili s Rusíny a Podkarpatskou Rusí, kde čeští učitelé mluvili a učili česky, ve stejném státě a protiruský separatismus dnes podporují ještě vehementněji než pomajdanoví Ukrajinci. Za pozornost stojí i to, že název publikace v azbuce byl z internetu téměř vymazán

Kapesní slovník lužicko-česko-jihoslovanský a česko-lužický.

Páta Josef, 1920

Prof. PhDr. Josef Páta (* 7. 8. 1886 Litomyšl, † 24. 6. 1942 Praha, Kobyliská střelnice), profesor lužické srbštiny na filosofické fakultě University Karlovy v Praze, slavista, popravený Němci.

Грамматика русского языка для народных школ епархии Пряшевской

Седлак Александр Иванович, 1920

Mluvnice rusínštiny (dnes místy na Slovensku a zakázané v Zakarpatí "na Ukrajině").

GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny. Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách.

Čajka František, Chromá Martina, Knoll Vladislav, Pilát Štefan, Spurná Kateřina, , 2017

Z portálu Gorazd, o němž v úvodu k tomuto pododdělení, přebíráme dvě brožury:
1. GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny. PhDr. František Čajka, Ph.D., Mgr. Martina Chromá, Ph.D., Mgr. Vladislav Knoll, Ph.D., PhDr. Štefan Pilát, Ph.D., Mgr. Kateřina Spurná, Ph.D. (Slovanský ústav). Projekt GORAZD zpřístupní široké odborné i laické veřejnosti výsledky dlouholeté práce české paleoslovenistiky: monumentální čtyřdílný Slovník jazyka staroslověnského (1966 – 1997) včetně Dodatků k I. dílu Slovníku jazyka staroslověnského (2016), ukázkovou část rozšířeného nového vydání Slovníku nejstarších staroslověnských památek (1. vyd. 1994), první vydaný svazek Řecko-staroslověnského indexu (2014) a jedinečnou staroslověnskou kartotéku čítající přes milion kartotéčních lístků. Mezi výstupy projektu budou patřit také speciální softwarové nástroje určené pro digitalizaci vícejazyčných slovníků výkladového či encyklopedického typu.
2. Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách. PhDr. František Čajka, Ph.D. (a kol.), Slovanský ústav. Publuikace tvoří podstatnou a nedílnou část českého písemnictví, kultury a vzdělanosti. Zároveň je také součástí širokého proudu slovanského písemnictví, které se rozvinulo zejména u jižních a východních Slovanů. V předložené publikaci přehledným způsobem představujeme především výsledky literární činnosti, které vycházely z cyrilometodějského díla na Velké Moravě a které byly, jako jeho pokračování, součástí kultury středověkých Čech. Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., je jediným akademickým pracovištěm v České republice, které se představenou problematikou zabývá jak ve velmi širokém tematickém záběru, tak různým způsobem zpracování (lexikografické práce, činnost ediční, vědecké studie a monografie). Představenou publikaci připravili členové oddělení paleoslovenistiky a byzantologie (František Čajka, Martina Čechová, Václav Čermák, Martina Chromá, Vladislav Knoll, Václav Konzal, Petra Melichar, Štefan Pilát a Kateřina Spurná).

Jazykové rozbory

Jelínek Jaroslav, Styblík Vlastimil, Sedláček Bohumil, Staněk Vladimír, 1972

Jediné vyd. Edice Na pomoc učitelům a vychovatelům
Jen nevíme, zda dnešní učitelky ve valachovských inklusivních pařeništích o takovou pomoc stojí, zda ji v třídním dusnu potřebují a zda tyto věci vůbec nějak chápou.

Slabikář pro školy obecné

Frumar Adolf, Jursa Jan, Aleš Mikoláš, 1899

Poprvé 1898, toto je 2. vyd., naposledy 1932, počet vyd, se prakticky nedá zjistit.
Byly to doby, kdy se lidé ještě učili psát. A co je ještě pozoruhodnější, že to také všichni tehdy uměli.

Malý staročeský slovník

Bělič Jaromír, Kamiš Adolf, Kučera Karel, 1978

Dodatek o staročeských pravopisných systémech napsal Křístek Václav; na internetu volně dostupný nestránkovaný přepis bez tohoto dodatku.

Historická mluvnice jazyka českého

Gebauer Jan, 1894

Díl 1. Hláskosloví. Díl 3. Tvarosloví. I. Skloňování (1896). II. Časování (1898). Díl 4. Skladba (1929).

Mluvnice spisovné češtiny. Část I. Hláskosloví – tvoření slov – tvarosloví. Část II. Skladba.

Trávníček František, 1951

3. (poslední) opravené a dopl. vyd. (poprvé 1948, 2. vyd. 1949).

Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů

Gebauer Jan, 1902

Tzv. první pravidla českého pravopisu. Tak jako Církev v posledním půlstoletí, i český jazyk je zhoubně podroben evoluci – Církev se prý musí přizpůsobovat světu (normální člověk by si myslel, že svět se má přizpůsobovat Církvi, která je tu od toho), a český jazyk se prý musí přizpůsobovat čemu? Mediální novořeči bláznů? A tak od roku 1902 vyšly tucty stále nově přepracovávaných vydání, na nichž se přiživovaly veletucty parasitů. Dovolujeme si tedy laskavému čtenáři předložit toto první vydání, které, Bohu žel, zdaleka nebylo vydáním posledním.

Příruční mluvnice jazyka českého pro učitele a studium soukromé

Gebauer Jan, 1904

Poslední vydání ještě za života autorova; další vydání už byla stále více "opravována".

Slovník jazyka českého

Trávníček František, 1952

020202: Přeprac. a dopl. vyd. Pro zařazení tohoto slovníku hovoří: 1. Přiměřený rozsah; 2. absence neúnosné archaičnosti; 3. absence zvlčilé liberální modernity působené už čtvrt století zde panující revolucí, která vystřídala revoluci komunistickou a která jazyk český ve všech oborech zkazila. Proti němu: 1. Není zmíněn (spolu)autor předchozích vydání Pavel Váša: Slovník jazyka českého. Váša Pavel, Trávníček František, 1946, 3. přeprac. a dopl. vyd. – připravujeme; 2. autor byl vysoký komunistický funkcionář (proto i kniha je navzdory tehdejší době perfektně typograficky zhotovena); s tím souvisí nesmysly u mnohých náboženských a mravně relevantních hesel.

Český pravopis. Mluvnická a pravopisná cvičení pro 5. až 8. postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol.

Omelka František, Horák Oldřich, Hubáček Josef, Charous Čeněk, 1956

Také jako ukázka úrovně našeho školství ještě na začátku 60. let 20. stol.

Retrográdní slovník současné češtiny

Těšitelová Marie, Petr Jan, Králík Jan, 1986

020201: Ve třech částech – vlastní slovník, slovník tvarů substantiv a slovník tvarů sloves.

O původu Kijevských listů a Pražských zlomků a o bohemismech v starších církevněslovanských památkách vůbec.

Vondrák Václav († 1925), 1904

Frisinské památky, jich vznik a význam v slovanském písemnictví.

Vondrák Václav († 1925), 1896

Lexicon paleoslovenico-graeco-latinum

Miklošič Fran(c) pl. (rytíř), 1865

Donedávna jsme neměli velký vědecký slovník staroslovanského jazyka, jen – zde publikovaný – příruční Slovníček staroslovansko-český Vondrákův († 1925) – viz Církevněslovanská chrestomatie v tomto pododdělení. Miklošičův Lexikon je stále cenný, nezachycuje ale slovní zásobu většiny nejstarších textů, protože většina z nich nebyla tehdy ještě známa.
Teprve za minulého komunismu začala r. 1956 ČSAV vydávat v sešitech Slovník jazyka staroslovanského. Lexicon linguae palaeoslovenicae, dokončený za dnešního socialismu Slovanským ústavem r. 2016 60. sešitem. Mezitím Academia začala r. 1989 vydávat v sešitech Etymologický slovník jazyka staroslovanského, který poslední léta převzal Tribun EU zatím 18. sešitem.

Církevněslovanská chrestomatie

Vondrák Václav († 1925), 1925

Na str. 223 až 299 je unikátní Slovníček staroslovansko-český.