Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 14

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


1403 Řím

V oddělení: Dějiny Katolické církve obecně


Římští papežové (statistická data)

Lobkovic Zdeněk V., princ, 1906


Papežové v dějinách

Samsour Josef, 1908

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 79.


Pii IX Pontificis Maximi Acta. Pars prima. Acta exhibens quae ad Ecclesiam universam spectant. Vol. I. – VII.

Pius IX., blahoslavený 2000, 1878

První díl vyšel r. 1854. Jiným zdrojem textů (avšak až od r. 1865) jsou Acta Sanctae Sedis na adrese. Na této adrese může čtenář najít i dokumenty, které uveřejňuje Parte seconda che comprende i motu-proprii, chirografi, editti, notificazioni ec. per lo Stato pontificio Vol. I., II. Tuto 2. část do Knihovny nezařazujeme, neboť je v italštině.


Sanctissimi domini nostri Leonis Papae XIII allocutiones, epistolae, constitutiones, aliaque acta praecipua. Vol. 1 – 8.

Leo XIII., 1910

Sv. 1: 1878 – 1882. Sv. 2: 1883 – 1887. Sv. 3: 1887 – 1889. Sv. 4: 1890 – 1891. Sv. 5: 1891 – 1894. Sv. 6: 1894 – 1897. Sv. 7: 1898 – 1900. Sv. 8: 1901 – 1903. Tím je podstatné dílo tohoto velkého papeže kompletní.
Ke každému zde uvedenému latinskému svazku je připojen postupně doplňovaný svazek českých překladů. Víte-li o vydání českého překladu některého dokumentu, prosíme o jeho zaslání nebo alespoň o informaci – mnohé české překlady vycházely v časopisech.


Leonis XIII Pontificis Maximi Epistolae encyclicae, Constitutiones et Apostolicae litterae

Leo XIII., 1892

Vyšla jen tato publikace s první částí encyklik – uvádíme ji jako doplnění předchozího titulu, kde čtenář nalezne zde chybějící dokumenty.


Pii X Pontificis Maximi Acta. Vol. 1 – 5, Index. Anni 1909 – 1914.

Pius X., svatý, 1914

Sv. 1: 1903 a 1904. Sv. 2: (1904 a) 1905. Sv. 3: (1904 a) 1906. Sv. 4: 1907 a 1908 (1. část). Sv. 5: 1907 a 1908 (2. část). Všechny další roky (09 – 14) jsou dostupné toliko v Acta Apostolicae Sedis, Vol. I. – VI., Romae 1909 – 1914, nebo v Actes de Pie X, Tome II. – VIII., Maison de la Bonne Presse, Paris (T. I. má název Lettres Apostoliques de S. S. Pie X); (od r. 1908) do června 1909 viz též následující soubor knih. Tím je dílo tohoto světce kompletní – kodex a liturgické knihy jsou v příslušných odděleních Knihovny.
Ke každému zde uvedenému latinskému svazku je připojen postupně doplňovaný svazek českých překladů. Víte-li o vydání českého překladu některého dokumentu, prosíme o jeho zaslání nebo alespoň o informaci – mnohé české překlady vycházely v časopisech.
Připojujeme: Pius X. a jeho první okružní list (E Supremi Apostolatus Cathedra, V Kristu všecky věci napravit). Sedlák Jan Nepomucký, 1904 – Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 91.


Římské dokumenty a dekrety z doby pontifikátu sv. Pia X., 1906 – 1911 (Roman documents and decrees)

Pius X., svatý, Dunford David, 1911

Těchto pět knih je doplněním předchozího titulu – tam čtenář nalezne zde chybějící dokumenty a dekrety z let 1903 až 1906 a z let 1909 až 1914.


Cesta do svatého Říma a po Italii, kterouž r. 1846 konal Pavel Frey.

Frey Pavel Ignác, 1852

Dědictví sv. Jana Nepomuského, sv. 35.


Národní dům český v Římě.

Waal Anton Maria de, Borový Klement , 1874

Na základě spisu sestaveného Dr. Ant. de Waal-em k oslavě 900-letého jubilea diecése Pražské volně vzdělal Dr. Klement Borový. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 60.


Cesta do Říma a dále do Neapole a Pompeje. Pouť Slovanů do Říma ku dni ssv. našich apoštolů Cyrilla a Methoděje r. 1881.

Hakl Bohumil František, Koželuha František, 1881

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 48.


Msgra Gauma Trojí Řím – každodenní zkušenosti a dojmy při cestování po Italii. Sv. 1 až 4.

Gaume Joseph, 1901

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 84 (Sv. 1 vyd. 1897). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 88 (Sv. 2 až 4). Autorizovaný překlad z frančtiny od P. Koutného Antonína. Pozoruhodná na této publikaci jest Činnost Dědictví Svatojanského v Praze od roku 1835 – 1901 (na str. 722 až 737), kterou zpracoval ředitel Dědictví Svatojanského, tehdy kanovník meropolitní kapituly u sv. Víta na hradě Pražském P. Dr. Sedlák Jan Nepomucký a která obsahuje výčet všech podílů za ona léta. Tuto cennou bibliografii uvádíme i v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.