Katolická bibliografie tohoto oddělení 16
Česká katolická bibliografie tohoto oddělení dosud neexistuje, což je přirozené v situaci, kdy je stát ještě oddělen od Církve. Ostatní česká katolická bibliografie období 1828 – 1913 je v souhrnu v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
Pozn.: 1. Jádro Zemí Koruny české tvoří České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví a po většinu doby také celá Lužice. 2. Zřízení tohoto oddělení (a také oddělení 02) Knihovny je rozšířením toho členění, které navrhl a používal Otec biskup Antonín Podlaha. Toto oddělení má totiž zásadní význam pro osvětu našich lidí: na prvním místě je ovšem osvěta náboženská (jí slouží všech 18 ostatních oddělení a dílem i oddělení 02), na druhém místě pak osvěta historická, která je v těchto ostatních odděleních obsažena jen implicitně, částečně. Národ svou historii bezpodmínečně musí znát a musí ji znát nezkresleně: bez toho, i kdyby byl sebevíc nábožensky vyspělý, nutně zahyne, budoucnost by nemohl mít. Je smutným paradoxem, že tato skutečnost je dokonale známa nepřátelům národa, kteří národní historii zamlčují a matou, ale nakolik je známa národu samému? 3. Mnoho dokumentů z dějin našeho národa 9. až 12. stol. je na adrese stránek společnosti Moravia Magna.
1601 Historický místopis Zemí Koruny české
V oddělení: Dějiny našeho národaZde srov. i 1502: Posvátná místa v Zemích Koruny české v oddělení Dějiny Katolické církve v Českých zemích.
Místopisný slovník historický Království českého
Základní dílo historického místopisu Království českého. Následují mapové přílohy, a to nikoliv podle nešťastného dnešního územního členění, nýbrž podle etnografických regionů odvozených Václavem Frolcem. Cílem budiž praktický návrat k svébytnosti národopisných oblastí a jejímu upevnění, nikoliv sentimentální seznamování se s nimi a jejich obdiv. K Sedláčkovu fenomenálnímu slovníku (který detailností šokoval i velikána českého dějepisectví Josefa Pekaře) lze konsultovat i Chytilův úplný Adresář zemí koruny české a Slovenska, 1911 – 1918, později zv. Chytilův Úplný adresář republiky československé, 1921 – 1925, který je na adrese.
- SedlacekSlovnik-r.pdf, 23.3 MB
Antiquae Boemiae usque ad exitum saeculi XII. Topographia historica.
Auxiliante Reg. societate scientiarum Bohemica edidit Hermenegild Jireček.
- JirecTopogrHi-r0.pdf, 3.5 MB
Popis království Českého
(název pokračuje:) čili, Podrobné poznamenání všech dosavadních krajů, panství, statků, měst, městeček a vesnic, někdejších hradů a tvrzí, též samot a zpustlých osad mnohých v zemi České, s udáním jejich obyvatelstva dle popisu r. MDCCCXLIII vykonaného v jazyku českém i německém zhotovil a vydal František Palacký.
- PalackyPopis-r.pdf, 11.2 MB
O správním rozdělení země České do polovice 13. století.
- PekaJoOSprRozdZC13-r0.pdf, 751.2 kB
České katastry 1654 – 1789 se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním.
vyšlo ještě 1932
- PekJosCsKatasSeZr-r0.pdf, 8.5 MB
Topograficko-statistický slovník Čech
Orth Jan Evangelista, Sládek František, 1870
(název pokračuje:) čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad Království Českého.
- OrthSlovnik-r.pdf, 35.7 MB
Zevrubný popis rozdělení země království Českého
Buol-Schauenstein Karl Ferdinand von, hrabě, 1855
(název pokračuje:), ježto Nejvyššími rozhodnutími od 14. září a 26. listopadu 1853 a od 5. března 1854 schváleno s nařízením ministerií záležitosti vnitřních, práv a financí od 9. října 1854 v částce XC., č. 274 zákonníka říšského a v částce XLVII., č. 277, str. 665 zemského věstníka vládního oznámeno bylo; spolu přehled úřadů politických a soudních v tomtéž království nejvýš schválených: oznámeno nařízením od c. kr. organisační komise zemské v Čechách dne 9. prosince 1854, v zemském věstníku vládním pro Čechy v oddílu II., v částce XVI., číslo 60, strana 89 (něm. = Ausführliche Darstellung der mit den Allerhöchsten Entschliessungen ...). Touto publikací, spolu se Sedláčkem, Palackým a Orthem-Sládkem, uzavíráme tetralogii historického místopisu Království českého. (Markrabství moravské a Knížectví slezské mají svou analogii ve zde uvedeném, ne však zveřejněném díle Hosákově.)
K autorství: hrabě Karl Ferdinand von Buol-Schauenstein byl v roce 1854 předsedou ministerské konference Rakouského císařství.
Publikace sestává ze tří dílů, německé stránky jsme odseparovali. Z třetího dílu přinášíme jen polovinu, totiž doslovně shodnou část psanou česky.
- ZevrubnyPopis1-r.pdf, 502.2 kB
- ZevrubnyPopis2-r.pdf, 9.1 MB
- ZevrubnyPopis3-r.pdf, 5.5 MB
Historický místopis země Moravskoslezské
Má být analogií k Sedláčkovu slovníku; i když jeho famosních kvalit nedosahuje, jde o nejlepší dílo v tomto segmentu. Kvůli rozsahu v pěti částech (členění nikoliv ideální a perspektivní, tj. podle etnografických oblastí, ale podle krajů v době monarchie, které byly nicméně utvořeny mnohem vhodněji, než současné šílené novotvary): Část 1, Jihlava + Znojmo (po s. 182); Část 2, Brno + Hradiště (s. 183 – 460); Část 3, Olomouc + Přerov + Moravské enklávy ve Slezsku (s. 461 – 780); Část 4, Opava + Těšín (s. 781 – 940); Část 5, Dodatky, Šemberova mapa Moravy a Slezska, Rejstřík míst (od s. 941). Do Části 5 je zde oproti Hosákově knize navíc vloženo dílo: Mapa země Moravské s částmi pohraničnými Slezska, Čech, Rakous i Uher, Č. I. – Č. IV. Šembera Alois Vojtěch, 1881 (sestavil a vydal Alois Vojtěch Šembera, měřítko 1 : 288.000, 1 mapa na 4 listech, čb., 80 × 100 cm na celku 94 × 120 cm, 1 list 47 x 60 cm).
- HosakSlovnik9DodMapaRejstrik-150dpi.pdf, 39.8 MB
Topografie diecese brněnské
Msgre. Alois Hrudička, * 24. 4. 1843 Třešť, † 3. 8. 1912 Želiv.
- HrudTopDiBrn-r.pdf, 39.9 MB