Vyhledat: VK

Postilla, to jest výklady na všecky nedělní a sváteční i svatopostní epištoly a evangelia (evandělia) celého roku církevního

Goffine Leonhard, 1907
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Čtení z Písma svatého – vhodné i jako četba dětem a pro mládež

(název pokračuje:) s věro- i mravoučnými úvahami, vysvětlivkami důležitějších obřadův a obyčeju církevních, s připojenými výroky svatých otcu, životy čelnějších svatých blahoslavených dítek církve katolické Ctihodného otce Leonarda Goffine-a, kněze řádu Premonstrátského, z něm. původního díla přeložili z lásky k svému milému národu českoslovanskému bohoslovci olomouckého kněžského semináře. Nejnovější vydání doporučil a zapůjčil čtenář J. K.; kniha od té doby česky nevyšla. Předtím vyšla v Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 61 (díl 1) a Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 62 (díl 2). Přitom díl 1. obsahoval neděle a svátky Páně, 1875, 530 str. a díl 2. obsahoval slavnosti a svátky Svatých, 1876, 274 str. Slovensky vyšlo v 1 svazku 1906.

Čtení z Písma svatého. Starý zákon.

Navrátil Augustin († 1964), Hejčl Jan, 1939
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Čtení z Písma svatého – vhodné i jako četba dětem a pro mládež

Uryvky Písma sv. podle překladu Dr. Jana Hejčla. Není vhodné, zvláště pro děti a pro ještě ne dokonale připravené katolíky číst Písmo svaté postupně. Po katechismové průpravě je vhodné přikročit ke čtení nejprve vybraných pasáží a teprve po dlouhém čase se lze bez nebezpečí věnovat celému textu. Jen takto nevznikne ze čtení více škody než užitku. Právě pro tento střední úsek osvojování si víry slouží tato a následujíécí tři knihy Čtení z Písma svatého.

Museum biblických starožitností

Sedláček Jaroslav V., 1906
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Biblické dějiny

Osahuje popis předmětů a modelů biblického musea s přídavkem o svěcení biblických svátků u židů.

O původu Kijevských listů a Pražských zlomků a o bohemismech v starších církevněslovanských památkách vůbec.

Vondrák Václav († 1925), 1904
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Nauka o češtině a staroslověnštině

Summa proti pohanům – Summa contra gentiles divi Thomae Aquinatis

Thomas de Aquino (svatý), 1846
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Apologetika, fundamentální theologie a theodicea

(název pokračuje:) angelici et v. ecclesiae doctoris ordinis praedicatorum quatuor tributa libris de veritate catholicae fidei, editio regens partenopeia ceteris cunctis accuratius a mendis expurgata; Volumen unicum complectens lib. I, II, III et IV nec non dissertationem praeviam P. Bernardi Mariae de Rubeis eiusdem ordinis. Publikace sestává ze čtyř knih. Ke každé jsme dozadu připojili přesný latinský text a za něj ještě český překlad. Oba tyto přídavky jsou volně dostupné na internetu, nejsou ovšem paralelní jako u Theologické summy téhož autora v pododdělení 030101.

Z dějin katechismu. Nástin vývoje katechismu od počátečních jeho prvků až do doby přítomné.

Hronek Josef, 1939
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Soustavná dogmatika

Jediné vyd. Kropáč & Kucharský, sv. 1939.x.

Quas primas. Svátek Krista Krále.

Pius XI., Kudrnovský Alois, 1926
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O Bohu Vykupiteli, De Deo Redemptore (christologie)

OCR latinsky a česky a ještě jednou s komentářem česky.

Velebnou svátostí k obnově náboženského života

Vašek Bedřich, 1941
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)

Edice Jiskry, sv. 1. V Knihovně Libri nostri jsou všechny svazky této edice; o ní též u posledního vydaného sv. 14.

Poznáním k pravdě.

, 1930
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Apologetika ve stylu lidových naučení, povzbuzení a svědectví

Soubor těchto brožurek vyd. nakl. Kropáč & Kucharský, sv. 1930.x:
1. Ruská bída bez Boha. Kázání dne 9. února 1930 v Mnichově. Faulhaber Michael von, 1930: Známý autor byl mnichovským arcibiskupem od roku 1917 do své smrti 1952, a kardinálem od r. 1921. V české literatuře je podrobně popsáno jeho působení vč. doby od jmenování A. Hitlera německým kancléřem v r. 1933 a pohled na toto působení se u nás již ustálil. Aniž bychom jej chtěli jakkoliv měnit, domníváme se, že je škoda, že u nás nejsou příliš známy některé kardinálovy výroky, např.: K české skutečnosti: Po záboru pohraničních území ČSR v říjnu 1938 kardinál Faulhaber navrhl poslat jménem Německé konference biskupů A. Hitlerovi telegram (byl podepsán Adolfem kardinálem Bertramem): "Velký čin zajištění světového míru vede německé biskupy, aby jménem všech katolíků celého Německa uctivě blahopřáli a vzdali díky, a vyzvali ke slavnostnímu vyzvánění zvonů v neděli." Ke zveřejněné brožurce: Je v ní fotografie zvonů v Rusku. Přitom samu německou konfiskaci kostelních zvonů po napadení Ruska doprovodil kard. Faulhaber slovy: "V zájmu otčiny činíme tuto oběť, nakolik se nyní stala nezbytnou pro úspěšné ukončení války a pro porážku bolševismu." Zdroj: angl. wikipedie listopad 2018 (v něm. není obsaženo).
3. – 4. Boj o duši. Žák Emanuel, 1930.
5. Katolická akce. Urban Jan Evangelista, 1930.
6. Vyznej a nezapři! Vajs Václav, 1930.

česká sekce diecesního komitétu České Budějovice – všechny svazky.

Vedral Václav Petr, 1907
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Apologetika ve stylu lidových naučení, povzbuzení a svědectví

K autorství: sekretář komitétu. Vydávání bylo ukončeno 1920. Zbrojnice katolická – takto se měly jmenovat spisy vydávané touto sekcí, ovšem pod názvem Zbrojnice … vyšla jen první tři čísla.
1907-1 Dvojí Josef v Zbrojnice katolická Vydání Třetí opravené vydání.
1907-2 Svatek Fr (vydavatel a zodpov. redaktor) v Zbrojnice katolická. II., Manifestační sjezd jihočeských katolíků dne 29. září 1907 v Č. Budějovicích
1908-3 Brožek Josef Bojem k vítězství.
1908-4 P. Klášterní zločiny ve světle pravdy
1908-5 Slavík Karel, Grossmannová Brodská Šest jubilejí v roce 1908
1908-6 Semecký Čeněk Zbrojnice katolická. III, Může-li katolický rolník býti členem strany agrární? (na základě činnosti agrárních předáků a jejich tisku)
1909-7 Malý František Nevěrecké proudy v českém hasičstvu
1910-08 Hitze Franz, Voňavka Josef Bon. Dělnická otázka a snahy o její rozřešení (na rakouské poměry)
1910-9 Dvojí Josef, Slavík K. zodp. redaktor Rukověť křesťanského socialismu : Politické úvahy sociální
1911-10 Mariánský Klemens Svatý Václav a jeho význam pro český národ
1912-11 Slavík Karel Průvody s Velebnou Svátostí (eucharistické) v Lurdech o první české pouti Lurdské ve dnech 2.-5. září 1903
1913-12 Šulc František Věda a víra : na IV. sociálním a řečnickém kursu v Čes. Budějovicích dne 6. ledna 1913
1914-13 Lavorini Tomáš Pohřbívati či spalovati mrtvoly : časová úvaha proti krematistům
1914-14 Šmejkal Josef Světová válka ve světle pravdy ,Vydání 2.
1915-15 Šanda Jan Nepomuk Boží bojovníci : básně 1915
1915-16 Slavík Karel Modlitbová výprava křížová za vítězství a mír pod ochranou Matky Boží, Vydání 2.
1915-17 Schneider Karel O příčinách nakažlivých chorob, zvláště válečných a o prostředcích, jakými se jich můžeme chrániti
1916-18 Králíček Ivan Jak zachráníte svoje miláčky v poli válečném před zkázou mravní i tělesnou? Choratsky; přeložil Jan Žahourek
1920-19 Čech Václav, Slavík K. (zodpovědný redaktor) Ústavní převrat v Čechách

Bohomil. Kniha, v kteréžto jeden upřimný nekatolický křesťan vypravuje, za kterými pričinami se do lůna Svaté cirkve katolické navrátil.

Jirsík Jan Valerian, 1850
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Apologetika ve stylu lidových naučení, povzbuzení a svědectví

Jde o 4. vyd (2. vyd. 1843, 3. vyd. 1848), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 2. Z nouze (snad) zatím uveřejňujeme 1. vyd. Bohomil. Zpráva jednoho upřímného evangelického křesťana o důležitosti pravé víry Kristovy. Čtení prospěšné a spasitedlné, kteréž sepsal a vydal Jan Valerián Jirsík, 1835 – to bylo v dalších vyd. maličko doplněno a upraveno. Narušená paginace (str. 262, 263, 264, 263, 264, 265 a 309, 310, 313, 314) není chybou skenování, ale vyskytuje se u všech tří námi kontrolovaných knih (za pomoc děkujeme slečně Z.).

Krasověda a obecná aesthetika. Apologie filosofie křesťanské. Logika kritická čili noetika. Metafysika o přírodě.

Kadeřávek Eugen Jan N., 1910
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Kompletní zpracování všech základních oborů filosofie

I když části této knihy zdaleka nepokrývají Kompletní zpracování všech základních oborů filosofie, přece jen je tu pojednáno o více oborech, a proto publikaci zařazujeme do pododdělení 0401.

Sborník mezinárodních tomistických konferencí v Praze 1932.

Habáň Metoděj Petr (red.), 1933
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Dějiny filosofie

Knihovna Filosofické revue, sv. 4. Proti našim zásadám jsme zveřejnili i příspěvky v němčině a francouzštině, jazycích národů, na které dojela (spolu s angličtinou) 1. republika v Mnichově, ale chtěli jsme kompletovat Knihovnu Filosofické revue; za pozornost stojí, že Východoevropané přednesli své příspěvky v latině – ne tak Němci a Francouzi.

Aristotelovy kategorie

Aristotelés, 1918
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Ontologie vč. Kosmologie

Přeložil a vysvětlivkami opatřil P. Vychodil Pavel Julius OSB.

olympiády pro střední školy. Všechny ročníky FO po rok 1990.

Macháčková Jitka, 1959
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Středoškolská matematika (vč. geometrie), fysika achemie

1.Matematická olympiáda
2. Fysikální olympiáda. Svazky měly končit šk. rokem 88/90, ale revoluční duch zabránil vydání už i svazku 88/89. Čtenář najde chybějící úlohy v Rozhledech mat.-fys. Pro dokreslení revoluční situace připojujeme zoufalé brožury s úlohami 30. až 32. roč. let 88/89 až 90/91
3. Chemická olympiáda měla za minulého režimu tu zvláštnost, že se konala v režii neziskovky, ne ministerstva školství (MŠ). Lajdáctvím při a po převratu došlo k tomu, že neznáme soutěžní úlohy z let 1975 až 1990 (pokud by se někde na školách našly, budeme velice vděčni za tento objev).
Ovšem po třiceti letech dnešního režimu se situace vrací ještě k horšímu. Režim je finančně na dně, MŠ má jen na inkluse a navíc se nelibě nese, že tu jsou chytří a pracovití studenti, kteří vyhrávají, a hlupáci a lenoši, kteří prohrávají, což je proti rovnosti. A tak se děje šílené:MŠ dává ruce pryč nejen znovu od chemické olympiády, ale i od olympiády matematické a fysikální (i když u MO a FO leccos zachraňuje JČMF)´ což se navíc jistě bude líbit ve školství panujícím psychohumanitářům.
A ještě zajímavost: Před r. 1967 se konala někde jen krajská kola, např. v Praze. Zmíněná komunistická neziskovka o tom vydala tři publikace
Macháčková, J .: Chemické olympiády v Praze, UDPM JF, Praha 1965
Macháčková, J .: Chemická olympiáda, Praha 1965-1966. UDPM JF, Praha 1967
Macháčková, J. – Novotná, M .: Chemická olympiáda v Praze 1966-1967.
Všechny tyto tři knížky byly během třiceti let po převratu zničeny: nejsou.

Mílek z Kampionu

Finn Francis Jammes, 1931
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Mravouka pro žactvo

Mílek z Kampionu anebo z pohana katolík. Čtrnáctiletý Klarenc je rodiči vychován pouze k toleranci  a má se sám rozhodnout v otázce náboženství. Díky třem mladým katolíkům, kteří chodí denně ke svatému přijímání, vroucně uctívají Pannu Marii a konají skutky milosrdenství, sám požádá o křest svatý v jezuitské škole Kampion. Tam doplaval po řece Misisipi jen v plaveckém úboru a tím dostal přezdívku Mílek, (řecký bůh lásky Eros), aby utekl ze zajetí cikánům, kteří ho našli v ukradnutém člunu, do kterého se dostal, když toužil po nerozvážném dobrodružství.

1. Poetika. 2. Aristotelova kniha O básnictví,

Vychodil Pavel Julius, Aristotelés, 1897
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Filosofická ethika a esthetika

1. Vychodilovo dílo vycházelo ve čtyřech dílech s obálkami ve funkci tit. s. v letech 1890 – 1897. 4. díl vyšel se soubornou tit. s. pro všechny 4 díly s vročením 1897 a s předmluvou autora.
2. kterou přeložil a vysvětlivkami opatřil P. Vychodil Pavel Julius. Vyšla 1884 a 1892. Orig.: Peri poietikês.

Aristotelova Ethika Nikomachova,

Aristotelés, 1888
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Filosofická ethika a esthetika

kterou přeložil a vysvětlivkami opatřil P. Vychodil Pavel Julius. Vyšla ještě 1891. Další překlady a vyd.: 1931, 1937, 1996 a 2009. Orig.: Ēthika Nikomacheia.

Mladá dívka se dívá do života. Pro dospělé dívky

Tomášek František, 1945
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Povinnosti ostatních stavů

2. vyd.

Květnice. Kniha pro dívky.

Balík Karel, 1917
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Povinnosti ostatních stavů

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 138. Vyšlo ještě 2. upr. vyd. 1925.

Na rozcestí. Jinochům a dívkám před volbou stavu.

Doerner August, 1924
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Povinnosti ostatních stavů

Orig. Standeswahl-Büchlein für Jünglinge und Jungfrauen, 1914. Sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie, sv. 999.

Dospívajícím dívkám

Gerely Józsa Jolán, 1936
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Povinnosti ostatních stavů

1. vyd., Školské sestry OSF, sv. 43; dotisk 1940. 2. vyd. 1947 jako Edice Školských sester OSF, sv. 4. Orig. A mai leányok útja vyšel v Budapešti r. 1932 a 1939, autorka * 12. 2. 1882 Budapešť, † 1944 Budapešť. Doplňujeme výpis z Maďarského katolického lexikonu.

Za svaté kněžství. Adorační pobožnost.

Tomíško Čeněk Maria, Mach Stanislav, 1946
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Pro a za různé neřeholní stavy

Vyšla tři vyd., první s notami, toto 2. a pak ještě 3. bez not.

V Kristu Ježíši

Plus Raoul, 1936
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K osobám Nejsvětější Trojice

Orig.: Dans le Christ Jésus. Sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie, sv. 999 (Edice Smíru).
Pozn.: Druhou část v této knize zmíněné trilogie Kristus v našich bratřích, 1929 vydalo Tiskové družstvo v Hradci Králové.

Krev Kristova.

Giordani Igino, 1946
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K osobám Nejsvětější Trojice

Jediné čes. vyd. Orig. : Il sangue di Cristo, poprvé 1937. Kropáč & Kucharský, sv. 1946.x.

Po vůni tvých růží. Příručka pro ctitele svaté Terezie Ježíškovy .

Thérèse de l’Enfant-Jésus et de la Sainte-Face (svatá), Fuchs Alfred, 1927
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Ke svatým a k Božím andělům

L. P. 1930 vyšlo 2. rozmn. vyd.Úryvky z básní sv. Terezie Ježíškovy přeložil dr. Alfred Fuchs . Sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie, sv. 999.

Novéna k blahoslavené Anežce České.

Dlouhá Albína Marie (pseudonymy Dlouhá nebo Pečínková Běla), 1930
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Ke svatým a k Božím andělům

Školské sestry OSF, sv. 25. Vyšlo ještě roku 1936.

Katolický katechismus pro dům a školu

Beneš František, Canisius Petrus (svatý), 1860
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety

Výtah z velkého katechismu bl. P. Canisia pro obecné školy předepsaný s obřady katolické církve prostonárodné v otázkách a odpovědích vysvětlil František Beneš, kooperator v Hulíně (později farář, děkan a arcikněz v Příboře). Poprvé vyšlo r. 1856, zde je 2. vyd., naposledy ve 4. vyd. vyšlo r. 1873. Na tomto příkladu je patrný rozdíl mezi tehdejší a dnešní zbožností: lidé si doma četli v katechismu a učili se jej. Dnes je v módě čtení Písma svatého, které si čtenář často vykládá podle svého – po vzoru protestantů. Dokonce vznikl i nový institut zv. Lectio divina, kdy v kroužku si lidé vyprávějí, co je při čtení nějakého úryvku Písma sv. napadlo – věříce, arci jako u protestantů, že se mýliti nemohou, neb jejich výpověď je tzv. z Ducha sv.

Methodický výklad velikého katechismu katolického náboženství. I. O víře a apoštolském vyznání víry. II. O naději a modlitbě. III. O lásce a přikázáních. IV. O milosti a svátostech. V. O křesťanské spravedlnosti a čtyřech posledních věcech člověka.

Lhotský Matěj, 1912
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety

Jednotlivé části vycházely několikrát od r. 1902, hlavní název byl i Methodický výklad katechismu a Methodický výklad nového katechismu.

Dějiny vychovatelství

Kobosil Josef, 1916
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Dějiny pedagogiky a katechetiky

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 66. Místo charakteristiky připojujeme recensi P. dr. Josefa Kašpara z ČKD 1916, č. 7 + 8, str. 518 – 521. A dva texty prof. Kádnera:
1. Dějiny pedagogiky, I., Do konce středověku, 1923, kap. V. Výchova prvních křesťanů, kap. VI. Výchova raného středověku a kap. VII. Výchova v době scholastiky;
2. Základy obecné pedagogiky, I., 1925, kap. VI. Formy výchovy, § 4. Poměr školy k státu a Církvi.
Pozn.: Prof. Kádner byl především positivista, a to positivista věrný (narozdíl od Nejedlého, který byl positivistou prodejným). Kádner byl katolíkem, ovšem po husitistické revoluci se přikláněl k Farského odštěpenectví, které ho ale svým podivinstvím zklamalo. Roztrpčen pak tíhl k bezvěrectví, nezednáři se zabývají dokonce domněnkami o jeho zednářství. Positivismus, snad trochu zaujatý, však vedl Otakara Kádnera k celoživotnímu "slídění" za hodnověrnými fakty, padni komu padni.

Základní požadavky ve školském zdravotnictví, výchově a vyučování

Hronek Josef, 1932
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Škola

Kropáč & Kucharský, sv. 1932.x.

Promluvy při oddavkách

Oliva Arnošt, Schwierholz Willi Fritz, 1936
Oddělení: Homiletika
Pododdělení: Homiletické pomůcky

Orig. Ansprachen am Traualtar (1935). Česky Kropáč & Kucharský, sv. 1936.x, jediné vyd.

Dříve zbožnost, dnes (inter)nacionální socialismus

VK, 2021
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Šovinistický nebo kosmopolitní-globalistický socialismus korporací a oligarchů

Příspěvek k popisu společenského zřízení.

V krvi a v plamenech. Dokumentární studie o událostech španělských.

Gay Francisque, 1937
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Trockistický nebo bolševický komunismus (znárodnění)

Orig. Dans les flammes et dans le sang (1936 – devět vyd., pak už nevyšlo, nevyšel ani jiný překlad, než český).
Pozn.: Ctitelé (t. j. internacionálního) trockismu a podporovatelé interbrigád (srov. Národnostní složení interbrigád v pododd. 1612: Novodobé dokumenty, týkající se našeho národa) o těchto věcech zásadně nehovořili a nehovoří.

Stávky – několik úvah z bojiště práce s kapitálem.

Vrba Rudolf, 1900
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Starý kapitalismus volné soutěže

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 17 (na obálce je chybou tisku uvedeno 16).

Pojednání o podstatě a původu bohatství národů.

Smith Adam, 2001
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

Orig.: Inquiry into the nature and causes of the wealth of nations, poprvé 1776, později upraveno. U nás (1850), 1920, 1958, 2001 a dále.
Čtenář se možná podiví pododdělení, do něhož je tato "bible" zařazena. Jejímu přesunutí jinam se nebráníme za jediné podmínky: pokud vyznavači tohoto "náboženství" (václav Klaus st, Hana Lipovská, Miroslav Ševčík ...) podrobně rozeberou okolnosti a příčiny stovek, a snad i tisíců rozkradení národního majetku po převratu 1989 zhruba do r. 1997 (tedy ještě před r. 2004, kdy jsme vstoupili do tzv. EU, na což se většinou vymlouvají. Kdy tedy byly položeny základy ztráty národního majetku a jeho přesunu do ciziny. Štěstím našeho požadavku je, že Václav Klaus st. byl v té době napřed ministrem financí a pak dokonce předsedou vlády, přičemž právě on byl tehdy hlavním vyznavačem této "víry".
Může jít dokonce o to, že tato "bible" podpořila žravost západního světa, na kterou už dlouho poukazuje Rusko, které v těchto dnech už definitivně vítězí ve svém sporu, který vede na Donbasu se západním společenstvím.
A je s podivem, že hlasatelé Smithova "náboženství" úplně ignorují nářky oponentů (např. https://www.svatoplukzs.cz/svatoplukovy-trialogy/) nad zoufalými léty 1990 až 1997, kdy byly položeny základy dnešního neštěstí. Pouhé memorování dogmat bez reflexe reality vede jen k posměchu nad věroukou svobodného trhu.

Darwinův omyl. Archeologické vykopávky dokazují: lidé a dinosauři žili ve stejné době

Zillmer Hans-Joachim, 2008
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

Volne dostupné na internetu.

Pan-Evropa. Praktický idealismus – Praktischer Idealismus

Coudenhove-Kalergi Richard Nicolaus von (hrabě), 1926
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

Klíč pro pochopení toho, co se v posledních desetiletích s Evropou děje.
A. V knize Pan-Evropa (s předmluvou Eduarda-Edvarda Beneše), 1926, Kalergi uvádí všechny možné "důvody" pro vznik tzv. sjednocené Evropy, „bojuje“ hlavně proti národům a národním hranicím. Logicky vidí 1. světovou válku jako vítězství liberalismu nad konservatismem a to je pro něj důležitý impuls pro centralizaci Evropy. Centralizace Evropy formou rozbití hranic národních států je podle něj něco jako „lék na všechny neduhy“. Občan, spíše ovčan Semil by se měl, dle autora, cítit stejně jako Sas i Čech. Výraz euroregiony se zde nevyskytuje. Společnou řečí by podle Kalergiho měla být angličtina, prý esperanto doby. Závěrečná věta knihy je licoměrná a zavádějící ("Panevropa bude ve jménu víry, naděje a lásky")! Cílem knihy je tak centralizace Evropy za každou cenu. Zdánlivá nevinnost této knihy, která se europříznivcům a méně informovaným může i líbit, je jen „jednou stranou mince“.
B. Tou druhou, děsivou stranou je cesta, jak toho dosáhnout. Proto druhá kniha, Praktický idealismus – Praktischer Idealismus,1925. Tuto druhou, zcela rozhodující knihu, proti všem našim zásadám, uveřejňujeme v němčině; český text totiž k disposici není – i když by čeští vlastenci tuto knihu měli bedlivě studovat. Kniha obsahuje hlavní Kalergiho metody, jak přeformátovat evropské poměry, obsahuje prostředky i cíle, k nimž míří dnešní tzv. evropské hodnoty, kterými nás zásobují korporátní média.
Snad jen prozatím uveřejňujeme česky několik dílčích pasáží, než se najde překladatel, který si bude vědom, že jde o bibli vládnoucí evropské spodiny, která si zaslouží překlad.
Ba) Coudenhove-Kalergi, Prakticky-idealismus cesky. Naxera Norbert, 2020 – několik podstatných pasáží.
Bb) Historie: Listování v Kalergim. Suk Jiří, 2017, otištěno na Neviditelném psu.
Bc) Článek Richard Coudenhove-Kalergi, Ideologický otec Evropské unie. Beau Albrecht, 2017 – z webu Délský potápěč.
Doplňující pozn.: Srov. text Laureáti Európskej ceny (držitelé ceny hraběte Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergiho). Liechtenstein Nikolaus von, princ, 2020 , v pododdělení 1612 Novodobé dokumenty, týkající se našeho národa.

Modlitby prvních křesťanů

Stříž Antonín Ludvík, 1946
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Patrologie a patristika obecně

Spisy svatých otcův apoštolských a Justina mučeníka

Sušil František, 1874
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve

3. vyd., opr. a rozhoj., přeložil, vysvětlivkami a úvody opatřil František Sušil. Dědictví sv. Prokopa, sv. 12.

Utrpení a smrt některých svatých mučedlníkův prvních tří století vku křesťanského.

Vrána Šimon Bernard, 1840
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 12.

O církvi prvních tří století – promluvy k májové pobožnosti

Šulc František (aj. red.), 1924
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve

S určitým zdráháním zařazujeme tuto výbornou knihu. V posledním půlstoletí se totiž u českých duchovních hluboce zahnízdil zlozvyk, kýmsi shora zřejmě úspěšně naoktrojovaný, znát jen dvě "církve": tu prvních tří staletí a tu posledního tak asi půlstoletí. Mezi tím TEMNO, DÍRA. Zná se jen to první pronásledování a to druhé: nacistické koncentráky a komunistická vězení a dnešní "pronásledování křesťanů" kdesi. Píšeme v uvozovkách, neboť toto pronásledování je dílem zvrhlého Západu, o jehož zvrhlosti tito jistě nezvrhlí duchovní neceknou konkrétního slova – ukázat na za to zodpovědné osoby. Doba mezi tím, doba tisíc let slávy Církve, neexistivala. Při připomínce světců z této doby TEMNA, z této DÍRY, se mluví jen a pouze o tom světci – a o jeho strastech. Je to HANBA, veliká HANBA dnešních českých duchovních, na které se nehodláme zveřejněním tohoto cyklu nikterak podílet. Knihu připravujeme.

Fabiola. Církev v katakombách.

Wiseman Nicholas Patrick Stephen, 1917
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve

U nás doma vyšlo třikrát: 1857 (přeložil Novotný Václav) Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 13; 1876 (přeložil P. Desolda Jan Nepomucký František O. Praem.); 1917 (přeložil Msgre. Vrátný Karel) Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 139.

Apologetikum

Tertullianus Quintus Septimius Florens, Vojáček Václav, Bauer František Saleský, 1877
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve

Celý název: Q. Sept. Fl. Tertulliana Apologetikum. Překlad a úvod Vojáček Václav, prof. akad. gymn. v Praze, vysvětlivky a ukazatele opatřil Jeho Eminence prof. ThDr. František Saleský Bauer. Dědictví sv. Prokopa, sv. 15.

Sv. Helena. Dle historie a podání.

Couzard Pierre-Remi(gius), 1913
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Ostatní literatura období katolické občanské moci (od r. 313 do r. 450)

Dle francouzského spisu Sainte Helene d'apres l'histoire et la tradition (1911), na oslavu 1600letého jubilea svobody křesťanstva v jazyku českém podává Mariánská družina Smíchovská. Hlasy katolického spolku tiskového 44, 1913, č. 3.

Listy sv. Kateřiny Sienské

Caterina da Siena (svatá), Dacík Reginald Maria, 1940
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 1302 do r. 1563

Vyšlo třikrát pokaždé v jiném překladu: 1. vyd. 1912 jako "Listy svaté Kateřiny Sienské v postupu časovém jak uspoř. byly Mikulášem Tomašem a vyd. 1860 ve Florencii" přeložil P. Antonín Stříž, 2. vyd. jako "[Svazek I. sc. spisů světice]" 1930 (u Kočího a u Florianové) P. Josef Vašica a 3. vyd. jako "Výbor z listů svaté Kateřiny Sienské" 1940 P. Karel Vrátný – Dominikánská edice Krystal, sv. 47. Uveřejňujeme všechny tři překlady.

Květ ze zahrad XIX. věku. Sv. Terezie od Ježíška, karmelitka.

Voňavka Josef Bon., 1927
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 1870

2. vyd. (1. vyd. Květ ze zahrad 19. věku. Sestra Terezie od Ježíška. 1917 – vydal Klášter karmelitánů na Žižkově). Školské sestry OSF, sv. 14.

Dějiny duše sv. Terezie Ježíškovy (a od Svaté Tváře), karmelitky

Thérèse de l’Enfant-Jésus et de la Sainte-Face (svatá), 1941
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 1870

1. vyd. 1918, 1923, 1926 (V. Kotrba), 1929 a 1941, Školské sestry OSF, sv. 2. V r. 1946 vyšlo ještě jako 3. vyd. Edice Školských sester OSF, sv. 2. Další, nové vydání z r. 1991 je už "očištěno od přídavků a oprav".

Dějepis svaté katolické Církve – k poučení a vzdělání

Bílý Jan Evangelista, 1859
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Soustavná dějepisná pojednání

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 18.

Obrazy z katolických missií

Weinberger Maxmilian, 1895
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Redukce a zahraniční misie vůbec vč. misionářů českých

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 62. Obsáhlá kniha popisuje některé misie po celém světě, je tu úvodní rytina sv. Františka Xaverského, avšak přece jen jsme zde (rok 1895) už skoro 350 let po jeho smrti. A jsme také už nějakou tu stovku let potom, co nejslavnější misijní dílo všech dob, jesuitské jihoamerické redukce, bylo společným úsilím světového zednářstva a s nim kolaborujícího papežství zničeno; kniha tyto redukce ani nezmiňuje. Připojujeme publikaci Z katolických missií. Weinberger Maxmilian, Schall von Bell Johann Adam, Gromadski Valerián, 1905 – Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 73 – a za ni dva články: 1. Obrazy z katolických missií. Redakce, ČKD 1896, č. 4, str. 245nn. 2. Maxmilian Weinberger. Čihák Josef, ČKD 1930, č. 3 + 4, str. 302n.

Tři svatá města – Ars v Dombes, Svatý Jakub v Compostelle, Hora svatého Michaele

Baumann Émile, 1920
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Posvátná místa ve světě

Trois villes saintes – Ars-en-Dombes, Saint-Jacques-de-Compostelle, Le Mont-Saint-Michel (1915), s přídavkem Heures d'été au Mont Saint-Michel (1920); přídavek zde v češtině, vzhledem k datu vydání, není.

Byzantské letopisy – Chronografie (976 – 1077)

Psellós Michaḗl, 1982
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Neslovanský Východ

Obě vyd. jsou v češtině jedinečná. Orig. Hé Chronographia. 1. vyd. Dobré dílo, sv. 139.
Poznamenejme, že křestanská Římská říše se tu projevuje ještě ve své obrovské živoucí síle (pochopitelně i se svými hříchy) jako nerozborná hráz proti islámu. Smrtelný úder jí připravila zcela nesvatě, přímo ďábelsky až Svatá říše římská r. 1204, takže od tohoto data, s přestávkami až dodnes trvá a bude stále silněji pokračovat islamizace Evropy. Mohamedáni jsou stálou konservativní silou, zatímco stále se modernizující katolíci století za stoletím upadají do reálné bezmoci spoléhající se marně na nějakou vysněnou "pomoc shůry" (s tím, že nikdo neví, kam se napře pravoslavné Rusko). Právě proto dnešní západní světovládci zvolili za víru budoucnosti isláím.

Mariánská poutní místa Diecéze litoměřické.

Dobiáš Josef († 2012), 1988
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Posvátná místa v Zemích Koruny české

V úvodu publikace za povšimnutí m. j. snad stojí: "Dík patří okrasním národním výborům severočeského kraje a ONV v Semilech ve východočeském kraji za poskytnutí finančního příspěvku za poslední léta ve výši 11,265.000 Kčs na opravu mariánských svatyň naší diecéze; bez této finanční dotace stěží by byla možná stavební údržba a zachování těchto objektů."

Karlštejn, zbožný odkaz Otce vlasti. Dějiny kapituly a děkanství karlštejnského.

Bartůněk Václav, 1948
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Posvátná místa v Zemích Koruny české

Vzdělávací knihovna katolická. Druhá nová řada, sv. 4.

Tři kapitoly o sv. Janu Nepomuckém. Pekařův sv. Jan Nepomuický.

Pekař Josef, Miklík Josef Konstantin, 1930
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

Varianta názvu: Tři kapitoly z boje o sv. Jana Nepomuckého. Spis je obrazem doby mnohými stále oceňované a žádané – demokracie první republiky, kdy pan historik Pekař je nucen polemisovat s údernými diletanty v oboru historie: liberálem-masarykovcem Herbenem a liberálem-syndikem Scheinpflugem. Rozsahem malá knížka dokonale odhaluje praktiky tehdejších pokrokářů, stejné, jaké jejich pohrobci používají dnes. A opět ten refrén: Copak tehdy dělali biskupové např. ve vztahu k Herbenovi? Nesetkal se sním některý z nich např. někde na recepci? A jaká byla Masarykova reakce na tento spor? Prostě zrušil zemský svátek sv. Jana Nepomuckého jako den pracovního klidu a bylo po demokracii toť diskusi (znění zákona vkládáme za knihou). A postoj představitelů Církve u nás na tatíčkovo tažení? Obvyklé ticho: Přece na nebeské blaženosti sv. Jana nelze nic ubrat, že ano, preláti! Pozn.: Pro zajímavost uveďme, jak to bylo se dny pracovního klidu za Rakouska-Uherska. Platilo zde ještě z doby Rakouského císařství nařízení č. 156 císaře Františka Josefa I., které vydal ani ne dva roky po nástupu na trůn dne 18. 4. 1850, že dny pracovního klidu jsou ty dny, které za zasvěcené svátky (festa fori) prohlásí katolická církev, t. j. m. j. svátky svatých patronů zemských. V Čechách to byly svátky sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, na Moravě sv. Cyrilla a Metoděje, v Uhrách sv. Štěpána (podrobně např. česky Katolická liturgika. Učebná kniha pro střední školy. Podlaha Antonín, 1911, str. 140n. v pododdělení 1706: Učebnice liturgiky). Co však je zajímavější je to, že v této věci před Masarykem kapituloval i otec abp. Kordač a hned pro r. 1926 zrušil u oslavy sv. Jana povinnost pracovního klidu a vyslechnutí celé mše sv. v kostele (16. 5. bylo festum fori), zřejmě proto, aby se katolíci nedostali do střetu se státem. Takže sv. Jan Nepomucký dodnes čeká na nápravu i této křivdy.
Miklíkova publikace: Knihy Života, sv. XX.

Svatý Jan Nepomucký. Díl 1 Životopis. Díl 2 Úcta, kanonisace a obrana.

Stejskal František Xaver, 1922
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 148 (díl 1, vyd. 1921), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 149 (díl 2).
Z vyjádření tři ministrů 4. 6. 1919: Dne 15. května o 7. hodině večer konal se na Staroměstském náměstí tábor lidu, pořádaný "Volnou Myšlenkou", na němž se mluvilo proti oslavování Jana Nepomuckého. Před 8. hodinou zvonili na věži Týnského kostela, jak to před svátkem bývá zvykem, klekání velkým zvonem. Poněvadž slova řečníka zanikala v hlaholu zvonů, byli účastníci tábora pobouřeni, a zástup asi 100 osob vnikl, ač mu v tom bylo neznámým vojínem a důstojníkem zabraňováno, do Týnského kostela. Muži s pokrytými hlavami, hvízdajíce, s nadávkami a křikem hnali se hlavní lodí k oltáři, kde se konala večerní májová pobožnost. Duchovní P. Leander Brejcha, kněz řádu sv. Františka, z Prahy-lI., čp. 753, který pobožnost konal, odešel rychle se sanctissimem do sakristie. U mřížky před hlavním oltářem postavil se s roztaženýma rukama lomozícímu davu do cesty týnský kaplan P. Jan Kautský, jenž při tom neznámým mužem byl udeřen do tváře. Jiný muž vyskočil na lavici a snažil se strhnouti s kazatelny červenou plyšovou přikrývku, což se mu však nepodařilo. Rozbil tudíž na kazatelně upevněnou plynovou lampu. Chrám byl četně navštíven a mezi obecenstvem vznikl veliký zmatek. Ženy křičely a plakaly, muži se postavili částečně proti výtržníkům. Neznámý důstojník s vojíny, v kostele přítomnými, napomínáním rozvášněného davu zjednali pořádek a vyklidili chrám ještě před příchodem policejní stráže. Policejnímu ředitelství bylo nařízeno, učiniti hned opatření potřebné, aby pachatelé byli vypátráni a pohnáni k odpovědnosti. l kdyby to bylo bývalo možno, nedá se podle situace, jak úředně byla zjištěna, předpokládati, že by stráž byla zdolala rozvášněný dav do kostela vtrhly, ježto si počínal tak zběsile, že nejen nedbal napomenutí přítomných legionářů, nýbrž ztrýznil dokonce legionáře Josefa Holeňu, jenž odsuzoval počínání davu. Tento legionář byl by býval jistě usmrcen, kdyby mu několik jiných legionářů nebylo přišlo v nejkritičtějším okamžiku na pomoc. Po skončeném táboru lidu na Staroměstském náměstí přitáhl zástup asi 3000 lidí k soše Jana Nepomuckého na Karlově mostě, chtěje ji svrhnouti do Vltavy. Tomu zabráněno bylo intervencí a domluvou stráže bezpečnosti.
Pozn.: Po pachatelích pátráno, nikdo nevypátrán. Ano, i tak vypadaly už r. 1919 výsledky výchovné činnosti Církve, která jest navždycky jedinou vychovatelkou národa a za svou výchovnou činnost je odpovědná své Hlavě, Pánu Ježíši Kristu. A na tomto výsledku vystavěl Masaryk své antinepomucké tažení, o němž v poznámce k Pekařovým Třem kapitolám. Předřazujeme kolorovanou mědirytinu (veliké díky dárci!) z r. 1829 Procesí s tělem sv. Jana Nepomuckého na Hradčanském nám. v Praze dne 15. 6. 1829 (Johann Böhm a Franz Boroffsky podle Václava Markovského a Josefa Šembery) – pro uvědomění si, co Církev svou tupou výchovnou (ne)činností ztratila za pouhých 100 let (nemluvě o odpadu statisíců k nové tzv. církvi po převratu 1918). Výchova národa totiž nemůže být úspěšná, pokud se o ni reálně snaží, byť mnozí, byť s nadlidským úsilím (viz některá jména z pododdělení 1504: Přední české osobnosti), kdy však jejich představení se omezují na pouhou blahosklonnou přízeň k těmto snahám druhých.

P. Stanislav Vydra S. J. – biografie a bibliografie

Vydra Stanislav, Benetka Bořivoj, Tomíško Čeněk Maria, 1938
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

1. Viz P. Stanislav Vydra. Učitel, kněz a vlastenec. Benetka Bořivoj, 1938 – životopis a bibliografie,Vítězové 0510 v pododdělení 1301 Soustavné přehledy světců.
2. Viz Jesuité a národní kultura. 300 let od příchodu jesuitů a založení gymnasia v Hradci Králové. Vydra Stanislav, Tomíško Čeněk Maria, Kubíček Emanuel, 1936 v pododdělení 1506 Boj s reformací a dřívějším protestantismem.
3. Svazek Kázání svátečních, která na rozličných místech, obzvláštně v slavných městech Pražských držel Stanislav Vydra, Císařo-královský Professor matematického umění na vysokých školách Pražských, a běžícího roku Philosophicae Facultatis Decanus. Vydra Stanislav, 1799.

Přední křisitelé národa českého

Rybička Antonín, 1884
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

(název pokračuje:) boje a usilování o právo jazyka českého začátkem přítomného století. Návštěvník naší Knihovny může být nejprv překvapen, že tuto dvojdílnou práci slovutného historika nachází zde a ne v oddělení Dějiny našeho národa. Ale jsou pro to dobré důvody. Jednak křísitelé byli převážně kněží (proti tomu dnešní křísitelé o právo jazyka latinského v Církvi svaté katolické jsou převážně laici). Druhý důvod: byli a jsou dva největší škrtiči národa českého, byť navenek vypadají jako andělé světla: husitismus a masarykismus. A právě předchůdcem masarykismu, i když ne tak zhoubným, byl osvícenský josefinismus: ze jmenovaných křísitelů laik Kramerius a kněží Ziegler, Nejedlý a Kamarýt byli touto vadou (měli prst na tepu doby – jak dnešní!) "stříknuti"; abychom rozuměli dnešní situaci Církve, je třeba znát také její situaci tehdejší – bude-li zájem, zařadíme do Knihovny i knihu "Religiozita v dramatu českého národního obrození" Radomíra Malého. A konečně: v knize jsou medailonky těch nejskvělejších katolíků (příkladmo – o Stanislavu Vydrovi je v odd. 13 – Hagiografie, publikaci Vítězové0510). Dodavky (dodatky) a Ukazatel (rejstřík) jsou na konci druhého dílu, Obsahy jsou na konci každého z obou dílů.

P. Valentin Bernard Jestřábský. 1. Životopis. 2. Bibliografie. 3. Z díla.

Jestřábský Valentin Bernard, Tichá Zdeňka, Kopecký Milan, 1709
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

1. Výňatek z článku Valentin Bernard Jestřábský. Tichá Zdeňka, otištěného v Lexikonu české literatury. Osobnosti, díla, instituce. [Díl] 2, H – L. Svazek I, H – J. Forst Vladimír aj. red., 1993.
2. Zde otiskujeme kratičký separát ze studie Ostravský rodák Valentin Bernard Jestřábský (1630 – 1719) a české literární baroko. Kopecký Milan, otištěné ve sborníku Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. 11. díl. Suldovský, Antonín red., 1981.
3. Z díla veverskobíteškého faráře v době katolické pobělohorské protireformace uvádíme tři spisy:
a) Kazatel domácí proti sedmi hlavním smrtedlným (smrtelným) hříchům. Kterýž v této knize učí co jest hřích a co hřích smrtedlný a hlavní a jak škodný jest hřích smrtedlný a jaká odplata a pokuta bude za hřích smrtedlný na tomto i na onom světě a gak se ho má každý věrný křesťan varovati a naproti tomu jakych ctností se přidržeti. Přidáno jest k tomu o čtyrech hříších do nebe na pomstu volajících kteří jsou, a proč se tak jmenují. Přidáno také k posledku o čtyrech posledních věcech každého člověka totiž o smrti, soudu Božím hrozným a spravedlivým o pekle a očistci a radosti nebeské. A to všechno mnohými divnými a hroznými historiemi a příklady a slovy Písma Svatého i otcův Svatých jest stvrzeno a vysvětleno. Sepsáno a vydáno prací a nákladem jednoho faráře Dioecesis Olomucensis (ve Veverské Bítýšce 1667 – 1719). 1709.
b) Katechismus Domácí, Pod Titulem a Spůsobem Rozmlouvání Hospodáře s Hostem, v němž Host Naučení dává o Desíti Božích Přikázaních, o Víře, o Velebných Svátostech Církevních, o Modlitbě Páně, a Pozdravení Andělském, o Skutcích milosrdných, svatých Ctnostech, sepsaný a vůbec vydaný pro lid toliko sprostný a robotný, a mnohými Historiemi ozdobený; Prací a Nákladem jednoho Faráře Dioecesis Olomucensis, Moravo-Ostravského. 1715, 2. vyd. 1723 (posmrtně).
c) Vidění rozličné sedláčka sprostného. 1973 (přepis vyd. z r. 1716).

Z doby Sušilovy. Sbírka dopisů.

Vychodil Pavel Julius, Sušil František (a j.), 1917
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

Zveřejňujeme separát z práce Korespondence Františka Sušila. Setřídění a okomentování veškeré korespondence, která se po Františku Sušilovi dochovala. Janalík Jiří, 2018.
Další dopisy z okruhu P. Fr. Sušila nalezne čtenář v pododd. 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu) v časopisu Hlídka: Z korrespondence družiny Sušilovy. Vychodil Pavel Julius, 1919, str. 143, 198, 225, 314, 384, 446, 513, 577, 639 a 692, a 1920, str. 18, 77, 149, 208, 271, 329, 388, 458, 513, 574 a 635.
Konečně uveřejňujeme i článek Nové příspěvky ku poznání Fr. Sušila. Kalláb Vilém, 1911, otištěný v CMM toho roku.

M. Jan Hus

Sedlák Jan Evangelista, 1915
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Boj s husitismem (dnešní analogie: fanatický Islámský stát)

Dědictví sv. Prokopa, sv. 58. Opravdu velké dílo české katolické historiografie. I když vyšlo skoro před sto lety a husovské bádání od té doby hodně pokročilo, pořád ještě se k němu můžeme vracet. Ostatně jinou katolickou Husovu monografii od té doby nemáme (i když od prof. Sousedíka máme některé zásadní drobné husovské příspěvky). Knihu předkládáme ve dvou částech:
1. Předmluva, Literatura jíž bylo použito, Vlastní text M. Jan Hus, a kratičký dodatek s názorem P. T. Bahounka OP otištěným v xerokopii MCM 1996.
2. Přílohy, Opravy a doplňky, Rejstřík jmenný a věcný, a Obsah.
Připojujeme dve publikace:
1. Hus dle nejnovější literatury; opravy a doplňky k Sedlákovu dílu o Husovi. Neumann Augustin Alois, 1931 – Dědictví sv. Prokopa, sv. 67.
2. Mistr Jan Hus. Neumann Augustin Alois, 1931 – Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999, mimo podíly; otisk z "Českého slovníku bohovědného" – zde v pododdělení 2002: Český slovník bohovědný a encyklopedie, které nejsou v jiných odděleních.

České literární baroko, příspěvky k jeho studiu

Vašica Josef, 1938
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Boj s německou reformací a německým (a švýcarským) protestantismem

Je to mimořádná kniha. V dubnu 1915 vydal obratný služebník zla svou knihu s názvem Temno. Tento název pro dobu barokní nadšeně uvítal jak Masaryk, tak později komunisti, a na sto let se pro onu dobu stal nálepkou i od většinové veřejnosti. Marně někteří proti této nálepce namítali, byl to jen jejich "úhel pohledu". Ale už roku 1938, tedy 20 let po Jiráskově urážlivém propagačním pamfletu, vyšlo Vašicovo nezvratitelné hodnocení baroka. Manipulace veřejným míněním sice i potom pokračovala a dosud pokračuje, ale pravda je venku a nikdo ji už nemůže důkazně popřít.

Klíč k úplné květeně Republiky československé

Domin Karel, Podpěra Josef, Polívka František, 1928
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Historický místopis Zemí Koruny české

Moravské národní písně s nápěvy do textu vřazenými

Sušil František, 1860
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Etnografie-Národopis a folklór Zemí Koruny české

Písničky začal sbírat ještě jako bohoslovec. Sbíral lidové písničky na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali lidové zpěváky ze svého okolí většinou na faru, kde je poslouchal a po jednom či dvou předvedeních byl schopen zapsat melodii a text. Snažil se zachovávat všechno tak, jak to slyšel, někde též očišťoval dialekty, aby ve slovácké písni nebyly hanácké koncovky apod. Sbíral hlavně písně dosud nezaznamenané. V pozdějších sbírkách jiných autorů pak je jen málo písní, které kněz vlastenec Dr. František Sušil nezachytil. Za život shromáždil 2361 skladeb, v knize je jich asi polovina, těch nejznámějších. Vybaveno rejstříkem a členěno podle žánrů.

Archiv český. Díl druhý. Ordo iudicii terrae Řád práva zemského.

Palacký František (red.), Jireček Hermenegildus (red.), 1842
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Země koruny české

Z Archivu českého, dílu druhého (díl první nezařazujeme), jen tento text (nebudou-li požadavky další). Naše skeny Palackého znění latinsky a česky, z internetu Jirečkův český text z CIBII-2.

Archiv český. Díl třetí. Majestas Carolina Karlův majestát.

Karel IV. Lucemburk, 1844
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Země koruny české

Z Archivu českého, dílu třetího (další díly nezařazujeme), jen tento text (nebudou-li požadavky další). Naše skeny Palackého znění latinsky a česky, z internetu Jirečkův latinský text z CIBII-2.

Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Tomus 2, inde ab a. 1198 usque ad a. 1230

Friedrich Gustav, 1912
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Země koruny české

Knihovna Libri nostri uveřejňuje, pokud nebudou požadavky dslší, jen díl 1 a 2, t. j. po rok 1230.

Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus 1, Inde ab a. 805 usque ad a. 1197

Friedrich Gustav, 1907
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Země koruny české

Knihovna Libri nostri uveřejňuje, pokud nebudou požadavky dslší, jen díl 1 a 2, t. j. po rok 1230.

Anno Dominice Incarnationiis 992. Roku 992 od Božího vtělení.

Boleslav II. Pobožný, Vojtěch sv., 992
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Země koruny české

Nejstarší listina o souladu církevní moci a státní moci Přemyslovců; lat. orig. viz v tomto pododdělení Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus 1, Inde ab a. 805 usque ad a. 1197, Friedrich Gustav, 1907 (1Friedrich2-150dpi.pdf), str. 43, č. 37. Pokud jde o české znění, nenašli jsme starší překlad než nedávný text Kaprasova žáka Vaněčka z r. 1957. Vkládáme nepatrný separát skript Prameny k dějinám státu a práva v Československu. Část I. Do husitského revolučního hnutí, Vaněček Václav. Část II. Do Bílé Hory, Malý Karel a kol., 1977. K tomu ještě novější překlad Jany Zachové, uveřejněný v knize Slavníkovci ve středověkém písemnictví, Nový Rostislav, Sláma Jiří, Zachová Jana, 1987. Za informaci o příp. dřívějším překladu budeme vděčni.

Popravčí kniha pánův z Rožmberka

Jindřich III. a Oldřich II. z Rožmberka, Mareš František, Kalný Adolf, 1878
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Země koruny české

Pro příp. srovnání vkládáme do této přihrádky i vydání 1993, které připravil Adolf Kalný. Touto knihou také toto pododdělení končí (poslední pramen je tak z r. 1429), neboť středověk končí (o datování mezníku mezi středověkem a novověkem viz úvod k tomuto pododdělení 1605).

Prof. PhDr. Josef Pekař. Jeho život a kompletní bibliografie.

Holinka Rudolf, Klik Josef (aj. red.), 1937
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Celkový dějepis Zemí Koruny české

1. Výběr ze sborníku Od pravěku k dnešku. sborník prací z dějin československých. K šedesátým narozeninám Josefa Pekaře. Díl II. 1930.
2. O Josefu Pekařovi. Příspěvky k životopisu a dílu. Holinka Rudolf, Klik Josef aj. red., 1937.
Bibliografie je spojením článku Bibliografie prací Josefa Pekaře. Klik Josef, 1930 z prvního sborníku a několika stran z článku Poslední vědecké zájmy Pekařovy. Klik Josef, 1937 z druhého sborníku Příspěvky k životopisu a dílu.

Helmholdi presbyteri bozoviensis Cronica Slavorum. Slovanská kronika bošovského kněze Helmholda. Vyhubení Slovanů pobaltských. Latinsky i česky.

Helmoldus Bozoviensis, Papáček Pavel, Vrátný Karel, 1925
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Dílčí témata dějepisu Zemí Koruny české

Česky vyšlo 1925, 1947, 2005 a 2012.

Fontes rerum Bohemicarum. Tom III.1. Prameny dějin českých. Díl III.1. Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila vč. přídavků.

Dalimil, 1882
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Dílčí témata dějepisu Zemí Koruny české

K této kronice se náš národ pravidelně utíká v časech ohrožení západním německým živlem. Kromě toho uveřejňujeme zvlášť: Skazka o dívčí válce v Čechách, Jireček Hermenegildus, 1905 (vyšlo také r. 1908).
Tom III.2. Díl III.2 je v pododd. 1504: Přední české, moravské a slezské osobnosti.

Kde domov můj?

Tyl Josef Kajetán, Škroup František, 1834
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Dílčí témata dějepisu Zemí Koruny české

Západní velkootrokáři a domácí kolaboranti poničili tuto zem, takže už nikdo neví, jak voda hučela po lučinách; přesto je to stále česká hymna a bude jí až do nápravy našich lučin.
Zveřejňujeme dvě publikace o dějinách národní hymny:
1. J. K. Tyla Kde domov můj?! S dějinami hymny té a pozdějšími přídavky i překlady (na oslavu padesátileté památky, kdy byl poprvé zpíván). Bačkovský František, Růžička Robert, 1884.
2. Píseň písní národu českého. Šmejkal Jaromír Václav, 1935: Laskavý čtenář promine zde některé zmínky prozrazující tehdejší kult osobnosti Masaryka; k osobě Tylově si uvědomí, že ternto zemřel zaopatřen svatými svátostmi – komu se to dnes poštěstí? Autora publikace Němci umlátili († 27. 12. 1941) v Mauthausenu. Pozn.:Video se čtyřmi slokami na adrese.

Charta 17. Návrat k domovu.

Podracký Vlastimil, 2017
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Novodobé dokumenty, týkající se našeho národa

"V jubilejním roce založení Charty 77 jsme si vědomi, že po vzoru našich předchůdců bychom měli obnovit občanskou angažovanost. To předpokládá uvědomit si problémy, které nás ohrožují. Doba se za 40 let změnila natolik, že ohrožena je dnes především demokracie a rozhodování lidu, ale i kulturní a fyzická existence národa." Více na adrese.

Římský misál z ustanovení posvátného sněmu tridenstského

Stříž Antonín Ludvík, 1945
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Misály

(název pokračuje:) obnovený, z příkazu Svatého Pia Pátého, papeže, vydaný a péčí dalších papežů doplněný, s vlastními svátky církevními provincie české a moravské. Mezi 3. a 4. vydání známého Schallerova překladu misálu se vklínil tento překlad, pořízený prominentním překladatelem předtím pracujícím pro Josefa Floriana.
P. Stříž však začal misál překládat již dříve.
Prvním jeho překladem byl Římský misál z ustanovení posvátného sněmu tridenstského obnovený a na rozkaz papeže sv. Pia V. vydaný a autoritou Klementa VIII., Urbana VIII. a Lva XIII. přehlédnutý vydaný právě J. Floriánem roku 1914; měl LIV, 74 stran (jde tedy jen o fragment, takže nemá mnoho smyslu jej zde publikovat) a byl vydán jako Dobré dílo, sv. 13.
Druhým Střížovým překladem byl Misál římský. Řád a modlitby oběti Mše svaté vydaný dvakrát: 1937 v Hlučíně P. Rudolfem Schikorou, podruhé 1941 Valašskou tiskárnou; má 320 stran.
A naposledy předložené kompletní dílo roku 1945.

Mše svatá podle obřadu círke východní, jak se konává u sjednocených katolických Výchoďanů s přídavkem rozličných modliteb týkajících se jednoty církevní

P. A. S. M., 1911
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Liturgické příručky

V Kroměříži Apoštolát sv. Cyrilla a Methoda pod ochranou blahoslavené Panny Marie. Názor čtenáře V.: "Vzhledem k tomu, že někteří katolíci nacházejí (ovšem nouzové) útočiště před modernistickými novotami v chrámech řeckokatolíků, bylo by, myslím, užitečné zpřístupnit tuto drobnou knihu z počátku minulého století."

Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Příspěvky k studiu barokní kultury.

Šorm Antonín, Krajča Antonín, 1939
Oddělení: Archeologie a církevní umění
Pododdělení: Architektonické prvky

Výstavka svatojanských Pragensií pořádaná Výborem Svatojanským v Praze 1929. 1. Katalog výstavky. 2. Pragensia svatojanská. Sborník statí o kultuře českého baroka.

Bitnar Vilém, Procházka Karel (aj. red.), 1929
Oddělení: Archeologie a církevní umění
Pododdělení: Architektonické prvky

O českém zvonařství, studie kulturní. Dodavky a oprávky k studii kulturní O českém zvonařství.

Rybička Antonín, 1885
Oddělení: Archeologie a církevní umění
Pododdělení: Architektonické prvky

Dodavky vyšly 1887, obojí zdělal Antonín Rybička.

Brelan vyobcovaných. Hrozné dítě. Blázen. Prašivec.

Bloy Léon, 1905
Oddělení: Archeologie a církevní umění
Pododdělení: Knižní umění slovesné

Orig.: Un brelan d'excommuniés. 1889. (Brelan – stará francouzská hra s prvky dnešního pokeru.) Studijní, sv. 2.

Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. II. Svatováclavská tradice. Sv. 3. Hudební prvky svatováclavské.

Orel Dobroslav, 1937
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Dějiny

Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách

Nejedlý Zdeněk, 1904
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Dějiny

Netroufali bychom si zařadit knihu autora, který byl v 50. letech 20. století symbolem tuposti a objektem posměchu od celého národa. Na zač. toho století však platil ještě jen za pečlivého a vynikajícího znalce dřívější historie národního zpěvu. Ale jak šla léta, stále víc se pletl do všeho, až škodil, kde se dalo i nedalo. Časopis Hlídka, zde v pododdělení 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu), uveřejnil o tomto Nejedlého spisu recensi v roč. 22 / 1905 na s. 396 – 398 a o Nejedlého knize, na tento spis navazující (která je ale už mimo obor zájmu naší Knihovny), recensi v roč. 24 / 1907 na s. 454n.; obě recense, velmi příznivé, vkládáme za tento spis jako přílohu.

Časové úvahy. Bibliografie; šířeji Politické družstvo tiskové, nově Tiskové družstvo – bibliografie.

Brynych Eduard Jan Nepomucký, Reyl František, Keppl Karel, Papež Jiří (aj. red.), 1943
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu)

Poslední sešitek sbírky "Časové úvahy" vyšel r. 1943 jako č. 387/388.
Úplná bibliografie dosud není zpracována. Prozatímní bibliografie:
1. Časopis Časové úvahy v letech 1896 – 1918, témata a osobnosti. Papež Jiří, 2014 (průkopnická, bakalářská práce zpracovávájící bibliografii prvních 22 let existence Časových úvah – pro další roky připravujeme její pokračování; uveřejněno se souhlasem autora).
2. Seznam knih Tiskového družstva pod ochranou sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové Adalbertinum, 1930 (nabídková brožurka).
3. Zvlášť číslované:
Škola a náboženství. Tauber Otokar, 1919, 255.
Naše republika a Řím. Rohleder Josef, 1919, 256.
Katolíci za války – odpovědi na nepřátelské výtky. Skála Václav, 1919, 259. (Zbývá se ovšem otázat, kdo z tzv. katolické monarchie zodpovídá za to, že se Rakousko-Uhersko ve vojně přidalo k potrhlému protestantskému Německu proti pravoslavnému Rusku – vždyť pravoslaví a katolictví jsou si tak blízké! Nezpůsobili to tzv. rádoby katolící? Podobně jako i dnes titíž rádoby katolíci plivají po pravoslavném Rusku po vzoru západních, už ani ne protestantů, ale rovnou bezvěrců. Ba hůř: evropské země jsou ochotny spolupracovat s wahabitskými Saúdy podporujícími terorismus a násilně likvidujícími křesťanství, ale nikoliv s křesťanským Ruskem, které proti tomuto islámskému terorismu úspěšně bojuje!)
Laická morálka. Novotný Josef (někdy pseudonym Topolský Josef), 1920, 263.
Církev československá. Skála Václav, 1920, 264.
Věda a víra o původu světa. Novotný Josef (někdy pseudonym Topolský Josef),1920, 266.
Církevní snahy Husovy. Sahula Jiří, 1920, 268.
Časové záhady výchovy – studie filosoficko-morální. Tauber Otokar, 1920, 269.
Skutky a nikoli pouhá slova papeže míru Benedikta XV. Kašpar Karel Boromejský, 1922, 277.
Československý katechismus – rozklad křesťanství. (Rozbor katechismu dra Farského a Kalouse.). Konečný Jan, 1922, 283.
Církevní úkoly staročeských škol nekatolických. Sahula Jiří, 1923, 284.
Dnešní směry socialismu. Hronek Josef, 1923, 285.<> Sektářské vědomosti o Husovi. Sahula Jiří, 1924, 294.
První průkopníci luterství v Čechách. Sahula Jiří, 1924, 295.
Adventisté. Konečný Jan, 1926, 305.
Biblické ženy a katolická dívka. Kreuser Martin, Oliva Arnošt, 1927, 308.
Pravda a lež o českých dějinách. Díl I. Doba katolická. Díl II. Hus a husitství. Jeřábek Karel (někdy pseudonym Lutislav Karel), 1926, 307, 1927, 310.
Mravní záhady dneška. Tauber Otokar, 1928, 311.
Obraz doby svatováclavské. 1., 2. a 3. díl. Sahula Jiří, 1929, 314, 317 a 318.
Pozn.: Jiří Papež ve své bibliografii, str. 10, uvádí, že se mu nepodařilo dostat se ke dvěma číslům Časových úvah. Jejich zveřejnění připravujeme na tomto místě.

Hlídka – všechna čísla

Vychodil Pavel Julius (aj. red.), 1884
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu)

Název se měnil. Původní název byl Zprávy apoštolátu tisku. Listy věnované zájmům křesť. písemnictví. Roč. 2 /1885 měl název Hlídka literární. Zprávy apoštolátu tisku. Počínaje roč. 3 /1886 pak Hlídka literární. Listy věnované literární kritice. Roč. 13 (1) / 1896 až 16 (4) / 1899 měly název Hlídka. Měsíčník vědecký se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii. A konečně od roč. 17 / 1900 prostě Hlídka. Měnil se i vedoucí redaktor. Po většinu let jím byl vynikající P. Pavel Julius Vychodil OSB. První dva roky časopis vycházel jako příloha Školy B. S. P. a vedl jej patrně přímo P. Placidus Johannes Mathon OSB, ročníky 3 / 1886 až 12 / 1895 spolu s P. Vychodilem vedl P. Plaček Bernard OSB. V roč. 13 / 1896 až 15 / 1898 vedlo Hlídku hvězdné trio: s P. Vychodilem nejlepší český filosof a theolog, Otec kanovník Pospíšil Josef († 1926), a P. Dr. Hodr Jakub. Roč. 17 / 1900 vedl P. Vychodil s širokým kolektivem spolupracovníků, u roč. 16 / 1899 a od roč. 18 / 1901 do roč. 30 / 1913 je uveden jen tento kolektiv. Od roč. 31 / 1914 byl časopis veden pouze P. Vychodilem, a to až do č. 4. – 5. roč. 55 / 1938, kdy po blažené smrti P. Vychodila přebírá vedení budoucí opat rajhradský P. Pokorný Václav Jan OSB, který časopis vede až do vůbec posledního vydaného č. 4. roč. 58 / 1941 (v letech 1939 a 1940 je opět kromě redaktora jmenován i široký okruh spolupracovníků). Jednotlivé ročníky přinesla adresa. Knihovna Biskupství brněnského uvádí: "K tomuto celku souborů je připojen abecední přehled (ObsahHlidk-z.pdf) autorů, u jejichž jmen jsou zaznamenány všechny jejich příspěvky, což může zájemci usnadnit hledání příslušné publikace." Bylo by ale záhodno, aby tvůrci abecedního přehledu jej dopracovali – záznamy jsou v něm v mnoha případech jen orientační-hromadné a hledat konkrétní článek tak neumožňují – vzorem mohou být Knihovně Libri nostri laskavě poskytnuté bibliografie Dr. Libora Nekvindy nebo Bc. Jiřího Papeže.

Vychovatel. Časopis věnovaný zájmům křesťanského školství.

Pohunek František, Horský Rudolf, Žák Emanuel, Slavíček Jaroslav, Jelínek Vlastimil (aj. red.), 1910
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu)

Proč Vychovatel? Chceš-li zničit národ, utaj jeho historii. To se u nás děje: bláboly o husitství, o roku 1620, o Rakousku-Uhersku, o roku 1918, o německé okupaci. Podpůrný prostředek: rozvrať výchovu a školství. Rovněž toto se děje: inkluse, asistentky ve třídách, osnovy a učebnice indoktrinované zrůdnostmi zvanými evropské hodnoty, korona se k rozvratu využívá naplno. Nákup zámořských vrtulníků je z hlediska záchrany národa směšný. Proto Vychovatel – i když všeobecná znalost pravdivé národní historie je ještě důležitější.
Vychovatel vycházel v letech 1885 – 1935: roč. 1, č. 1 (1885) – roč. 50, č. 3 – 4 (1935).
Přílohy: Promluvy nedělní a sváteční (1896 – 1897), Učitelská příloha (Up: 1898 – 1928), Katechetská příloha (1898 – 1909), Věstník katechetský (Vk: 1910 – 1932). Změny podnázvu: Orgán Katechetského spolku v Praze a Jednoty českého katolického učitelstva v Království Českém (1898), Časopis věnovaný zájmům křesťanského školství (1897 – 1930), Měsíčník pro otázky vychovatelské, školské a katechetské (1931 – 1935).
Inventura: Chybějí roky 1934 a 1935; kromě toho, v ročníku 1930 chybějí některá čísla.

Svatováclavský kalendář na obyčejný rok ..., přestupný rok ...

Skočdopole Antonín, 1873
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Kalendáře

Vycházel až do r. 1934. Mimo tuto řadu vydala Československá akciová tiskárna kalendář téhož názvu, jejž připravil Výbor pro oslavu tisícího výročí smrti sv. Václava: Svatováclavský kalendář na jubilejní rok milenia mučednické smrti světce Václava 1929. Šorm Antonín aj. red., 1928.

Kalendaria některých kalendářů od r. 1952 do r. 1969

Kopecký Václav, 1952
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Kalendaria

Proč taková podivná mez 1952? Pro komunisty byl primárním protivníkem imperialistický Západ. Církve se báli kvůli její "nenárodní" vazbě na něj, t. j. na Vatikán, ale zvl. u řeholníků kvůli jejich vazbám na západní generaláty. A tak se báli i kalendářů s Církví svázaných. Ministerstvo informací a osvěty začalo už roku 1947 vydávat vzorový kalendář, tzv. Kalendář kalendářů, toho roku tedy kalendář na rok 1948. K první změně kalendaria došlo až v kalendáři na r. 1950: kalendarium začíná už ne nedělí, ale pondělkem – pozorujeme ale, že v Lidovém kalendáři katolické kalendarium na tento rok začíná ještě nedělí. Katolické kalendáře na rok 1951 nevyšly, a na rok 1952 už i v nich týden musel začít nedělí. Ovšem je pozoruhodné, že i pro kalendář na rok 1951 (komunisté se přece ujali moci už r. 1948 – naprosto podle zákona – skazky o nezákonnosti "puče" v roce 1948 jsou pouhou propagandou překreslující historii*), se používala tři hlavní kalendaria náboženská: římskokatolické, československé (tzv. Církve československé – označení do r. 1971) a evangelické. Druhá změna kalendaria (iniciativní dílčí změny tu ovšem nepatrně předcházely) nastala až pro r. 1952, kdy spatřilo světlo světa, právě ve vzorovém Kalendáři kalendářů, kalendarium jednotné. To ještě r. 1952 nemělo jméno, dnes se mu říká občanské. Aby i katolíci věděli, komu osobně za "pondělky" i za "občanský" kalendář mohou děkovat, dodejme, že ministrem informací a osvěty byl od 15. 6. 1948 do 31. 1. 1953 přední ideolog a propagandista KSČ, aktivní přípravovatel politických procesů a jeden z nejtvrdších bolševiků, soudruh Václav Kopecký. Obsahová náplň kalendářů byla v kompetenci knižního oddělení při publikačním odboru ministerstva informací (tak František Krajčír, 33. schůze Ústavodárného NS RČS 29. 1. 1947). Pokud jde o začátky týdnů, Cyrilometodějský kalendář se ke konci tohoto období, t. j. od r. 1959 do r. 1969, vrací k začínání nedělí tak, že mezi sobotu a neděli vkládá mezeru, Lidová demokracie po celé toto období začíná týden pondělkem. Avšak konec 60. let je vyznačen už revolucí právě katolického kalendáře.

*Spíše by se měli tito "bojovníci-historici" proti komunismu, zvl. katoličtí, zamyslet nad tím, co dělala katolická církev proti nástupu komunistů léta před a do r. 1948; zda se to náhodou nepodobá dnešní situaci, kdy nejen poblouznělí věřící, ale i preláti pohodově přihlížejí invasi "migrantů", nebo ji i podporují? Až se naplno rozběhne pronásledování, budou zase skuhrat, jako tamti skuhrali o 50. létech.

V které řeči bylo původně sepsáno evangelium sv. Matouše.

Sýkora Jan Ladislav, 1905
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Čtenářský koutek: Výběr z tisku, výber z tlače

ČKD 1905, č. 3, str. 267 – 275, č. 4, str. 350 – 356, č. 5, str. 452 – 458, č. 9, str. 817 – 826.