Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 16

,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


    Pozn.: 1. Jádro Zemí Koruny české tvoří České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví a po většinu doby také celá Lužice. 2. Zřízení tohoto oddělení (a také oddělení 02) Knihovny je rozšířením toho členění, které navrhl a používal Otec biskup Antonín Podlaha. Toto oddělení má totiž zásadní význam pro osvětu našich lidí: na prvním místě je ovšem osvěta náboženská (jí slouží všech 18 ostatních oddělení a dílem i oddělení 02), na druhém místě pak osvěta historická, která je v těchto ostatních odděleních obsažena jen implicitně, částečně. Národ svou historii bezpodmínečně musí znát a musí ji znát nezkresleně: bez toho, i kdyby byl sebevíc nábožensky vyspělý, nutně zahyne, budoucnost by nemohl mít. Je smutným paradoxem, že tato skutečnost je dokonale známa nepřátelům národa, kteří národní historii zamlčují a matou, ale nakolik je známa národu samému? 3. Mnoho dokumentů z dějin našeho národa 9. až 12. stol. je na adrese stránek společnosti Moravia Magna.

    1603 Etnografie-Národopis a folklór Zemí Koruny české

    V oddělení: Dějiny našeho národa

    Čtyři poznámky: 1. Zásadní význam etnografické oblasti je patrný z této stupnice: občan – rodina – obec – národopisná oblast – země – národ, stát.
    2. Jestliže jsme byli svědky útoku na rodinu a jsme-li dnes svědky útoku i na národ, vězmě, že útok na etnografické oblasti přišel jako první (brzy nato přišel útok na země – českou, moravskou, slezskou) – vytvořením zhoubného správního členění státu. Zhoubná urbanizace útočí ovšem i na obec, mediální hnůj na občana a hnůj školní na naše děti.
    3. Toto pododdělení se nezabývá ani všude se dnes vyskytujícím nefolklórním zábavním "folklórem", ani spisováním o okrajových detailech neřešícím úpadek folklóru a svérázu národopisných oblastí.
    4. Jedním z cílů tohoto pododdělení tedy je nalézt vztah mezi národopisnými oblastmi a stabilními středověkými panstvími, kdy zbytečné cestování a stěhování se bylo považováno za cosi nevhodného, čili poskytnout podklady pro zjištění, jak a kdy tyto oblasti vznkaly, a tedy i pro to, co jediné je může obnovit; a to nejen formou správného územního (pře)členění, ale i vytvořením podmínek pro jejich rozvoj. Za příspěvky do Knihovny, které těmto zásadám odpovídají, budeme vděčni.


    Moravské národní hry a obyčeje s nápěvy

    Sušil František, 1925

    V moravských písničkách je podíl melodií značně vyšší než v českých a P. Sušil snad dokonce sesbíral více nápěvů než textů. České písně se dost blíží hudbě umělé, barokního základu, ve stupnicích durových nebo mollových, taneční, stálého rytmu. Moravské písnočky ne tolik, u některých byla dokonce intonace jemnější než na půltóny. U moravských písniček jsou rozličné stupnice, změny rytmu a mají více dějovou povahu. Podrobně viz zde u Sušilovy Moravské národní písně. S nápěvy do textu vřaděnými


    Hospodářská kniha ku poučení a vzdělání lidu

    Ronovský František, 1864

    Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 28.


    Domácí čítanka – z lidu pro lid

    Bartoš František, 1900

    Vybral František Bartoš. Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 68.


    Moravské národní písně s nápěvy do textu vřazenými

    Sušil František, 1860

    Písničky začal sbírat ještě jako bohoslovec. Sbíral lidové písničky na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali lidové zpěváky ze svého okolí většinou na faru, kde je poslouchal a po jednom či dvou předvedeních byl schopen zapsat melodii a text. Snažil se zachovávat všechno tak, jak to slyšel, někde též očišťoval dialekty, aby ve slovácké písni nebyly hanácké koncovky apod. Sbíral hlavně písně dosud nezaznamenané. V pozdějších sbírkách jiných autorů pak je jen málo písní, které kněz vlastenec Dr. František Sušil nezachytil. Za život shromáždil 2361 skladeb, v knize je jich asi polovina, těch nejznámějších. Vybaveno rejstříkem a členěno podle žánrů.


    Od kolébky do hrobu – lidopisné obrázky z Poděbradska

    Čečetka František Josef, 1901


    Naše děti

    Bartoš František, 1898

    (název pokračuje:) jejich život v rodině, mezi sebou a v obci, jejich poesii, zábavy a hry i práce společné popisuje František Bartoš, bohatě ilustroval Mikuláš Aleš; 2. rozmn. vyd.


    Svadba v národě Česko-slovanském čili svadební obyčeje, řeči, promluvy, přípitky a 73 svadebních písní a nápěvů, jichžto s oblibou užívá se o námluvách, o svadebním veselí a při čepení nevěsty.

    Kulda Beneš Metod, 1875

    Pro zváče (zovčí), stárky, družby, řečníky, mládence, družičky a hudebníky svadební, sebra a spracoval P. Beneš Method Kulda. Vyšlo čtyřikrát: 1858, 1866, 1875 a 1890. Kompletní bibliografií etnografických spisů Otce kanovníka Kuldy nalezne laskavý čtenář v pododdělení 1504: Přední české osobnosti, a to za jeho životopisem – Životopis Beneše Methoděje Kuldy, infulovaného sídelního kanovníka staroslavné královské kapituly vyšehradské, muže práce a oběti. Halouzka Jan, 1895.


    Lid český s hlediska prostonárodně-náboženského

    Procházka Karel, 1910

    Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 109; skvělá etnografie s církevním schválením.


    Pomněnky z českých krajů

    Wildmann František, Zítek Jan František, 1902

    Práce Msgre. Františka Wildmanna upravil P. ThDr. Jan Fr. Zítek. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 89.


    Rodina Kulichova. Obrazy z malého města.

    Weymelková (roz. Pittnerová) Vlasta, 1919

    Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 144.


    Od Krkonoš. Krátké povídky z pohorského kraje.

    Ježek Jan, 1912

    Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 122.


    Chodská čítanka

    Hruška Jan František, Teplý František, Baar Jindřich Šimon aj. red., 1927


    Kniha o Kosti. Kus české historie.

    Pekař Josef, 1935

    Vyšlo 1911 (dvskrát), 1929, 1930, 1935, 1942, 1970 a 1998 (zde byl poprvé otištěn dosud jen rukopisný 3. díl; i ten je zde zařazen, snad jen zatím jako neveřejný).

      Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.
    • PekaJoKniOKost1-r0.pdf, 30.9 MB    
    • PekaJoKniOKost2-r0.pdf, 36.9 MB    

    Vlastenecké vzpomínky slezské

    Vyhlídal Jan, 1935

    Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 103.


    Slezsko – přehled národnostního vývoje

    Peřich Leopold, 1945

    Přikládáme recensi P. Dr. Jana Kapistrána Vyskočila OFM z ČKD 1946, č. 2, str. 106nn.


    Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska. IV. Etnografický a etnický obraz Čech, Moravy a Slezska (1500 – 1900)

    Jeřábek Richard, Maur Eduard, Štika Jaroslav, Vařeka Josef, 2004

    (název pokračuje:) národopisné oblasti, kulturní areály, etnické a etnografické skupiny. Nikdy v dějinách českých zemí nedocházelo k tak děsivé likvidaci svérázu národopiosných oblastí jako v posledních 20 letech. Folklor je neživý, stal se doménou profesionálů. Globalizace neničí jen celky národní, ale i nižší, národopisné. Tento atlas, byť jde o publikaci novou a přestože vůbec nepředkládá cesty k nápravě, přece aspoň registruje neblahý stav. Proto jsme se rozhodli jej do Knihovny zařadit.

      Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.

    Národnostní mapa Českých zemí 1880 – 1970

    Häufler Vlastislav, 1970

    Skripta; odsun Němců z českého pohraničí a následné změny národnostních poměrů mapuje z pohledu obhajoby Benešových dekretů. Bohatý přehled literatury vč. publikací z doby mocnářství. I když v naší Knihovně publikujeme v naprosté většině jen české a latinské texty, zde činíme výjimku: připojujeme v r. 1973 vydánou anglickou versi. A to ze dvou důvodů – jednak jako ukázku toho, jak se nejen dnešní kosmopolité, ale už tehdejší komunistický režim klaněl anglofilní části světa (srov. kvalitu českého a anglického vydání), jednak proto, že v anglickém vydání jsou dvě mapy, na které asi komunisti pro české vydání neměli finance. Obě mapy přiipojujeme jako třetí soubor.

      Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.

    Jak jsem sbíral – několik vzpomínek

    Kretz František, 1913