Vyhledat: Sch

Bible pražská

Pouček z Talmberka Pavel, 1488
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

K autorství: v období sedisvakance pražské arcibiskupské stolice (1421 – 1561) byl administrátorem konsistoře podjednou v r. 1488 uvedený probošt zderazský (který možná ani o tisku bible nevěděl – ale i to patřilo k výsledkům aktivit Mistra Jana Darebáka a jeho následovníků). I když si tedy všímáme toliko schválených katolických překladů – ostatní pokládáme za interpretace, větším či menším dílem, biblického textu – přece jen uveřejňujeme i Pražskou Bibli jako jednu z těch, k nimž přihlíželi autoři požehnané Bible svatováclavské. Pražská bible také representuje jednu ze čtyř redakcí staročeského textu, a to čtvrtou:
Z cyrilometodějské misie se nezachovalo prakticky nic, ve staročeských biblích nacházíme jen její stopy.
1. redakcí byly Bible leskovecko-drážďanská (1360), Bible olomoucká (1417) a Bible litoměřicko-třeboňská (1410). Bible leskovecko-drážďanská shořela při invasi německých vojsk za 1. sv. války v červenci 1914 v Lovani (pokus o její textovou obnovu: Staročeská bible drážďanská a olomoucká. Kyas Vladimír, Pečírková Jaroslavan aj red., 2009). A to co přišlo po ní? Od 90. let 14. století se hovoří jako o předehře k husitské revoluci, na dvou místech posledně jmenované Bible je už Husův výklad.
2. redakcí jsou texty 15. stol., počínaje rokem 1415.
3. redakcí je text jehož zadavatel utekl do Tábora.
4. redakcí jsou spisy už kališnické. Prof. Merell např. píše, že Bible benátská byla ve vážnosti u katolíků. Zjistilo se však, že na jednom z jejích obrazů je papež ve tlamě ďáblově. Otiskujeme tedy z této 4. redakce Bibli pražskou – je první českou a vůbec slovanskou tištěnou Bibli. Pro zajímavost otiskujeme i Staročeský překlad bible. Vašica Josef, 1935.

Biblí česká. Písmo svaté Starého a Nového Zákona podlé obecného latinského, od sv. církve římské schváleného výkladu přeložené, poznovu s pilností přehlédnuté a výkladem opatřené

Krbec Jan Evangelista, Srdínko František, Borový Klement, 1889
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

Když byla rozebrána Durychova-Procházkova bible, byla nahrazena t. zv. biblí konsistorní, tištěnou v 1. vyd. r. 1849 – 1851 frakturou, ale již novým pravopisem (bez au a w). Hlavní práci vykonal P. Krbec Jan Evangelista, rektor kostela Sv. Jiří na Hradě pražském, za pomocí několika kněží vlastenců jak se praví v předmluvě: „Když se ona známá, posledně slovutným Fr. Faustinem Procházkou opravená a nákladem i tiskem normální školy (r. 1804) vydaná Bible česká zcela vyprodala, bylo nevyhnutelno k novému vydání Písma sv. pro český lid se odhodlati ... Ale kdož měl nyní tu důležitou i těžkou práci na sebe vzíti, aby totiž v krátkém čase českou bibli opět prohlédl, kde třeba opravil, příhodným výkladem opatřil, a k tisku přihotovil? I shledalo se brzy několik kněží vlastenců, jenž se k té práci, z lásky k českému lidu ochotně propůjčili.“ Překlad byl pořízen na základě Procházkovy bible. R. 1857 vyšlo 2. vyd. Znovu vyšla tato bible ve Svatojanském dědictví za redakce P. Fr. Srdínka a P. Dr. Klementa Borového, již tu zde předkládáme. Proto také snad není zapotřebí, jak naši čtenáři opakovaně žádají, předkládati v Knihovně vlastně předchozí výtisk Krbcovy Bible ve fraktuře.
Unikátnost zde předloženého vydání je v tom, že jde o poslední katolické vydání Písma sv. čistě podle svaté Vulgáty; Hejčl/Sýkora už příhlíželi i jinam. Díl 1 (1. kniha Mojžíšova až Žalmy), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 76. Díl 2. Část 1 (Přísloví až 2. kniha Machabejská), Část 2 (Nový Zákon), vyd. 1888, Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 75.

Biblí česká čili Písmo svaté Starého i Nového zákona podle obecného latinského

Frencl Innocenc Antonín, Desolda Jan Nepomucký František, 1864
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

(název pokračuje:) od svaté římské katolické církve schváleného výkladu přeložené a od nejdůstojnější knížecí arcibiskupské pražské konsistoře vydané nyní pak poznovu s mnohou pilností přehlédnuté, poopravené a příslušným výkladem opatřené. Děkujeme předem za laskavé upozornění na vady stránkování a skenů, abychom mohli ony defekty napravit.
Technická a dočasná pozn.: vzhledem k velkému objemu datového souboru je třeba u náhledu u pomalejších počítačů chvíli vyčkat, než se náhled načte; naše doporučení v podobných případech – stáhnout si pdf.

Nový zákon Pána našeho Ježíše Krista. 1. část. Evangelia. 2. část. Apoštolář neboli Skutky a Listy apoštolské se Zjevením svatého Jana

Sýkora Jan Ladislav, 1909
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

Vyšlo několik vydání. Obě části vydávalo Dědictví sv. Jana Nepomuckého zvlášť: část 1, 1909; část 2, 1914; část 1, 1922 až 1926; část 2, 1933; část 1, 1934; část 1, 1937. Až nakonec obě části vycházely pohromadě: r. 1940 (Dědictví sv. Jana Nepomuckého a Vlast), r. 1946 (Vyšehrad) a r. 1947(pro Dědictví sv. Jana Nepomuckého, které po biskupu Podlahovi řídil, také nezapomenutelný, P. Josef Čihák, v Exercičním domě ve Frýdku péčí neúnavného P. Rudolfa Schikory) – toto zvěčnělé vydání zařazujeme zvlášť.

Nový Zákon Pána našeho Ježíše Krista

Sýkora Jan Ladislav, Hejčl Jan, 1947
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999. Tato kniha je nesmírně významná. Tak jako Biblí česká. Písmo svaté Starého a Nového Zákona podlé obecného latinského, od sv. církve římské schváleného výkladu přeložené ..., 1889, byla posledním českým překladem jen ze Svaté Vulgáty, zde jde o poslední český překlad Nového Zákona sice opět podle Vulgáty, ovšem s přihlédnutím k řeckému textu. Novější české překlady pak již překládají naopak z řečtiny a k Vulgátě více (Col) či méně (Škrabal a pozdější) přihlížejí.

Atlas biblicus

Hagen Martino, 1907
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Biblické slovníky a atlasy

V naší Knihovně má čtenář v tomto oddělení k disposici Vulgátu a konkordanci k ní. Na řadě je doplnění posvátného textu o reálie. Světoznámý Atlas biblicus v návaznosti na pravopis Vulgáty čtenáře seznámi s příslušnou biblickou geografií – zeměpisná jména byla sice už v konkordanci; v Atlasu jsou ale znovu s odkazy na tu kterou mapu. Doplňujeme textovým pdf souborem téhož vydání staženým z archive.org – lze v něm textově hledat, na druhé straně jsou tu mapy méně zřetelné. Atlas má církevní schválení (později už nevyšel) a je věnován sv. Piu X. Dále sem připojujeme stejně rozvržený a známý Atlas Scripturae sacrae katolického kněze a biblisty Richarda von Riesse (1823 – 1898), vydaný naposledy r. 1924 (v knize ale není uvedeno církevní schválení), a Atlas geographiae biblicae addita brevi notitia regionum et locorum, autorem je Luigi Gramatica, vydaný toliko v r. 1921, stažený z archive.org. Tento obsahuje jen popis map a má církevní schválení.

Emmanuelis Alvari e Societate Jesu De institutione grammatica libri tres juxta editionem venetam anni 1575

Alvarus Emmanuel, 1859
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Latina Starého a Nového zákona

02010101K: Tato latinsky psaná mluvnice latiny od portugalského jesuity byla po dlouhou dobu na jesuitských školách standardem. Vyšla v mnoha vydáních, různě upravovaných, zkrácených, ba i přeložených do národních jazyků. První vydání 1572. Pozornost si zaslouží především uvedené pařížské vydání z roku 1859, které bylo připraveno podle vydání z roku 1575. Tolik pan B., jemuž děkujeme i za tento tip. V textovém tvaru zveřejňujeme novější titul: Grammatica classicae latinitatis, ad Alvari Institutiones doctrinamque recentiorum conformata scholis hispanis, americanis, philippinis, Alvarus Emmanuel, Llobera José, 1920, která má také církevní schválení; za jen malou nevýhodu považujeme to, že na samém začátku (Notiones praeviae: nn. 1 – 22, t. j. písmena, zkratky, výslovnost, mluvnické termíny) není ještě text latinský – těchto pár stránek si může úplný český začátečník přečíst třeba v níže uvedené mluvnici Fürstově. Naproti tomu originální Alvarus (vyd. r. 1575 i 1859) je latinský celý. A dnes, 30. 10. 2015, můžeme s radostí a s velikými díky našemu čtenáři E. B., který zpracoval tuto i mnoho (touto jeho signaturou neoznačených) dalších našich knih do tvaru OCR, předložit dokonalou katolickou učebnici latiny v latině.

Concordantiae Novi Testamenti Graeci in augustum deductae

Schmoller Alfred, 1938
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Koiné – řečtina Starého a/nebo Nového zákona

02030201: studijní text k (latinsko-)řeckému Novému Zákonu; konkordance k řeckému textu; knihu vyuřívá slovník 02030402.

Attické tvary slovesné dle nápisův i rukopisův

Schulz Jaroslav Gustav, 1906
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Koiné – řečtina Starého a/nebo Nového zákona

02030303: abcedně seřadil, přihlížeje zvláště ku klassikům gymnasijním autor; vyd. 5., opr.

A Latin-Greek index of the Vulgate New Testament

Bergren Theodore A., 1991
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Koiné – řečtina Starého a/nebo Nového zákona

02030402: unikátní studijní text k novozákonní Vulgátě; podle Concordantiae Novi Testamenti Graeci in augustum deductae Alfreda Schmollera (zde 02030201), navíc se seznamem latinských ekvivalentů typických pro "africkou" a "evropskou" starolatinskou versi Nového Zákona. Se souhlasem majitele autorských práv (Society of Biblical Literature) a s díky čtenáři Ch. za zprostředkování.

Rudimenta Linguae hebraicae scholis publicis et domesticae disciplinae brevissime accomodata

Vosen Christian Hermann, Kaulen Franz, 1941
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Klasická hebrejština – hebrejština Starého zákona

02040301: Stručné základy starozákonní hebrejštiny, mnohokrát vydávané.

Catholicum lexicum hebraicum et chaldaicum in Veteris Testamenti libros

Drach David Paul Louis Bernard, Migne Jacques-Paul, Gesenius Wilhelm, Tempestini Francesco, Du Verdie J., 1863
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Klasická hebrejština – hebrejština Starého zákona

02040402K: (název pokračuje:) hoc est: Guillelmi Gesenii Lexicon manuale hebraico-latinum ordine alphabetico digestum. Ab omnibus rationalisticis et antimessianis impietatibus expurgavit; emendavit, expulsis novis et antehac inauditis sensibus a viro protestanti excogitatis et temere obtrusis, veteris autem traditionis, ut et ss. eccleslae patrum interpretationibus restitutis et propugnatis; multisque additionibus philologicis illustravit et exornavit Paulus L. B. Drach
(O autorovi:) Congr. de Propaganda Fide bibliothecarius honorariuss; philosophiae et litterarum doctor; pontificiarum academiarum religionis catholicae et arcadum socius, necnon societatis Nanceiae fidei et lucis, Parisiensisque societatis Asiaticae; litterarum Graecarum ac latinarum professor; eques ordinum Gallicae legionis honoris, Piani, s. Gregorii Magni, s. Sylvestri, s. Ludovici civilis meriti lucensis secundae classis, etc., olim vero in sinagoga rabbinus legisque doctor, et scholae consistorialis Parisiensis director ...
Accesserunt. Grammatica hebraicae linguae quam germanico scripsit idiomate Gesenius, latinitate autem donavit F. Tempestini, necnon lexicon et grammatica linguae hebraicae, juxta methodum punctis masoreticis liberam digesta, auctore Du Verdier. tomum claudit grammatica chaldaica doctissimi et supralaudati Pauli L. B. Drach. Ab auctore denuo revisum edidit J. P. Migne, ...
Publikujeme téměř shodné 2. vyd. z r. 1859; kniha poprvé vyšla 1848. Naproti tomu nebudeme zařazovat v knize kritizovaný Lexicon manvale Hebraicvm et Chaldaicvm in Veteris Testamenti libros post editionem germanicam tertiam latine elaboravit mvltisqve modis retractavit et avxit Guilelmus Gesenius. Gesenius Friedrich Heinrich Wilhelm, 1933 – i když toto vyd. by jako jediné přicházelo do úvahy; je totiž psáno latinsky – všechna velmi četná pozdější vydání jsou už německá.

Lexicon hebraicum et chaldaicum in libros Veteris Testamenti ordine etymologico compositum in usum scholarum

Leopold Ernst Friedrich, 1920
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Klasická hebrejština – hebrejština Starého zákona

02040403: Velmi vhodný, praktický – téměř kapesní slovník.

Základní nauky Církve katolické, jak je podává a proti moderním bludům sociálním hájí papež Lev XIII.

Leo XIII., Schneider Ceslaus Maria, 1904
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Soustavná dogmatika

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 34. Z projevů papežových sestavil (Die Fundamentale Glaubenslehre der Katholischen Kirche, vorgelegt und gegen die modernen Sozialen Irrtümer, verteidigt von Papst Leo XIII., 1903) P. Česlav M. Schneider (* 1840, † 1908); české vydání se svolením autorovým pořídil Msgre. Václav Müller.

Záhada utrpení

Keppler Paul Wilhelm von, 1916
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O Bohu Stvořiteli, De Deo Creatore

Sepsal biskup Pavel Vilém z Kepplerů (* 28. 9. 1852 Schwäbisch Gmünd, † 16. 7. 1926 Rottenburg?); podle 3. vydání (Das Problem des Leidens, 1. vyd. 1894, 3. vyd. 1911, 9. vyd. 1931) česky podává P. Antonín Číhal. Vzdělávací knihovna katolická, sv. 68.

Antikrist: 1. Co soudí mnozí o Antikristu. 2. Antikrist a konec světa.

Spirago Franz, 1924
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O Bohu Stvořiteli, De Deo Creatore

Orig. Genaues über den Antichrist nach der Lehre der Heiligen Schrift, Überlieferung und Privat-Offenbarung, 1922; 2. vyd. 1931. Ad 1.: Dle Písma sv., ústního podání a dle zjevení jednotlivých hodnověrných osob; česky upravil P. Syrový Josef (* 22. 5. 1851 Zelčín, čestný konsistorní rada, osobní děkan a arcibiskupský notář, † 4. 12. 1930 Praha). 2. Ukázky ze spisu římsko-katolického kněze prof. Frant. Spirago v Praze vydaného se schválením nejdůstojnějšího arcibiskupského ordinariátu ze dne 23. srpna 1923.

Jděte k Josefovi!

Soengen Ludwig, 1931
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Mariologie, O svatém Josefovi

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999. Originál Der heilige Joseph, der erhabene Beschützer der Kirche – in seiner Größe und Verehrungswürdigkeit dem christlichen Volke dargestellt napsal význačný katolický theolog P. Soengen Ludwig, S. J. (* 23. 6. 1854, † 22. 1. 1928) a vyšel pouze jednou, r. 1910. Přeložil a upravil P. Holý Prokop (* 24. 4. 1868 Kolín, † 21. 3. 1944 Třeběšice u Divišova),

Co jest Církev?

Pospíšil Josef († 1926), 1925
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O Církvi, De Ecclesia (eklesiologie)

Dílo autor rozdělil do čtyř knih: kniha1 po str.145, kniha2 po str. 174, kniha3 po str. 367 a kniha4 po str.571; následuje Obsah, Obsah věcný a Omyly – toto trojí zde i zvlášť jako ObsahRejstrik. Na úvod nabízíme promluvy O Katolické církvi od téhož autora, vyd. 1920. A máme zde skvělou zprávu pro návštěvníky naší Knihovny: díky vzácné přízni našeho spolupracovníka jsme schopni nabídnout všechny tyto texty, tak zásadní pro dnešní dobu, v OCR tvaru. Děkujeme a přejeme čtenářům požehnané studium.

Pokladnice odpustkových modliteb – modlitební kniha, sestavená z nových odpustkových modliteb, schválených Piem XI. a vydaných ve sbírce Preces et pia opera indulgentiis ditata dne 31. prosince 1937.

Pius XI., Bouzek Josef, 1948
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)

3. oprav. vyd.; předchozí vyd. 1939 (i to uveřejňujeme) a 1941.

Svaté biřmování. Pro školu a dům. Přídavek Základní pravdy křesťansko-katolického náboženství.

Fischer Engelbert Lorenz, Srdínko František(?), 1877
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 63. P. František Srdínko byl v době vyd. redaktorem Dědictví.

Kritické studium

Miklík Josef Konstantin, 1947
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Povaha jiných názorů

Syllabus4: Obsahuje pravidla kritického studia, příslušné these sv. Tomáše z Aquina schválené sv. Piem X., Tridentsko-Vatikánské Vyznání víry předepsané Piem IV. a sv. Piem X., Syllabus bl. Pia IX. (bez odkazů), Syllabus sv. Pia X. a pojednání o jistém a pravdivém poznání. Zveřejněno se souhlasem majitele autorských práv; díky i čtenáři Ch. za vyřízení a jako už tolikrát, E. B. za OCR.

Animismus neboli původ a rozvoj náboženství ze ctění duší, předkův a duchů – kritický příspěvek ke srovnávací vědě náboženské.

Borchert Alois, Vávra Vojtěch, 1905
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Srovnávací věda náboženská

Vzdělavací knihovna katolická, sv. 37. České autorisované vydání (Der Animismus oder Ursprung und Entwicklung der Religion aus dem Seelen-, Ahnen- und Geisterkult : ein kritischer Beitrag zur vergleichenden Religionswissenschaft. Borchert Aloys, 1900) a předmluva P. Vojtěcha Vávry (* 28. 7. 1870 Dříteň, † 19. 12. 1923 Rudolfov).

Její boj a vítězství

Most Maria Regina Helene, 1920
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Apologetika ve stylu lidových naučení, povzbuzení a svědectví

S. Regina OP (* 1883 Štětín, † 4. 11. 1913 klášter sv. Magdaleny, Špýr). Orig. Geh hin und künde. Eine Geschichte von Menschenwegen und von Gotteswegen, poprvé 1917, 1920 dosáhla 20. vyd. a 45 tis. výtisků. Školské sestry OSF, sv. 5.

Philosophiae christianae synopsis

Kordač František Xaver, 1910
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Kompletní zpracování všech základních oborů filosofie

Theologia moralis

Müller Ernesto, Schmuckenschlaeger Adolphus, 1905
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Kompletní zpracování mravouky

Možná ještě lepší než Noldinovo toto podrobné tradiční trojdílné kompendium, z něhož čerpalo po mnohá desetiletí celé Rakousko-Uhersko. Díl 1. přinášíme v předposledním 9. vydání (10. vyd. jen nepatrně odlišné z roku 1925 má za posuzovatele pozdějšího abp. Josipa Antuna Ujčiće, † 1964 – takže je to autorsky blokováno). Díl 2. máme v posledním 9. vydání také z r. 1905 a díl 3. v posledním 7. vydání z r. 1902.

Summa theologiae moralis. I, De principiis; scholarum usui

Noldin Hieronymus, 1936
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Kompletní zpracování mravouky

(název pokračuje:) accommodavit H. Noldin; recognovit et emendavit A. Schmitt. Překvapuje, že vysoké 34. (!) vydání tohoto nejpřednějšího díla morální teologie vyšlo roku 1963 a kniha pak až dodnes nevyšla. K tomuto I. dílu náležejí dvě kratší pojednání: 1. De sexto praecepto et de usu matrimonii, 1936, a 2. De censuris, 1935. Trilogie vyšla prvně r. 1899.

Summa theologiae moralis. II, De praeceptis Dei et Ecclesiae; scholarum usui

Noldin Hieronymus, 1935
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Kompletní zpracování mravouky

(název pokračuje:) accommodavit H. Noldin; recognovit et emendavit A. Schmitt.

Summa theologiae moralis. III, De sacramentis; scholarum usui

Noldin Hieronymus, 1936
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Kompletní zpracování mravouky

(název pokračuje:) accommodavit H. Noldin; recognovit et emendavit A. Schmitt. K tomuto III. dílu náleží zvláštní Index generalis totius operis, 1936.

Desatero Božích přikázání, I. a II. díl

Tóth Tihamér, 1937
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Kompletní zpracování mravouky

Podle Die zehn Gebote. I., II. Band, Predigten von Monsignore Dr. Tihamér Tóth Prof. an der Universität zu Budapest, 4. Auflage, Paderborn, Ferdinand Schöningh, 1931.

Život, láska, manželství

Habáň Metoděj Petr, 1948
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Rodina a manželství

Soukromý tisk z Filosofické Revue 1948. S církevním schválením.

Chcete popravu nebo opravu manželství?

Schroller František, Hamerle Andreas, 1906
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Rodina a manželství

Dle P. Ondřeje Hamerle naps. P. František Schroeller. Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 75.

Šťastné manželství

Hoffmann Josef, May Franz Engelbert, Schmutzerová Emilie, 1930
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Rodina a manželství

(název pokračuje:) kniha mravní výchovy a zdravotních rad pro manžele, snoubence a vychovatele.
Kropáč & Kucharský, sv. 1930.x. Pozn.: Poslední drobný úsek knihy, který je ještě naprosto v pořádku, zpracoval MUDr. Ladislav Hnátek, který se za komunismu otevřel světu, přitiskl prst na tep doby a schvaloval antikoncepci a případnou přípustnost potratu (např.: Literární noviny, Hnátek, 1957 nebo Co má žena vědět o antikoncepci Hnátek Ladislav, 1959).

Křesťanská cvičení podle stavů pro manžely a svobodné. Díl I. Pro manžely. Díl 2. Pro svobodné. a) Pro jinochy. b) Pro křesťanské panny.

Schuen Josef, 1913
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Povinnosti ostatních stavů

Hořicí srdce – Kempenského slabikář duchovního života

Thomas a Kempis, Hynek Rudolf Maria (pseudonym Waldo Ralph), 1933
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Velká trojka: Kempenský, Scupoli a Saleský

PřekladTK3 – krácený překlad s úvodním slovem, který se snaží o přiblížení textu zájenci o duchovní život poukazem na zkušenosti sv. Terezie Ježíškovy. Pozn.: V témže roce vyšel i další překlad s okultistickým výkladem od teosofa Karla Weinfurtera (pan spiritista pobýval nějaký čas na psychiatrii) v nakladatelství Zmatlík a Palička; do řady překladů toto dílo nepočítáme (pochopitelně nemá církevní schválení), byť věhlasný mystik zemřel na následky mučení německými socialisty.

Katechismus křesťanské dokonalosti

Wallenstein Antonius, 1947
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Mystika

Jde vlastně o katechismus mystiky – a mystika zdaleka nepokrývá veškerou křesťanskou dokonalost. Krátce před a pak po 2. světové válce se přesunul hlavní zájem katolíků od snah vnějších k niternosti (což v dnešní době kulminuje). Katolíky totiž postupně ovládla domněnka, že něco jako katolický stát je nemožné – přesněji, že to možné je jen pokud všichni (či většina) budou niterně dokonalí. Snahy o katolický stát jsou dnes pokládány za zpozdilé, nesmyslné a dokonce za škodlivé. Katolíci se tedy utíkají do svého nitra, nanejvýš do ghetta-spolča stejně smýšlejících ("stejně hledajících"); navenek se omezí jednou za čas na volby a někteří na nějakou tu petici, která tuto neschopnost naopak jen demaskuje.

Malé tajemství. Návod k duchovnímu životu.

Karg Cassian, 1947
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Mystika

Orig. Das kleine Geheimnis unser Herzensgebet, der Schlüssel zur Innerlichkeit; poprvé 1924, 29. vyd. (611 až 620 tis.) 1994. Česky: 1932, 1935, 1937, 1947, 1993, autor je správně: P. Cassian Karg OFMCap.

Svatodenní Pořádek a pravidla života (zivota) nábožného katolíka anebo Základové pravé pobožnosti.

Sch, 1838
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně

Přeložil ještě jako bohoslovec Kamarýt František Dobromil, 2. vyd. 1839, 3. vyd. 1843. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 6. Roku 1851 vydalo Dědictví knihu Svatodenní pořádek a pobožná děvečka, v níž je k tomuto sv. 6 připojen sv. 11, vyd. r. 1840.Pán Bůh odplať za laskavé poskytnutí skenů!

Vzhůru srdce. Jdu k Bohu

Schikora Rudolf(?), 1945
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně

Dvě malé praktické příručky modliteb. Knihu připravujeme.

Ve škole Mistrově – kněžské meditace. 1. díl U Mistrových nohou (1. vyd. 1915), Břímě dne (2. vyd. 1932). 2. díl Noc utrpení (1929). 3. díl Jitro slávy (1932). 4. díl Červánky (1933).

Huonder Anton, 1933
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Pro a za různé neřeholní stavy

1. díl 1. vyd. dle 8. rozš. vyd. něm. (Zu Füssen des Meisters – kurze Betrachtungen für vielbeschäftigte Priester) s povolením spisovatele (* 25. 12. 1858, † 23. 8. 1926) a nakladatele. Všechny díly přeložil P. Číhal Antonín (* 3. 6. 1881 Drahotuše u Hranic, † 10. 3. 1940 Praha).

Svatá hodina. Hodina modlitby s Ježíšem, trpícím smrtelnou úzkostí na hoře Olivetské, kterou konala služebnice Boží Gemma Galganiová.

Galgani Gemma, svatá, Schlegel Leo (red.), 1931
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K osobám Nejsvětější Trojice

Školské sestry OSF, sv. 1 (1913, 1917, 1922, 1925 a 1931 – 4. rozšíř vyd.; slovensky vyšlo 1933 jako 5. rozšíř. vyd.), autorisovaný překlad německého vyd. Die heilige Stunde. Eine Stunde des Gebets mit der Todesangst leidenden Jesus am Ölberg, geübt von der Dienerin Gottes Gemma Galgani. Schlegel Leo (red.; * 1873, † 1938), 1913 (2. vyd.), 1934 (6. vyd.).

Devítidenní pobožnost k božskému Srdci Páně

Dohnal Štěpán, Schaffra Benno Heřman, 1908
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K osobám Nejsvětější Trojice

Dle německého (vydání) upravil v Pánu zesnulý Štěpán Dohnal všem ctitelům Nejsvětějšího Srdce Páně; toto 2. vyd. upravil P. Benno Schaffra, ř. s. B.

Vrchol úcty k Srdci Ježíšovu

Schmid Max, 1948
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K osobám Nejsvětější Trojice

5. vyd. (je uvedeno jako 4.) – vydání se stále zkracovala: 1. a 2. vyd. 558 str., toto má 327 stran, zatím poslední 6. vyd. (1991) 140 stran.

Májová pobožnost

Muzzarelli Alfonso, 1919
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K Panně Marii vč. růžence

Složil (Il Mese di Maria ossia il Mese di Maggio, poprvé 1785, do r. 1919 hodně přes 100 vyd. v mnoha jazycích) P. Alfons Muzzarelli, S. J. (* 22. 8. 1749 Ferrara, † 25. 5. 1813 Paříž); podle italského vydání (Il Mese di Maggio consacrato a Maria santissima – con nuova aggiunta di esempi per ciascun Giorno del Mese, per cura del sacerdote Lodovico Schuller) Ludvíka Schüllera (P. Schüller Ludwig) přeložil P. Karel Vrátný. Lze říci, že tu jde o původní májovou pobožnost. Pozn.: V Souborném katalogu ČR je 54 výskytů sousloví "Májová pobožnost" nebo "Pobožnost májová": poprvé r. 1853, naposledy r. 1941.

Dokonalé zasvěcení přesvaté Panně Marii Královně srdcí podle bl. Ludvíka Marie Grigniona z Montfortu

Montfort Grignion Louis-Marie de, svatý, Schmid Max, 1931
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K Panně Marii vč. růžence

Prvním listem je Tajemství Panny Marie, v originále Le secret de Marie; poprvé publikováno r. 1858, přeloženo do více než 30 jazyků, celkem přes 300 vydání – Strom života, L'Arbre de Vie, je (navzdory nevhodné typografii) součástí tohoto listu. Jiný český název tomuto listu dali čeští dominikáni. Jejich překlad vyšel šestkrát, otiskujeme: Tajemství Mariino, 1947, Dominikánská edice Krystal, sv. 3; přebíráme od slovenských dominikánů. Následuje Výklad dokonalého zasvěcení Panně Marii "od P. J. Schmida S. J.", což má být ve skutečnosti překlad publikace Die Grignionische Andacht oder die volkommene Hingabe an Maria. Schmid Max, 1926 (a potom vydávané až do r. 1940) od P. Maxe Schmida S. J. (* 8. 11. 1875 Kirchheim, Schwaben, † 7. 2. 1953 Pullach i. Isartal). Knihu uzavírají Modlitby složené nebo doporučené blah. Grignionem, není ovšem uvedeno ze které světcovy publikace čerpáno.

Děti žádaly sobě chleba ... Vzdálenější a bližší příprava k prvnímu přijetí sv. svátosti. Vypracované katechese.

Staněk Jan, 1946
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Přípravy ke svátostem

Střední katechismus katolického náboženství

, 1909
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy a dějepravy pro děti a mládež

Schválen na valné schůzi biskupů rakouských ve Vídni dne 9. dubna 1894. Česky poprvé vyšel 1899, dále nezměněně znovu a znovu až do r. 1942. Až r. 1947 vyšel naposledy s údajem "10., změněné vyd." a měl jen 131 stran oproti 185 stranách u všech předešlých vyd.

Cesta k Bohu. Učebnice počátečního vyučování katolickému náboženství pro nižší třídy škol obecných.

Hronek Josef, 1932
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy a dějepravy pro děti a mládež

1. vyd. – se 63 barevnými obrazy Filipa Schumachera. Další shodná vyd.: 1933, 1938, 1942 (a dotisky 4. vyd. 1946 a 1947), všechna u téhož nakladatele: Kropáč & Kucharský, sv. 1932.x.

Biblický dějepis Starého i Nového zákona pro školy obecné

Srdínko František, 1927
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy a dějepravy pro děti a mládež

Jde o dějepravu Ignaze Schustera s 52 obrázky a s mapkou Svaté Země, kterou "vzdělal" (snad mj.: přeložil) F. Srdínko. Publikace vycházela znovu a znovu s obrovským úspěchem po dobu 80 (!) let ve velikých nákladech, naposledy roku 1929. Pak už začala tlouct na dveře doba nejmodernější, kterou tak těžce zažíváme, kdy jednoznačné odpovědi ano-ne nechtějí slyšet ani moderními "katechismy" vychovaní věřící, ale už ani děti ... Před vydání z r. 1927 zařazujeme otisk vydání z r. 1910. Poslední, 6. vydání z r. 1929, je jen pouhý, zcela nezměněný otisk zde publikovaného vydání z r. 1927; tato nejnovější vydání už ale nemají mapku Svaté Země.

Dějiny vychovatelství

Kobosil Josef, 1916
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Dějiny pedagogiky a katechetiky

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 66. Místo charakteristiky připojujeme recensi P. dr. Josefa Kašpara z ČKD 1916, č. 7 + 8, str. 518 – 521. A dva texty prof. Kádnera:
1. Dějiny pedagogiky, I., Do konce středověku, 1923, kap. V. Výchova prvních křesťanů, kap. VI. Výchova raného středověku a kap. VII. Výchova v době scholastiky;
2. Základy obecné pedagogiky, I., 1925, kap. VI. Formy výchovy, § 4. Poměr školy k státu a Církvi.
Pozn.: Prof. Kádner byl především positivista, a to positivista věrný (narozdíl od Nejedlého, který byl positivistou prodejným). Kádner byl katolíkem, ovšem po husitistické revoluci se přikláněl k Farského odštěpenectví, které ho ale svým podivinstvím zklamalo. Roztrpčen pak tíhl k bezvěrectví, nezednáři se zabývají dokonce domněnkami o jeho zednářství. Positivismus, snad trochu zaujatý, však vedl Otakara Kádnera k celoživotnímu "slídění" za hodnověrnými fakty, padni komu padni.

Náboženstvo pre matku a dieťa

Schlumpf Maria, 1945
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Výchova v rodině

2. vyd. Religionsbüchlein für Mutter und Kind prel. P. prof. ThDr. Leščák Jozef (* 12. 1914 Pečovská Nová Ves, † 1996).

Základní pravidla katolického vychování

Kösterus Friedrich, 1878
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Výchova v rodině

Zehn Gebote katholischer Kindererziehung. Kösterus Friedrich Clericus (* 1830, † 1894), 1866; zčeštil a rodičům, učitelům i všem přátelům mládeže věnuje P. Desolda Jan Nepomucký František O. Praem. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 65.

Překlad Kodexu kanonického práva

Kop František, 1969
Oddělení: Pravo Katolické církve
Pododdělení: Právní korpusy a kodexy

Církevně schválený překlad Kodexu z r. 1917 papežů sv. Pia X. a Benedikta XV. do češtiny. Ve třech částech: 1. část kánony 1 až 725 (Kniha první – Všeobecné předpisy, Kniha druhá – Osoby); 2. část kánony 726 až 1551 (Kniha třetí – Věci); 3. část kánony 1552 až 2414 (Kniha čtvrtá – Různá řízení, Kniha pátá – Trestné činy a tresty). Díky vzácné přízni našeho čtenáře Vám i zde Knihovna Libri nostri nabízí tuto knihu vcelku, a to zpracovanou programem OCR, takže v ní lze textově hledat a jakékélov pasáže z ní přebírat. Majitelé autorských práv sdělují: "Souhlasíme se zveřejněním této knihy. Budeme rádi, bude-li toto dílo sloužit ku prospěchu všem." Pán Bůh odplať za všechny naše čtenáře!

Do roka a do dne! Řeč Karla Perglera na veřejné schůzi Čechů a Slováků v Chicagu 18. září 1932, spolu s projevy pp. Zahradníka, Vlka a Čejky.

Pergler Karel, Zahradník Benjamin, Vlk Adolf, Čejka A. J., 1932
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Liberalismus obecně a osvícenství zvlášť (a u nás masarykismus)

exil

Dvě politické encykliky. 1. Divini Redemptoris. 2. Mit brennender Sorge.

Pius XI., 1938
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Liberalismus obecně a osvícenství zvlášť (a u nás masarykismus)

1. Divini Redemptoris, O bezbožeckém komunismu (19. 3. 1937), 1937 a 1938: Tři pozn.: 1.1. Datum. Kdo nezná roli posledních papežů v západní politice, podiví se tomu, kdy tato encyklika vyšla: celých 20 LET POTOM, co se Západ pokusil r. 1917 zničit Rusko strašlivým Kerenského (à la Jelcin) únorovým převratem. Hned potom Západ nasadil do Ruska sionistickou teroristickou skupinu Uljanov-Bronstein a spol.; encyklika vyšla až r. 1937! To bylo až tehdy, kdy uvedená trockistická skupina byla Stalinem zničena a kdy moc Ruska byla naopak upevněna ke hrůze intrikujícího Západu, který v těsné, (přinejmenším) časové návaznosti na encykliku znovu napadl Rusko – válkou. 1.2. Dnešek. Z téže politické role posledních papežů plyne to, že nebyl a není shodně odsouzen dnešní bezbožecký oligarchický socialismus, kdy oligarchové a státní moc jsou propojeni. Přitom máme zase vše: místo (českých) státních podniků (cizí) koncerny, místo Sovětského svazu a RVHP je zde Evropský svaz v ČR šikovně zvaný unie, místo Varšavské smlouvy NATO, místo internacionalismu Schengen a ještě horší multikulturalismus, místo JZD pracují dělnící na velkofarmách, které jim nedají ani ten záhumenek, místo konzumů supermarkety, kromě potratů máme i potratovou antikoncepci, kromě inseminace dobytka i inseminaci lidí, navíc máme i homosexualismus a genderismus. 1.3. Doma. Jak je uvedeno v úvodu k pododdělení 1101, doma máme církev vůči zvrhlému státu mlčící, která si dovoluje jen něco naznačovat uvnitř svých ghett. Proti bombardování Jugoslávie, Iráku, Lybie, Jemenu, proti Západem způsobenému rozvratu i Ukrajiny, nikdo z Církve vážně neprotestoval, proti zavraždění 250.000 Syřanů se mlčelo až doteď, kdy vystoupilo Rusko a migranti. A protože církev takto veřejně nepůsobí, není ani její pronásledování ze strany státní moci. Církev má tak pokoj a může v klidu vyhnívat. Jsou to vzájemně se podporující skutečnosti: vnitřní situace v Církvi a její působení navenek. 2. Mit brennender Sorge, S palčivou starostí (14. 3. 1937), 1937: V bodu 1. byl jmenován Západ. Ale to lze upřesnit: Kdo nasadil r. 1917 teroristy do Ruska? Kdo si vypěstoval německý socialismus? Západ(ní velkokapitál). Papež správně rozebírá vady německého socialismu, ale správná podpora soukromého vlastnictví děsivě vybujela v církevní úchvat pro moc korporativních dnes tak řečených banksterů – proti nim ani slovo, dnešnímu papeži dokonce vedou a kontrolují finanční agerndu. Srov. Dvě sociální encykliky v podoodělení 1107: Sociální nauka Církve.

Socialismus v dějinách lidstva a jeho povaha a Církev katolická jedině schopná ku řešení sociální otázky

Lenz Antonín, 1893
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Národní nebo mezinárodně-korporativní socialismus, vč. oligarchismu

Viz pozn. u Socialismus, které jsou jeho základy a lze-li jej provésti. Cathrein Viktor, 1899.

O antisemitismu. Časové úvahy.

Morawski Marian Ignacy, Košnář Julius, 1896
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Rasismus

Dle polského spisu P. Maryana Morawskiho S. J. (* 15. 8. 1845 Gräfenberg, † 6. 5. 1901 Krakow; nejvýznamnější polský novoscholastik) přeložil a na české poměry upravil Branislav Strejček (t. j. P. Julius Košnář).

Soukromé vlastnictví. Soukromé vlastnictví pozemkové a jeho nepřátelé.

Pesch Heinrich, Cathrein Viktor, 1898
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Rolník, živnostník a duchovní

Dvé sociologických studií z německého podává ThDr. Tumpach Josef (jméno prvního autora je v publikaci uvedeno jako Jindřich Pesch). Vzdělávací knihovna katolická, sv. 7. Pozn.: Studie obhajují soukromé vlastnictví – proti socializačním tendencím, jako je např. nepřímé vyvlastňování pomocí vysokých daní, a proti zvyšování role státu, ovšem bez poukazu na jeho povinnost zasahovat proti bezbřehé kumulaci majetku, která dnes dosáhla nestvůrné podoby ve formě mamutích koncernů a megabank. V tomto směru rolníkům ani živnostníkům obě studie přinejmenším nepomohou.

Vedúca zásada hospodárskeho života (nie voľná súťaž – ale sociálna sporavodlivosť a sociálna láska)

Salatňay Michal, 1939
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Sociální nauka Církve

Vydal s církevním schválením Spolok svätého Vojtecha v Trnavě.

Duchovenstvo a sociální otázka

Scheicher Joseph, 1884
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Sociální nauka Církve

Korán

Veselý Ignác, 1945
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

Z arabštiny přeložil a katolickými poznámkami a výklady opatřil P. ThDr. Ignác Veselý. Ve třech částech: A. Kapitoly 1 až 8, 2. vydání, poopravené 1945. B. Kap. 8 až 35, 1. vyd. 1923. C. Kap. 36 až 114, 1. vyd. 1925. Připojujeme i článek Islam v Londýně, Zháněl Ignát, ČKD 1914, č. 2 + 3, str. 257, článek Kristus v Koranu, Miklík Josef, Vlast 1923, str. 522 – 530, a 10 článků P. I. Veselého z Časopisu katolického duchovenstva: 1. Eschatologie Koránu, ČKD 1918, č. 3 + 4, str. 149 – 153, č. 5 + 6, str. 263 – 267, č. 7 + 8, str. 356 – 361, č. 9 + 10, str. 478 – 493. 2. Panna Maria v Koránu, ČKD 1921, č. 5 + 6, str. 180nn. 3. Šalamoun a královna Bilkis, ČKD 1921, č. 9 + 10, str. 298nn. 4. Z povahy zakladatele islámu, ČKD 1923, č. 2, str. 94nn. 5. Závislost Mohamedova na židovství, ČKD 1923, č. 6 + 7, str. 344nn. 6. Mohamed a křesťanství, ČKD 1925, č. 6, str. 350 – 355, č. 9 + 10, str. 555 – 558, 1926, č. 2, str. 110 – 113, č. 5 + 6, str. 297 – 302. 7. Starozákonní osoby v Koránu, ČKD 1929, č. 1 + 2, str. 31 – 36, č. 3, str. 167 – 174. 8. Gog a Magog v islámu, ČKD 1932, č. 5, str. 319n. 9. Mohamedovo milosrdenství Boží, ČKD 1933, č. 3, str. 225n. 10. V jakém rozsahu znal Mohamed dekalog, ČKD 1934, č. 3, str. 171n.

Islámská vláda. Velájat-e faqíh, vláda faqíha.

Chomejní Sajjid Rúholláh Músaví, 2004
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

Státoprávní uspořádání Íránské islámské republiky, které vychází z Koránu, je promyšlené a udivující. Zahrnuje i oblast morální, úplně stejně jako tomu bylo u kořenů křesťanství (srov. Soudní zákon lidem a Nomokánon. Cyril, svatý, Metoděj, svatý, 1966 a 1971, zde pododdělení 1605: Středověké právo a náš národ). Idea katolického státu byla za přihlížení Církve během půl tisíce let postupně odmítnuta a Církev se k ní dnes již ani nehlásí. Kupř. v tzv. europarlamentu se přísně dbá na to, aby morální otázky byly ze zákonů striktně vyloučeny. Církev, v roli bezmocného a snad i směšného* kibice, je tak "znepokojena" potraty, masově rozšířenou antikoncepcí a pornografií, vojenskými i ekonomickými agresemi po celém světě, homosexuálními manželstvími, křížením lidí a prasat a pod. Možná, že tento bezuzdný rozvrat Západu více než vysokým církevním prelátům reálně vadí nejmocnějším tohoto světa. Těm zřejmě ani tolik nezáleží na technologickém pokroku, jako na celkovém zklidnění. A tak posílají "kibice, dnes neschopného vést společnost, pod stůl" a sázejí na stabilní islám (což si nesmíme plést s tzv. Islámským státem, který byl vytvořen a placen kýmsi daleko odtamtud naopak právě proto, aby realizoval některé ze zmínených agresí). Příchodu islámské vlády má posloužit i probíhající tzv. migrace.
--------------------
* "Maltskou církev znepokojuje, " (Vatikánský rozhlas 13. 7. 2017) že členové maltské církve schválili homomanželství.
Doplňujeme: Politický systém Íránské islámské republiky a jeho transformace po roce 1989. Bumbálek Cyril, 2013.
Dnešní íránskou ústavu zařazujeme i s patřičným vysvětlením k titulu Soudní zákon lidem a Nomokánon, Magnae Moraviae fontes historici IV Prameny k dějinám Velké Moravy.

Pan-Evropa. Praktický idealismus – Praktischer Idealismus

Coudenhove-Kalergi Richard Nicolaus von, hrabě, 1926
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

Poznámka ke knize Pan-Evropa
V knize Pan-Evropa (s předmluvou Eduarda-Edvarda Beneše) Kalergi uvádí všechny možné důvody pro vznik tzv. sjednocené Evropy, „bojuje“ hlavně proti národům a národním hranicím. Logicky vidí 1. světovou válku jako vítězství liberalismu nad konservatismem a to je pro něj důležitý impuls pro centralizaci Evropy. Centralizace Evropy formou rozbití hranic národních států je podle něj něco jako „lék na všechny neduhy“. Občan, spíše ovčan Semil by se měl, dle autora, cítit stejně jako Sas i Čech. Výraz euroregiony se zde nevyskytuje. Společnou řečí by podle Kalergiho měla být angličtina, prý esperanto doby. Závěrečná věta knihy je licoměrná a zavádějící ("Panevropa bude ve jménu víry, naděje a lásky")! Cílem knihy je tak centralizace Evropy za každou cenu. Zdánlivá nevinnost této knihy, která se europříznivcům a méně informovaným může i líbit, je jen „jednou stranou mince“. Tou druhou stranou je cesta, jak toho dosáhnout.
Druhou knihou je proto Praktický idealismus – Praktischer Idealismus,1925.
Tuto důležitou knihu, proti všem našim zásadám, uveřejňujeme v němčině; český text totiž, zdá se, není – i když by čeští vlastenci tuto knihu měli bedlivě studovat. Kniha obsahuje hlavní Kalergiho metody, jak přeformátovat evropské poměry, obsahuje prostředky i cíle, k nimž míří dnešní tzv. evropské hodnoty, kterými nás zásobují velká média. Snad jen prozatím uveřejňujeme česky několik dílčích pasáží v příspěvku Historie: Listování v Kalergim. Suk Jiří, 2017, otištěném na Neviditelném psu.
Konečně připojujeme článek Richard Coudenhove-Kalergi, Ideologický otec Evropské unie. Beau Albrecht, 2017 – z webu Délský potápěč.
Srov. i text Držitelé ceny hraběte Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergiho. Mock Alois, 2017, v pododdělení 2007: Čtenářský koutek: Výběr z tisku, výber z tlače.

Bedřich Nietzsche a jeho filosofie

Podlaha Antonín, 1903
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 31. Zařazeno do pověr, byť "filosofovy" sentence mnozí považují za pravdivý popis reality.

Christus medicus? Byl Kristus lékařem?

Knur Karoline Huberta, 1924
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

Několik slov věnovaných kolegům v povolání a veškeré akademicky vzdělané inteligenci sepsala MUDr. Karla Knurová (* 1. 2. 1866, † 8. 12. 1905). Z německého Christus medicus? Ein Wort an die Kollegen und die akademisch Gebildeten überhaupt, 1905, s povolením liter. dědiců volně přeložil a poznámkami doplnil P. ThDr. Beran Josef. Vzdělávací knihovna katolická. Nová řada, sv. 3.

O Božím státě, O Boží obci (De civitate Dei)

Augustinus, svatý, 2007
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Svatý Jeroným, sv. Augustin a sv. Lev Veliký

knih XXII (Ad Marcellinum De Civitate Dei contra paganos libri viginti duo). První z názvů považujeme za vhodnější (obě slov. vyd. – 1948 i 2005 – mají název Boží štát). Ve dvou dílech. Zařadili jsme i kompletní vyd. z r. 1950, neboť má církevní schválení. Na internetu je z tohoto vydání volně dostupná část: kap. XIV. až XXII. A dále je volné slovenské vyd. z r. 1948, dokonce v textovém tvaru.

Naše světla. Čtení ze životů svatých.

Schikora Rudolf, 1947
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Soustavné přehledy světců

7. ročník sbírky Životem, která je obecně zařazena v pododdělení 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu). Ve vyd. 1932 (za tento dar Knihovně díky čtenáři H.) jde o sešity 145 – 168, roč. 7 (1932), č. 1 – 24.

Šťastné děti. Každodenní čtení ze života svatých a zbožných dětí.

Schikora Rudolf(?), 1934
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Soustavné přehledy světců

9. ročník sbírky Životem, která je obecně zařazena v pododdělení 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu). Jde o sešity 193 – 216, roč. 9 (1934), č. 1 – 24. Za dar do Knihovny děkujeme čtenáři H.

Svatá Marketa z Kortony

Pechmann Auguste von, 1919
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 800 do r. 1302

Podle orig. Lebensgeschichte der großen Büßerin, der heiligen Margarita von Cortona : mit einer Meßandacht und Ratschlägen zur Erlangung der christlichen Vollkommenheit, 1912. Školské sestry OSF, sv. 3.

Život služebnice Boží Gemmy Galgani.

Schlegel Leo, 1922
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 1870

Školské sestry OSF, sv. 7. Podle zkráceného 6. vydání italského originálu P. Germana od sv. Stanislava.

Světice z naší doby sv. Terezie od Ježíška

Dunkel Werner (pseudonym Mut D. W.), Kronus Václav Š., 1928
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 1870

Kropáč & Kucharský, sv. 1928.x. Orig. Schwester Theresia vom Kinde Jesu Nach ihrem Tode, poprvé 1918, potom znovu a znovu až do r. 1938.

Obrazy z katolických missií

Weinberger Maxmilian, 1895
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Redukce a zahraniční misie vůbec vč. misionářů českých

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 62. Obsáhlá kniha popisuje některé misie po celém světě, je tu úvodní rytina sv. Františka Xaverského, avšak přece jen jsme zde (rok 1895) už skoro 350 let po jeho smrti. A jsme také už nějakou tu stovku let potom, co nejslavnější misijní dílo všech dob, jesuitské jihoamerické redukce, bylo společným úsilím světového zednářstva a s nim kolaborujícího papežství zničeno; kniha tyto redukce ani nezmiňuje. Připojujeme publikaci Z katolických missií. Weinberger Maxmilian, Schall von Bell Johann Adam, Gromadski Valerián, 1905 – Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 73 – a za ni dva články: 1. Obrazy z katolických missií. Redakce, ČKD 1896, č. 4, str. 245nn. 2. Maxmilian Weinberger. Čihák Josef, ČKD 1930, č. 3 + 4, str. 302n.

Apoštol Indiánů P. Petr Jan de Smet S. J. (1801 – 1873)

Kinzig Joseph, 1930
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Redukce a zahraniční misie vůbec vč. misionářů českých

Autorisovaný překlad (Der grosse Schwarzrock. P. Peter Johannes de Smet S.J., 1801 – 1873, 1922) pořídil P. Sehnal Antonín (* 9. 2. 1861 Soběchleby u Lipníka nad Bečvou, † 24. 4. 1937 Rapotín). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.

Malá Ema od Nejsvětější Svátosti

Schlegel Leo, 1932
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Přední světové osobnosti

Školské sestry OSF, sv. 29. Ctih. Emma Mariani (* 6. 11. 1911 Lucca, † 26 7. 1916 tamtéž).

García y Moreno y Morán de Buitrón Gabriel Gregorio Fernando José María

Kadeřávek Eugen Jan N., Kameš Vojtěch, Schikora Rudolf(?), 1933
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Přední světové osobnosti

Pod tímto záhlavím uvádíme tři spisy:
1. Gabriel Garcia Moreno, president republiky Ecuadorské, člen Kongregace Mariánské. Kadeřávek Eugen Jan N., 1901.
2. Garcia Moreno, mučedník katolické civilisace – životopisný obraz. Kameš Vojtěch, 1903 (nakreslil P. Vojtěch Kameš); Hlasy Katolického spolku tiskového 34, 1903, č. 1.
3. Garcia Moreno, president – katolík. Schikora Rudolf, 1933 – Životem 186 roč. 8 (1933), č. 18, viz pododděkení 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka.

Příběh o zjevení Nejblahoslavenější Panny Marie dvěma pastouškům na hoře La Salette ve Francouzku dne 19. září 1846.

Hecht Laurenz, 1849
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Posvátná místa ve světě

Překlad 2. a 3. vyd. Geschichte der Erscheinung der seligsten Jungfrau zweien Hirten-Kindern auf dem Berge von Salette in Frankreich, den 19. Herbstmonat 1846, 1847, pořídil pan Šenk Antonín Bedřich, učitel farní školy. Máme i jiný výtisk téhož vyd.

Dědictví sv. Prokopa – jeho kompletní bibliografie

Čihák Josef aj. red., 1936
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Bibliografie české katolické literatury

V Knihovně Libri nostri je zveřejněno všech 70 svazků, které vydalo Dědictví sv. Prokopa. V jejich bibliografii se u titulů uvádí poznámka (např. cena) podle publikace Racionalisace života – snahy o řízení vzniku lidského života i jeho konce s hlediska mravouky. Kadlec Karel, 1936. V ČKD často vycházela Zpráva o (té které) schůzi výboru Dědictví sv. Prokopa i Seznam (zakladatelů) údů a účastníků Dědictví sv. Prokopa. Proč a jak Dědictví skočilo? Přikládáme článek Z Dědictví sv. Prokopa v Praze. Kadlec Jaroslav(?), 1937, otištěný v ČKD 1937, č. 6, str. 588nn.: Jednání probíhalo řádně, ale čiší z něj žalostná atmosféra – člověka, který zde vše rozvrátil, účastníci nazvali Osvoboditelem a pozvedli ho do stejné roviny s Msgre. Vrátným, přemlouvali dr. Vraštila k vydání spisu, jenž nikdy vydán nebyl, o katastrofální vnitropolitické situaci (schůze se konala 12. 11. 1937) podle už moderních zvyklostí ani slovo; zakrátko přišel Mnichov.

Vypsání Životů svatých Patronů Českých. Díl prvý.

Schiffner Joseph, 1801
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Rulíka. Následující monografie tohoto národně-katolického obsahu vyšla až skoro po 200 letech r. 1989 (Bohemia Sancta). Proto ji, přes její jisté znaky této moderní doby, připojujeme, a to k dílu čtvrtému.

Vypsání Životů svatých Patronů Českých. Díll druhý.

Schiffner Joseph, 1801
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Rulíka.

Vypsání Životů svatých Patronů Českých. Díl třeti.

Schiffner Joseph, 1802
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Rulíka. Obsahuje životopisy těchto světců: svv. Kosma a Damián, sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Wolfgang, sv. Jindřich II. císař římský, sv. Norbert, sv. Leopold, sv. Otto Bamberský, sv. Hedvika, sv. Jindřich II. vévoda český, sv. Alžběta a sv. Jan Kapistrán.

Vypsání Životů svatých Patronů Českých. Díl čtvrtý a poslední.

Schiffner Joseph, 1802
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Rulíka. Obsahuje životopisy těchto světců a přátel Božích: Karel IV. císař římský a král český, Arnošt první arcibiskup pražský, 11 příkladů svatosti za časů husitských, šest příběhů ctnosti jesuitů v Čechách, Kašpar Čepl opat na Karlově, blah. Elekta a blah. Zdislava.
K tomu: Bohemia Sancta – životopisy českých světců a přátel Božích, 1989.

Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. I. Kníže Václav Svatý a jeho doba.

Stloukal Karel, Kapras Jan, Guth Karel, Novák Antonín aj. red., 1934
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

Z obsahu vyjímáme:
01. Svatý Václav. Pekař Josef. Uveřejňujeme článek plus jeho přepis.
02. Anthropologické vyšetření ostatků sv. Václava. (Tab. I—VII.). Matiegka Jindřich. Uveřejňujeme přepis.
03. Hrob svatého Václava. (Tab. VIII—XII.). Podlaha Antonín. Uveřejňujeme starší, ale mnohem rozsáhlejší text (Hlasy Katolického spolku tiskového 42, 1911, č. 2) a přepis sborníkového článku.
04. O zbroji sv. Václava. (Obr. 1—2, tab. XIII—XVII.). Schránil Josef. Uveřejňujeme přepis.
05. Korunovační meč, zvaný svatováclavský. (Tab. XVIII.). Schránil Josef. Uveřejňujeme přepis.
06. Kníže Václav Svatý a počátky české mince. (Tab. XIV.). Skalský Gustav. Na vyžádní zařadíme.
07. O nálezech rotundy Václavovy. (Ob. 3—5, tab. XX—XVIII.). Hilbert Kamil. Uveřejňujeme článek.
08. Václavova rotunda sv. Víta. (Obr. 6—101.). Cibulka Josef. Zařazujeme neveřejnou publikaci Václavova rotunda Svatého Víta, rozšířený zvláštní otisk ze Svatováclavského sborníku. Cibulka Josef, 1933.
09. Praha, Budeč a Boleslav. (Obr. 102—116, tab. XXIX—XLIX.). Guth Karel. Uveřejňujeme článek.
10. Mladší slovanská legenda o sv. Václavu a její význam pro kritiku legend latinských. Slavík Jan. Na vyžádní zařadíme.
11. První česko-církevněslovanská legenda o svatém Václavu. (Tab. L—LV.). Weingart Miloš. Na vyžádní zařadíme.

Naši svatí

Schikora Rudolf, 1940
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

Tři kapitoly o sv. Janu Nepomuckém

Pekař Josef, 1921
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

Varianta názvu: Tři kapitoly z boje o sv. Jana Nepomuckého. Spis je obrazem doby mnohými stále oceňované a žádané – demokracie první republiky, kdy pan historik Pekař je nucen polemisovat s údernými diletanty v oboru historie: liberálem-masarykovcem Herbenem a liberálem-syndikem Scheinpflugem. Rozsahem malá knížka dokonale odhaluje praktiky tehdejších pokrokářů, stejné, jaké jejich pohrobci používají dnes. A opět ten refrén: Copak tehdy dělali biskupové např. ve vztahu k Herbenovi? Nesetkal se sním některý z nich např. někde na recepci? A jaká byla Masarykova reakce na tento spor? Prostě zrušil zemský svátek sv. Jana Nepomuckého jako den pracovního klidu a bylo po demokracii toť diskusi (znění zákona vkládáme za knihou). A postoj představitelů Církve u nás na tatíčkovo tažení? Obvyklé ticho: Přece na nebeské blaženosti sv. Jana nelze nic ubrat, že ano, preláti! Pozn.: Pro zajímavost uveďme, jak to bylo se dny pracovního klidu za Rakouska-Uherska. Platilo zde ještě z doby Rakouského císařství nařízení č. 156 císaře Františka Josefa I., které vydal ani ne dva roky po nástupu na trůn dne 18. 4. 1850, že dny pracovního klidu jsou ty dny, které za zasvěcené svátky (festa fori) prohlásí katolická církev, t. j. m. j. svátky svatých patronů zemských. V Čechách to byly svátky sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, na Moravě sv. Cyrilla a Metoděje, v Uhrách sv. Štěpána (podrobně např. česky Katolická liturgika. Učebná kniha pro střední školy. Podlaha Antonín, 1911, str. 140n. v pododdělení 1706: Učebnice liturgiky). Co však je zajímavější je to, že v této věci před Masarykem kapituloval i otec abp. Kordač a hned pro r. 1926 zrušil u oslavy sv. Jana povinnost pracovního klidu a vyslechnutí celé mše sv. v kostele (16. 5. bylo festum fori), zřejmě proto, aby se katolíci nedostali do střetu se státem. Takže sv. Jan Nepomucký dodnes čeká na nápravu i této křivdy.

Heřman hrabě Černín z Chudenic – obraz ze života a činnosti jeho

Tischer František, 1903
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 29.

Dvě nekrologia Krumlovská. Stav prelátský v Čechách a v Moravě r. 1778 – 1780

Emler Josef, Rybička Antonín, 1893
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

Předloženo / předneseno ve schůzce Královské české společnosti nauk třídy filosoficko-historicko-jazykozpytné dne 4. dubna 1887 (vydáno 1887) / 4. dubna roku 1892 (vydáno 1893).

Památce Františka Sušila. K stým narozeninám slavného kněze, učence a učitele, prvního starosty Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje.

Šťastný Vladimír, Pavelka Jakub, Neuschl Robert, Soukop Jan († 1892), 1904
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 72.

František de Paula říšský hrabě ze Schönbornů, kníže-arcibiskup Pražský.

Borový Klement, 1886
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 73.

Luther, jak schvaluje víru a Církev katolickou. (Lutr, jak stál pro ...)

Neumann Pantaleon, 1850
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Boj s reformací a dřívějším protestantismem

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 25.

Má protestantství přednost před katolictvím?

Řehák Karel Lev, 1906
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Boj s reformací a dřívějším protestantismem

Posuzuje a řečníkům na schůzích katolických doporučuje ThDr. K. L. Řehák.

K náboženské otázce v prvních letech naší samostatnosti 1918 – 1925

Cinek František, 1926
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Boj s reformací a dřívějším protestantismem

Katolický pohled na schisma tzv. církve československé, na pravoslavné hnutí u nás a na českobratrský protestantismus. Bohatý přehled literatury, množství dnes neznámých faktů, jmenný rejstřík a dodatek - podvržená řeč Strossmayerova šířená tzv. církví československou.

Církev československá. 1, Úvod: Apoštolé "československé církve". 2. "Apoštolské" obce "československé církve".3. "Apoštolské" schůze "církve československé". 4. "Církev československá" a víra.

Novák František Xaver, 1921
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Český protestantismus 20. století

Antikrist v Německu. Skutečnosti a doklady o pronásledování katolíků v Německu.

Sch. H., 1936
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Církevní boj se socialismem nacionálním nebo internacionálním

Za pomoci četných spolupracovníků napsal H. Sch. Kropáč & Kucharský, sv. 1936.x.
Kdo to byl H. Sch., ani bližší údaje o Ladislavu Kropáčovi, který byl katolickou duší tohoto odvážného nakladatelství, nevíme. ČKD se neodvážil knihu řádně doporučit, nynější ÚSTR sice přináší tisíce drbů o době komunismu, ale té opravdu hrůzné totality si nějak moc nevšímá, popletený Svaz protifašistických bojovníků (dnes Svaz bojovníků za svobodu a Slovenský zväz protifašistických bojovníkov) už 70 let neví, co to je nacionální socialismus a "bojuje" s větrným mlýnem (tzv. fašismem), a tak se asi ani nikdy nedozvíme, jak oba tito hrdinové skončili – zda nebyli v mlecím stroji nacismu sešrotováni a spáleni.
A to je teprve stav k roku 1935 ...

Jen s pravdou ven! Neboli prostý rozum o velikých věcech.

Frost Václav, 1852
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Ostatní – český katolík ve veřejném životě

Vyšly dvě série: 1. 1850 – 1852 v osmi sešitech, 2. 1862 v devíti sešitech. Uveřejňujeme jen 1. sérii, a to proto, že Dědictví sv. Jana Nepomuckého na ni přispělo s tím, že "spis ten byl ve 4 000 výt. vydán a dobře působil;" vyšla pak ještě dvě další vydání 1. sešitu a jedno vyd. 2. sešitu. Zajímavostí je, že 1. série byla censurním zásahem přerušena, když vyšel její 8. sešit. Ten byl pak v censurou schválené podobě znovu vydán při zahájení 2. série v roce 1862. Publikujeme ve dvou částech: a) Sešit 1 až 3 (kapitola 1 až 7) – doplnění str. 78n. připravujeme. b) Sešit 4 až 8, Věčný Žid neboli Zvěřina bez omáčky. Pozn.: Sueův román-fejeton Věčný Žid je ovšem nespravedlivě a ostře protikatolický.

Křesťan a svět – výbor z díla

Fuchs Alfréd, 1948
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Ostatní – český katolík ve veřejném životě

Nejsme nekritickými obdivovateli tohoto autora, ovšem v dané knize je mnoho dobrého – např. jeho stručné a jasné vystižení podstaty špatnosti americké osvícenské ústavy; dnešní čtenář ihned nahlédne, že schválení potratů i manželství homosexuálů v USA – v souladu s tímto paskvilem JE, ať si různé zdejší občanské instituty o tom mudrují cokoliv.

Zevrubný popis rozdělení země království Českého

Buol-Schauenstein Karl Ferdinand von, hrabě, 1855
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Historický místopis Zemí Koruny české

(název pokračuje:), ježto Nejvyššími rozhodnutími od 14. září a 26. listopadu 1853 a od 5. března 1854 schváleno s nařízením ministerií záležitosti vnitřních, práv a financí od 9. října 1854 v částce XC., č. 274 zákonníka říšského a v částce XLVII., č. 277, str. 665 zemského věstníka vládního oznámeno bylo; spolu přehled úřadů politických a soudních v tomtéž království nejvýš schválených: oznámeno nařízením od c. kr. organisační komise zemské v Čechách dne 9. prosince 1854, v zemském věstníku vládním pro Čechy v oddílu II., v částce XVI., číslo 60, strana 89 (něm. = Ausführliche Darstellung der mit den Allerhöchsten Entschliessungen ...). Touto publikací, spolu se Sedláčkem, Palackým a Orthem-Sládkem, uzavíráme tetralogii historického místopisu Království českého. (Markrabství moravské a Knížectví slezské mají svou analogii ve zde uvedeném, ne však zveřejněném díle Hosákově.)
K autorství: hrabě Karl Ferdinand von Buol-Schauenstein byl v roce 1854 předsedou ministerské konference Rakouského císařství.
Publikace sestává ze tří dílů, německé stránky jsme odseparovali. Z třetího dílu přinášíme jen polovinu, totiž doslovně shodnou část psanou česky.

Moravské národní písně s nápěvy do textu vřazenými

Sušil František, 1860
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Etnografie-Národopis a folklór Zemí Koruny české

Písničky začal sbírat ještě jako bohoslovec. Sbíral lidové písničky na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali lidové zpěváky ze svého okolí většinou na faru, kde je poslouchal a po jednom či dvou předvedeních byl schopen zapsat melodii a text. Snažil se zachovávat všechno tak, jak to slyšel, někde též očišťoval dialekty, aby ve slovácké písni nebyly hanácké koncovky apod. Sbíral hlavně písně dosud nezaznamenané. V pozdějších sbírkách jiných autorů pak je jen málo písní, které kněz vlastenec Dr. František Sušil nezachytil. Za život shromáždil 2361 skladeb, v knize je jich asi polovina, těch nejznámějších. Vybaveno rejstříkem a členěno podle žánrů.

Lid český s hlediska prostonárodně-náboženského

Procházka Karel, 1910
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Etnografie-Národopis a folklór Zemí Koruny české

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 109; skvělá etnografie s církevním schválením.

Corpus iuris civilis. 1a. Institutiones. 1b. Digesta. 2. Codex Iustinianus. 3. Novellae.

Iustinianus I. Magnus, císař, svatý*, Tribónianos, Mommsen Christian Matthias Theodor, Krüger Paul, Schöll Rudolf, Kroll Wilhelm, 1920
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Říše římská

1a. Vol. 1: Ed. stereotypa duodecima, 1911: MoKrJustiInstit-text.pdf. Přiřazujeme:
1aa) Justiniánské inštitúcie, Blaho Peter, 2000: BlahJustiInstit-r.pdf.
1ab) Iustiniani Institutiones Justiniánské Instituce (z latiny přeložil, úvod napsal, poznámkami opatřil, věcný rejstřík a bibliografii sestavil Peter Blaho, ze slovenštiny přeložil, předmluvu napsal, poznámky doplnil, jmenný a místní rejstřík sestavil a revizi textu provedl Michal Skřejpek), 2010: SkrejJustiInstit-r.pdf.
1b. Vol. 1: Ed. stereotypa duodecima, 1911: MoKrDige-text.pdf a MoKrDigeDod-text.pdf.
2. Vol. 2: Ed. stereotypa nona, 1915 (sic!, kromě titulní strany): KrCodIustini-text.pdf.
3. Vol. 3; Ed. stereotypa quarta, 1912: SchKroNovell-text.pdf.
Pozn.: Je ostudou, že tyto knihy se zaujetím studují masy studentů na občanských fakultách, zatímco současní duchovní o nich jednak vůbec nevědí, jednak na jejich čtení tzv. nemají a jednak absolutně nechápou, k čemu by to čtení bylo.

Aurea Bulla Caroli Quarti Imperatoris Romani Zlatá bulla Karla IV. císaře římského

Karel IV. Lucemburk, císař, král, hrabě a markrabě, 1908
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Svatá říše římská

1. Quellen und Studien zur Verfassungsgeschichte des Deutschen Reiches in Mittelalter und Neuzeit, Band II., Heft 2, str. 5 – 48. Zeumer Karl, 1908: a) ocr skenů. b) text.
2. Zlatá Bulla, Císaře Karla Čtvrtého, Léta 1356. v Norimberce vyzdvížená. Nyní vedle Latinského a Německého Exempláře s pilností přehlídnutá a zkorigovaná. Karel IV. Lucemburk, císař, král, hrabě a markrabě, 1619.
3. Kratičký separát z knihy Karel IV., státnické dílo. Karel IV. Lucemburk, císař, král, hrabě a markrabě, 2003.

Karel IV. Státnické dílo.

Karel IV. Lucemburk, císař, král, hrabě a markrabě, Mašek Richard, Bláhová, Marie, 2003
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Svatá říše římská

Obsah: Předmluva, Karel IV. Státnické dílo – překlady (Založení Nového Města pražského a kláštera Na Slovanech: Zakládací listina Nového Města pražského / Osvobození obyvatel Nového Města pražského od daní / Zakládající listina kláštera Na Slovanech, Listiny ze 7. dubna 1348: Obecné stvrzení výsad, jež českým králům přiznali římští králové a císaři / Stvrzení listiny, jíž Fridrich I. povoluje Vladislavovi nosit královskou korunu / Stvrzení Zlaté bully sicilské Fridricha II. a její doplnění / Stvrzení listiny, jíž Fridrich II. uznává volbu Václava I. / Stvrzení listiny, jíž Rudolf II. potvrzuje Václavovi II. kurfiřství / Stvrzení listiny, jíž Rudolf I. svěřuje Václavovi II. slezská léna po Jindřichu Vratislavském / Stvrzení listiny, jíž Rudolf I. uznává dohodu mezi Václavem II a Jindřichem Vratislavským / Stvrzení listiny, jíž Rudolf I. uděluje Václavovi II. vratislavské knížectví / Stvrzení listiny, jíž Rudolf I. potvrzuje Václavovi II. kurfiřství / Stvrzení listiny Albrechta I., podle níž český král není povinen nosit u císařského dvora korunu / Moravská listina / Slezská listina / Zakládací listina Karlovy univerzity, Maiestas Carolina: Státní náboženství a postih kacířství / Ustanovení proti zcizování královských statků / Správa soudnictví / Zachování pokoje a právního stavu v zemi / Obrana království v případě války / Ochrana lesů / Ustanovení o odúmrtním právu / Práva šlechty / Sexuální morálka a rodinné právo / Doplňky k trestnímu a odúmrtnímu právu / Řád zemského práva / O vdovách a sirotcích / Odvolání zákoníku Maiestas Carolina).
Zlatá bulla císaře Karla IV. z roku 1356 / Norimberský zákoník / Zákony schválené na sněmu v Métách dne 25. prosince 1356 – v Knihovně Libri nostri patří do předchozího pododdělení Svatá říše římská.

Přehled stručný dějepisu církevního vikariatu hrabství Kladského, kterýž Vysoceurozený, Nejdůstojnější Pán, Pan Kníže Arcibiskup Aloys Josef, svobodný Pán z Šrenku na Nocinku a Egmantinku v roce letošním visitoval.

Schrenk Alois Josef, kníže, 1846
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Dílčí témata dějepisu Zemí Koruny české

ČKD 1846, č. 2, str. 369 – 393.

České pohádky

Erben Karel Jaromír, Scheiner Artuš, 1941
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Literatura v Zemích Koruny české

13 pohádek pro mládež od 6 let s velikým množstvím barevných obrázků Artuše Scheinera. K tomu navíc i dva výbory (pohádky jsou zveřejnitelné, celé knihy ovšem ne, neboť poznámky k nim podléhají autorským právům): 1. České pohádky – uspořádal, poznámkami a doslovem opatřil Antonín Grund, 1939; 2. České národní pohádky, 1955.

Rodinná katolická čítanka

Hanzelka František, 1922
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Literatura v Zemích Koruny české

S pomocí Boží a mnohých spolupracovníků sestavil František Hanzelka. V každé čítance se najdou plevy, zde je jich minimálně: např. velebení esperanta na s. 239n., které vypouštíme – universálním jazykem není ani angličtina, ani němčina, v Církvi ani italština – a ani esperanto; to všechno jsou jen dočasná vychýlení od nesmrtelné latiny ... V knize jsou také dva seznamy: Schematismus žijících katolických spisovatelů (od str. 221) a Čeští umělci náboženští (od str. 300). Ke každému z obou seznamů jsme připojili v knize pozn. pod čarou. Obecně řečeno, jde o to, čemu mají tyto seznamy sloužit. Má-li jít o výčty autorů ryze katolických, bylo by je třeba redukovat (a zároveň rozšířit o další jména), má-li se jednat o výčet autorů řekněme křesťanské inspirace (v nejširším smyslu slova), není třeba redukovat nic, jen doplnit řadu opomenutých jmen (včetně mladších, teprve později působících autorů (tj. z krásné literatury např. Čep, Renč, Zahradníček, z odborné Braito, Dvorník, Habáň etc.). Za konsultaci děkujeme P. B.

Chodské bajky. Sv. 1 – 4. Sv. 1. Chodské bajky. Podle životních názorů chodského lidu. Sv. 2. Nové chodské bajky (podle životních názorů a starých mravů chodských). Sv. 3. Třetí kniha chodských bajek. Sv. 4. Jiskry z popela. Čtvrtá kniha chodských bajek.

Hruška Jan František, 1935
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Literatura v Zemích Koruny české

Sv. 2.: 2. přeprac. vyd. (1. vyd. vyšlo r. 1905). Sv. 3.: Jediné vyd.

Římský misál z ustanovení posvátného sněmu tridenstského

Stříž Antonín Ludvík, 1945
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Misály

(název pokračuje:) obnovený, z příkazu Svatého Pia Pátého, papeže, vydaný a péčí dalších papežů doplněný, s vlastními svátky církevními provincie české a moravské. Mezi 3. a 4. vydání známého Schallerova překladu misálu se vklínil tento překlad, pořízený prominentním překladatelem předtím pracujícím pro Josefa Floriána.
P. Stříž však začal misál překládat již dříve.
Prvním jeho překladem byl Římský misál z ustanovení posvátného sněmu tridenstského obnovený a na rozkaz papeže sv. Pia V. vydaný a autoritou Klementa VIII., Urbana VIII. a Lva XIII. přehlédnutý vydaný právě J. Floriánem roku 1914; měl LIV, 74 stran (jde tedy jen o fragment, takže nemá mnoho smyslu jej zde publikovat) a byl vydán jako Dobré dílo, sv. 13.
Druhým Střížovým překladem byl Misál římský. Řád a modlitby oběti Mše svaté vydaný dvakrát: 1937 v Hlučíně P. Rudolfem Schikorou, podruhé 1941 Valašskou tiskárnou; má 320 stran.
A naposledy předložené kompletní dílo roku 1945.

Římský misál

Schaller Marian, 1925
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Misály

Ve prospěch Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999. Latinsko-český misál na neděla a svátky; 1. vydání "Schallerova misálu". Zveřejněno se souhlasem opatství Emauzy (www.emauzy.cz).

Římský misál: úplné vydání

Schaller Marian, 1931
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Misály

Latinsko-český misál na celý liturgický rok, 1. úplné vydání "Schallerova misálu" ještě v péči otce biskupa Antonína Podlahy. Ve prospěch Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999, mimo podíly. Vyšel ještě čtyřikrát: 2. vyd. 1935, 3. vyd. 1940, 4. vyd. 1947 (Bohuslav Rupp) a 5. vyd. 1952 (Česká katolická charita). Zveřejněno se souhlasem opatství Emauzy (www.emauzy.cz).

Quo primum. Missale Romanum.

Pius V., svatý, Paulus VI., blahoslavený 2014, 1969
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Misály

Za účelem seznámení se s letitým nesouladem ohledně mše svaté publikujeme dva základní dokumenty, každý latinsky i česky. Domníváme se, že žádný smrtelník (navzdory myriádám nejrůznějších smělců) není způsobilý tento nesoulad mezi náměstky Ježíše Krista rozsuzovat – takže ani my se k němu vůbec nijak nevyjadřujeme. Pouze poznamenejme, že k určitému nesouladu dochází i mezi sv. Piem V. (Bulla Quod a nobis, 7. 6. 1568) a sv. Piem X. (Apoštolská konstituce Divino affiatu, 1. 11. 1911) ohledně breviáře – oba dokumenty jsou latinsky v publikaci Breviarium romanum, ex decreto ... Pars hiemalis. Pius X., svatý, 1936, str. III až X, v pododdělení 1703: Breviář. A ocitujeme odvěkou formuli ze závěru bully Solet annuere (schvalující řeholi sv. Františka z Assisi) svatého Otce Honoria III. ze dne 29. 11. 1223: "Nulli ergo omnino hominum liceat hanc paginam nostrae confirmationis infringere, vel ei ausu temerario contraire. Si quis autem hoc attentare praesumpserit, indignationem omnipotentis Dei et beatorum Petri et Pauli, apostolorum eius, se noverit incursurum. Tedy vůbec nikdo z lidí ať se neodváží porušit tuto naši potvrzovací listinu nebo se jí opovážlivě protivit. Jestliže by se však někdo odvážil zkusit to, nechť ví, že ho stihne hněv všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla." A skutečně až doposud se o to nikdo z lidí (tedy ani žádný z papežů) nepokusil.

Breviarium romanum, ex decreto ss. Concilii Tridentini restitutum s. Pii V pontificis maximi jussu editum aliorumque pontt. cura recognitum Pii Papae X auctoritate reformatum. Pars hiemalis.

Pius X., svatý, 1936
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář

U Pusteta, editio XVI juxta typicam amplificata XIV. Breviář vyšel poté ještě několikrát prakticky nezměněn, ale už roku 1945 vyšlo motu proprio "In cottidianis precibus", které představovalo tisíciletý mezník: církevní představení jím odbočili na cestu liturgického novátorství, cestu, která dosud neskončila, protože je neukončitelná, a na cestu, na které se ani nedá zastavit, protože novátorský pohyb je nezastavitelný. Tehdy šlo o odmítnutí textu Vulgáty a hledání jiného textu v předchozích jazycích na předchozích záznamových médiích, který by byl svatější. Na www.essan.org je k disposici z archive.org převzatý text tradičního breviáře vydaného roku 1942 od firmy Desclée, která však nečísluje edice; je ale výhodou, že tento text je v textovém pdf tvaru. Čtenář může v naší Knihovně obě vydání porovnat, jiné než zcela miniaturní odlišnosti tu nejsou. Doplňujeme i texty pro českou církevní provincii. Než však čtenář začne Breviarium romanum používat, musí vědět jak. V češtině lze takové poučení najít v tomto oddělení Knihovny Libri nostri v knize papežského komořího Františka Hrubíka Nová úprava římského breviáře a missálu. Pro zajímavost uveďme, že přinejmenším od r. 1975, kdy vyšlo nejnovější – ovšem nezměněné od předchozího – latinské vydání breviáře, se moderní (ne tradiční) řeholníci a řeholnice celého světa modlí podle znění tohoto vydání, Msgre. Annibalem Bugninim (ve druhém úřadě mezi roky 1960 a 1964, ve třetím úřadě v letech 1964 až 1975, kdy byl překvapivě a náhle odklizen do Íránu) a jeho skupinou již roku 1961 sestaveného a nejprve téhož roku bl. Janem XXIII. a později i Pavlem VI. schváleného, breviáře.

Temné hodinky

Schaller Marian aj., 1934
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář

Přeložili a liturgickým výkladem doprovodili benediktini emauzští.

Chvalte Pána v nejsvětější Oběti.

Pürner Maria, Schaller Marian, 1937
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Učebnice liturgiky

"Ve spojení s římským Misálem, vydaným Opatstvím Emauzským v Praze, uspořádal [a z němčiny přeložil] P. Marian Schaller, OSB." Jako orig. sloužily Lobet den Herrn im heiligen Opfer! Ausgabe A für Katecheten mit einem Geleitwort der Benediktiner zu Ilbenstadt und im Anschluß an ihre Meßbücher der katholischen Kirche. Ausgabe B für Kinder. Vyšly r. 1935. Kropáč & Kucharský, sv. 1937.x.

Liturgie

Schaller Marian, 1933
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Učebnice liturgiky

Dědictví sv. Prokopa, sv. 68.

Mše svatá pro mládež

Hronek Josef, 1947
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Učebnice liturgiky

Kropáč & Kucharský, sv. 1933.x. 30 obrazy provází Filip Schumacher. Naposledy vyšlo jako 3. vyd. r. 1947; všechna vydání u téhož nakladatele.

Církevní rok a Panna Maria

Proschwitzer František, Oliva Arnošt, 1941
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Liturgie a čas

Kropáč & Kucharský, sv. 1941.x.

O církevním umění a péči o jeho památky

Šittler Eduard, 1909
Oddělení: Archeologie a církevní umění
Pododdělení: Architektura obecně

V odborové schůzi duchovenstva při 5. sjezdu katolíků českoslovanských v Hradci Králové dne 31. srpna 1909 přednesl Msgre. ThDr. Eduard Šittler. Přetisk z ČKD1909, č. 7 + 8, str. 513 – 535. Uveřejňujeme spolu i nekrolog Zemřel Msgre. Eduard Šittler. Čihák Josef, ČKD 1932, č. 6, str. 386 – 388.

Duševní zábava. Sbírka povídek mravních k vzdělání lidu křesťanského.

Borový Klement, Lautenschlager Ottmar, Hlinka Vojtěch, Ehrenberger Josef, 1859
Oddělení: Archeologie a církevní umění
Pododdělení: Knižní umění slovesné

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 44. Povídky: Lydie; Hortensie; Maria, pomocnice křesťanů; Dvojí cesta; Dědictví po matce; Hospodáři a výminkáři v Suchoparech; Červená střecha mezi lesy na cestě k železnici; Na Veliký pátek.

Křesťansko-katoličtí obrazi (obrazy) k prospěšnému naučení a spasitedlnému (spasitelnému) vzdělání zvláště při cvičení katechiteckém (katechetickém).

Braun Kaspar, Schneider Friedrich, Hölzl Eduard, 1855
Oddělení: Archeologie a církevní umění
Pododdělení: Knižní umění výtvarné

Bible v českých zemích od nejstarších dob do současnosti

Merell Jan, 1956
Oddělení: Archeologie a církevní umění
Pododdělení: Knižní umění výtvarné

Za povšimnutí stojí to, že knihu sice vydala Česká katolická Charita, avšak publikace jedná o všech biblích v českých zemích – nekatolickým vydáním je věnována značná pozornost; pozorujeme tak už docela rozvinutý, pozdější terminologií řečeno, tzv. ekumenický duch. Kniha své doby pochopitelně má církevní schválení. Po zvážení všech okolností, zejm. toho, že kniha se více než obsahu věnuje grafické úrovni toho kterého vydání, toho, že kniha poskytuje mnoho cenných historických údajů, jakož i toho, že kniha nabízí množství obrazových příloh, tuto výpravnou publikaci do Knihovny Libri nostri zařazujeme, avšak do oddělení církevního umění.

Cyrillská škola zpěvu

Chlum František, 1908
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Theorie obecně

Schopnost zpěvu v českém národě mizí, omezuje se na stále užší okruh lidí. Mládež běhá ulicemi se sluchátky, v kostelích se pohupuje v rytmu orientálců, v hudební způsobilosti však proti nim beznadějně zaostalá, zpívat neumí. Čím to je, když hudebních škol naopak přibývá. Kdo byl dřív takovým ubožákem, že neuměl zpívat? Takoví téměř nebyli. Knížka je určena pro začánající zpěváky zejm. chrámové hudby, pouhých 126 stran a teorie jen pokud je jí třeba. Má tři kapitoly: 1. cvičení jednohlasá, 2. cvičení dvouhlasá, 3. zpěv gregoriánský. Je vhodná i pro samouky. Zájemce o gregoriánský chorál pak může pokračovat rukovětí Dobroslava Orla.

Gregoriánský chorál – interpretace

Agustoni Luigi, Göschl Johannes Berchmans, Orel Jaroslav, 1996
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Theorie Chorálu

Na základě Einführung in die Interpretation des Gregorianischen Chorals. Bd. 1, Grundlagen (1987). Bd. 2, Ästhetik (1992); některé části se tedy týkají nové mše. Volně na internetu.

Jednotný katolícký spevník s najpotrebnejšími modlitbami pre kresťanov-katolíkov.

Pöstényi Ján (red.), 1950
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Lidový zpěv

17. vyd.; poprvé 1937, zhudebnil Mikuláš Schneider-Trnavský (2 pův. nezměněná vyd. 1937 a 1947 – připravujeme). Za dar Knihovně Pán Bůh odplať!

Časopis katolického duchovenstva (ČKD) – všechna čísla (viz charakteristiku)

Tomek Mikuláš aj. red., Ježek Jan, 1828
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu)

Takto se časopis jmenoval později (1860 až 1949), předchozí název byl Časopis pro katolické duchovenstvo (1828 až 1852), v letech 1853 až 1859 a v roce 1939 nevycházel. Časopis je v poněkud nevhodném tvaru (nicméně lze částečně hledat podle nadpisů asi většiny článků na adrese) a bez některých stránek nebo i celých čísel. Tento chybějící materiál pro rozsah rozdělen do tří částí. Doplněk1: CKD_1828_2 – 4; CKD_1829_2 – 4; CKD_1830_2 – 4. Doplněk2: CKD_1831_2 – 4; CKD_1832_2 – 4; CKD_1834_2 – 4. Doplněk3: CKD_1835_1.3; CKD_1838_1.4; CKD_1841_3; CKD_1896_5, str. 257 – 269; CKD_1933_6, str. 555 – 564; CKD_1933_7, str. 565 – 628; CKD_1949_1.2. Přebíráme jej z Deposita CMBF, takže ČKD je s tímto doplňkem naprosto kompletní.
Přikládáme Jenerální rejstřík věcný Časopisu katolického duchovenstva od roku 1828 – 1878, Ježek Jan aj. red., 1878 (Dědictví sv. Prokopa, příloha ke sv. 18 – na titulním listě je omylem uveden sv. 8; blíže Zpráva o XLII. a XLIII. schůzi výboru Dědictví sv. Prokopa dne 20. prosince 1878 a 31. ledna 1879, ČKD 1879, č. 1, str. 71 a 73).
ČKD v různých dobách redigovali i: Procházka Vojtěch, Mráz Ignác, Václavíček Václav Vilém, Pešina Václav Michal, Jirsík Jan Valerián, Havránek František Xaver, Tersch Eduard, Vinařický Karel Alois, Borový Klement, Krásl František Borgia, Kryštůfek František Xaver, Tumpach Josef, Podlaha Antonín, Stejskal František Xaver, Čihák Josef, Vajs Josef a Kadlec Karel.
Příloha ČKD Slavorum litterae theologicae – Conspectus periodicus je v pododdělení 1405: Východ.

Museum – všechna čísla (viz charakteristiku). Časopis katolických bohoslovců slovanských.

Sušil František aj. red., 1866
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu)

Změny podnázvu: Do r. 1885 bez podnázvu. Od r. 8586 List bohoslovců česko-moravských (od r. 8889 pomlčka vypuštěna). Od r. 9596 Časopis bohoslovců českomoravských. Od r. 1904 Časopis bohoslovců českoslovanských. V r. 1918 Časopis českých bohoslovců. V r. 1921 bez podnázvu. V r. 2223 Časopis katol. bohoslovců českoslovanských. Od r. 2324 Časopis katolických slovanských bohoslovců (v r. 1925 bez podnázvu). Od r. 1930 Časopis slovanských bohoslovců. V r. 4546 a 4647 Revue slovanských bohoslovců. V r. 4748 Časopis katolických bohoslovců.
Zdrojové soubory (Bohu žel jen černobílé; autoři také přehlédli, že soubory Museum_27_rocnik.pdf a Museum_28_rocnik.pdf jsou skeny téhož ročníku, takže rok 1992/3 snad jen zatím chybí) a průvodní slovo pořizovatelů tohoto skvělého díla na adrese; vyjímáme z něho: "Ročník 1867/8, scházejí strany 17 – 24, může se ale jednat o chybu ve stránkování. V ročníku 1872/3 scházejí strany 108n. V ročníku 1874/5 scházejí strany 8n. V ročníku 1875/6 chybějí strany 20n. Ročník 1887/8 pravděpodobně vůbec nevyšel. V ročníku 1940/41 chybějí čísla 4 a 5, ovšem s vysokou mírou pravděpodobnosti vzhledem k tehdejší politické situaci nevyšla.
26. 1. 2017, P. prof. Dr. Ctirad Václav Pospíšil, Th. D."
V revolučních letech (1920 – 1921, 1942 – 1944: náhradou vyšly dva Almanachy r. 1942, 1948 – 1989, 1990 – 2017), kdy "pravda a láska" vládla zvláště tvrdě, časopis nevycházel. Naproti tomu v prvním desetiletí 20. stol. byla situace natolik příznivá, že mohl být vydan Věcný rejstřík Musea, časopisu bohoslovců českoslovanských I. – XLV. ročník. Lorenc Josef, 1912.

Životem – všechna čísla a kompletní bibliografie; Životom.

Schikora Rudolf aj. red., 1948
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu)

Na začátek umísťujeme Úplný rejstřík sbírky "Životem" roč. I. – X., 1927 – 1935, číslo 1 – 240. Schikora Rudolf(?), 1936, rozšířený o seznam všech následujících sešitků až do r. 1948. Pozn.: V nadpisu tištěného rejstříku je mylný údaj 1927 – 1936 (v roce 1932 vyšly totiž dva ročníky).
Životem 7 (1932, Naše světla) a 9 (1934, Šťastné děti) jsme zařadili do pododdělení 1301: Soustavné přehledy světců.
Životem 1 (1927), č. 1 – 24. Životem 2 (1928), č. 25 – 48. Životem 3 (1929), č. 49 – 72. Životem 4 (1930), č. 73 – 96. Životem 5 (1931), č. 97 – 120. Životem 6 (1932), č. 121 – 144. Životem 8 (1933), č. 169 – 192. Životem 10 (1935), č. 217 – 240. Životem 11 (1936), č. 241 – 264. Životem 12 (1937), č. 265 – 288. Životem 13 (1938), č. 289 – 312. Životem 14 (1939), č. 313 – 336. Životem 15 (1940), č. 337 – 360. Životem "16" (1941, 1945 – 1948), č. 361 – 377 (kompletní, pokud je č. 377 posledním vydaným).
Sešity zmíněné jinde v Knihovně: Adventisté. Schikora Rudolf, Životem 6 (1932), č. 130 (10); Devítník k Srdci Páně. Alfonso Maria de Liguori, svatý, 1940: 3. vyd. překladu Novena del Cuore di Gesù (1758) v edici Životem 6 (1932; 1937 a 1940), č. 133 (13); Garcia Moreno, president – katolík. Schikora Rudolf, 1933: Životem 8 (1933), č. 186 (18); Zapovězený strom. Schikora Rudolf(?), 1947: 2. vydání; Životem 15 (1940; 1947), č. 337 (1).
Kromě toho vycházelo i slovensky. Snad jen zatím máme Práci česť! Michalovič Štefan, Chochula Jozef, 1948: Životom 8 (1948), č. xxx (3).

Kalendaria některých kalendářů od r. 1861 do r. 1919

František Josef I. Habsbursko-Lotrinský, císař, král, arcivévoda, vévéda, hrabě, markrabě, 1861
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Kalendaria

Úder kalendariím však přišel 8. 4. 1861 přímo od císaře Františka Josefa I., který vydal protestantský patent 41/1861 ř. z. (ten už skoro dva roky platil v Uhrách) spolu s nařízením č. 42/1861 ze dne 9. 4. 1861 státního ministra Antona von Schmerlinga. A tak propukla první kalendářová revoluce a v kalendářích se začínají objevovat kromě katolického kalendaria i kalendaria jiných vyznání (evangelického, pravoslavného). Pozorujeme ale, že realizace revoluční "vymoženosti" nebyl okamžitá. Tak Kalendář hospodářský na rok Páně vzdoroval až do r. 1870 vč. Jiným příkladem je Kalendář učitelský. Ten už má na roky 1861 – 1863 tři jmenné sloupce, ale na rok 1868 má jen jeden sloupec, katolický. Jiný vydavatel Kalendáře učitelského má v letech 1872 – 1876 jen dva sloupce, katolický a evangelický. Období končí před nástupem druhé kalendářové revoluce, která souvisí s odpadem cca miliónu katolíků, založením tzv. Církve československé a hradním masarykismem.

Kalendaria některých kalendářů od r. 1952 do r. 1969

Kopecký Václav, 1952
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Kalendaria

Proč taková podivná mez 1952? Pro komunisty byl primárním protivníkem imperialistický Západ. Církve se báli kvůli její "nenárodní" vazbě na něj, t. j. na Vatikán, ale zvl. u řeholníků kvůli jejich vazbám na západní generaláty. A tak se báli i kalendářů s Církví svázaných. Ministerstvo informací a osvěty začalo už roku 1947 vydávat vzorový kalendář, tzv. Kalendář kalendářů, toho roku tedy kalendář na rok 1948. K první změně kalendaria došlo až v kalendáři na r. 1950: kalendarium začíná už ne nedělí, ale pondělkem – pozorujeme ale, že v Lidovém kalendáři katolické kalendarium na tento rok začíná ještě nedělí. Katolické kalendáře na rok 1951 nevyšly, a na rok 1952 už i v nich týden musel začít nedělí. Ovšem je pozoruhodné, že i pro kalendář na rok 1951 (komunisté se přece ujali moci už r. 1948 – naprosto podle zákona – skazky o nezákonnosti "puče" v roce 1948 jsou pouhou propagandou překreslující historii*), se používala tři hlavní kalendaria náboženská: římskokatolické, československé (tzv. Církve československé – označení do r. 1971) a evangelické. Druhá změna kalendaria (iniciativní dílčí změny tu ovšem nepatrně předcházely) nastala až pro r. 1952, kdy spatřilo světlo světa, právě ve vzorovém Kalendáři kalendářů, kalendarium jednotné. To ještě r. 1952 nemělo jméno, dnes se mu říká občanské. Aby i katolíci věděli, komu osobně za "pondělky" i za "občanský" kalendář mohou děkovat, dodejme, že ministrem informací a osvěty byl od 15. 6. 1948 do 31. 1. 1953 přední ideolog a propagandista KSČ, aktivní přípravovatel politických procesů a jeden z nejtvrdších bolševiků, soudruh Václav Kopecký. Obsahová náplň kalendářů byla v kompetenci knižního oddělení při publikačním odboru ministerstva informací (tak František Krajčír, 33. schůze Ústavodárného NS RČS 29. 1. 1947). Pokud jde o začátky týdnů, Cyrilometodějský kalendář se ke konci tohoto období, t. j. od r. 1959 do r. 1969, vrací k začínání nedělí tak, že mezi sobotu a neděli vkládá mezeru, Lidová demokracie po celé toto období začíná týden pondělkem. Avšak konec 60. let je vyznačen už revolucí právě katolického kalendáře.

*Spíše by se měli tito "bojovníci-historici" proti komunismu, zvl. katoličtí, zamyslet nad tím, co dělala katolická církev proti nástupu komunistů léta před a do r. 1948; zda se to náhodou nepodobá dnešní situaci, kdy nejen poblouznělí věřící, ale i preláti pohodově přihlížejí invasi "migrantů", nebo ji i podporují? Až se naplno rozběhne pronásledování, budou zase skuhrat, jako tamti skuhrali o 50. létech.

Kalendaria některých kalendářů od r. 1970

Paulus VI., blahoslavený 2014, 1970
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Kalendaria

V pořadí již čtvrtá revoluce kalendaria proběhla rychle v průběhu r. 1969: bylo to papežovo motu proprio Mysterii Paschalis ze 14. 2. 1969 následované dekretem Kongregace obřadů z 21. 3. 1969 (sama Kongregace byla reformována 8. 5. 1969) – tento dekret není uveden v AAS, nýbrž ve zvláštní knize nazvané Calendarium Romanum. Motu proprio doslova a opakovaně hovoří přímo o "novém kalendáři". Ten nabyl účinnosti 1. 1. 1970. Nový misál se začal užívat 26. 3. 1970 – Apoštolská konstituce o něm, Missale Romanum, nese datum 3. 4. 1969 (je zde v pododdělení 1408: Ostatní dílčí dějěpisné záležitosti). Od doby čtvrté kalendářové revoluce (t. j. revoluce katolické), konkrétně od r. 1971, i katolíci (Lidová demokracie a později karmelitáni) poslušně začínají, Listopad 89-Nelistopad 89, týden pondělkem; Cyrilometodějský kalendář používá jinou metodu – dny v měsíci jdou průběžně, neděle jsou barevně označeny, ale žádné dělení na týdny není (tak např. na rok 1984 či 1999 – poslední v zaniklém nakl. Zvon, kde od r. 1990; na roky 2000 až 2016 je vydavatelem Katolický týdeník). Chudáci faráři popletové si sice myslí, že revoluce odmítají, ale dnes už jsou tak zpracovaní, že např. v ohláškách se (v intenci soudruha Václava Kopeckého) dozvíme, co bude "v příštím týdnu", ale neslyšíme, co bude "tento týden" nebo "ve zbytku tohoto týdne". Katolíci (např. karmelitáni), také až dodnes, vydávají své kalendáře zmixované – jak s kalendariem novým, občanským s. Kopeckého, tak s novým katolickým – podivuhodná aplikace Pánových slov "hle, všechno tvořím nové."

Toto, zatím neukončené období, je tedy vlastně obdobím čekání, s pomocí Páně, na čtverou kontrarevoluci kalendaria.

Držitelé ceny hraběte Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergiho

Liechtenstein Nikolaus von, princ, 2019
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Čtenářský koutek: Výběr z tisku, výber z tlače

Autor je předsedou Evropské společnosti Coudenhove-Kalergi, nazvané po člověku, který již roku 1925 (t. j. ještě před A. Hitlerem – Norimberské zákony jsou až z r. 1935) předložil v knize Praktischer Idealismus eugenický návrh na Novou Evropu, Pan Evropu tvořenou jediným rasově nově vytvořeným národem. A. Hitler sice padl r. 1945, ale vedoucí činitelé se obrátili k utopii Kalergiho a pokoušejí se ji postupně realizovat (Schengen, euro, migranti ...). Dnešním vedoucím činitelům byl "myslitel" vzorem i v tom, že neměl vlastní děti.
Někteří z uvedených laureátů Kalergiho ceny jí byli oceněni jen jako tzv. křoví. Převzato z http://www.coudenhove-kalergi-society.eu – z nouze angličtina, za záhodný překlad do češtiny předem děkujeme. Cena se uděluje každé dva roky, v lednu za minulý rok, takže cena za rok 2018 byla udělena "ukrajinské nebeské setnině" in memoriam. Připojujeme zprávu o udělení ceny – jako příklad A. Merkelové – i zprávu pro rok 2018 (i zde prosíme o laskavý překlad).
Viz Pan-Evropa. Praktický idealismus – Praktischer Idealismus. Coudenhove-Kalergi Richard Nicolaus von, hrabě, 1926 v pododd.: 1109: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...).

Katolická církev – Matka politické korektnosti

Kryštůfek František Xaver, Zháněl Ignác, 1906
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Čtenářský koutek: Výběr z tisku, výber z tlače

Nahlédněme do tří článků o adventistech (tehdy o sektě adventistů): Adventisté. Kryštůfek František Xaver, Ottův slovník naučný 1888, 1, str. 240; Adventisté v Praze. anonym, Katolické Listy 1903, 79; Sekty v severoamerických Spojených Státech. Zháněl Ignác, Hlídka 1906, 6, str. 410. Katolická církev přestala o adventistech jako o sektě hovořit po r. 1965, dávno předtím, než byli za politicky nekorektní označeni černoši a cigáni. A užívá od té doby politicky korektní označení Církev adventistů sedmého dne. Komunisté znali Církev jak své boty a presně již roku 1958 předvídali budoucí církevní vývoj: pojali adventistické příručky do jednotného Ústředního církevního nakladatelství.
Podrobněji o adventistech pojednávají tři publikace:
1. Adventisté. Konečný Jan, Časové úvahy 1926, 305, pododdělení 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka.
2. Adventisté: Dějepisně náboženská stať o jich vzniku, dějinách, učení a snahách. Oliva Václav, Obrana víry 1927 roč. 20, č. 1 – 2, pododdělení 0314: Apologetika ve stylu lidových naučení, povzbuzení a svědectví.
3. Adventisté. Schikora Rudolf(?), Životem 1932 sešit 130 roč. 6, č. 10, pododdělení 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka.