Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 14

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


1405 Východ

V oddělení: Dějiny Katolické církve obecně

Viz též 1605XY: Říše římská (X = 0 – 1). Patrologie a Hagiografie Východu je podle vhodnosti někdy i na příslušných místech v oddělení 12 – Patrologie a patristika nebo 13 – Hagiografie.


Nebeský žebřík

Klimakos Ioannes tes (Sinaita, Lestvičník), svatý, 2015

Zdarma na internetu.

    Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.

Istoria Cerkvi Christovoj dľa narodnych i hraždanskich škol.

Gojdič Stefan, 1934


Greko-katoličeskaja Cerkov. Iz blahodarnosti za Užhorodskuju Uniju, kotoroj 300 ročnyj jubilej prazdnujem v tek. hodu 1946.

Hopko Vasilij, blahoslavený 2003, 1946


Slovanská liturgie na Jadranu

Murko Matija, 1904

Orig. Die Slawische Liturgie an der Adria (1884), pův. v Österreichischen Rundschau, Band II., Heft 17, S. 163 – 178; podruhé 1904.


Řím – Moskva – Praha

Doležal Josef, 1930

Knihy Života, sv. 7.


Staroslovanský překlad knihy "Job"

Pechuška František, 1935

Knihovna ČKD. Nová řada, sv. X. Otisk stejnojmenného článku z ČKD 1935, č. 3, str. 193 – 255. Čís. 2


    Ruský národ a sjednocení církví

    Vilinskij Valerij Sergejevič, 1928

    Knihovna ACM, sv. 4.


    Orientales omnes Ecclesias. Okružní list našeho svatého Otce z Boží prozřetelnosti papeže Pia XII. Latinsky a česky.

    Pius XII., 1946

    U příležitosti třistapadesátého výročí od doby, kdy ukrajinská Církev se šťastně přidružila k apoštolskému stolci.


    Slovo o pluku Igorově

    Jungmann Josef, Francev Vladimir Andrejevič, 1932

    Ruský text v transkripci, český překlad a výklady Josefa Jungmanna z r. 1810, vydal a úvodem opatřil V. A. Francev. S připojenou mapkou Kyjevské Rusi v 11. stol.
    Česky předtím 1821 pod názvem Igor Swatoslawič, potom 1946 (věnováno Rudé armádě-Osvoboditelce, přeložil ze staroruštiny, doslov a poznámky napsal František Kubka, kresby a typografická úprava Karel Svolinský), za komunismu mnohorát, po převratu 2018.


    Pověst dávných let (Nestorův letopis ruský)

    Nestor, svatý, Erben Karel Jaromír, 1867


    Vznik a osudy slovanské liturgie

    Černík Josef, 1914

    Rok vyd. je nejistý, ale stejný název měl autorův text, který předtím otiskla Výroční zpráva zem. vyšší reálky v Prostějově, roč. 33, 1912 – 1913.


    Dejiny počiatkov terajšieho Uhorska

    Sasinek Fráňa Vítězslav, 1868


    Panichida parastas pochoron – pohreb

    Papp Štefan, 1969


    Liturgika ili Objasnenije bogosluženija. Svjatoj, Vostočnoj, Pravoslavno Kafoličeskoj Cerkvi, Na Osnovanii Tolkovanija Cerkovnago.

    Fencik Jevgenij Andrejevič, 1878


    Krátka gréckokatolícka liturgika. Dodatok ku katechizmu.

    Demko Bartolomej aj. red., 1972


    Gréckokatolícky katechizmus pre ľudové školy a pre nižšie triedy stredných škôl.

    Kontratovič Irinej(?), 1943

    2. vyd. (108 stran, autro není uveden), předtím vyšel 1937 (98, resp. 100 stran, jako autor je uveden predstavený užhorodského katedrálneho chrámu – v roce 1949 – protojerej Irinej Kontratovič).


    Slavorum litterae theologicae – Conspectus periodicus. Acta Academiae Velehradensis.

    Tumpach Josef, Podlaha Antonín aj. red., 1948

    Sv. 1 – 6 (1905 – 1910) vycházelo jako příloha ČKD, sv. 7 – 19 (1911 – 1948) vydávala Akademie velehradská.


    Obrazy z byzantských dějin. 1. díl. Vznik a sláva byzantské říše. 2. díl Soumrak byzantské říše.

    Müller Karel, 1927

    Drang nach Osten. Kde má původ? První nebyl ani Hitler, ani Napoleon. První byli křižáci papeže Innocence III., kteří při 4. křížové výpravě r. 1204 utopili v krvi křesťanskou Římskou říši, dnes populárně zvanou Byzanc, kvetoucí Kristovo veledílo trvající téměř tisíc let od r. 313. Důsledky tohoto nebetyčného zločinu byly strašlivé. Římská řiše, do té doby strážkyně Západu před muslimy, se sice jaksi ještě obnovila r. 1261, ale byla již zesláblá, takže se r. 1453 stala snadnou kořistí muslimů sultána Mehmeda II. (poznamenejme, že Západ – od r. 800 sám sebe nazývající Svatou říší římskou – jí při tomto druhém! Pádu Cařihradu samozřejmě nepomohl). Cesta mohamedánů do Evropy v následujících staletích byla volná. Kniha poprvé vyšla r. 1907 a 1908, pro toto vyd. r. 1927 byla ze základu přepracována a rozšířena. Vyšla pak ještě r. 1940.


    O církevním dějepise Slovanů

    Sasinek Fráňa Vítězslav, 1887


    Ulfilas a glagolské písmo

    Sasinek Fráňa Vítězslav, 1887


    Záhady dějepisné. Sešit I. Historicko-etymologické pokusy. Sešit II. Jornandes (Jordanes) a Slované. Sešit III. Tacitus o mravech Slovanů v Germanii. Sešit IV. Gothové a Vandalové.

    Sasinek Fráňa Vítězslav, 1888


    Výklad idey cyrillo-methodějské

    Jašek Adolf, 1909


    Slovanská bohoslužba v Čechách, její politický, kulturní i historický význam.

    Chaloupecký Václav, 1939

    Svatováclavský sborník na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého, VIII. str. 401 – 455 (celý tento svazek Sborníku je v pododd. 1503: Čeští světci). Připojujeme článek Slovanská bohoslužba v Českých zemích. Vašica Josef, 1940.


    Východní otázka církevní

    Grivec Fran(c) Xaver, 1910

    Vzdělávací knihovna katolická, sv. 49.


    Pravoslaví

    Grivec Fran(c) Xaver, 1921


    Duchovní život ruského národa

    Vilinskij Valerij Sergejevič, 1931

    Vzdělávací knihovna katolická. Nová řada, sv. 9.


    Byzantské pojímání církevního prvenství a jednoty – s dodatkem O pravověrnosti sv. Cyrila a Metoda.

    Grivec Fran(c) Xaver, 1922


    Byzantské křesťanství u slovanských národů

    Kadlec Jaroslav, 1946

    Knihovna Studium, sv. 6 (poslední) – tímto je Knihovna Studium kompletní.


    Východní církevní otázka a úkol Rakouska při jejím řešení. Utajovaný rakouský koncentrák Talerhof – první na evropské půdě.

    Erhard Albert, 1902

    Vzdělávací knihovna katolická, sv. 27. Přeložil P. Karel Boromejský Kašpar, spirituál a professor v Akademii hraběte Straky v Praze. Knize nelze nic vytknout. Důkladně popisuje rozdíly mezi západním a východním křesťanstvím, rozebírá historické vlivy a ukazuje, jak rozumně postupovat dál. Jiná ale byla praktická realizace, zejm. faktický vztah k pravoslaví a k Haliči. Tato záležitost později dokonce přerostla v banderizaci "Ukrajiny" – už v pol. 19. stol. byly v praxi rýsovány obrysy dnešní "ukrajinské" tragédie. Rakousko se své úlohy, jak ji kniha správně popisuje, nezhostilo. Bylo to způsobeno m. j. tím, že monarchie měla více mocenských center. Císař např. ani nevěděl, že část rádoby katolické generality a šlechty se paktuje za jeho zády s Němci – protestanty. Následník trůnu měl svůj dvůr a vojenskou kancelář. Uhři si vládli sami. Atd.
    Proto připojujeme dvě spojené práce: 1. Utrpení Haliče, Lin, 2014 a 2. Thalerhof – První projev českého poslance pro republiku (14. 6.1917), Stříbrný Jiří, 1934 – i když k částem tohoto projevu máme velké výhrady: do str. 18 jde o socialistickou propagandu a od str. 40 jde o blouznění po demokracii; těžištěm jsou str. 19 až 40 (převážně fakta o Talerhofu, prvním evropském koncetráku, z něhož se později učilo i hitlerovské socialistické Německo). Nevěrnost monarchie jednotnému řízení podle katolické víry a morálky byla skutečnou příčinou jejího rozvratu a nakonec zániku. Nedostatkem zpráv 1. i 2. je, že neuvádějí, co o tzv. ukrajinizaci věděli a co dělali biskupové na Haliči a co věděl a co popř. činil či nečinil proti mučení internovaných ubožáků biskup ve Štýrsku; byla-li tedy činnost biskupů kladná nebo naopak ještě přitěžující (např. arcieparchie lvovské)? Jinak, tvorba vymyšleného "národa ukrajinského" není nic nového v dějinách: v hlavách Masaryka a Beneše se vylíhl "národ československý" (projekt zkrachoval), Merkelová (v zastoupení koho?) vytváří "národ evropský" (projekt rovněž, s pomocí Páně, zkrachuje). A zase: postoje biskupů? Raději se neptat – příliš to připomíná stejné otázky o postojích k supermasovým vražděním proti Jugoslávií, Iráku a Libyi až k pokusu o vyhlazení Sýrie, než přišlo Rusko, příliš to připomíná otázky o postojích k rozorávání naší civilizace skrze lžiběžence.
    Laskavému čtenáři doporučujeme seznámit se také, v pododdělení 1304: Jednotliví světci s úmrtím po r. 1563 do r. 1870, se situaci v době působení sv. Josafata Kunceviče († 1623) u Rusínů.


    Župnik Sarajevsko-Poljski – bosenské vzpomínky

    Venhuda František z Paula, 1933

    Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 101.


    Kniha o Svaté Hoře Athonské

    Sava Hilandarac, 1911

    Sáva Chilandarec, vlastním jménem Slavibor Breüer, 8. 7. 1837 Kutná Hora – 14. 1. 1912 klášter Chilandar (v srbštině Хиландар/Hilandar, řecky Χιλανδαρίου; srbský klášter v mnišském státě Svatá hora, Aγιoν Oρoς, na řeckém poloostrově Athosu v Egejském moři – je připomínán poprvé v roce 1015), byl knihovníkem na srbském Athosu.