Zhouf Jaroslav, Menšík Miroslav, Setzer Ota, Kraemer Emil, Štoll Ivan, 1957
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Středoškolská matematika (vč. geometrie), fysika achemie
Tento rozsáhlý vzorek odborného a vzdělávacího časopisu je poučný ze dvou důvodů: jednak pro svůj vzdělávací obsah, jednak proto, že přes svou domnělou odbornou nezávislost jednoznačně a pro mnohé i překvapivě dokumentuje společenskou a politickou situaci v našem státě. Je na ní zcela závislý.
Sledované dějiny Rozhledů lze jasně rozdělit na dvě části: První, vynikající a úctyhodnou část (kromě hlavního podílu daného stavem společnosti za pres. Antonína Novotného, i podílu skvělého vedoucího redaktora Menšíka, jemuž dobře sekundoval Setzer) do r. 1968, kdy došlo k pokusu o západní převrat a o implementaci západnictví do našeho života, a druhou, symptomatickou část do r. 1989, část, kdy se tuto implementaci už nikdy nepodařilo vytlačit a která nakonec skutečně vedla k plno"hodnotnému" západnímu převratu.
Jak můžeme tato dvě období pozorovat v obsahu Rozhledů? V prvním období Rozhledy dávaly vzrůst důvtipu čtenářů, rozvíjely jejich tvůrčí schopnosti (co se tím rozumí, dokonale ilustruje geniální a nepřekonatelný Сборник задач московских ... – viz v tomto pododdělení). Druhé období, snad "aby získalo více čtenářů" (které ovšem zřejmě postupně odrazovalo, náklady periodika ale neznáme), se stále více zaměřovalo na informace o důvtipu, na zajímavosti historické, zeměpisné, biografické – i filatelistické – o tvůrčích schopnostech kde koho. Redaktoři Rozhledů tomu nejen podléhali, ale ani se tomu nemohli bránit. "Doba" chtěla zajímavosti, chtěla informace, chtěla komzum. Po r. 1990 to ovšem již běží naplno a ani Rozhledy, ani Jčmf, ani MŠ, nikdo, s tím nemůže nic dělat. Jde o dnešní úpadek, kolosální úpadek západní civilizace. Normalizátoři po r. 1968 to ve své hlouposti nemohli zastavit. Několikrát ročně do Rozhledů vnutili trockistický, tedy rozvratný, nesouvisející úvodník, který postupný úpadek nezastavil, ale symbolizoval.
Popsaný úpadek péče o rozvoj rozumovosti je mnohostranný: dalším příkladem může být smutný osud zpočátku také výborné edice Škola mladých matematiků. Sv. 1 vyšel v r. 1961, edice ovšem také postupně přecházela do uvedených kolejí, až převrat 1989 ji nemilosrdně ukončil po svazku 61.
A stejně tak je velká škoda, že se thomisté, pokud ještě nějací jsou, věnují svým salónním úvahám namísto péče o středoškoláky po vzoru alespoň té první části Rozhledů, takže tu nebyl a není analogický filosoficko náboženský thomistický časopis. Od internacistických školských úřadů pomoc očekávat nemohou.