Knihovna Libri nostri

Katolík by měl být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré." Zatímco věci nové jsou všude v nepřeberném počtu, věci staré málokdo zná. K jejich poznání nabízí své služby Knihovna Libri nostri.


ODDĚLENÍ    VŠECHNY PUBLIKACE    PŘEHLED AUTORŮ    ZÁKLADNÍ INFORMACE   PRO KNIHOVNÍKY


15 – Dějiny Katolické církve v Českých zemích

Katolická bibliografie jen tohoto oddělení 15

Tumpach Josef, Podlaha Antonín, 1913
Období 1, t. j. 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie (t. j. všech oddělení kromě 02 a 16) tohoto období je v pěti knihách Bibliografie české katolické literatury náboženské, které jsou zařazeny v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.

Oddělení je členěno takto:

1501: Bibliografie české katolické literatury█1502: Posvátná místa v Zemích Koruny české█1503: Čeští světci█1504: Přední české, moravské a slezské osobnosti█1505: Boj s husitismem█1506: Boj s reformací a s dřívějším protestantismem█1507: Český protestantismus 20. století█1508: Církevní boj s liberalismem obecně a osvícenstvím zvlášť (a u nás i s masarykismem)█1509: Církevní boj se socialismem█1510: Církevní boj s bolševickým komunismem█1511: Církevní boj s kapitalismem a oligarchismem█1512: Církevní boj s rasismem█1513: Ostatní – český katolík ve veřejném životě█1514: Neúspěchy█Pozn.: 1. Členění posledních pěti pododdělení je stejné, jako v pododděleních 1101 až 1105. 2. Církevní boj s německým národním socialismem (tzv. nacismem) naleznete podle převažujícícho tématu v pododdělení 1509 nebo 1511.

1501: Bibliografie české katolické literatury

Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913. Část 1, str. 1 – 480

Tumpach Josef, Podlaha Antonín, 1912
Dědictví sv. Prokopa, sv. 55 (spolu s částí 2). Zcela unikátní dílo Katolické církve v Českých zemích. Část 1: I. O bohovědě, II. Písmo svaté, III. Obrana víry a věrouka, IV. Filosofie, V. Mravouka a zpovědnice, VI. Asketika, VII. Pastýřské bohosloví, VIII. Paedagogika, IX. Homiletika (1. díl). Podrobný obsah uvádíme v úvodu každé části.

Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913. Část 2, str. 481 až 960

Tumpach Josef, Podlaha Antonín, 1913
Dědictví sv. Prokopa, sv. 55 (spolu s částí 1). Zcela unikátní dílo Katolické církve v Českých zemích. Část 2: IX. Homiletika (2. díl), X. Právo dírkevní, XI. Sociologie a charita, XII. Patrologie a patristika, XIII. Hagiografie. Podrobný obsah uvádíme v úvodu každé části. Čtyři textové soubory jsou z archive.org.

Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913. Část 3, str. 961 – 1440

Tumpach Josef, Podlaha Antonín, 1914
Dědictví sv. Prokopa, sv. 57. Zcela unikátní dílo Katolické církve v Českých zemích. Část 3: XIV. Církevní dějiny, XV. Církevní dějiny české (malý díl je ještě v části 4). Podrobný obsah uvádíme v úvodu každé části.

Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913. Část 4, str. 1441 – 1920

Podlaha Antonín, 1918
Dědictví sv. Prokopa, sv. 61. Zcela unikátní dílo Katolické církve v Českých zemích. Část 4: XV. Církevní dějiny české (dokončení), XVI. Liturgika, XVII. Archeologie a církevní umění, XVIII. Církevní zpěv a hudba, XIX. Encyklopedie, časopisy, periodické publikace, almanachy a kalendáře. Dodatky a opravy (1. menší díl). Podrobný obsah uvádíme v úvodu každé části.

Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913. Část 5, str. 1921 – 2320

Podlaha Antonín, 1923
Dědictví sv. Prokopa, sv. 64. Zcela unikátní dílo Katolické církve v Českých zemích. Část 5: Dodatky a opravy (2. větší díl). Životopisy spisovatelů v pořádku abecedním. Rejstřík jmenný a věcný. Druhá řada doplňků a oprav. Seznam zkratek. Doslov. Podrobný obsah uvádíme v úvodu každé části. Viz následující separáty.

Celá bibliografie. Rejstříky – Poslední doplňky – Zkratky, obsah a doslov (separáty z Bibliografie české katolické literatury náboženské, části 5).

Tumpach Josef, Podlaha Antonín, 1923
Ohledně separátů viz předch. knihu.

Dědictví sv. Václava: 1. Dějiny Dědictví sv. Václava (1669 až 1900). 2. Doplňky k Dějinám Dědictví sv. Václava Dra Jana Nep. Sedláka.

Sedlák Jan Nepomucký, Podlaha Antonín, 1925
Dědictví sv. Václava bylo naším vůbec prvním Dědictvím. Proto dopředu umísťujeme čtyři články:
01. Z doby částečně katolické monarchie císaře Františka Josefa I. slovníkové heslo Dědictví (literatura). Ježek Jan, 1893 (Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Str. 141).
02. Z doby republiky presidenta "Osvoboditele", který pro národ neudělal dobrého nikdy nic, O našich "Dědictvích". ČKD 1929, č. 1 + 2, str. 146.
Potom jsou umístěny dva ze zdrojů, ze kterých Otec biskup Sedlák čerpal:
03. Redakční článek Původ, činnost a zaniknutí Dědictví Svatováclavského, který vyšel v ČKD 1852, č. 9, str. 168 – 173.
04. Dědictví sv. Václava. J. J. (Jireček Josef), 1860, který otiskly Rozpravy z oboru historie, filologie a literatury, roč. 1, str. 19 – 26.
1. Následuje vlastní Sedlákův text; vyšel r. 1901. Tyto Dějiny předtím vyšly v šesti dílech v Časopisu katolického duchovenstva: ČKD 1901, č. 1, str. 38 – 41, č. 2, str. 88 – 92, č. 3, str. 153 – 158, č. 4, str. 248 – 254, č. 5, str. 302 – 309 a č. 6, str. 369 – 375, odkud je přebíráme.
2. Nakonec uvádíme Doplňky Otce biskupa Podlahy – vyšly také v ČKD a to v pěti dílech: ČKD 1924, č. 9, str. 625 – 629, č. 10, str. 722 – 730, 1925, č. 1, str. 40 – 44, č. 2, str. 138 – 141 a č. 3, str. 229.

Dějiny Svatojanského Dědictví. Matrika údův Dědictví sv. Jana Nepomuckého v Praze od roku jeho založení 1835. Díl 1 a 2. Činnost Dědictví Svatojanského v Praze od r. 1835 do r. 1901. Kompletní bibliografie Dědictví sv. Jana Nepomuckého.

Borový Klement, Sedlák Jan Nepomucký, 1947
Borového Dějiny a Matrika 1 (Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 72, vyd. 1885) a 2 (Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 73, vyd. 1886).
Sedlákova Činnost (Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 91, vyd. 1901).
Kompletní bibliografii dokončujeme, do r. 1947.

Dějiny Dědictví sv. Cyrila a Metoděje v Brně (1850 – 1930) s kompletní bibliografií až do r. 1946

Masák Emanuel, 1948
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 100 (vyd. 1932). V Knihovně Libri nostri je zveřejněno všech 110 svazků Dědictví sv. Cyrila a Metoděje (ještě chystáme informace o ukončení činnosti Dědictví). Kompletní bibliografie je vřazena za knihou.

Dědictví sv. Prokopa – jeho kompletní bibliografie

Čihák Josef aj. red., 1936
V Knihovně Libri nostri je zveřejněno všech 70 svazků, které vydalo Dědictví sv. Prokopa. V jejich bibliografii se u titulů uvádí poznámka (např. cena) podle publikace Racionalisace života – snahy o řízení vzniku lidského života i jeho konce s hlediska mravouky. Kadlec Karel, 1936. V ČKD často vycházela Zpráva o (té které) schůzi výboru Dědictví sv. Prokopa i Seznam (zakladatelů) údů a účastníků Dědictví sv. Prokopa. Proč a jak Dědictví skočilo? Přikládáme článek Z Dědictví sv. Prokopa v Praze. Kadlec Jaroslav(?), 1937, otištěný v ČKD 1937, č. 6, str. 588nn.: Jednání probíhalo řádně, ale čiší z něj žalostná atmosféra – člověka, který zde vše rozvrátil, účastníci nazvali Osvoboditelem a pozvedli ho do stejné roviny s Msgre. Vrátným, přemlouvali dr. Vraštila k vydání spisu, jenž nikdy vydán nebyl, o katastrofální vnitropolitické situaci (schůze se konala 12. 11. 1937) podle už moderních zvyklostí ani slovo; zakrátko přišel Mnichov.

Vzdělávací knihovna katolická – její kompletní bibliografie

Tumpach Josef, Podlaha Antonín, Čihák Josef, Merell Jan, 1948
V Knihovně Libri nostri je zatím zveřejněno všech 81 svazků Vzdělávací knihovny katolické do r. 1931. Bibliografie této knihovny je však již kompletní: 70 svazků knihovny původní, dále 17 svazků Nové řady (do r. 1940) a 4 svazky Druhé nové řady (1947 až 1948). U titulů se uvádí poznámka (např. cena) podle sv. X Nové řady (Staročeské cestopisy do Svaté země. Zachystal František aj. red., 1931).
Před bibliografií je zařazena zpráva Časopis katolického duchovenstva a Vzdělávací knihovna katolická přijaty Jeho Svatostí papežem Lvem XIII. z ČKD 1900, č. 4, str. 288.
Po bibliografii jsou ještě dva články: 1. Vzdělávací knihovna katolická. Pořádají dr. J. Tumpach a dr. Ant. Podlaha. Soldát Alois, ČKD 1896, č. 6, str. 374nn. 2. Bibliotheca eruditionis catholicae. Dirigentibus Dr. Jos. Tumpach et Dr. Ant. Podlaha. Soldát Alois(?), ČKD 1905, č. 3, str. 290 – 293.

Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských v Brně 1881 – 1918.

Kubíček Jaromír, Papírník Miloš, 2012
Děkujeme MZK za naskenování a zpřístupnění publikace, která obsahuje bibliografii přední katolické knihtiskárny. I tato publikace dokládá, jak mnoho a jak strašlivě jsme na 1. světové válce prodělali (na 2. světové válce jsme naproti tomu ale vydělali).

Čtyřicet let Katolického spolku tiskového v Praze. Zánik Katolického spolku tiskového v Praze.

Ježek Jan, Skopec Jindřich, 1926
První část vydaly Hlasy Katolického spolku tiskového roč. 42, č. 5., druhá část vyšla v ČKD 1926, č. 3 + 4, str. 266 – 271. S díky uvítáme zaslání kteréhokoliv svazku z této bibliografie, který Knihovna Libri nostri ještě nemá ve svém fondu. Pán Bůh odplať!

Tisková liga – kompletní bibliografie

Horský Rudolf, Hálek Vlastimil aj. red., 1930
Srov. Tomáš Škrdle. Jeho život, práce a působení ve družstvu Vlast a v katolickém životě v l. 1880 – 1913. Jiroušek Tomáš Josef, 1917 – v pododdělení 1504: Přední české osobnosti. Všechny texty edice Husitství ve světle pravdy naleznete v pododdělení 1505: Boj s husitismem. Všechny texty edice Obrana víry jsou v pododdělení 0314: Apologetika ve stylu lidových naučení, povzbuzení a svědectví. Každý ostatní text vydaný Tiskovou ligou mimo obě edice je v Knihovně umístěn tak, jak to odpovídá jeho obsahu.

Dominikánská edice Krystal – její kompletní bibliografie

Braito Silvestr Maria Josef, 1948
Kompletní bibliografii dokončujeme, do r. 1948. V této edici vycházela i pojednání o jednotlivých světcích – tato sbírka Vítězové je zvlášť v pododdělení 1301: Soustavné přehledy světců.

70 let nakladatelství Vyšehrad 1934 – 2004

Dvořák Jiří aj. red., 2004
Vázáno autorským právem; jako drobnou ukázku uveřejňujeme separát – bibliografii prvních 20 let.

Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.

1502: Posvátná místa v Zemích Koruny české

Zde srov. i pododdělení 1601: Historický místopis Zemí Koruny české v oddělení 16 – Dějiny našeho národa.

Vývoj církevního zřízení na Moravě v IX. a X. století

Hudeček Jakub, 1936

Historická mapa Čech. Výklad k historické mapě Čech

Palacký František, Kalousek Josef, 1894
Mapa Čech rozdělených na archidiakonaty a dekanaty 14ho století, v nížto jsou poznamenány fary 14ho wěku, hrady, mnohé twrze aj. w., nawrhl František Palacký a doplnil Josef Kalausek, 2. opr. vyd., měřítko 1 : 525.000. Též Výkladu vyd. 2.

Dějiny diecéze pražské

Borový Klement, 1874
Na památku 900letého jubliea pro Dědictví Svatojanské sepsal Klement Borový. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 59.

Poutnická místa a památné svatyně v Čechách

Košnář Julius, 1903

Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku. Díl I., Čásť I. a II.

Eichler Karel, 1888
S částí dějepisnou (Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 54) a popisnou (Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 55). Autor – slavný farář, kterého Veverská Bítýška uctívá i po půldruhém století (má tam svou ulici) – nám svým dílem dává možnost porovnat stav popisovaných objektů v době tehdejší, kdy katolíky byla naprostá většina národa, a dnešní, kdy nás katolíků je sice pomálu, ale zato jsme, podle moderního přesvědčování, proti těm dřívějším mnohem kvalitnější, ba kvalitní ... (Takové porovnání vyplave také u předchozího soupisu Košnářova, jakož i následujících přehledů Ekerta a Podlahy ...) Díl II. nevyšel.

Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. Svazek I.

Ekert František, 1883
Dědictví sv. Jana Nepomockého, sv. 70. Fundamentální zpráva o Praze ještě Zlaté, když Praha ještě byla katolická a pokojná, když ji nikdo, světsky ani církevně, modernisticky nepřeorával s falešnou vidinou faty morgány, která by naši matičku navrátila do Církve spíše, než aby ji Církvi ještě více vzdalovala. Tento svazek obsahuje posvátná místa na Hradčanech a na Malé Straně, kamenný most Karlův a posvátná místa na Starém Městě; dále Obsah, Registřík, Opravy a dodatky a Zprávy o Dědictví svato-Janském.

Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. Svazek II.

Ekert František, 1884
Dědictví sv. Jana Nepomockého, sv. 71. Svazek obsahuje posvátná místa na Novém městě a na pražských předměstích, tj. farní osadě Smíchovské, Karlínské, Volšansko-Žižkovské a svatyně v král. Vinohradech. Další rozsáhlou kapitolou jsou posvátná místa zrušená a zaniklá – jako svědectví o dřívějších pokrokářích. Konečně je i tu Obsah, Registřík, a také Statistické výkazy a Doplňky a opravy k I. svazku. Knihu opět uzavírají Zprávy o Dědictví svato-Janském.

Posvátná místa království Českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese pražská. Díl I.

Podlaha Antonín, 1907
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 97. Vikariáty: Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký; s obsáhlým rejstříkem.

Posvátná místa království Českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese pražská. Díl II.

Podlaha Antonín, 1908
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 101.

Posvátná místa království Českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese pražská. Díl III.

Podlaha Antonín, 1909
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 107.

Posvátná místa království Českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese pražská. Díl IV.

Podlaha Antonín, 1910
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 113.

Posvátná místa království Českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese pražská. Díl V.

Podlaha Antonín, 1911
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 118.

Posvátná místa království Českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese pražská. Díl VI.

Podlaha Antonín, 1912
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 123.

Posvátná místa království Českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese pražská. Díl VII.

Podlaha Antonín, 1913
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 127.

Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecese litomyšlská (místopis církevní do r. 1421)

Kurka Josef, 1915

Začátky klášterů: sázavského, opatovského, podlažského, svatopolského a sezemského

Kurka Josef, 1913

Klášter blahoslavené Anežky v Praze

Tomek Václav Vladivoj, Mocker Josef, 1892
Dědictví sv. Prokopa, sv. 33.

Dějiny klášterů františkánských v Čechách a na Moravě

Wilhelm Bonaventura Josef, Minařík František Klement, 1911
Dle věrohodných pramenů sepsali P. Bonaventura Wilhelm a P. Klement Minařík.

Popis velehradských památností s půdorysem kostela a 57 obr.

Vychodil Jan, Vašica Josef, 1925
7. vyd. Pozn.: Na toto thema vydal P. Jan Vychodil m. j. dvě publikace. První je Popis obnovené svatyně velehradské. Vychodil Jan, 1881 (20 stran), 1882 (2. vyd. 32 stran – v případě zájmu můžeme publikovat). Druhou je tato. 1. vyd. 1885, 3. vyd. 1893 – v případě zájmu můžeme publikovat, 6. vyd. 1909. Rok před odchodem autora na věčnost (* 26. 8. 1848 Třebčín, † 13. 6. 1926 Třebčín) dílo prohlédl a doplnil P. prof. PhDr. Josef Vašica.

Basilika Velehradská po obnově 1935 – 1938 v jasu obnovené krásy

Cinek František, 1939
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 106.

Sv. Hostýn ve svém původu a svých osudech

Vídenský František Borgiáš, 1913
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 124.

Karlštejn, zbožný odkaz Otce vlasti. Dějiny kapituly a děkanství karlštejnského.

Bartůněk Václav, 1948
Vzdělávací knihovna katolická. Druhá nová řada, sv. 4.

Kapitola hlavního chrámu Páně sv. Víta v Praze za času sv. Jana Nepomuckého.

Pešina Václav Michal, rytíř, 1840
Dědictví sv. Jana Nepomuckého.sv. 999.

Svatá Hora. Několik dějepisných obrázků z dějin Českých Lourd.

Dostál Alois, 1907
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 98.

Svatý Havel, opat, a farní jeho chrám na Starém Městě Prahy

Řehák Karel Lev, 1925
Připojujeme 700 let od založení kostela sv. Havla na Starém Městě Pražském. Brousil Antonín, 1934 (podle P. Františka Ekerta a P. dra. Karla Lva Řeháka sestavil P. Antonín Brousil).

Šest století kostela a kláštera u Panny Marie Sněžné

Vyskočil Jan Kapistrán, 1947

1503: Čeští světci

Srov. též 2006: Kalendaria. Mnoho dokumentů o našich světcích 9. až 12. stol. je na adrese stránek společnosti Moravia Magna. Společná pojednání o světcích český i cizích jsou v pododdělení 1301: Soustavné přehledy světců.

Naši svatí

Schikora Rudolf, 1940

Wypsánj Žiwotů swatých Patronů Českých. Djl prvý

Schiffner Joseph, 1801
(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Ruljka. Následující monografie tohoto národně-katolického obsahu vyšla až skoro po 200 letech r. 1989 (Bohemia Sancta). Proto ji, přes její jisté znaky této moderní doby, připojujeme (nezveřejněný kvůli autorským právům) k dílu čtvrtému.

Wypsánj Žiwotů swatých Patronů Českých. Djl druhý

Schiffner Joseph, 1801
(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Ruljka.

Wypsánj Žiwotů swatých Patronů Českých. Djl třeti

Schiffner Joseph, 1802
(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Ruljka. Obsahuje životopisy těchto světců: svv. Kosma a Damián, sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Wolfgang, sv. Jindřich II. císař římský, sv. Norbert, sv. Leopold, sv. Otto Bamberský, sv. Hedvika, sv. Jindřich II. vévoda český, sv. Alžběta a sv. Jan Kapistrán.

Wypsánj Žiwotů swatých Patronů Českých. Djl čtwrtý a posledni

Schiffner Joseph, 1802
(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Ruljka. Obsahuje životopisy těchto světců a přátel Božích: Karel IV. císař římský a král český, Arnošt první arcibiskup pražský, 11 příkladů svatosti za časů husitských, šest příběhů ctnosti jesuitů v Čechách, Kašpar Čepl opat na Karlově, blah. Elekta a blah. Zdislava. Zařazujeme sem i: Bohemia Sancta – životopisy českých světců a přátel Božích BohemiaSancta-150dpi-cteni.pdf, 1989.

Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.

Drahé kameny z koruny Svatováclavské čili Životy Světců, Blahoslavenců a domněním Svatých národa českoslovanského. Díl 1. a 2. Sv. Vojtěcha hrob a ostatky na hradě pražském. Dodatek dílu 2.

Bezděka Viktor Josef, Votka Jan Křtitel, 1880
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 56 (1871). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 67.

Vitae sanctorum Životy svatých. Fontes rerum Bohemicarum. Tom I.1 Prameny dějin českých. Díl I.1

autor neuveden, 1873
Kromě tří zveřejněných souborů zařazujeme na toto místo i publikaci Zachová Jana et al. Slavníkovci ve středověkém písemnictví, 1987, která obsahuje množství nově přeložených textů od českých světců a o nich. Při pohledu do obsahu knihy se člověk nutně ptá, jak to tedy bylo s náboženskou censurou za komunismu a kdo toto monumentální dílo platil; je s podivem, že většina těchto textů od té doby nevyšla ...

Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.

Život svatých Cyrilla a Methodia, apostolů slovanských

Štulc Václav Svatopluk, 1857
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 12.

Život sv. Methoda apoštola Říše Velkomoravské a Slovanů vůbec

Procházka Matěj († 1889), 1885
2. obšírnější, kritickými doklady a ozdobnými nákresy opatřené vydání na důstojnou oslavu roku 1885.

Jubilejní kniha. K oslavě tisícleté památky sv. Cyrilla a Methoděje, jakož i k oslavě padesátiletého trvání Dědictví sv. Jana Nepomuckého vydaná.

Votka Jan Křtitel, 1885
1. Posvátné Cyrillo-Methodějské Památky Mariánské čili Matka Boží Staroboleslavská v Čechách a Matka Boží Tuřanská na Moravě. 2. Kanonizace sv. Jana Nepomuckého a zřejmá v ní Prozřetelnosť Božská o Čechy pečující. Články apologetické. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 72.

Obrana svätého Methoda

Sasinek Fráňa Vítězslav, 1907

Život a pochvala svatého Cyrila, učitele slovanského národa

Pius XI., Kliment z Ochridu, svatý, aj., 1927
Ze staroslověnštiny nově přeložil P. Dr. Josef Vašica.

Konstantin-Cyrill a Methoděj, slovanští apoštolé, slovo na obranu historické pravdy jejím přátelům

Snopek František, 1908

Sborník svatomethodějský. Přípravné poučení k roku jubilejnímu 1885.

Procházka Matěj († 1889) aj. red., 1884
Sepsané od rozličných spisovatelů. Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 51.

Moravané – stať ze spisu "Evropa a svatá Stolice za dob Karlovců"

Lapôtre Arthur, 1898
Z frančtiny přeložil metropolitní kanovník ThDr. František Ehrmann (* 2. 5. 1866 Veverská Bítýška, † 11. 2. 1918 Olomouc). Vzdělávací knihovna katolická, sv. 8.

Apoštolové slovanští Konstantin-Cyrill a Methoděj, slovo odvety univ. prof. dru Brücknerovi

Snopek František, 1913
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 57.

Apology mravné

Cyril, svatý, 1885
(název pokračuje:) čili Bájky, podobenství a přísloví z mravného mudrosloví – zrcadlo moudrosti sv. Cyrilla čili Konstantina, apoštola i učitele slovanského; na památku tisícileté ročnice úmrtí sv. Methoděje na Velehradě, 6. dubna L. P. 885 z latiny přeložil a předmluvou i poznámkami opatřil P. Halabala Method O. S. B.

Sv. Lidmila, její doba a úcta.

Stejskal František Xaver, 1918
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.

Památky staroboleslavské čili Prvotní význam úcty svatováclavské v Čechách

Votka Jan Křtitel, 1879
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 66.

Svatý Václav. Jeho život a úcta.

Stejskal František Xaver, 1925
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.

Caritatem docet. Apoštolský list Pia XI. k mileniu svatého Václava.

Pius XI., 1945
Česky a latinsky. Česky: Dominikánská edice Krystal, sv. 75.

Nedej zahynouti nám ni budoucím! Vínek z desíti úvah na počest tisíciletí mučednické smrti sv. Václava, patrona a dědice Země české, L. P. 1929 28. září.

Rybák Josef, 1929
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999. P. Rybák Josef S. J., * 6. 9. 1871 Nové Mitrovice, † 14. 7. 1935 Svatý Hostýn.

S. Adalberti Pragensis episcopi et martyri Vita Život a utrpení svatého Vojtěcha, biskupa a mučedníka

Bruno de Querfurt, svatý, 1935
Latinsky (viz v tomto podoodělení Vitae sanctorum) i česky (úvodní slovo napsal Rudolf Holinka). Přikládáme sem i: Svatý Vojtěch, Holinka Rudolf, 1947; Svatý Vojtěch, biskup a mučedník (podle starších pramenů), Kučera Vladimír, 1942 a Svatý Vojtěch, druhý pražský biskup, Dvorník František, (vyšlo r. 1950, 1967, 1983 a) 1997.

Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.

Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter i úcta u lidu

Krásl František, Ježek Jan, 1898
Dědictví sv. Prokopa, sv. 39. Dílo se počíná obsáhlým přehledem literatury. Následují: Díl prvý (Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský) str. 43 až 308; Díl druhý (Dějiny kláštera břevnovského) str. 309 až 570; Díl třerí (Ucta sv. Vojtěcha u lidu, vč. dokumentů a rejstříku) str. 571 až 795. Knihu uzavírají přílohy obrázkové.

Sv. Prokop, jeho klášter a památka u lidu

Krásl František, 1895
Dědictví sv. Prokopa, sv. 36. Máme ještě soubory SvProkopKrasl-text-b.pdf a SvProkopKrasl-c.pdf , které pro příp. zpracování poskytneme.

Blahoslavený Hroznata. Jeho život a úcta v lidu českém.

Krásl František, 1898
Přetištěno z ČKD 1898, č. 3, str. 129 – 146 a 200, č. 4, str. 204 – 221.

Život blahoslavené Anežky České

Rejzek Antonín Paduánský, 1894
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 61.

Blahoslavená Anežka Česká, dcera českého krále Přemysla Prvního

Dlouhá Běla, 1929
(název pokračuje:) zakladatelka kláštera sester svaté Kláry a svatého Františka a první abatyše či starší sestra toho kláštera, zakladatelka rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a jejich špitálu před mostem Karlovým, přečistá sestra svaté chudoby podle srdce bratra Františka. Dominikánská edice Krystal, sv. 4. Knihu připravujeme.

Blahoslavená Zdislava

Kalista Zdeněk, 1941
Dominikánská edice Krystal, sv. 55. Staženo z internetu. Kniha pak vyšla jako podstatně dopl. vyd. s téměř dvojnásobným rozsahem ještě dvakrát, v r. 1969 a 1991, avšak tato vydání již volně přístupná nejsou.

Blahoslavená Zdislava

Svatoš Ambrož Maria, 1948
Dominikánská edice Krystal, sv. 93. Volně na internetu.

Život svatého Jana Nepomuckého, pražského chrámu metropolitního u Sv. Víta kanovníka, kněze a mučedníka.

Balbín Bohuslav, 1914
Podruhé, v jiném překladu, vyšlo r. 1940. Připojujeme bohatě ilustrovaný latinský text (Vita B. Joannis Nepomuceni Martyris, Authore ... conscripta, nunc denuo edita et iconismis praecipua Beati acta exhibentibus illustrata. Scalpro et sumptibus Joannis Andreae Pfeffel ...) z r. 1725.

Sv. Jan Nepomucký, mučedník a hlavní patron Království českého.

Borový Klement, 1878
K 150.-leté památce svatořečení život a úctu jeho vypisuje Dr. Klement Borový, professor theologie na université Pražské. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 64.

Zázračný jazyk svatého Jana Nepomuckého; články apologetické

Votka Jan Křtitel, 1884

Sv. Jan Nepomucký, s krátkým nástinem dějů kláštera a města Nepomuku

Štědrý František, 1917

Tři kapitoly o sv. Janu Nepomuckém

Pekař Josef, 1921
Varianta názvu: Tři kapitoly z boje o sv. Jana Nepomuckého. Spis je obrazem doby mnohými stále oceňované a žádané – demokracie první republiky, kdy pan historik Pekař je nucen polemisovat s údernými diletanty v oboru historie: liberálem-masarykovcem Herbenem a liberálem-syndikem Scheinpflugem. Rozsahem malá knížka dokonale odhaluje praktiky tehdejších pokrokářů, stejné, jaké jejich pohrobci používají dnes. A opět ten refrén: Copak tehdy dělali biskupové např. ve vztahu k Herbenovi? Nesetkal se sním některý z nich např. někde na recepci? A jaká byla Masarykova reakce na tento spor? Prostě zrušil zemský svátek sv. Jana Nepomuckého jako den pracovního klidu a bylo po demokracii toť diskusi (znění zákona vkládáme za knihou). A postoj představitelů Církve u nás na tatíčkovo tažení? Obvyklé ticho: Přece na nebeské blaženosti sv. Jana nelze nic ubrat, že ano, preláti! Pozn.: Pro zajímavost uveďme, jak to bylo se dny pracovního klidu za Rakouska-Uherska. Platilo zde ještě z doby Rakouského císařství nařízení č. 156 císaře Františka Josefa I., které vydal ani ne dva roky po nástupu na trůn dne 18. 4. 1850, že dny pracovního klidu jsou ty dny, které za zasvěcené svátky (festa fori) prohlásí katolická církev, t. j. m. j. svátky svatých patronů zemských. V Čechách to byly svátky sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, na Moravě sv. Cyrilla a Metoděje, v Uhrách sv. Štěpána (podrobně např. česky Katolická liturgika. Učebná kniha pro střední školy. Podlaha Antonín, 1911, str. 140n. v pododdělení 1706: Učebnice liturgiky). Co však je zajímavější je to, že v této věci před Masarykem kapituloval i otec abp. Kordač a hned pro r. 1926 zrušil u oslavy sv. Jana povinnost pracovního klidu a vyslechnutí celé mše sv. v kostele (16. 5. bylo festum fori), zřejmě proto, aby se katolíci nedostali do střetu se státem. Takže sv. Jan Nepomucký dodnes čeká na nápravu i této křivdy.

Svatý Jan Nepomucký. Díl 1 Životopis. Díl 2 Úcta, kanonisace a obrana.

Stejskal František Xaver, 1922
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 148 (díl 1, vyd. 1921), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 149 (díl 2).
Z vyjádření tři ministrů 4. 6. 1919: Dne 15. května o 7. hodině večer konal se na Staroměstském náměstí tábor lidu, pořádaný "Volnou Myšlenkou", na němž se mluvilo proti oslavování Jana Nepomuckého. Před 8. hodinou zvonili na věži Týnského kostela, jak to před svátkem bývá zvykem, klekání velkým zvonem. Poněvadž slova řečníka zanikala v hlaholu zvonů, byli účastníci tábora pobouřeni, a zástup asi 100 osob vnikl, ač mu v tom bylo neznámým vojínem a důstojníkem zabraňováno, do Týnského kostela. Muži s pokrytými hlavami, hvízdajíce, s nadávkami a křikem hnali se hlavní lodí k oltáři, kde se konala večerní májová pobožnost. Duchovní P. Leander Brejcha, kněz řádu sv. Františka, z Prahy-lI., čp. 753, který pobožnost konal, odešel rychle se sanctissimem do sakristie. U mřížky před hlavním oltářem postavil se s roztaženýma rukama lomozícímu davu do cesty týnský kaplan P. Jan Kautský, jenž při tom neznámým mužem byl udeřen do tváře. Jiný muž vyskočil na lavici a snažil se strhnouti s kazatelny červenou plyšovou přikrývku, což se mu však nepodařilo. Rozbil tudíž na kazatelně upevněnou plynovou lampu. Chrám byl četně navštíven a mezi obecenstvem vznikl veliký zmatek. Ženy křičely a plakaly, muži se postavili částečně proti výtržníkům. Neznámý důstojník s vojíny, v kostele přítomnými, napomínáním rozvášněného davu zjednali pořádek a vyklidili chrám ještě před příchodem policejní stráže. Policejnímu ředitelství bylo nařízeno, učiniti hned opatření potřebné, aby pachatelé byli vypátráni a pohnáni k odpovědnosti. l kdyby to bylo bývalo možno, nedá se podle situace, jak úředně byla zjištěna, předpokládati, že by stráž byla zdolala rozvášněný dav do kostela vtrhly, ježto si počínal tak zběsile, že nejen nedbal napomenutí přítomných legionářů, nýbrž ztrýznil dokonce legionáře Josefa Holeňu, jenž odsuzoval počínání davu. Tento legionář byl by býval jistě usmrcen, kdyby mu několik jiných legionářů nebylo přišlo v nejkritičtějším okamžiku na pomoc. Po skončeném táboru lidu na Staroměstském náměstí přitáhl zástup asi 3000 lidí k soše Jana Nepomuckého na Karlově mostě, chtěje ji svrhnouti do Vltavy. Tomu zabráněno bylo intervencí a domluvou stráže bezpečnosti.
Pozn.: Po pachatelích pátráno, nikdo nevypátrán. Ano, i tak vypadaly už r. 1919 výsledky výchovné činnosti Církve, která jest navždycky jedinou vychovatelkou národa a za svou výchovnou činnost je odpovědná své Hlavě, Pánu Ježíši Kristu. A na tomto výsledku vystavěl Masaryk své antinepomucké tažení, o němž v poznámce k Pekařovým Třem kapitolám. Předřazujeme kolorovanou mědirytinu (veliké díky dárci!) z r. 1829 Procesí s tělem sv. Jana Nepomuckého na Hradčanském nám. v Praze dne 15. 6. 1829 (Johann Böhm a Franz Boroffsky podle Václava Markovského a Josefa Šembery) – pro uvědomění si, co Církev svou tupou výchovnou (ne)činností ztratila za pouhých 100 let (nemluvě o odpadu statisíců k nové tzv. církvi po převratu 1918). Výchova národa totiž nemůže být úspěšná, pokud se o ni reálně snaží, byť mnozí, byť s nadlidským úsilím (viz některá jména z pododdělení 1504: Přední české osobnosti), kdy však jejich představení se omezují na pouhou blahosklonnou přízeň k těmto snahám druhých.

Co sluší uvážiti o sv. Janu Nepomuckém; k dvěstěletému jubileu jeho svatořečení 19. března 1929. Proč nedošlo již dříve k svatořečení Jana Nepomuckého

Rybák Josef, Sedlák Jan Nepomucký, 1929
(název pokračuje:) na základě spisů soudního řízení vysvětluje Dr. Jan Nepomucký Sedlák. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.

Čítanka svatojanská. Sv. 1. Náboženská osobnost Svatého Jana Nepomuckého. Sv. 2. Od kněžského vysvěcení po mučednickou smrt. Sv. 3. Janova mučednická smrt a posmrtné oslavení.

Bitnar Vilém aj. red., 1934
Vydaná péčí výboru svatojanského pro oslavu 200. výročí kanonisace v Praze. Sv. 1. (str. 1 – 174, vyd. 1932) jubilejní publikace k 100. výročí založení Dědictví sv. Jana Nepomuckého přibližuje život a osobnost světce prostřednictvím odborných i beletristických textů české literatury od 14. stol. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 174. Sv. 2. (str. 175 – 302, vyd.1933) Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 176. Sv. 3. (str. 303 – 381, vyd. 1934) Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 178.

Život bl. Jana Sarkandra mučeníka

Procházka Matěj († 1889), 1861
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 22.

Bl. Jan Sarkander. Jeho doba, život a blahoslavení.

Tenora Jan, Foltynovský Josef, 1920
Ke třistaletému výročí jeho smrti. Několik vadných míst skenu příležitostně opravíme.

Obrana bl. Jana Sarkandra proti útokům dr. Františka Hrubého

Šigut František, 1940

Čtrnácte ctihodných Mučedníků Pražských z řádu sv. Františka. Ke třistaleté památce jejich smrti.

Minařík František Klement, 1911
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 115.

Svaté obrázky z Čech

Claudel Paul, 1945
Dominikánská edice Krystal, sv. 76. V češtině vyšly tři různé překlady.

1504: Přední české, moravské a slezské osobnosti

Géniové Církve a vlasti

Petera Václav, Verner František, 2004
18 rukopisných svazků Václava Petery (* 1892, † 1964) s medailony 6891 duchovních otců, jak z našich zemí tak ze světa + jeden svazek rejstříku, jehož autorem je ThDr. František Verner O. Cr. (* 1915, † 2004), kanovník Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Zdigitalizováno na adrese.

Životopisy (separát z Bibliografie české katolické literatury náboženské, části 5)

Podlaha Antonín, 1923
Celá Část 5 této bibliografie je zde v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury. Životopisné údaje může čtenář také hledat v předchozím díle Géniové Církve a vlasti, Petera Václav, Verner František, 2004.

Jesuité

Spáčil Bohumil, Kubíček Emanuel, 1923
P. Emanuel Kubíček S. J. napsal hlavní kapitolu Jesuité a národ český.

Spisové císaře Karla IV.

Karel IV. Lucemburk, císař, král, hrabě a markrabě, Emler Josef, 1878
Na oslavu pětistyleté památky jeho sbor Matice české. Všechna svá čtyři díla psal Otec vlasti samozřejmě latinsky. Přikládáme latinský originál (s českým překladem a dvěma pohřebními řečmi – samosebou opět latinsky) Vita Caroli Quarti Imperatoris Život císaře Karla IV., Fontes rerum Bohemicarum. Tom III.2 Prameny dějin českých. Díl III.2, 1882. Pokud jde o Karlův první Korunovařní řád českého krále a královny, nepovažujeme z dobrých důvodů za šťastný překlad v publikaci Karel IV. Literární dílo, 2000; srov. též Sekyrková v oddělení Dějiny našeho národa.

Císař Karel Čtvrtý, český král-katolík

Řehák Karel Lev, 1909

Katoličtí mučedníci doby husitské

Neumann Augustin Alois, 1927

Vitae aliorum quorundam pietate insignium Životy některých jiných osob nábožných Fontes rerum Bohemicarum. Tom I.2 Prameny dějin českých. Díl I.2

autor neuveden, 1873
Život Arnošta, arcibiskupa Pražského a Jana z Jenštejna, arcibiskupa Pražského; úvod viz Vitae sanctorum, sv. Cyril ..., rejstřík Vitae sanctorum, sv. Vojtěch ...

Jan z Jenštejna, třetí arcibiskup Pražský

Ježek Jan, 1900

Antonín Brus z Mohelnice, arcibiskup pražský

Borový Klement, 1873
Historicko-kritický životopis poctěný cenou fakulty theologické na c. kr. universitě Karolo-Ferdinandejské. Na oslavu 900letého jubilea diecése Pražské sepsal P. Dr. Klement Borový, cís. kr. řádný profesor církevního práva na vysokých školách Pražských. Dědictví sv. Prokopa, sv. 11.

Heřman hrabě Černín z Chudenic – obraz ze života a činnosti jeho

Tischer František, 1903
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 29.

Třistapadesát výborných kněží katolických

Kadeřávek Eugen Jan N., 1921

Padesát professorů vysokých škol, upřímných katolíků z XIX. století

Kadeřávek Eugen Jan N., 1904

Přední křisitelé národa českého

Rybička Antonín, 1884
(název pokračuje:) boje a usilování o právo jazyka českého začátkem přítomného století. Návštěvník naší Knihovny může být nejprv překvapen, že tuto dvojdílnou práci slovutného historika nachází zde a ne v oddělení Dějiny našeho národa. Ale jsou pro to dobré důvody. Jednak křísitelé byli převážně kněží (proti tomu dnešní křísitelé o právo jazyka latinského v Církvi svaté katolické jsou převážně laici). Druhý důvod: byli a jsou dva největší škrtiči národa českého, byť navenek vypadají jako andělé světla: husitismus a masarykismus. A právě předchůdcem masarykismu, i když ne tak zhoubným, byl osvícenský josefinismus: ze jmenovaných křísitelů laik Kramerius a kněží Ziegler, Nejedlý a Kamarýt byli touto vadou (měli prst na tepu doby – jak dnešní!) "stříknuti"; abychom rozuměli dnešní situaci Církve, je třeba znát také její situaci tehdejší – bude-li zájem, zařadíme do Knihovny i knihu "Religiozita v dramatu českého národního obrození" Radomíra Malého. A konečně: v knize jsou medailonky těch nejskvělejších katolíků (příkladmo – o Stanislavu Vydrovi je v tomto oddělení rovněž na jiném místě). Dodavky (dodatky) a Ukazatel (rejstřík) jsou na konci druhého dílu, Obsahy jsou na konci každého z obou dílů.

Jesuita Antonín Koniáš, osobnost a doba

Kebrle Josef Cyril, 1996
Více o knize viz zde publikaci K. Korouse K temnotám v české historii.

Dvě nekrologia Krumlovská. Stav prelátský v Čechách a v Moravě r. 1778 – 1780

Emler Josef, Rybička Antonín, 1893
Předloženo / předneseno ve schůzce Královské české společnosti nauk třídy filosoficko-historicko-jazykozpytné dne 4. dubna 1887 (vydáno 1887) / 4. dubna roku 1892 (vydáno 1893).

P. Bohuslav Balbín S. J., jeho život a práce

Rejzek Antonín Paduánský, 1908
Dědictví sv. Prokopa, sv. 48. Zařazeno do Knihovny na doporučení čtenáře V. V názvu ve skutečnosti je "Balbín T. J."

Život sluhy Božího P. Martina Středy z Tovaryšstva Ježíšova

Tenora Jan, 1898
Nejpodrobnější životopis, Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 66. Na pamětní desce stojí: "... po smrti jako světec vzývaný ... Pros za nás u Boha."

Životopis velebného pana Antonína Hanikýře, nábožného zakladatele ústavu Dědictví svatého Jana Nepomuckého v Praze.

Pešina Václav Michal, rytíř, Pohan Václav Alexander, 1841
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 10.

František Sušil. Životopisný nástin.

Vychodil Pavel Julius, 1898
Předkládáme základní nástin životní dráhy Františka Sušila, autora nejpodrobnějšího českého výkladu Nového zákona a skvělého českého-moravského vlastence. I když tento jeho životopis již zpracovala digitální knihovna Kramerius (http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=21078&author=Vychodil_Pavel_Julius), je její nabídka (generování po 20 stránkách s následným slučováním souborů pdf) nepraktická, a ani po půl roce, kdy Kramerius slibovala nápravu, tato uskutečněna nebyla. Stejnou vadu maji na Krameriovi i výtečné a v češtině dosud nepřekonané Sušilovy novozákonní exegese, navíc Kramerius vydává jejch znění nejstarší, historicky "nejpamátnější", my zde naopak přinášíme jejich nejnovější vydání. Soubor SusilVychodil-300dpi-tisk.pdf, 357 MB, pro případné znovuvydání, poskytneme na vyžádání. Srov. též jiný, vydaný r. 1871, životpopisný nástin František Sušil, uveřejněný zde na konci knihy Listové sv. Pavla apoštola. Díl II. – tento nástin napsal Matěj Procházka.

Památce Františka Sušila. K stým narozeninám slavného kněze, učence a učitele, prvního starosty Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje.

Šťastný Vladimír, Pavelka Jakub, Neuschl Robert, Soukop Jan († 1892), 1904
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 72.

P. Stanislav Vydra. Učitel, kněz a vlastenec

Benetka Bořivoj, 1938
Kniha se na internetu porůznu vyskytuje (např. www.monarchista.cz), nicméně se domníváme, že pro její kvality může znovu připravena získat oblibu i našich čtenářů.

Životopis Beneše Methoděje Kuldy, infulovaného sídelního kanovníka staroslavné královské kapituly vyšehradské, muže práce a oběti.

Halouzka Jan, 1895
(název pokračuje:) Příspěvek k historii literatury české a ruchu katolického na Moravě a v Čechách za minulého půlstoletí – k jubileu druhotin kněžských dne 6. srpna 1895, 50tileté činnosti spisovatelské a 25tiletého kanovnictví. Doplňujeme bibliografií etnografických spisů Otce kanovníka: Beneš Method Kulda, soupis národopisných prací. Jeřábková Alena, 1990.

Dr. Matěj Procházka († 1889). Životopisný nástin.

Šťastný Vladimír, 1890
Vyňato z knihy Kukátko čili Život v obrazích. Díl 4. Kosmák Václav, 1890 (Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 57) – 1608: Literatura v Zemích Koruny české.

František de Paula říšský hrabě ze Schönbornů, kníže-arcibiskup Pražský.

Borový Klement, 1886
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 73.

Kníže-arcibiskup Pražský Leo svob. pán ze Skrbenských, primas království českého

Sedlák Jan Nepomucký, 1900
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 87. Tato brožurka je přívažkem publikace Výklad velikého katechismu katolického náboženství, Podlaha Antonín, 1900 v pododdělení 0802: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety. Tady uvádíme její OCR. Něco o dalších osudech této významné osobnosti si lze poslechnout na adrese.

Tomáš Škrdle. Jeho život, práce a působení ve družstvu Vlast a v katolickém životě v l. 1880 – 1913.

Jiroušek Tomáš Josef, 1917

Msgr. Vladimír Šťastný

Rypáček František Jaroslav, Šťastný Bohumi, 1910
Jsou zde dvě knihy: 1. Prvního z autorů s uvedeným titulem a rokem vyd., Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 83. 2. Monsignore Vladimír Šťastný. Ze života a pamětí kněze-buditele. Šťastný Bohumil, 1936.

Na toulkách Božích. Život a dílo Šebestiána Kubínka.

Jančík Josef, 1941
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 108 (v knize toto číslo není uvedeno). Za publikaci zařazujeme krátký shrnující článek (autorem je P. Dobiáš Josef) z r. 2009 převzatý z internetu. Srov. též ČKD 1933, č. 4, str. 364, ohledně žádostí o zahájení beatifikačního procesu.

Václav Beneš Třebízský – spisovatel českého lidu

Beneš Josef red., 1954
Edice Listy víry, sv. 9 (?).

Antonín Podlaha

Chytil Karel, 1933

Arcibiskup pražský prof. dr. František Kordač

Marek Pavel, 2005
(název pokračuje): nástin života a díla apologety, pedagoga a politika. Kniha bez příloh – MarekKordacBezpriloh-150dpi-cteni.pdf – a přílohy 1 (Projevy, kázání a spisy) a 2 (Pastýřské listy, memoranda a prohlášení) – MarekKordacClankyPlisty-150dpi-cteni.pdf – jsou zde připraveny. Přílohy 3 (Slovníková hesla z Českého slovníku bohovědného) neotiskujeme, neboť v Knihovně Libri nostri jsou v oddělení Encyklopedie, časopisy ..., díl 1 – 3: Bohosloví – díl 2, s. 299 – 311; Bůh – díl 2, s. 550 – 583; Církev – díl 2, s. 831 – 857; Člověk – díl 3, s. 359 – 387; Agnosticismus – díl 1, s. 160 – 162; Autorita – díl 1, s. 751 – 755; Creatianismus – díl 3, s. 217 – 225. Zveřejněno se souhlasem autora, který však upozornil, že vyšlo i 2. doplněné vyd.; text s díky a rádi časem doplníme.

Připojujeme dvě krátké přednášky: 1. František Kordač na severu Čech. Marek Pavel, 2006. 2. Rakouský a český "Kulturkampf". Pokorný Jiří, 2006.

Josef Pospíšil

Vychodil Pavel Julius, 1928
Publikaci naleznete v oddělení Filosofie u knihy Filosofie podle zásad sv. Tomáše Akvinského. Díl prvý. Pospíšil Josef († 1926), 1913.

Jan Tenora

Masák Emanuel, 1938
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, příloha ke sv. 105.

1505: Boj s husitismem

Matěj z Janova o častém svatém přijímání

Petrů Ondřej Maria, 1946
Dominikánská edice Krystal, sv. 81.

Učení Petra Chelčického

Lenz Antonín, 1884
Čtyři spisky:
1. Učení Petra Chelčického o Eucharistii na základě jeho spisů a učení katolické církve, 1884.
2. Petra Chelčického učení o očistci na základě jeho spisů a učení katolické církve, 1885.
3. Petra Chelčického učení o sedmeře svátosti a poměr tohoto učení k Janu Viklifovi, 1889.
4. Vzájemný poměr učení Petra Chelčického, starší Jednoty českých bratří a taborů k náuce Valdenských, Jana Husi a Jana Viklifa, 1895.

Učení mistra Jana Husi, na základě latinských i českých spisův jeho, jakož i odsouzení Husovo na sněmu Kostnickém. Jest pravdou nepochybnou že umřel Mistr Jan Hus za své přesvědčení a že jest mučedníkem za pravdu? Několik dodatků k učení Mistra Jana Husi.

Lenz Antonín, 1875
Dědictví sv. Prokopa, sv. 13. Jest pravdou nepochybnou že umřel Mistr Jan Hus za své přesvědčení a že jest mučedníkem za pravdu? Lenz Antonín, 1898. Několik dodatků k učení Mistra Jana Husi. Lenz Antonín, 1899.

Mistr Jan Hus nebo ss. Cyrill a Methoděj? Kdo má o národ větší zásluhy a zasluhuje tudíž, aby ode všech byl oslavován?

Vychodil Jan, 1902
Brožura vyšla třikrát: prvně r. 1901 a potřetí r. 1914 jako součást Husitství ve světle pravdy roč. 11, č. 3 – 4 (viz i tam).

M. Jan z Husince. 1. Stručný nástin filosofického vzdělání M. Jana Husi.

Rejzek Antonín Paduánský, 1912
Existuje jen tento díl 1.

Prameny k dějinám duchovenstva v době předhusitské a Husově

Neumann Augustin Alois, 1926

České duchovní řády za rozmachu husitské bouře

Oliva Václav, 1924
(název pokračuje:) příspěvek k dějinám náboženské a sociální revoluce XV. století v zemích českoslovanských. Vydání 2., přehlédnuté a rozmnožené.

M. Jan Hus

Sedlák Jan Nepomucký, 1915
Dědictví sv. Prokopa, sv. 58. Opravdu velké dílo české katolické historiografie. I když vyšlo skoro před sto lety a husovské bádání od té doby hodně pokročilo, pořád ještě se k němu můžeme vracet. Ostatně jinou katolickou Husovu monografii od té doby nemáme (i když od prof. Sousedíka máme některé zásadní drobné husovské příspěvky). Knihu předkládáme ve dvou částech:
1. Předmluva, Literatura jíž bylo použito, Vlastní text M. Jan Hus, a kratičký dodatek s názorem P. T. Bahounka OP otištěným v xerokopii MCM 1996.
2. Přílohy, Opravy a doplňky, Rejstřík jmenný a věcný, a Obsah.
Připojujeme dve publikace:
1. Hus dle nejnovější literatury; opravy a doplňky k Sedlákovu dílu o Husovi. Neumann Augustin Alois, 1931 – Dědictví sv. Prokopa, sv. 67.
2. Mistr Jan Hus. Neumann Augustin Alois, 1931 – Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999, mimo podíly; otisk z "Českého slovníku bohovědného" – zde v pododdělení 2002: Český slovník bohovědný a encyklopedie, které nejsou v jiných odděleních.

Nové prameny k dějinám husitství na Moravě

Neumann Augustin Alois, 1930

Žižka a jeho doba. Díl 1. až 4.

Pekař Josef, 1933
Toto dílo, ač byl prof. Pekař nekatolík, náleží svým obsahem do tohoto odd. 15. Díl 1. Doba se zvláštním zřetelem k Táboru. Díl 2. Jan Žižka. Díl 3. Žižka vůdce revoluce. Díl 4. Poznámky k dílu třetímu. Opravy a dodatky – Příloha. Rejstříky. Pan profesor přesně popisuje všechny okolnosti vzniku a šíření husitismu vč. hlavní příčiny: spojení čímsi osvícených kněží a vysokého školství (poznamenejme, že z téže příčiny nastal vznik a šíření josefinismu vč. pozdějšího masarykismu, na jehož liberalismus navazuje i dnešní Pornozápad – všichni známe tu kohortu osvícených Orků a Tomášů). K dílu 4 připojujeme časopisecký článek K televisní soutěži „Největší Čech“ – Pravda o Janu Žižkovi. Lhotka Jaroslav, 2005 jako svědectví toho, že dnes, r. 2016, široce kritisované vysílání České televise má dlouhodobé kořeny. Zvlášť pak připojujeme věhhlasný Smysl českých dějin. O nový názor na české dějiny, Pekař Josef, 1929 (2., rozšířené vyd.), a Masaryk a Pekař o smyslu českých dějin, Miklík Josef Konstantin, 1931.

Z husitství do protestantismu – historicko-náboženská úvaha. Díl I. – VII.

Sahula Jiří, 1915
Díl I. Srovnání husitství s lutherstvím. Počátky lutherství v Čechách až do pádu vlády Hlavsovy roku 1524. Hlasy katolického spolku tiskového roč. 34, č. 4.

Husitství ve světle pravdy

Horský Rudolf, Hálek Vlastimil aj. red., 1929
Viz Tisková liga – bibliografie. Horský Rudolf, Hálek Vlastimil aj. red., 1930 v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.

Husiti, jiskrovci a bratríci v dejinách Spiša (1431 – 1462)

Špirko Jozef, 1937
Zajímavá publikace, jak česká husitská chamraď ničila i Slovensko – není známo, že by nějací Slováci kdy Čechům něco takového prováděli.

Jiří z Poděbrad, český král-kališník.

Řehák Karel Lev, 1910

1506: Boj s reformací a dřívějším protestantismem

Počátky reformace katolické v Čechách

Vávra Josef, 1894

České modlitby a meditace z roku 1521

Sedlák Jan Nepomucký, 1909

Protestantství v Čechách až do bitvy Bělohorské (1517 – 1620)

Kryštůfek František Xaver, 1906
Dědictví sv. Prokopa, sv. 46.

Reformator Martin Luther jakožto záletník!

Řehák Karel Lev, 1904
Víry svatováclavské i myšlenky rakouské vyznavačům i odpůrcům dle historických pramenů vypravuje otec kanovník ThDr. Karel L. Řehák.

Martinu Lutherovi – šach!

Řehák Karel Lev, 1906
(název pokračuje:) čili odpověď na lutheranské vnadidlo pro katolíky, nadepsané: "Přehled nejdůležitějších rozdílů mezi církví evangelickou a římsko-katolickou od »Preláta« Dr. K. Lechlera."

Má protestantství přednost před katolictvím?

Řehák Karel Lev, 1906
Posuzuje a řečníkům na schůzích katolických doporučuje ThDr. K. L. Řehák.

Martin Medek, arcibiskup pražský. Historicko-kritické vypsání náboženských poměrů v Čechách od roku 1581 – 1590.

Borový Klement, 1877
Dědictví sv. Prokopa, sv. 17.

Rudolfův majestát, Protireformační patent

Rudolf II. Habsburk, císař, král, vévoda, Ferdinand II. Habsburk, císař, král, arcivévoda, vévoda, hrabě, Doskočil Karel, 1938
Platnost Majestátu zrušil císař Ferdinand II. po porážce německo-českého protestantského stavovského povstání v roce 1620, a to tak, že jej dal rozstřihnout a spálit jeho pečeť. Na těchto dvou příkladech vidíme jednak řešení problémů náboženské svobody, jednak to, že sama monarchie nic neznamená; podstatná je, jak už dávno stvrdil Bonifác VIII. (pododdělení 0403: Církev a národ, Církev a stát), souhra dvou mečů, jež jsouz v moci Církve: duchovního a světského. Listy a listiny z dějin československých 869 – 1938. Doskočil Karel, 1938. Listy 38 a 43, str. 62 – 67 a 75 – 78.

K temnotám v české historii

Korous Karel, 2007
Publikace je stručnou polemikou s pochybným pojetím doby po třicetileté válce podle "Temna" zednáře Aloise Jiráska a v širším kontextu s Masarykovým účelovým výkladem smyslu českých dějin. Zveřejňujeme jí se souhlasem autora; 2. vyd. 2013.

Reformace ve světle pravdy

Oliva Václav, 1903

Františka Slavatová a doba její – obrazy z dějin katolické reformace na Moravě a v Čechách

Hrudička Alois, 1902
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 70.

Odboj broumovských

Wintera Vavřinec Jan Křtitel, 1904
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 32.

Jesuité a národní kultura. 300 let od příchodu jesuitů a založení gymnasia v Hradci Králové.

Vydra Stanislav, Tomíško Čeněk, Kubíček Emanuel, 1936
Sborník obsahuje mj. překlad životopisu B. Balbína od Stanislava Vydry, životopis P. Vydry a P. Františka Švendy od P. Tomíška a zejména vynikající studii od E. Kubíčka "Národní vědomí českých jesuitů po dobu Balbínovu"; do Knihovny zařazen na doporučení čtenáře V.

Arnošt hrabě Harrach, kardinál sv. Církve římské a kníže arcibiskup pražský. Historicko-kritické vypsání náboženských poměrů v Čechách 1623 – 1667.

Krásl František, 1886
Dědictví sv. Prokopa, sv. 25.

Doba arcibiskupa Jana Josefa hraběte Breunera (1694 – 1710).

Podlaha Antonín, 1917
Jde o díl I. část první zamýšleného, avšak dále již nerealizovaného díla Dějiny arcidiecése pražské od konce století XVII. do počátku století XIX. Dědictví sv. Prokopa, sv. 60.

K národnímu probuzení moravského dorostu kněžského 1778 – 1870

Cinek František, 1934

České literární baroko, příspěvky k jeho studiu

Vašica Josef, 1938
Je to mimořádná kniha. V dubnu 1915 vydal obratný služebník zla svou knihu s názvem Temno. Tento název pro dobu barokní nadšeně uvítal jak Masaryk, tak později komunisti, a na sto let se pro onu dobu stal nálepkou i od většinové veřejnosti. Marně někteří proti této nálepce namítali, byl to jen jejich "úhel pohledu". Ale už roku 1938, tedy 20 let po Jiráskově urážlivém propagačním pamfletu, vyšlo Vašicovo nezvratitelné hodnocení baroka. Manipulace veřejným míněním sice i potom pokračovala a dosud pokračuje, ale pravda je venku a nikdo ji už nemůže důkazně popřít.

1507: Český protestantismus 20. století

Pozn.: Tzv. Církev československá husitská, do r. 1971 zvaná Církev československá, je řazena do tohoto pododdělení a ne do pododdělení 1505: Boj s husitismem, neboť s husitismem nemá nic společného – jde jen o "nálepku".

Církev československá

Skála Václav, 1920

Církev zbudovaná na frázích (1). Rozvrat církve československé (2)

Cinek František, 1923
Dva spisky preláta Jeho Svatosti Msgre. prof. ThDr. Františka Cinka.

Církev československá. 1, Úvod: Apoštolé "československé církve". 2. "Apoštolské" obce "československé církve".3. "Apoštolské" schůze "církve československé". 4. "Církev československá" a víra.

Novák František Xaver, 1921

K náboženské otázce v prvních letech naší samostatnosti 1918 – 1925

Cinek František, 1926
Katolický pohled na schisma tzv. církve československé, na pravoslavné hnutí u nás a na českobratrský protestantismus. Bohatý přehled literatury, množství dnes neznámých faktů, jmenný rejstřík a dodatek - podvržená řeč Strossmayerova šířená tzv. církví československou.

1508: Církevní boj s liberalismem obecně a osvícenstvím zvlášť (a u nás i s masarykismem)

Osvícenství se k nám šířilo z Francie (až po zednářsko-atheistický/deistický benešismus), z USA (po zednářsko-protestantský masarykismus) a z Německa (zednářsko-katolický josefinismus). Jak pracovala v 19. a zač. 20. stol. Církev na výchově národa, když se tu Masaryk nejen vynořil, ale získal v českém národě takovou popularitu, že začal národ vychovávat spíše on?

Dějiny Církve katolické ve státech rakousko-uherských s obzvláštním zřetelem k zemím Koruny české. Od doby slavného panování císařovny Marie Terezie až do časů J. V. císaře a krále Františka Josefa I. (1740 – 1898). Díl I. Díl II.

Kryštůfek František Xaver, 1899
Díl I. Doba od slavného panování císařovny Marie Terezie až do vzdání se trůnu císařem Ferdinandem Dobrotivým. 1740 – 1848. Díl II. Doba slavného panování J. V. císaře a krále Františka Josefa I. 1848 – 1898. Vzdělávací knihovna katolická, sv. 6.

Jak píše prof. Dr. Masaryk o katolické vědě a víře?

Konečný Filip Jan, 1891
Člověk musí mít opravdu silný žaludek, aby se po takovém nářezu ještě ucházel o funkci presidenta. A to on, jakožto otec dnešní vládnoucí severoatlantické spodiny, měl.

Perutě míru

Jindra Jan Nepomucký, 1907
Sbírka promluv z různých dob a k různým příležitostem vřele doporučená ČKD. Zvlášť si dovolujeme upozornit na promluvu Osvěta, síla, svoboda, kterou P. Jindra, Rytíř Božího Hrobu, přednesl v Solnici dne 8. září 1900 a která toho roku poprvé vyšla tiskem. Zde je namístě zásadní vysvětlení. Až do uvedené doby měl pojem osvěta dva významy: jednak ten, který má dnes, a jednak šlo o název hnutí, které dnes známe jako osvícenství. Ani Ott ještě pojem osvícenství nezná. Tento nový pojem se v 1. třetině 20. století šířil z Masarykova rozvratného ideového klanu a zdomácněl až ve 30. letech kodifikací v Masarykově slovníku. Je tedy český pojem osvícenství o celé století mladší, než Kantovo německé Auklärung. Škodlivá tedy Jindrova osvěta je ono pozdější osvícenství. A kvůli této delší promluvě knihu zařazujeme sem, i když by jinak asi měla být v oddělení homiletiky.

Šrámek contra Masaryk

Šrámek Jan, 1908
Řeč poslance P. docenta Jana Šrámka na radě říšské dne 11. června 1908. Pozn.: Čtenář znalý odporné pozdější role tohoto Benešova nohsleda může být pohoršen, že je tato osoba mezi autory Knihovny Libri nostri. Tuto řeč však zařazujeme jak pro její skvělost, tak i proto, že se na Šrámkovu úpadku ukazuje, z jaké mravní výše se dá padat stále níž neustálými kompromisy se zlem.

Svatý Václav a čsl. legie: Sborník vzpomínek a dokladů

Navrátil Alois, 1929
Náš legionář podává svědectvi o náboženském stavu mezi zajatci, dobré ruské=carské politice i o zhoubném náboženském vývoji, který byl dílem Masaryka ruku v ruce s neruskou revoluční juntou (Ху́нта – Rada lidových komisařů), která si Rusko za pomoci Německa roku 1917 na dlouhou řadu let podmanila.

1509: Církevní boj se socialismem

Nacismus (rovněž plod osvícenství, srov. pododdělení 1508), nás ohrožoval z Německa, nejnověji z USA (viz Ukrajinu). Taková výpověď o nacismu může udivit toho, kdo mylně pokládá pronásledování národa židovského za primární atribut nacismu. Nacismus je totiž definován jinak: Jde o údajné vyvolení národa k tomu, aby řídil (detailně, socialisticky) svět. Tak národ německý byl v jisté době přesvědčen o takové své nadřazenosti. Je zřejmé, že v posledních sto letech nebyla a není tato údajně posvátná vyvolenost Němců jediná; jistý dnešní (quasi)narod např. nazývá svou, prý Bohem udělenou, roli řídit svět vůdcovstvím, a co by všude jinde bylo zvrhlým nacionalismem, nazývají u sebe patriotismem. Je také dílem takových dnešních nacistů, že tato jejich představa vedla a vede ke zničujícím konfliktům, neboť ostatním národům jde zde doslova o život (odtud i dnešní nacistická snaha o "splynutí" těch ostatních národů do beztvaré tzv. multikulturní, snadno ovladatelné masy).

Vzpomínky z Terezína

Miklík Josef, 1946
2., doplněné vyd. Panuje konjunktura českého sebemrskačství za vyhnání Sudeťáků, panovala tu i konjunktura spisů o komunistických vězeních. Předložená kniha – takové dnes na pultech nejsou – ukazuje, co to byl německý nacismus, a to ještě v jeho mírnější podobě protektorátního Terezína. Čtenář se může pokusit německý socialismus s oběma konjunkturálními thematy srovnávat – a zjistí, že srovnání je nemožné: něco jiného je tábor vězeňský či sběrný a něco jiného je tábor vyhlazovací.

A kdo vás zabije ... Život a utrpení kněžstva v koncentračních táborech.

Hoffmann Bedřich, 1946

Čs. odboj v Italii 1944-45

Veselý Maria Jiří, Staudek František, 1948
Autorem je dominikánský kněz a knihu vydala Dominikánská edice Krystal, sv. 999. Je však dobré si uvědomit, že dílo se započíná na jaře 1944, kdy již byla válka rozhodnuta. Strašlivé střetnutí ruského bohatýra s německým šílencem proběhlo kdesi v útrobách ruské rodiny už předtím – před Moskvou (1941), u Stalingradu (podzim 1942 – zima 1943), u Kurska (1943). A vylodění v Normandii začalo až 6. června 1944, kdy Rus už hnal Němce přes Bělorusko a Ukrajinu.

Nezapomenutelná oběť

Beneš Josef, 1962
Edie Listy víry, sv. 15 (?).

Kaine, kde je tvůj bratr? Medailonky českých katolických kněží – obětí fašismu.

Beneš Josef, 1971

1510: Církevní boj s bolševickým komunismem

Komunismus (plod osvícenství) se k nám šířil z Ruska, kam byl zasazen Německem a USA s cílem Rusko zničit.

Základy komunismu

Čala Antonín František, 1946
Dominikánská edice Krystal, sv. 82.

1511: Církevní boj s kapitalismem a oligarchismem

1512: Církevní boj s rasismem

Srov. pododdělení 1509.

Když křižovali český národ ...

Stašek Bohumil, 1946
Projevy sídelního kanovníka na Vyšehradě z doby nacismu německého; úvod Václav Vajs, kresby Vojtěch Kubašta.

1513: Ostatní – český katolík ve veřejném životě

Srov. 0403: Církev a národ, Církev a stát.

Zpráva o IV. všeobecném sjezdu katolíků českoslovanských, který konán v Praze od 29. srpna do 2. září 1908

Tumpach Josef, 1909
Jménem přípravného komitétu k tisku upravil P. Dr. Josef Tumpach, předseda tiskové komise; 368 stran.

Katolictví a naše národní osvobození

Neumann Augustin Alois, 1922

Kardinál Kašpar: 1. Katolík v životě veřejném a soukromém. 2. Choroby moderní lidské společnosti a léky k její záchraně.

Kašpar Karel Boromejský, 1931
Dva pastýřské listy, první vyšel r. 1930.

Křesťan a svět – výbor z díla

Fuchs Alfréd, 1948
Nejsme nekritickými obdivovateli tohoto autora, ovšem v dané knize je mnoho dobrého – např. jeho stručné a jasné vystižení podstaty špatnosti americké osvícenské ústavy; dnešní čtenář ihned nahlédne, že schválení potratů i manželství homosexuálů v USA – v souladu s tímto paskvilem JE, ať si různé zdejší občanské instituty o tom mudrují cokoliv.

Novější papežská politika

Fuchs Alfréd, 1930

Katolíci za války – odpovědi na nepřátelské výtky

Skála Václav, 1919
Zbývá se ovšem otázat, kdo z tzv. katolické monarchie zodpovídá za to, že se Rakousko-Uhersko ve vojně přidalo k potrhlému protestantskému Německu proti pravoslavnému Rusku – vždyť pravoslaví a katolictví jsou si tak blízké! Nezpůsobili to tzv. rádoby katolící? Podobně jako i dnes titíž rádoby katolíci plivají po pravoslavném Rusku po vzoru západních, už ani ne protestantů, ale rovnou bezvěrců. Ba hůř: evropské země jsou ochotny spolupracovat s wahabitskými Saúdy podporujícími terorismus a násilně likvidujícími křesťanství, ale nikoliv s křesťanským Ruskem, které proti tomuto islámskému terorismu úspěšně bojuje!

1514: Neúspěchy

Brány Evropské unie otevřeny – informační brožura pro věřící

Greger Petr, Sedlák Tomáš, 2003
Počet výtisků brožury byl 200.000, tedy takový, aby se dostalo na každého věřícího v každém kostele. V té době byl předsedou KDU-ČSL a ministrem zahraničních věcí Cyril Svoboda a předsedou Senátu Parlamentu ČR byl další lidovec, Petr Pithart. Čtenář si může pomocí uvedeného textu osvěžit, co se v kostelích doporučovalo, a vzpomene si, jak v referendu o vstupu do EU v návaznosti na to hlasoval. A může se i zamyslet nad tím, kde jsme dnes. Politika (a stejně tak i historie) je nedílnou součástí náboženství, a proto mylný politický názor (vč. mlčení) může, stejně jako mylný názor mravoučný nebo věroučný, napáchat strašlivé škody.