Knihovna Libri nostri

 Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 16

autor neuveden,

Česká katolická bibliografie tohoto oddělení dosud neexistuje, což je přirozené v situaci, kdy je stát ještě oddělen od Církve. Ostatní česká katolická bibliografie období 1828 – 1913 je v souhrnu v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


    Pozn.: 1. Jádro Zemí Koruny české tvoří České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví a po většinu doby také celá Lužice. 2. Zřízení tohoto oddělení (a také oddělení 02) Knihovny je rozšířením toho členění, které navrhl a používal Otec biskup Antonín Podlaha. Toto oddělení má totiž zásadní význam pro osvětu našich lidí: na prvním místě je ovšem osvěta náboženská (jí slouží všech 18 ostatních oddělení a dílem i oddělení 02), na druhém místě pak osvěta historická, která je v těchto ostatních odděleních obsažena jen implicitně, částečně. Národ svou historii bezpodmínečně musí znát a musí ji znát nezkresleně: bez toho, i kdyby byl sebevíc nábožensky vyspělý, nutně zahyne, budoucnost by nemohl mít. Je smutným paradoxem, že tato skutečnost je dokonale známa nepřátelům národa, kteří národní historii zamlčují a matou, ale nakolik je známa národu samému? 3. Mnoho dokumentů z dějin našeho národa 9. až 12. stol. je na adrese stránek společnosti Moravia Magna.

    1601 Historický místopis Zemí Koruny české

    V oddělení: Dějiny našeho národa

    Zde srov. i 1502: Posvátná místa v Zemích Koruny české v oddělení Dějiny Katolické církve v Českých zemích.


    Wo słowjanskich městnych mjenach w Hornej Łužicy a wo jich wuznamje; swjedźeńske písmo k třistalětnemu jubileju budyskeho gymnasija.

    Smoler Jan Arnošt, 1867


    České Slezsko a státní převrat.

    Kapras Jan, 1927


    Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi.

    Ehrenfeld Petr (za monarchie Ehrenfeld Körndlmayer Peter von), 1922

    K autorství: Vydala Civilní správa Podkarpatské Rusi, kterou v daném krátkém období řídil viceguvernér, jímž byl v letech 1920 až 1923 JUDr. Petr Ehrenfeld, než se po obvinění z korupce vrátil jako pensista do Brna.


    Osobnosti, doba a Libochovicko

    Korous Karel, 2020

    3. dopl. vyd. Pohled na významné osobnosti Libochovic a okolí v souvislostech doby. Všichni výrazně ovlivnili dějiny místní, někteří evropské a jeden z nich i světové. Všichni v něčem a v různé míře lidsky chybovali. Navzájem se povahově, charakterově i nadáním velice lišili. Společná jim byla nejen katolická víra, ale i úcta k tradici, odpovědnost za podřízené i pomoc potřebným.


    Lexikony obcí u nás

    Černý Josef, Šprocha Branislav, Tišliar Pavol, Granatier Anton, 1955

    0. Lexikóny obcí pre územie Slovenska. I. Vybrané úradné lexikóny z rokov 1920 – 2002. Šprocha Branislav, Tišliar Pavol, 2009.
    1. Statistický lexikon obcí v zemi České : úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. I. Země česká.
    2. Statistický lexikon obcí v zemi moravskoslezské : úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920 čís. 266 Sb. zák a nař.
    3. Statistický lexikon obcí na Slovensku : úradný soznam miest podľa zákona zo dňa 14. dubna 1920, čís. 266 sb. zák. a nar. Dear Davide, thanks for your notice!
    4. Statistický lexikon obcí v republice Československé : úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. IV., Země Podkarpatoruská.
    5. Lexikon obcí Slovenskej republiky,1942.
    6. Statistický lexikon obcí Republiky Československé 1955 podle správního rozdělení 1. ledna 1955, sčítání lidu, domů a bytů 1. března 1950


    Klíč k úplné květeně Republiky československé

    Domin Karel, Podpěra Josef, Polívka František, 1928


    Vodní toky a nádrže

    Kestřánek Jaroslav, Kříž Hubert, Novotný Stanislav, Píše Jan, 1984


    Vodstvo a minerální prameny země podkarpatoruské

    Wiesner František, 1935


    Střípky z historie Libochovic

    Korous Karel, 2020

    Stručný přehled historických událostí provázaných s Libochovicemi a okolím. Nejen o dávných událostech a významných osobnostech, ale i o životě „obyčejných" lidí. Současnost i budoucnost se mj. odvíjejí z udržování tradic a z navazování na dobré vzory. Pro začátek stačí začíst se a dívat se okolo sebe na místa, kde žili naši předci. Následně pak uvažovat o odkazu, který nám zachovali.


    Místopisný slovník historický Království českého

    Sedláček August, 1909

    Základní dílo historického místopisu Království českého. Následují mapové přílohy, a to nikoliv podle nešťastného dnešního územního členění, nýbrž podle etnografických regionů odvozených Václavem Frolcem. Cílem budiž praktický návrat k svébytnosti národopisných oblastí a jejímu upevnění, nikoliv sentimentální seznamování se s nimi a jejich obdiv. K Sedláčkovu fenomenálnímu slovníku (který detailností šokoval i velikána českého dějepisectví Josefa Pekaře) lze konsultovat i Chytilův úplný Adresář zemí koruny české a Slovenska, 1911 – 1918, později zv. Chytilův Úplný adresář republiky československé, 1921 – 1925, který je na adrese.


    Antiquae Boemiae usque ad exitum saeculi XII. Topographia historica.

    Jireček Hermenegildus, 1893

    Auxiliante Reg. societate scientiarum Bohemica edidit Hermenegild Jireček.


    Popis království Českého

    Palacký František, 1848

    (název pokračuje:) čili, Podrobné poznamenání všech dosavadních krajů, panství, statků, měst, městeček a vesnic, někdejších hradů a tvrzí, též samot a zpustlých osad mnohých v zemi České, s udáním jejich obyvatelstva dle popisu r. MDCCCXLIII vykonaného v jazyku českém i německém zhotovil a vydal František Palacký.


    O správním rozdělení země České do polovice 13. století.

    Pekař Josef, 1906


    České katastry 1654 – 1789 se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním.

    Pekař Josef, 1915

    vyšlo ještě 1932


    Topograficko-statistický slovník Čech

    Orth Jan Evangelista, Sládek František, 1870

    (název pokračuje:) čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad Království Českého.


    Zevrubný popis rozdělení země království Českého

    Buol-Schauenstein Karl Ferdinand von (hrabě), 1855

    (název pokračuje:), ježto Nejvyššími rozhodnutími od 14. září a 26. listopadu 1853 a od 5. března 1854 schváleno s nařízením ministerií záležitosti vnitřních, práv a financí od 9. října 1854 v částce XC., č. 274 zákonníka říšského a v částce XLVII., č. 277, str. 665 zemského věstníka vládního oznámeno bylo; spolu přehled úřadů politických a soudních v tomtéž království nejvýš schválených: oznámeno nařízením od c. kr. organisační komise zemské v Čechách dne 9. prosince 1854, v zemském věstníku vládním pro Čechy v oddílu II., v částce XVI., číslo 60, strana 89 (něm. = Ausführliche Darstellung der mit den Allerhöchsten Entschliessungen ...). Touto publikací, spolu se Sedláčkem, Palackým a Orthem-Sládkem, uzavíráme tetralogii historického místopisu Království českého. (Markrabství moravské a Knížectví slezské mají svou analogii ve zde uvedeném, ne však zveřejněném díle Hosákově.)
    K autorství: hrabě Karl Ferdinand von Buol-Schauenstein byl v roce 1854 předsedou ministerské konference Rakouského císařství.
    Publikace sestává ze tří dílů, německé stránky jsme odseparovali. Z třetího dílu přinášíme jen polovinu, totiž doslovně shodnou část psanou česky.


    Historický místopis země Moravskoslezské

    Hosák Ladislav, 1938

    Má být analogií k Sedláčkovu slovníku; i když jeho famosních kvalit nedosahuje, jde o nejlepší dílo v tomto segmentu. Zvlášť Šemberova mapa Moravy: Mapa země Moravské s částmi pohraničnými Slezska, Čech, Rakous i Uher, Č. I. – Č. IV. Šembera Alois Vojtěch, 1881 (sestavil a vydal Alois Vojtěch Šembera, měřítko 1 : 288.000, 1 mapa na 4 listech, čb., 80 × 100 cm na celku 94 × 120 cm, 1 list 47 x 60 cm).


    Topografie diecese brněnské

    Hrudička Alois, 1908

    Msgre. Alois Hrudička, * 24. 4. 1843 Třešť, † 3. 8. 1912 Želiv.