Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 11

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


Pozn.: 1. V oddělení 15 – Dějiny Katolické církve v Českých zemích máme sice obdobné čleměmá pododdělení 1507 až 1513, ovšem je smutnou skutečností, že možná častěji než Církev a duchovenstvo, u nás vedli tento boj laici a dokonce i rozumní nekatolíci. Je např. docela skandální, že před časem jeden z nevyšších církevních představitelů posledních desetiletí hodnotil osvícenství jako jeden z kořenů evropské civilizace. A kolik duchovních kolaborovalo ať už s masarykismem, nacismem, komunismem nebo v současné době s americkým světovládným tzv. neokonservatismem, což je zase odrůda osvícenství! Kolik českých duchovních kolaboruje s demokratismem Evropského svazu (tzv. unií)! Objeví se kdejaký nesmysl tzv. osvíceného myšlení, jako např. ""teorie o změně klimatu"" (což není nic jiného, než poslední verse malthusianismu), mediálně a politicky propagovaný – a kolik je pastýřů, kteří to spolknou i s navijákem! Proto jsme museli zařadit i uvedených prvních pět pododdělění, kdy boj byl veden mimo české církevní struktury. 2. Německý národní socialismus (tzv. nacismus) naleznete podle převažujícícho tématu v pododdělení 1102 nebo 1105.

1106 Rolník, živnostník a duchovní

V oddělení: Sociologie a charita

První zákon trvalé udržitelnosti civilisace: Civilisace musí spočívat na třech základích stavech – rolnickém, živnostenském a duchovenském.


Svaté kněžství

Emmerick Anna Katharina, blahoslavená 2004, Durych Jaroslav, 1939

Dominikánská edice Krystal, sv. 45.


Encyklika Ad catholici sacerdotii O katolickém kněžství

Pius XI., 1936

Jiné vyd. (označeno jako 1.) vyšlo ještě r. 1941.


Duchovní stav: 1. O stavu řeholním (De statu religioso). 2. O stavu kněžském.

Kadeřávek Eugen Jan N., 1916

První spisek vyšel r. 1915.


Ideál kněze

Królicki Antoni Cyryl, 1928

Ideał kapłana. Królicki Antoni Cyryl, Pleszczyński Adolf, 1904. Přeložil P. Marzy Vojtěch (* 21. 9. 1882 Vatín na Žďársku, † 2. 1. 1938 Nové Město na Moravě).


Hospodářská čítanka. K povznešení a ušlechtění stavu rolnického v zemích koruny sv. Václavské.

Dumek Josef, 1877

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 44.


O úpadku stavu rolnického a jeho záchraně

Vrba Rudolf, 1902

Jde o 3. vyd., a to v Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 70. Prvně vyšlo r. 1889 pod názvem O zachování stavu rolnického – pořada úvah sociálně-politických (uveřejňujeme i je – přepsané a stažené z internetu), podruhé r. 1896 jako Otázka zemědělská – úvahy o zachování stavu rolnického.


Rolník-živitel. Črty hospodářsko-sociální

Kachník Josef, 1908


Omyly a nebezpečí pozemkové reformy

Pekař Josef, 1923

Heslo Antonína Švehly „Půda náleží těm, kdo na ní pracují,“ je správné a dobře pojatá reforma mohla odstranit velký sociální problém. Nejhlubší cíl pozemkové reformy ale byl, jak dokládá Pekař, jiný. Především tato reforma nebyla zaměřena proti průmyslovému a finančnímu velkokapitálu, který byl jasně proněmecký, řídili jej liberálně orientovaní židovští finančníci. A byla zacílena zejména na vlastníky lesů (většinou šlechtu a Církev) – lesy představovaly asi 2/3 (!) reformou dotčených pozemků; neměly tak s reformním heslem přímou souvislost, neboť reforma lesů musí mít jiná pravidla, než reforma obdělávané půdy (limit 100 ha, později za komunismu 50 ha). Reformní agitace, jak dokazuje Pekař, byla manipulována jak co do „historické viny šlechty“, tak co do „odčinění pobělohorských křivd“. V důsledku odlišného cíle reformy neúměrně vzrostla státní byrokracie (pozemkových úřadů) zavedením trvalého dozoru na tzv. zbytkových statcích. Náhradový zákon určoval cenu za zabranou půdu, která v případě půdy úrodné činila asi 30 % ceny skutečné. A nabyvatelé půdy měli státu platit 15 % přejímací ceny na úhradu ztrát, Došlo k tomu, že mnohé velkostatky a lesy nakonec spravoval stát, část zbytkových statků pozemkový úřad pronajímal, část vlastnil. Reforma způsobila zábor 33 % cukrovarů, 41 % pivovarů a 37 % lihovarů, což ani řemeslníkům nijak nepomohlo (jen byli dělníky jiného vlastníka) – navíc podobné podniky vlastníků kapitalistických zůstaly nedotčeny. Výsměchem reformy bylo odejmutí majetku sirotkům po následníku trůnu Ferdinandovi d´Este. Komunisti pak reformu rozvrátili úplně – novým scelováním podle kolchozů v SSSR (samy tyto kolchozy měly za svůj vzor – americké velkofarmy!). Dnes byla opuštěna i reformní nálepka, samotné reformní heslo. Obřími vlastníky půdy jsou zcela nešlechetní oligarchové. Jestliže na počátku 1. republiky byli velkomajitelé půdy všem známí, dnes jsou lidsko-právně utajení, nikdo je demokraticky ani nesmí znát. A jestliže rolníci na velkostatcích bývali do jisté míry dělníky spíše než rolníky, dnes to platí naprosto. Druh rolník (samozřejmě jen na čas a oligarchy to bude smrtelně bolet) zmizel ze scény.


Veleslavín. Mravoučná hospodářská kniha.

Sychra Matěj Josef, 1847

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 18.


Soukromé vlastnictví. Soukromé vlastnictví pozemkové a jeho nepřátelé.

Pesch Heinrich, Cathrein Viktor, 1898

Dvé sociologických studií z německého podává ThDr. Tumpach Josef (jméno prvního autora je v publikaci uvedeno jako Jindřich Pesch). Vzdělávací knihovna katolická, sv. 7. Pozn.: Studie obhajují soukromé vlastnictví – proti socializačním tendencím, jako je např. nepřímé vyvlastňování pomocí vysokých daní, a proti zvyšování role státu, ovšem bez poukazu na jeho povinnost zasahovat proti bezbřehé kumulaci majetku, která dnes dosáhla nestvůrné podoby ve formě mamutích koncernů a megabank. V tomto směru rolníkům ani živnostníkům obě studie přinejmenším nepomohou.


Naši řemeslníci, jejich život a sociální poměry.

Kachník Josef, 1912