Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 13

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


V jednotlivých pojednáních o světcích jsou knihy o nečsl. světcích. Bibličtí světci jsou v pododdělení 0105: Biblické dějiny. Nebibličtí světci s úmrtím do r. 313 a světci s úmrtím po r. 313 do r. 800 – vizte oddělení 12 – Patrologie a patristika. Pokud kniha o pozdějších světcích podrobně pojednává současně i o čsl. posvátném místě vážícím se k pojednávanému světci, je zařazena v pododdělení 1502: Posvátná místa v českých zemích. Pojednání jen o čsl. světcích naleznete v pododdělení 1503: Čeští světci. Hagiografie Východu je někdy i v pododdělení 1405: Východ.

1302 Jednotliví světci s úmrtím po r. 800 do r. 1302

V oddělení: Hagiografie

Pokud jde o Západ, je to 2. zlaté období Církve a světa (prvním bylo kratší období katolické občanské moci mezi r. 313 r. 450); pokud jde o Východ, konec období je nutno klást do r. 1204, kdy Východ byl Západem zničen. Čtenář snadno nahlédne, že toto období také přineslo daleko nejhojnější úrodu světců. Jinými slovy, je trapné, pokud ne sprosté, tvrzení, že Církev ke svému dobrému rozvoji a působení potřebuje pronásledování. Naopak! Na každém pronásledování Církve, s výjimkou jejích počátků, má sama Církev určitý podíl, tedy někteří její členové. Život Církve se jakoby uzavře do "Božího ghetta", "jsme v rukou Božích" – a trestuhodně se ignorují společenské problémy a již povstávající pronásledovatelé. Všimněme si: trestu hodně.


Bojovník pravdy sv. Dominik.

Pius XII., 1939

Dominikánská edice Krystal, sv. 38.


Svatá Marketa z Kortony

Pechmann Auguste von, 1919

Podle orig. Lebensgeschichte der großen Büßerin, der heiligen Margarita von Cortona : mit einer Meßandacht und Ratschlägen zur Erlangung der christlichen Vollkommenheit, 1912. Školské sestry OSF, sv. 3.


Communium rerum inter asperas vices (Anselmus Cantuariensis) ... O svatém Anselmu z Canterbury. Encyklika z 21. dubna 1909.

Pius X., svatý, 1910

Zařazeno na přání čtenáře J. Latinský text je (dvakrát) v pododdělení 1403: Řím.


Život svatého Bernarda, otce a učitele církevního, druhého zakladatele řádu cisterciáckého

Korec Tomáš V., 1891

2 výtisky


Listy sv. Hildegardy z Bingen

Hildegardis Bingensis, svatá, Konařík-Bečvan Bedřich, 1948

Výbor třiceti tří listů svaté Hildegardy z Bingen podle vydání Mignova a překladu Clarusova. Dominikánská edice Krystal, sv. 91.


Svatý Dominik – zakladatel řádu kazatelského

Konečný Filip Jan, 1921


Život svatého Dominika

Jordanus de Saxonia, blahoslavený, Fojtů Josef Maria, 1941

Dominikánská edice Krystal, sv. 56.


Svatý František Serafínský, zakladatel tří řádů. Díl první

Wilhelm Bonaventura Josef, 1902

Dle věrohodných pramenů sepsal autor. Byli jsme požádáni zveřejnit tuto trilogii. Vrcholný (též zv. zlatý) středověk byl nejskvělejší dobou Církve a sv. František byl z nejskvělejších synů této doby. Stále přitahuje (srov.: nový pontifik). Jaký byl opravdu, bez kamufláží, kterými ho stále masivněji překrývá tato doba? Kniha vyšla ještě ve dvacátých letech, ale skvostnou výpravou ji toto vydání z doby aspoň částečně blahého mocnářství převyšuje ... Ochotně projevenému přání vyhovujeme.


Svatý František Serafínský, zakladatel tří řádů. Díl druhý

Wilhelm Bonaventura Josef, 1903

Dle věrohodných pramenů sepsal autor.


Svatý František Serafínský, zakladatel tří řádů. Díl třetí

Wilhelm Bonaventura Josef, 1903

Dle věrohodných pramenů sepsal autor.


Svatý František Serafinský, zakladatel tří řádů. Část I. Část II.

Wilhelm Bonaventura Josef, 1927

Dle věrohodných pramenů sepsal P. Bonaventura J. Wilhelm OFM. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999 (Část I., vyd. 1926). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999 (Část II.).


Spisy a myšlenky sv. Františka z Assisi

Franciscus Assisiensis, svatý, Brejcha Jan Leander, 1915

Překlad světcových spisů od P. Jana Leandera Brejchy OFM (* 30. 10. 1894 Plzeň, 1928 z řádu vystoupil, † 25. 12. 1936 Hlavatce) vyšel dvakrát; 1. vyd. na přání naskenujeme. Podruhé vyšlo u Kuncíře značně zkráceně a zcela bez edičních poznámek, ale, jak bylo zvykem vydavatele, tiskařsky výpravně, pod názvem Spisy svatého Františka, zakladatele řádu Bratří menších, 1926.


Svatý František a příroda – legendy o lásce světcově ke tvorstvu

Šorm Antonín aj. red., 1927

Knihu připravujeme.


    Duše Chudáčka Božího: Legenda tří druhů a Zrcadlo dokonalosti sv. Františka z Assisi

    Brejcha Jan Leander, Navrátil František, 1926

    Z latiny s pomocí Boží přeložil P. Brejcha Jan Leander, upravil Navrátil František. Na přání naskenujeme.


    Svatý Antonín Paduánský. Legenda první čili Nejstarší život. Legenda prima. Vita antiquissima.

    Urban Jan Evangelista, Bonaventura de Balneoregio, svatý, Kerval Léon de, 1931

    Základní pramen pro všechny životopisy sv. Antonína z Padovy, latinsky (s poznámkami Bohu žel francouzskými; předběžná studie Le pain de saint Antoine, excellence et fruits de cette oeuvre – un mot de réponse à certaines attaques. Kerval Léon de, 1902, výsledná práce Sancti Antonii de Padua Vitae duae quarum altera hucusque inedita. Kerval Léon de, 1904) i česky – Kropáč & Kucharský, sv. 1931.x.. Za zásadní tip náleží poděkování milé čtenářce L.


    Svatý Antonín Paduanský, životopisný náčrtek.

    Wilhelm Bonaventura Josef, 1900

    Všem ctitelům svatého "Divotvůrce Paduanského ".


    Svatý Antonín, Divotvůrce Paduánský

    Davídek Václav, 1905

    (název pokračuje:) modlitební kniha, obsahující mimo rozličné modlitby a pobožnosti k sv. Antonínu Paduánskému i krátký životopis jeho. Dle autentických pramenů v roucho české přioděl Václav Davídek.


    Montalembertův Život svaté Alžběty

    Montalembert Charles Forbes René, comte de, 1855

    Z frančiny (Histoire de sainte Élisabeth, reine de Hongrie, 1836) přeložil P. Procházka Jakub (* 2. 7. 1818 Pavlovice, † 25. 9. 1893 Brno). Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 8.


    Svatá Alžběta duryňská, vdova z 3. řádu sv. Františka

    Vodička Karel Štěpán, 1887


    Svatá Alžběta, patronka III. řádu sv. Františka. Kvítka z jejího bohumilého života.

    Wilhelm Bonaventura Josef, 1905

    Sebral a v kytici uvil P. Bonaventura Wilhelm OFM, jediné vyd. Knihu poskytl dr. R., děkujeme.


    Život svaté Alžběty Durynské, v obrázkové knize českého původu ze XIV. století, zvané Liber depictus.

    Pedálová Josefa Marie Antonie (někdy pseudonym Dobrovlastka), Šámal Jindřich, 1941

    Liber depictus je vlastně Krumlovský obrazový kodex vzniklý ve třetí čtvrtině 14. století v českokrumlovském klášteře minoritů. Roku 1782 byl "přemístěn" do Vídně a je v depositáři Rakouské národní knihovny pod signaturou Cod. 370. Rádi bychom jej zveřejnili, ovšem tato knihovna se na svých stránkách o rukopisu nezmiňuje. Prodávají se však různé kopie, ze kterých je patrno, že tato vpravdě česká kniha obsahuje naše národní světce Václava, Vojtěcha, Ludmilu i Prokopa, ale i jiné, jejichž kult u nás zdomácněl už v raně přemyslovské době, jako byl např. sv. Vít či sv. Kliment.


    Sv. Tomáš Akvinský, učitel církevní a ochránce katolických škol

    Ševčík Josef, 1899

    Bulla Mirabilis Deus – sv. Pius V. – je na str. 310nn.


    Svatý Tomáš Akvinský

    Chesterton Gilbert Keith, 1947

    Kniha, jiný sken, je volně dostupná na internetu.