Thomas de Aquino (svatý), 1871
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Commentaria biblica Doctoris Angelici divi Thomae Aquinatis
Opera omnia. sv. 16.
Thomas de Aquino (svatý), 1876
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Commentaria biblica Doctoris Angelici divi Thomae Aquinatis
Opera omnia, sv. 17.
Thomas de Aquino (svatý), Aegidius de Roma, Haimo Altissiodorensis, 1876
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Commentaria biblica Doctoris Angelici divi Thomae Aquinatis
Opera omnia, sv. 18. Druhý a třetí autor se týká – a to jen dle moderních náhledů – jen Cantica Canticorum.
Thomas de Aquino (svatý), 1876
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Commentaria biblica Doctoris Angelici divi Thomae Aquinatis
Opera omnia, sv. 19.
Thomas de Aquino (svatý), 1876
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Commentaria biblica Doctoris Angelici divi Thomae Aquinatis
Opera omnia, sv. 20.
Thomas de Aquino (svatý), 1876
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Commentaria biblica Doctoris Angelici divi Thomae Aquinatis
Opera omnia, sv. 21.
Thomas de Aquino (svatý), 1846
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Apologetika, fundamentální theologie a theodicea
(název pokračuje:) angelici et v. ecclesiae doctoris ordinis praedicatorum quatuor tributa libris de veritate catholicae fidei, editio regens partenopeia ceteris cunctis accuratius a mendis expurgata; Volumen unicum complectens lib. I, II, III et IV nec non dissertationem praeviam P. Bernardi Mariae de Rubeis eiusdem ordinis. Publikace sestává ze čtyř knih. Ke každé jsme dozadu připojili přesný latinský text a za něj ještě český překlad. Oba tyto přídavky jsou volně dostupné na internetu, nejsou ovšem paralelní jako u Theologické summy téhož autora v pododdělení 030101.
Thomas de Aquino (svatý), 1940
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Apologetika, fundamentální theologie a theodicea
Volne dostupné na internetu; paralelní český a latinský text.
Thomas de Aquino (svatý), Habáň Metoděj Petr, 1940
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Apologetika, fundamentální theologie a theodicea
Dominikánská edice Krystal, sv. ?. Pozn. k autorství – v knize je uvedeno "sestavili dominikánští bohoslovci v Olomouci", NK ČR píše "profesoři dominikánského bohovědného učiliště", konečnou odpovědnost ovšem má P. PhDr. ThDr. Metoděj Habáň OP, který byl v té době provinciálem.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), Walter Aloysius John Mary, 1903
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Soustavná dogmatika
Ex italico sermone in latinum transtulit ad antiquas editiones castigavit notisque auxit Aloysius Walter.
1. I. Contra atheos et deistas -- II. Contra sectas dissidentesc -- III. De fidei veritate contra incredulos et haereticos -- IV. Vindiclae contra febroinium -- V. Doctrinae catholicae juxta concilii Tridentini sdecreta expositio.
2. VI. Haeresum historia et confutatio -- VII. De divina revelatione considerationes -- VIII. De novissimis -- IX. De magno orationis medio -- Appendix I. et II. - Index rerum notabilium.
V latině jindy nevyšlo.
Newman John Henry (svatý 2019), 1931
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O Nejsvětější Trojici, De Deo trino (trinitologie)
Dominikánská edice Krystal, sv. 8.
Bernardus Claraevallensis (svatý), Dacík Reginald Maria, 1938
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Mariologie, O svatém Josefovi
Dominikánská edice Krystal, sv. 34. Sestává ze čtyř částí: 1. Chvály papenské Matky. Čtyři homilie na slova evangelia "Poslán byl anděl Gabriel" (Luk 1), P. L. 183, 55. 2. O dvanácti výsadách blahoslavené Panny Marie, P. L. 183, 429. 3. Maria, průtok milosti, P. L. 183, 437. 4. Nářek Panny Marie, P. L. 182, 1133, česky však podle delší recense vyd. r. 1609. Volně na internetu.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1901
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Mariologie, O svatém Josefovi
V italském originále Le Glorie di Maria poprvé vyšlo r. 1750. Zde jde o 2. opravené české vydání; vůbec 1. vyd. v češtině vyšlo ve dvou svazcích r. 1881. Nový překlad z r. 1939 nese název Vznešenosti Marie Panny.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1939
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Mariologie, O svatém Josefovi
Tento 2. český překlad díla Le Glorie di Maria (1750) vyšel ještě r. 2009. Dřívější překlad se jmenoval Chvály Marianské.
Newman John Henry (svatý 2019), 1939
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O Církvi, De Ecclesia (eklesiologie)
Jediné čes. vyd. Soukromý tisk Krystal, sv. 8.
Ve středověku, kdy byl svět ještě katolický, vynikali otcové dominikáni příkladnou přesností. Ve 20. stol. vydavatele ale asi už vůbec nenapadlo uvést, odkud tento text převzali.. Díky sestře Elizabeth A. Huddleston, Ph. D., Coordinator of Research National Institute for Newman Studies, Associate Editor, Newman Studies Journal, Pittsburgh, PA, USA, je nám dopřáno uvést, že tuto homilii Otec kardinál přednesl ve své farnosti jako The Religion of the Day, a že je obsažena jak řeč č. 24 v Parochial and plain sermons / 1., 1920 (odkud zřejmě bylo překládáno) nebo 1891, str. 309 – 324.
Eymard Pierre-Julien (svatý 1962), 1926
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)
Výňatky ze spisů a řečí blahoslaveného Petra Juliána Eymarda (blahoslaven r. 1925), zakladatele kongregace Nejsvětější Svátosti, podle 15. vydání francouzského, v češtině vyd. 2. opravené; 1. vyd. vyšlo r. 1904.
Pius X. (svatý), Ovečka Jaroslav Štěpán, Deml Jakub, 1947
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)
4. vyd. podstatně rozšířené. Studijní, sv. 18.
Bilczewski Józef (svatý 2005), 1910
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 51. Z polského originálu podává ThDr. Tumpach Josef.
Pius X. (svatý), 1910
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Povaha jiných názorů
Studijní sv. 30.
Pius X. (svatý), 1911
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Povaha jiných názorů
Studijní, sv. 39.
Thomas de Aquino (svatý), 1924
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Církev a národ, Církev a stát
Poté, co v myslích lidí zdomácněl ďábelsky chytlavý názor lidské zrůdy Jean-Jacquese Rousseaua, že člověk je od přirozenosti dobrý, a že tedy všichni lidé jsou bratři, a konečně i dnešní, že Bůh je nejen tvůrce, ale i otec všech (instrumentalizace otcovství a člověka vůbec) a že tedy nejlepší formou vlády je, když si tito lidé sami zvolí své vedení, neuškodí podívat se na to, jak se to má s vládou jinou, dobrou. Doplňujeme českým překladem prvních dvou ze čtyřech knih, uvedeným v brožuře Sousedík Stanislav, Texty ke studiu dějin středověké filosofie, 1994; název to, pokud jde o sv. Tomáše, pro tuto dobu vskutku příznačný: je třeba jej studovat, ne však realizovat. Absolutní monarchie s monarchou jmenovaným duchovní katolickou mocí? Kam by to studentíci-"filosofové" dospěli? Doplňujeme statí Nauka o státu politickém sv. Tomáše Aquinata. Bílý Jan, ČKD 1877, č. 2, str. 81 – 95, a č. 3, str. 195 – 208.
Pius X. (svatý), 2017
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Církev a národ, Církev a stát
Sv. Pius X. vydal několik encyklik ohledně vztahu Církve a státu: Vehementer nos (11. 2. 1906), Gravissimo officii munere (10. 8. 1906), Une fois encore (6. 1. 1907) a Iamdudum (24. 5. 1911). I když byly v české právnické i historické literatuře hojně zmiňovány, nebyly do češtiny přeloženy. Přinášíme české znění jedné z nich. Latinský text neuvádíme, neboť oficiální latinské znění není – encyklika je na vatikánských stránkách jen francouzsky s anglickým překladem.
Thomas de Aquino (svatý), Pecci Giuseppe, Votka Jan Křtitel, 1887
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Ontologie vč. Kosmologie
Do češtiny přeložili P. Votka Jan Křtitel S. J. a Vojáček Václav. Divi Thomae Aquinatis opusculum De ente et essentia et eminentissimi principis Josephi S. R. E. Cardinalis Pecci (S. J.) commentarius italicus, in linguam slavo-bohemicam verterunt Joannes B. Votka S. J., Venceslaus Vojáček. Dědictví sv. Prokopa, sv. 27. Pozn.: Mladší bratr Giuseppa, Vincenzo Gioacchino Raffaele Luigi Pecci, se stal papežem (přijal jméno Lev XIII.) a jmenoval Giuseppa kardinálem. Oba r. 1879 zahájili v Církvi éru novotomisnu, která však byla v polovině 60. let 20. stol. zastavena. Oba bratři r. 1883 také zahájili novou éru v dějinách Vatikánské knihovny.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), Gaudé Léonard, 1912
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Kompletní zpracování mravouky
1. Tractatus de conscientia, de legibus, de virtutibus theologicis, et de primis sex decalogi praeceptis. 1905.
2. Tractatus de septimo et octavo decalogi praeceptis, de praeceptis ecclesiae, de statibus particularibus, de actibus humanis et de peccatis. 1907.
3. Tractatus de sacramentis in genere; de baptismo et confirmatione; de eucharistia; de poenitentia; de extrema unctione et ordine. 1909.
4. Tractatus de matrimonio, et de censuris, praxim confessarii, examen ordinandorum ac indicies. 1912.
Víckrát nevyšlo. Tento zpřesňující a zestručněný komplet nahradil autorovu sbírku Theologia moralis, Tom. 1 – 10.,která v něčem nebyla všemi přijata.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1887
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Hřich a ctnost
Děkujeme čtenáři V. S. za zaslání skenů.
François de Sales (svatý), 1766
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Velká trojka: Kempenský, Scupoli a Saleský
Gallico idiomate conscripta; Subinde In Lingam Latinam translata Per D. Martinum Martinez. Latinský překlad pak vyšel (a byl to týž) ještě r. 1875 – a dost. Opět tu platí poznámka, že autor († 1622), přes genialitu díla, které mělo obrovský vliv v Církvi, ve shodě s postupujícím novověkým rozvratem, psal Bohu žel již francouzky. Proto také jeho jméno nemůžeme psát latinsky a už vůbec ne česky.
François de Sales (svatý), Desolda Jan Nepomucký František, 1910
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Velká trojka: Kempenský, Scupoli a Saleský
Dle úplného vydání pařížského znova na český jazyk přeložil a potřebnými modlitbami opatřil kanovník Jan Nepomucký František Desolda O. Praem.; v tomto překladu 4. vyd. (rok vydání 1910 je nejistý) shodné se 3. rozmnoženým vyd.
Podle P. Vrátného jde o čtvrtý český překlad, i když nám vychází pořadí sedmé (P. Konstantin Jiří S. J. – 1657, P. Šuma Jan Ignác – 1701, Hraba Jan Karel – 1780, P. Žák Vincenc Pavel – 1843, P. Krbec Jan Evangelista a P. Pešina Václav Michal, rytíř – téhož roku 1843 jako Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 15, P. Poimon František Saleský – 1865, a P. Desolda Jan Nepomucký František poprvé kolem téhož roku u B. Stýbla), celkově vyd. snad 11.
Ještě doplňme, že název publikace u Dědiství Svatojanského byl: Svatého Františka Salesia Filothea či Bohmila aneb Uvedení Boha milující duše k životu pobožnému, dle českých vydání od r. 1657, 1701, 1780 opravená a Dědictví sv. Jana Nepomuckého darovaná od Jana Krbce. Publikovat ji nehodláme, neboť otiskujeme tři překlady novější, přičemž z hlediska úplnosti plně vyhovuje překlad P. Desoldy.
François de Sales (svatý), 1935
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Velká trojka: Kempenský, Scupoli a Saleský
Přeložil [z francouzštiny a úvod napsal] Karel Vrátný; v tomto překladu 2. vyd. Jde o pátý překlad, celkově vyd. 13. Překlad vyšel poprvé r. 1916 jako Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 134, podruhé r. 1935 jako Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.
François de Sales (svatý), 1947
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Velká trojka: Kempenský, Scupoli a Saleský
Dominikánská edice Krystal, sv. 87.
Bosco Giovanni Melchiorre Don (svatý), 1934
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Mystika
Upravili Salesiáni ve Fryštáku.
Bellarminus Robertus (Franciscus Romulus) (svatý), 1948
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Mystika
Vyd. 2. s životopisem autora. 1. vyd. v roce 1630 (t. j. hned 15 let po vyjití latinského originálu) mělo název Nebeský Ržebřijk. To gest: Wstupowánij Mysli Lidské od Země do Nebe k Bohu Stwořiteli, po Stupnijch rozdjlných wsselikého na Swětě Stwořenij.
Bonaventura de Balneoregio (svatý), 1949
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Mystika
Latinsky, česky a slovensky. Dominikánská edice Krystal, sv. 5. Slov. Lucký Metod, 1949.
Juan de la Cruz (svatý), 1940
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Mystika
Dominikánská edice Krystal, sv. 52. Dílo je pojato jako doplněk Temné noci, jejíž místo je v pododdělení 0612: Duchovní poesie.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), Jeřábek Karel (někdy pseudonym Lutislav Karel), 1937
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně
Vybráno a volně upraveno.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1898
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně
Na závěr uvádí Dvě pobožnosti a písně ke cti božského Dítka (str. 273). Z tohoto kompletního díla vyšlo několik separátů.
Vianočná novena a rozjímania na každý deň v advente a cez dobu vianočnú až do oktávy Zjavenia Pána . Sväzok I. Alfonso Maria de Liguori, svatý, 1935. Překlad z češtiny, jiné svazky patrně nevyšly. Ve tvaru ocr darováno Knihovně, Pán Bůh odplať!
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1944
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně
Vyšlo ještě předtím 1943. Pozn.: Je uvedeno jako Edícia Životom, sv. 1. Zřejmě bylo úmyslem vydavatele (Ružomberok, Lev 1943, 2. vyd. Bratislava) vydávat novou edici, avšak další svazky jsme už nenalezli. Jde o něco jiného, než byly sešitky Životom – viz 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu).
Thomas de Aquino (svatý), 1935
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně
Latinsky i česky. Dominikánská edice Krystal, sv. 19.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1904
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně
Z vlaštiny přel. P. Blažek František Saleský. Via della salute vyšlo r. 1766, Riflessioni Divote sopra Diversi Punti di Spirito a Pro delle Anime che Desiderano Avanzarsi nel Divino Amore r. 1773. Připojujeme slov. vyd. Cesta spásy. Rozjímanie na získanie večnej spásy, 1950, které jsme dostali jako dar – Pán Bůh odplať.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1905
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně
Děkujeme milé čtenářce T. Knihovny Libri nostri za tip na tuto výtečnou knihu. Regolamento di vita d'un cristiano in compendio, 1754.
Anselmus Cantuariensis (svatý), Eadmerus, 1873
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně
(název pokračuje:) ku kterým připojeny jsou téhož svatého Některé modlitby, Řeč o umučení Páně, Napomenutí k pohrdání věcmi časnými a k toužení po věčných a Eadmerova kniha o vznešenosti přeslavné Panny Marie. Přeložil P. Poimon František Saleský (* 29. 1. 1817 Polná, † 1. 6. 1902 Polná).
Ignatius de Loyola (svatý), Ovečka Jaroslav Štěpán, 1922
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Řehole a terciáři
Dostali jsme darem, Pán Bůh odplať! Dárce uvádí: "Jde o obšírný rozbor ignaciánské metody vnitřní modlitby tvořící jakýsi praktický pendant k teoreticky pojatému v knize Úvod do mystiky, zvláště sv. Jana od Kříže a sv. Terezie od Ježíše. Paginací navazuje na Duchovní cvičení sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele Tovaryšstva Ježíšova. Díl 1. Text. – 1. vyd. 1921;" proto zařadíme i toto 1. vyd., a to sem; připravujeme.
Bosco Giovanni Melchiorre Don (svatý), Bokor Jozef, 1945
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Řehole a terciáři
Jediné vyd. Orig.: Pratiche di pieta in uso nelle case salesiane, 1921.
Bosco Giovanni Melchiorre Don (svatý), 1936
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Řehole a terciáři
(pro chovance)
Bosco Giovanni Melchiorre Don (svatý), 1939
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Řehole a terciáři
neboli praktický způsob, jímž možno prospěti všeobecné mravnosti a pokroku společnosti lidské
Jean-Baptiste de La Salle, svatý, 1934
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Řehole a terciáři
Pro bratry škol křesťanských. Díl 1. Páté vydání. Přeloženo z francouzštiny.
Ignatius de Loyola (svatý), Ovečka Jaroslav Štěpán, Mikuš Rudolf, Roothaan Jan Philipp, 1945
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Řehole a terciáři
1. Doslovný překlad z původního znění španělského, 1941 (2. vyd.; 1. vyd. 1921 – toto vyd. je zařazeno u titulu Návod k rozjímavé modlitbě podle Duchovních Cvičení sv. Ignáce z Loyoly. Ignatius de Loyola, svatý, Ovečka Jaroslav Štěpán, 1922).
2. Nesmírně cenné vydání latinsky & slovensky. Slovenský preklad vyhotovil P. Rudolf Mikuš S. J. (* 9. 8. 1884 Ratkovce pri Trnave, † 26. 3. 1972 Beckov), ktorý bol od 2. 2. 1931 do 2. 2. 1942 viceprovinciálom slovenských jezuitov (provinciou sa slovenskí jezuiti stali až v r. 1983 dekrétom XXXIII. generálnej kongregácie).
3. Latinský text u tohoto dvojjazyčného vyd. je edicí, kterou připravil generál Jan Philipp Roothaan (* 23. 11. 1785 Amsterdam, † 8. 5. 1853 Řím) z 1. španěl. vyd. z r. 1522.
4. Jinou edicí je latinské 1. vyd. z r. 1548.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1879
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Řehole a terciáři
Dle sepsání sv. Alfonsa Marie z Liguori volně do češtiny přeložil Msgre. ThDr. Řehák Karel Lev. Vydání obou dílů 2.; díl prvý vyšel ještě ve 3. vyd. r. 1900. La vera sposa di Gesù Cristo cioè la monaca santa per mezzo delle virtù proprie d'una religiosa, r. 1760.
Roberti Gianbattista (Giovanni Battista), François de Sales (svatý), Mathon Placidus Johannes, 1927
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Řehole a terciáři
Školské sestry OSF, sv. 15. Jde o upravenou publikaci vyd. předtím r. 1881 jako Ascetická bibliotéka, sv. 6. Zveřejňujeme obě vyd.
Escrivá de Balaguer José María (svatý 2002), 1969
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Pro a za různé neřeholní stavy
Základní dílo zakladatele personální prelatury Opus Dei. První exilové české vyd. Vychází stále, ovšem v jiném překladu. Orig. původně v r. 1934 pod názvem Consideraciones espirituales (Duchovní úvahy). V r. 1939 vyšlo definitivní rozš. vyd. již pod názvem Camino (Cesta).
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1853
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Mše svatá, svátosti
Připojujeme interně vydanou brožuru Příprava na dobrou smrt. Úvahy o věčných pravdách. Jak zbožně žít a blaženě zemřít, 2014, přeloženou z němčiny.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), Blažek František Saleský, 1899
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Mše svatá, svátosti
Sestává ze tří částí: 1. Del sacrificio di Gesù Cristo (1775), 2. Apparecchio e ringraziamento per i sacerdoti nel celebrare la messa (1764) – obojí z vlaštiny přeložil P. František Saleský Blažek C. SS. R. 3. Modlitky církevní (z brevíře) – doplnil překladatel.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1900
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K osobám Nejsvětější Trojice
Jediné vyd.
Newman John Henry (svatý 2019), 1930
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K osobám Nejsvětější Trojice
2. vyd. (1. vyd. 1928 také už v edici Krystal). Dominikánská edice Krystal, sv. 1.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1880
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K osobám Nejsvětější Trojice
Pratica di amar Gesù Cristo (1768) zčeštil P. Hašek František C. SS. R. Je připojena Křížová cesta, jejíž autor není uveden. Rok vydání 1880 je nejistý – r. 1884 vyšlo ještě 2., rozmn. vydání.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1897
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Křížová cesta
Od str. 140: Osmero rozjímání o umučení Ježíše Krista vyňatých z předešlých úvah. Od str. 160: Pobožnost křížové cesty z pera sv. Alfonsa (píseň vyjímaje).
Newman John Henry (svatý 2019), 1932
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Křížová cesta
Jediné čes. vyd. Orig.: The Stations of the Cross; obsažženo ve sbírce Meditations and Devotions, poprvé 1893 (v 6. vyd. 1912 je text na str. 221 až 242).
Leonardo da Porto Maurizio (svatý), 1861
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Křížová cesta
(název pokračuje:) na čtrnáctero zastavení, z soudného domu Pilátova, až do Božího hrobu, rozdělená a Jerusalémskými odpustky hojně obdařená podlé horlivého ducha blahoslaveného Leonarda a Portu Mauritio, kněze řádu Františskánského, bývalého Missionáře a horlivého zakladatele Křížových cest s připojeným popsáním Porciunkule k prospěchu nábožných duší na novo vydal P. Pavel Jos. Pelikovský, kněz řádu sv. Otce Františska. Třetí opravené vydání.
Montfort Grignion Louis-Marie de (svatý), 1916
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K Panně Marii vč. růžence
Originál Traité de la vraie dévotion à la Sainte Vierge byl napsán r. 1712, nalezen 1842 a rok poto poprvé vydán. V češtině vyšel sedmkrát: čtyřikrát (1916, 1922, 1936 a 1948) pod názvem O pravé pobožnosti k Panně Marii a třikrát nově, jednou jako O pravé oddanosti k Panně Marii, 1992, a dvakrát (1997 a 2001) s názvem O pravé mariánské úctě.
Montfort Grignion Louis-Marie de (svatý), Pixner Vigil, 1925
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K Panně Marii vč. růžence
Dle blahoslaveného Ludvíka Marie Grignona z Monfortu sepsal Vigil Pixner, z originálu přeložil Indignus. V krátké době vyšla česky tři vyd. Ke 3. vyd. připojujeme samizdat z doby komunismu – liší se v doplňcích – ovšem rok vyd. neznáme. Díky za dar Knihovně.
Eymard Pierre-Julien (svatý 1962), 1899
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K Panně Marii vč. růžence
Rozjímání vybraná ze spisů důstojného P. Eymarda, zakladatele tovaryšstva nejsvětější Svátosti. S povolením generála řádu Eucharistiánů přeložil Horecký Jan(?).
Montfort Grignion Louis-Marie de (svatý), Schmid Max, 1931
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Ke svatým a k Božím andělům
Prvním listem je Tajemství Panny Marie, v originále Le secret de Marie; poprvé publikováno r. 1858, přeloženo do více než 30 jazyků, celkem přes 300 vydání – Strom života, L'Arbre de Vie, je (navzdory nevhodné typografii) součástí tohoto listu. Jiný český název tomuto listu dali čeští dominikáni. Jejich překlad vyšel šestkrát.
Poprvé v r. 1928 ještě jako příloha revue Na hlubinu, 3, podruhé1936 ; otiskujeme: Tajemství Mariino, 1947, Dominikánská edice Krystal, sv. 3; přebíráme od slovenských dominikánů.
Následuje Výklad dokonalého zasvěcení Panně Marii "od P. J. Schmida S. J.", což má být ve skutečnosti překlad publikace Die Grignionische Andacht oder die volkommene Hingabe an Maria.
Schmid Max, 1926 (a potom vydávané až do r. 1940) od P. Maxe Schmida S. J. (* 8. 11. 1875 Kirchheim, Schwaben, † 7. 2. 1953 Pullach i. Isartal). Knihu uzavírají Modlitby složené nebo doporučené blah. Grignionem, není ovšem uvedeno ze které světcovy publikace čerpáno.
Konečný Filip Jan, Thomas de Aquino (svatý), 1891
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Ke svatým a k Božím andělům
Vyšla ještě dvě různá vydání, a to r. 1904 a 1927.
Thomas de Aquino (svatý), 1897
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Rozjímání nad texty Písma sv. a nad dokumenty sv. Tradice
A. Sv. Tomáše Aquinského, učitele andělského, Výklad modlitby Páně. Vaněk Matěj, 1897; připravujeme kvalitnější skeny.
B. S. Thomae Aqunatis, Doctoris Angelici, Ord. Proed. Opuscula Selecta ad Fidem optimarum editionum. Tomus primus. Thomas de Aquino, 1881, 1. De Praeceptis Charitatis et Legis praeceptis. 2. Expositio super Symbolo Apostolorum. 4. Expositio Devotissima Orationis Dominicae. 5. Expositio super Salutatione Angelica. 6. Quomodo intellighur quod sola definitio Nicaeni concilii est unica, et vera possessio fidelium.
C.Blahoslavenství jsou obsažena v Mat 5, 3 – 12 a (spolu s Běda) v Luk 6, 20 – 26. K tomu: a) Commentarium super Matthaeum b) Catena aurea in quatuor Evangelia ba) Expositionem in Matthaeum. bb) Expositionem in Lucam.
Knihu připravujeme.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1898
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Rozjímání nad texty Písma sv. a nad dokumenty sv. Tradice
Z vlašského originálu přeložil P. Blažek František Saleský. Saette di fuoco cioè pruove che Gesù Cristo ci ha date del suo amore nell'opera della nostra redenzione, r. 1766. Affetti divoti a Gesù Cristo di un’anima che vuol esser tutta Sua, r. 1768.
Juan de la Cruz (svatý), 1941
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Duchovní poesie
Dominikánská edice Krystal, sv. 56. Publikaci zařazujeme na přání milé čtenářky L.
Juan de la Cruz (svatý), 1942
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Duchovní poesie
Dominikánská edice Krystal, sv. 65.
Juan de la Cruz (svatý), 1947
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Duchovní poesie
Dominikánská edice Krystal, sv. 70. Publikaci zařazujeme na přání milé čtenářky L.
Bosco Giovanni Melchiorre Don (svatý), 1942
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy a dějepravy pro děti a mládež
Česky jediné vyd. Orig.: Fondamenti della religione cattolica, 1883; rovněž jediné vyd.
Pius V. (svatý), Clemens XIII., 1905
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety
Pius V. (svatý), 1867
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety
Překlad P. Herčík Jan. Dědictví sv. Prokopa, sv. 4. Děkujeme za OCR tohoto katechismu, pro kněze knihy z nejdůležitějších.
Canisius Petrus (svatý), Hayes Jacques des, Hlína Šimon, Vašica Josef, 1931
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety
(název pokračuje:) svatého písma doktora, jak mládeži, tak všemu lidu křesťanskému, aby v spasitedlném učení římskokatolickém krátce, světle a pilně vyučen býti mohl v nově v hojnější otázky a odpovědi rozvedený / předně sice v jazyce německém a francouském častěji, potom i v latinském na světlo vydaný pilností a prací ctihodného Pátera Jakuba Deshages, Niderlandera, Tovaryšstva Ježišova kněze, nyní pak z latinského exempláře , k užitku českého a slovanského národu na česko přeložený od ctihodného kněze Šimona Hlíny téhož Tovyryšstva Ježíšova. Do tisku připravil Josef Vašica.
Podle slov "mládeži, tak všemu lidu" vzal P. Jakub des Hayes S. J. za základ zpracování Kanisiův nejmenší katechismus.
Připojujeme tato vyd. nejpřekládanější knihy kromě Bible (související knihy P. Jakuba Procházky a P. Františka Beneše jsou hned vedle zvlášť):
1. Stať Styky bl. Petra Kanisia s vlastí naší a stručné dějiny českého překladu jeho katechismu. Podlaha Antonín, ČKD 1897, č. 10, str. 577 – 613.
2. Summa Doctrinae Christianae ex postrema recognitione Doctoris Petri Canisii. Canisius Petrus, svatý, 1823, tzv. Velký katechismus, poprvé vyšel 1555, 222 otázek – nebyl nikdy celý přeložený do češtiny. Něco jiného je ovšem Veliký-Velký katechismus katolického náboženství – viz pod tímto názvem.
3. Blaženého Petra Kanisia, bohoslovce z Tovaryšstva Ježíšova O víře a vyznání víry. Canisius Petrus, svatý, Vrána Ludvík, 1920 (jediná větší část z tzv. Velkého katechismu vyšlá v češtině).
4. V. P. Petri Canisii S. J. theologi Catechismus minor, nunc in gratiam studiosae juventutis ex ejusdem V. patris majore opere catechistico sacris sententiis atque exemplis auctus. Canisius Petrus, svatý, Widenhofer Franz Xaver, 1871 (tzv. Katechismus Menší-Minor seu Parvus, poprvé vyšel 1559, 122 otázek – jediné vyd. v češtině, navíc přeložené z něm., vyšlo 1584; zda se ještě někde jediný dříve známý výtisk nachází, nám není známo).
5. Parvus Catechismus Catholicorum a R. P. Petro Canisio Societatis Jesu editus. Canisius Petrus, svatý, 1756 (tzv. Katechismus Nejmenší-Minimus, poprvé vyšel 1556, 59 otázek).
6. Malý (míněn Nejmenší) Katechysmus, Obecnímu Lidu, i Mládeži velmi užitečný a nyní v Otázky vvedený, opravený, a vůbec vydaný. Od Petra Kanizia Svatého Pisma Doktora. Canisius Petrus, svatý, 1741.
7. S. Petri Canisii Doctoris Ecclesiae Catechismi Latini et Germanici. Pars prima. Catechismi Latini. Canisius Petrus, svatý, Streicher Friedrich, 1933 – moderní sazba všech tří (pěti) světcových katechismů vč. původního obrazového doprovodu; podle P. Streichera S. J. uvádíme názvy i roky vyd. (někdy se liší od Kapitoly literárně historické v CanisPKatHliSi-r.pdf i od spisku 1 – 1CanisPKatPodA-r0.pdf).
Procházka Jakub, Canisius Petrus (svatý), 1886
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety
Beneš František, Canisius Petrus (svatý), 1860
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety
Výtah z velkého katechismu bl. P. Canisia pro obecné školy předepsaný s obřady katolické církve prostonárodné v otázkách a odpovědích vysvětlil František Beneš, kooperator v Hulíně (později farář, děkan a arcikněz v Příboře). Poprvé vyšlo r. 1856, zde je 2. vyd., naposledy ve 4. vyd. vyšlo r. 1873. Na tomto příkladu je patrný rozdíl mezi tehdejší a dnešní zbožností: lidé si doma četli v katechismu a učili se jej. Dnes je v módě čtení Písma svatého, které si čtenář často vykládá podle svého – po vzoru protestantů. Dokonce vznikl i nový institut zv. Lectio divina, kdy v kroužku si lidé vyprávějí, co je při čtení nějakého úryvku Písma sv. napadlo – věříce, arci jako u protestantů, že se mýliti nemohou, neb jejich výpověď je tzv. z Ducha sv.
Pius X. (svatý), Gasparri Pietro, Jorio Domenico, 1929
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Ostatní dílčí problémy a obory pedagogiky a katechetiky
Italský text dekretu s krátkým výkladem a přílušným nástinem katechismu podává Msgre. Dominik Jorio; dle II. vydání Sv. otcem požehnaného přeložila Kongregace Nejsvětější Svátosti (OO. Eucharistíni) v Brně.
Benedictus Nursiae (Benedikt z Nursie) (svatý), 1938
Oddělení: Pravo Katolické církve
Pododdělení: Řeholní právo
Recensuit Wölfflin Eduard von (1895). Z lat. orig. nově přeložili Benediktini Emauzští.
Pius X. (svatý), 1911
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Sociální nauka Církve
Předpis byl vydán italsky(!), viz pododdělení 1403: Řím, proto originál zvlášť neuveřejňujeme. Studijní, sv. 36.
Cyprianus Thascius Caecilius (svatý), 1948
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve
Přeloženo z latiny.
Eirénaios (svatý), Desolda Jan Nepomucký František, 1876
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve
(název pokračuje:) s některými dodatky. Dědictví sv. Prokopa, sv. 14. Přeložil, vysvětlil a úvodem opatřil kanovník Jan Nepomucký František Desolda O. Praem. Ohledně obtíží s místem III. 1, 1 viz Na objasnění záhadných slov sv. Irenea Adv. haer. III. I, I. Bauer František Saleský, 1876 v pododdělení 0109: Synopse, harmonizace evangelií.
Cyprianus Thascius Caecilius (svatý), Stárek Jan Nepomucký Vojtěch, 1844
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve
Jen toto vyd.
Cyprianus Thascius Caecilius (svatý), 1940
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve
Dominikánská edice Krystal, sv. 48 (č. svazku není jisté). Samostatně jen toto české vyd. Předřazujeme lat. text.
Cyprianus Thascius Caecilius (svatý), Deml Jakub, 1927
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve
Předřazujeme lat. text. V moderní době autorství sv. Cypriána považují za nejisté.
Athanasios (svatý), 1928
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Škola alexandrijská a její žáci
Svatý Atanáš napsal toto své nejznámější dílo v letech 356 až 362.
Athanasios (svatý), Lucký Metod, 1950
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Škola alexandrijská a její žáci
(Vita beati Antonii Abbatis)
Makarios o Aigyptios (svatý), Bauer František Saleský, 1878
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Škola alexandrijská a její žáci
Přeložil P. Vlček Jan B. Josef, k tisku upravil a úvodem jakož i summariemi a ukazatelem opatřil Jeho Eminence prof. ThDr. František Saleský Bauer. Dědictví sv. Prokopa, sv. 16.
Basileios ho Megas (svatý), Vyhnis Vincenc (pseudonym Vyhnis Čeněk), 1887
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Kappadočtí Otcové
Řec. a Lat. text Migne PG Vol. 31, Col. 563 – 590. Plus řecky ve zdrojovém tvaru. Členění na kapitoly a jejich počet se různí: Migne má osm kapitol, zdrojový tvar 10 a český překlad je členěn do 23 kapitol.
Grégorios Α’ ho Nazianzénos ho Theologos (svatý), Vašica Josef, 1938
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Kappadočtí Otcové
Řec. a Lat. text Migne PG Vol. 36, Col. 11 – 26. Plus řecky ve zdrojovém tvaru.
Augustinus (svatý), 1926
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Svatý Jeroným, sv. Augustin a sv. Lev Veliký
Bez poznámek volně na internetu. Čtenář si všiml některých závad a projevil zájem o poznámky. Děkujeme. Opravy připravujeme.
Augustinus (svatý), 1946
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Svatý Jeroným, sv. Augustin a sv. Lev Veliký
Česky vyšlo např. r. 1600, 1784 a 1786, 1828, ale pak až v tomto překladu r. 1935 a 1946.
Augustinus (svatý), 1911
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Svatý Jeroným, sv. Augustin a sv. Lev Veliký
Dědictví sv. Prokopa, sv. 53. Přeložil a úvodem i poznámkami optřil Kuffner Klement.
Augustinus (svatý), 1893
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Svatý Jeroným, sv. Augustin a sv. Lev Veliký
Augustinus (svatý), Vodička Timotheus, 1948
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Svatý Jeroným, sv. Augustin a sv. Lev Veliký
Dominikánská edice Krystal, sv. 95.
Augustinus (svatý), 2007
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Svatý Jeroným, sv. Augustin a sv. Lev Veliký
knih XXII (Ad Marcellinum De Civitate Dei contra paganos libri viginti duo). První z názvů považujeme za vhodnější (obě slov. vyd. – 1948 i 2005 – mají název Boží štát). Ve dvou dílech. Zařadili jsme i kompletní vyd. z r. 1950, neboť má církevní schválení. A dále slovenské vyd. z r. 1948 v textovém tvaru.
Ioannés o Chrýsostomos (svatý), Stárek Jan Nepomucký Vojtěch, 1850
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Ostatní literatura období katolické občanské moci (od r. 313 do r. 450)
Spisy vybrané z těch, kteréž zhotovil v Antiochii Syrské r. 386 – 398, spisy vybrané z těch, kteréž zhotovil v Carhradě (Cařihradě) r. 398 – 407.
Ioannés o Chrýsostomos (svatý), 1933
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Ostatní literatura období katolické občanské moci (od r. 313 do r. 450)
Ambrosius Aurelius (svatý), Vodička Timotheus, 1948
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Ostatní literatura období katolické občanské moci (od r. 313 do r. 450)
Dominikánská edice Krystal, sv. 92.
Ioannés o Chrýsostomos (svatý), Desolda Jan Nepomucký František, 1885
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Ostatní literatura období katolické občanské moci (od r. 313 do r. 450)
Dědictví sv. Prokopa, sv. 24 (spolu s: Rozbor filosofie sv. Tomáše Akvinského. Hlavatý Václav, 1885). Z řečtiny přeložil a životem téhož světce opatřil kanovník Jan Nepomucký František Desolda O. Praem..
Ioannés o Chrýsostomos (svatý), Bělohlávek Václav Svatohor, 1917
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Ostatní literatura období katolické občanské moci (od r. 313 do r. 450)
Vincentius Lirinensis (svatý), 1851
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Ostatní literatura období katolické občanské moci (od r. 313 do r. 450)
Připojujeme delší vydání z r. 1809 a textový soubor z r. 1895, jeden z více stejných dostupných na internetu, v nichž je spolu kratší i delší vydání.
Patricius (svatý), 1946
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Občanská moc na Západě v úpadku – migrace barbarů (od r. 450 do r. 800 – Karel Veliký)
Orig. je zajímavý: V knize se praví, že "z latiny přeložil František Pol." V roce 1940 vyšla publikace Das Bekenntnis des heiligen Patrick und sein Brief an die Gefolgsleute des Coroticus, o níž se praví, že ji přeložil a úvodem opatřil Friedrich Wotke, a že základem překladu byly Libri Sancti Patricii vyd. v Dublinu 1905. Jediný výtisk se nachází v Knihovně Akademie věd, zatímco německý překlad je dosud a byl za německé okupace u nás dost častý. Překladatel ovšem mohl do češtiny překládat z díla Patrologiae cursus completus. Series latina. Tomus 53 (vyd. 1865), který je ale u nás také snad jen jednou, a to na KTF UK (nyní ovšem volně na internetu, takže jej do Knihovny na toto místo také zařazujeme). Další lat. vyd. jsou z 18. stol. nebo ještě starší.
Dobré dílo, sv. 146.
Victor Uticae (svatý), 1918
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Občanská moc na Západě v úpadku – migrace barbarů (od r. 450 do r. 800 – Karel Veliký)
Viktor z Utiky (* asi 430, † asi 505) – Utica bylo město v dnešním Tunisku, asi 40 km SZ od Kartága – je dnes zván Victor Vitensis, přičemž Vita (v tomtéž kraji) mělo být jeho sídelním městem. Býval považován za svatého (dnem jeho oslavy byl 23. srpen). V martyrologiu z r. 1930 je Victor Uticae toho dne zván blahoslaveným, v dnešních životopisech svatých a blahoslavených není uveden. Jeho dílem je tato Historia persecutionis Africanae Provinciae, temporibus Geiserici et Hunirici regum Wandalorum.