Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Vyhledat: Žák František


Bible Česká, to jest celé Svaté Písmo Starého i Nového Zákona, podlé starého obecného Latinského od svaté Římské Katolické Církve potvrzeného a užívaného Přeložení

Durych Václav Fortunát, Procházka František Faustin, 1780
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

(název pokračuje:) opět s obzvláštní pilností přehlédnuté, ponapravené a znovu vydané, Léta Páně 1780. S Jejich cís. král. apoštolské Milosti nejmilostivější Svobodou.
Podkladem byla Bible svatováclavská; Nový Zákon vyšel 1778, celá (tak Vraštil i Merell, ovšem šlo jen o Starý Zákon) Bible 1780. Šlo o rozkaz císařovny Marie Terezie (proto Bible císařská či Bible Marie Terezie). Dobrovský o této Bibli píše: "Máme v tomto vydání knihu klasickou, podle které by se Čechové v pravopise měli právem říditi." Procházka však pracoval dál a r. 1804 vydal nové vyd. ve dvou svazcích, které však bylo kritizováno kvůli racionalistickým osvícenským a někdy i sarkastickým poznámkám. Toto nové vyd. máme sice rovněž k disposici, ale zveřejňovat je nebudeme.


Biblí česká. Písmo svaté Starého a Nového Zákona podlé obecného latinského, od sv. církve římské schváleného výkladu přeložené, poznovu s pilností přehlédnuté a výkladem opatřené

Krbec Jan Evangelista, Srdínko František, Borový Klement, 1889
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

Když byla rozebrána Durychova-Procházkova bible, byla nahrazena t. zv. biblí konsistorní, tištěnou v 1. vyd. r. 1849 – 1851 frakturou, ale již novým pravopisem (bez au a w). Hlavní práci vykonal P. Krbec Jan Evangelista, rektor kostela Sv. Jiří na Hradě pražském, za pomocí několika kněží vlastenců jak se praví v předmluvě: „Když se ona známá, posledně slovutným Fr. Faustinem Procházkou opravená a nákladem i tiskem normální školy (r. 1804) vydaná Bible česká zcela vyprodala, bylo nevyhnutelno k novému vydání Písma sv. pro český lid se odhodlati ... Ale kdož měl nyní tu důležitou i těžkou práci na sebe vzíti, aby totiž v krátkém čase českou bibli opět prohlédl, kde třeba opravil, příhodným výkladem opatřil, a k tisku přihotovil? I shledalo se brzy několik kněží vlastenců, jenž se k té práci, z lásky k českému lidu ochotně propůjčili.“ Překlad byl pořízen na základě Procházkovy bible. R. 1857 vyšlo 2. vyd. Znovu vyšla tato bible ve Svatojanském dědictví za redakce P. Fr. Srdínka a P. Dr. Klementa Borového, již tu zde předkládáme. Proto také snad není zapotřebí, jak naši čtenáři opakovaně žádají, předkládati v Knihovně vlastně předchozí výtisk Krbcovy Bible ve fraktuře.
Unikátnost zde předloženého vydání je v tom, že jde o poslední katolické vydání Písma sv. čistě podle svaté Vulgáty; Hejčl/Sýkora už příhlíželi i jinam. Díl 1 (1. kniha Mojžíšova až Žalmy), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 76. Díl 2. Část 1 (Přísloví až 2. kniha Machabejská), Část 2 (Nový Zákon), vyd. 1888, Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 75.


Biblí česká čili Písmo svaté Starého i Nového zákona podle obecného latinského

Frencl Innocenc Antonín, Desolda Jan Nepomucký František, 1864
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

(název pokračuje:) od svaté římské katolické církve schváleného výkladu přeložené a od nejdůstojnější knížecí arcibiskupské pražské konsistoře vydané nyní pak poznovu s mnohou pilností přehlédnuté, poopravené a příslušným výkladem opatřené. Děkujeme předem za laskavé upozornění na vady stránkování a skenů, abychom mohli ony defekty napravit.
Technická a dočasná pozn.: vzhledem k velkému objemu datového souboru je třeba u náhledu u pomalejších počítačů chvíli vyčkat, než se náhled načte; naše doporučení v podobných případech – stáhnout si pdf.


Písmo svaté Nového Zákona

Sušil František, 1872
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Slavné Sušilovy exegese – nejlepší výklady Nového zákona v češtině

S výkladem Dr. Františka Suěila. Obsahuje Sv. Pavla List k Židům. List sv. Jakoba apoštola. List prvý sv. Petra apoštola. List druhý sv. Petra apoštola. List prvý sv. Jana apoštola. List druhý sv. Jana apoštola. List sv. Júdy apoštola. Zjevení sv. Jana apoštola. Přinášíme ve dvou částech – v první jsou uvedené listy, ve druhé Zjevení sv. Jana apoštola. Dědictví sv. Prokopa, sv. 10.


Rukověť u výkladu dějin zjevení Božího. Díl I. Starý Zákon

Perútka František V., 1883
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Biblická theologie

Žádný další díl neexistuje.


Historická mluvnice latinského jazyka. Základní latinská mluvnice.

Novotný František, 1957
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Latina Starého a Nového zákona

02010151: Soubor tří navzájem provázaných knih: 1. Historická mluvnice latinského jazyka. Díl 1. Hláskování a Nauka o slově (vydaná pod krycím názvem z doby okupace: Latinská mluvnice pro střední školy. Díl.3. Doplňky.), 1946. 2. Historická mluvnice latinského jazyka. Díl 2. Skladba, Nauka o slohu a Přehled dějin latinského jazyka, 1955. 3. Základní latinská mluvnice. Díl 1. Hláskosloví a Tvarosloví. Díl 2. O významu slovních druhů a tvarů, Nauka o větě a Stylistický dodatek o figurách a tropech, 1957. Viz 02010241.


Latinsko-český slovník k potřebě gymnasií a reálných gymnasií

Pražák Josef Miroslav, Novotný František, Sedláček Josef, 1939
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Latina Starého a Nového zákona

02010241: vyd. 13. nezm. (nezm. dotisk vyd. 12). Tento základní slovník vyšel poprvé ještě za císaře pána r. 1909. Po 13. vydání vyšel naposledy r. 1999 ve 20. vydání. Za majitele autroských práv píše Knihovně Libri nostri paní doktorka L. Kr.: "Můžete zveřejnit jak slovník, tak i Historickou mluvnici latinského jazyka. Budeme všichni rádi, když to bude k užitku. Dnešní doba není taková, že by přála tomuto typu literatury, tak ať obojí slouží." Děkujeme! Pozn.: Rozpoznávání zejm. latinské diakritiky není v tomto počítačovém textu valné.


Svaté biřmování. Pro školu a dům. Přídavek Základní pravdy křesťansko-katolického náboženství.

Fischer Engelbert Lorenz, Srdínko František(?), 1877
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 63. P. František Srdínko byl v době vyd. redaktorem Dědictví.


O nebi

Žák František, 1911
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O posledních věcech (člověka a světa), De novissimis (eschatologie)

Srov. od téhož autora zde v odd. 08 Soustavná katolická věrouka pro lid. Díl čtvrtý. Část prvá. IX. O Bohu dokonavateli. Milý čtenář V. doporučuje takto: "Povzbudivé a zajímavé teologické pojednání o věčné blaženosti."


Rozluka Církve a státu ve Spojených státech severoamerických, v Brasilii, v Genevě a v Irsku

Kryštůfek František Xaver, 1913
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Církev a národ, Církev a stát

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 58. Kniha byla napsána několik let po slavné encyklice Vehementer nos sv. Pia X. Na rozdíl např. od dnes tak propagované publikace Hennerovy, který encykliku odbyl jednou větou jako „vášnivý odpor proti rozluce“ aniž by se jí vůbec věnoval, Dr. Kryštůfek, prelát a probošt u Všech svatých ve svém díle plně respektuje nauku Svatého otce, nauku, jejíž ignorování v poslední době vede zákonitě k dnešním společenským otřesům. Vděčně za OCR.


Sedmero hlavních hříchů

Žák František, 1909
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Hřich a ctnost

Cyklus VIII. postních kázání, které vydala Cyrillo-Methodějská knihtiskárna.


O rodině. Část 1, Některé předběžné základní pojmy.

Novák František Xaver, 1940
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Rodina a manželství

Část 2 neexistuje.


Svatého Františka Saleského, biskupa ženevského, Bohumila, čili Navedení k zbožnému životu

François de Sales, svatý, Desolda Jan Nepomucký František, 1910
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Velká trojka: Kempenský, Scupoli a Saleský

Dle úplného vydání pařížského znova na český jazyk přeložil a potřebnými modlitbami opatřil kanovník Jan Nepomucký František Desolda O. Praem.; v tomto překladu 4. vyd. (rok vydání 1910 je nejistý) shodné se 3. rozmnoženým vyd.
Podle P. Vrátného jde o čtvrtý český překlad, i když nám vychází pořadí sedmé (P. Konstantin Jiří S. J. – 1657, P. Šuma Jan Ignác – 1701, Hraba Jan Karel – 1780, P. Žák Vincenc Pavel – 1843, P. Krbec Jan Evangelista a P. Pešina Václav Michal, rytíř – téhož roku 1843 jako Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 15, P. Poimon František Saleský – 1865, a P. Desolda Jan Nepomucký František poprvé kolem téhož roku u B. Stýbla), celkově vyd. snad 11.
Ještě doplňme, že název publikace u Dědiství Svatojanského byl: Svatého Františka Salesia Filothea či Bohmila aneb Uvedení Boha milující duše k životu pobožnému, dle českých vydání od r. 1657, 1701, 1780 opravená a Dědictví sv. Jana Nepomuckého darovaná od Jana Krbce. Publikovat ji nehodláme, neboť otiskujeme tři překlady novější, přičemž z hlediska úplnosti plně vyhovuje překlad P. Desoldy.


Svatodenní Pořádek a pravidla života (zivota) nábožného katolíka anebo Základové pravé pobožnosti.

Sch, 1838
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně

Přeložil ještě jako bohoslovec Kamarýt František Dobromil, 2. vyd. 1839, 3. vyd. 1843. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 6. Roku 1851 vydalo Dědictví knihu Svatodenní pořádek a pobožná děvečka, v níž je k tomuto sv. 6 připojen sv. 11, vyd. r. 1840.Pán Bůh odplať za laskavé poskytnutí skenů!


O modlitbě prosebné. Studie.

Žák František, 1906
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Modlitby a rozjímání obecně

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 42.


Ohlasy žalmů

Žák František, 1921
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Duchovní poesie

Věnováno Juliu Košnářovi.


Biblický dějepis Starého i Nového zákona pro školy obecné

Srdínko František, 1927
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy a dějepravy pro děti a mládež

Jde o dějepravu Ignaze Schustera s 52 obrázky a s mapkou Svaté Země, kterou "vzdělal" (snad mj.: přeložil) F. Srdínko. Publikace vycházela znovu a znovu s obrovským úspěchem po dobu 80 (!) let ve velikých nákladech, naposledy roku 1929. Pak už začala tlouct na dveře doba nejmodernější, kterou tak těžce zažíváme, kdy jednoznačné odpovědi ano-ne nechtějí slyšet ani moderními "katechismy" vychovaní věřící, ale už ani děti ... Před vydání z r. 1927 zařazujeme otisk vydání z r. 1910. Poslední, 6. vydání z r. 1929, je jen pouhý, zcela nezměněný otisk zde publikovaného vydání z r. 1927; tato nejnovější vydání už ale nemají mapku Svaté Země.


Soustavná katolická věrouka pro lid. Díl první. I. O pravé víře. II. O Církvi. III. O podání a Písmě. IV. O Bohu jednom v Trojici.

Žák František, 1915
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 131. I když není psán formou otázek a odpovědí, jde o co možná nejpodrobnější katechismus, kde není vynechána žádná a kde je probrána každá záležitost. K poslední knize (Díl čtvrtý. Část prvá) tohoto veledíla připojujeme bibliografii zvěčnělého autora.


Soustavná katolická věrouka pro lid. Díl druhý. Část prvá. V. O Bohu tvůrci (stvoření světa a člověka, dědičný hřích, andělé). VI. O Bohu vykupiteli (Část prvá: O osobě Pána Ježíše Krista).

Žák František, 1917
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 137.


Soustavná katolická věrouka pro lid. Díl druhý. Část druhá. VI. O Bohu vykupiteli (Část druhá: O díle Pána Ježíše Krista, o Panně Marii a svatých, o úctě obrazů a ostatků). VII. O milosti. O Zákoně Starém a Novém.

Žák František, 1920
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 146.


Soustavná katolická věrouka pro lid. Díl třetí. VIII. O svátostech.

Žák František, 1925
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety


Soustavná katolická věrouka pro lid. Díl čtvrtý. Část prvá. IX. O Bohu dokonavateli.

Žák František, 1928
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Katechismy pro dospělé, příručky pro katechety


Základní pravidla katolického vychování

Kösterus Friedrich, 1878
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Výchova v rodině

Zehn Gebote katholischer Kindererziehung. Kösterus Friedrich Clericus (* 1830, † 1894), 1866; zčeštil a rodičům, učitelům i všem přátelům mládeže věnuje P. Desolda Jan Nepomucký František O. Praem. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 65.


První základy výchovy. Náboženská výchova dítěte ve věku předškolním.

Tomášek František, 1947
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Výchova v rodině


Druhý sjezd svatohorský katolického rolnictva českého o svatodušních svátcích r. 1908.

Šafránek František, Myslivec Josef aj., 1908
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Rolník, živnostník a duchovní

Pozn. k autorství: František Šafránek † 6.7.1915 Sokal: rolník, zakladatel českého katolického rolnictva, spisovatel, spoluzakladatel a redaktor časopisu Selský list, přispěvatel časopisu Selské hlasy, předseda Sdružení českých katolických zemědělců pro království České.
JUDr. Josef Myslivec a Václav Myslivec byli bratři.


Vítězové

Braito Silvestr Maria Josef aj. red., 1948
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Soustavné přehledy světců

"Vítězové. Naši Vítězové musejí více proniknouti. Dočítáte se v Hlubině, v čem záleží křesťanská dokonalost, o tom, že všichni jsou povoláni ke svatosti. Proto jsme založili sbírku Vítězů, abychom ukázali na nejstarších i na nejnovějších příkladech, že všechny stavy a všechny povahy mohou opravdu uskutečniti Krista a jeho učení v konkrétním životě. Proto uveřejňujeme především životy svatých neznámých, poslední doby. Všechny řády i kongregace tu mají příležitost ukázati světu svůj skrytý poklad, ukázati, jak jejich duch vedl skrze svatě zakladatele anebo svaté členy, jak vedl k naplněni Evangelia. Máme již řadu rukopisů v zásobě, takže již celý příští rok je vlastně obsazen. Prosíme proto všechny své čtenáře, aby se podle možností abonovali i na Vítěze anebo aspoň, aby upozornili na Vítěze ty, kterým je Hlubina poněkud vysoká. Zvláště veledůstojní páni mohli by nám zde svou propagací velmi prospěti. Vítězové jsou zaručeni, nejsou v krisi, ale je nám líto, že nejsou ještě více rozšířeni. Vydali jsme již 10 životů svatých. V tomto počtu může každý najiti svého svatého, svůj vzor. Braito" Vítězové. Na hlubinu 1935, č. 10, str. 644n.
0001: Pier Giorgio Frassati. Život vítězného mládí. Cojazzi Antonio, 1947 – jakýsi úvodní sv. celého projektu, je označen jako Knihovna "Vítězů" č. 1. Pak už následuje 0101, t. j. roč. 1, č. 1. Titul je zařazen v pododd. 1305: Jednotliví světci s úmrtím po r. 1870.
0103: Rubín Moravy. Blahoslavený Jan Sarkander. Šumšal Josef (zavražděn Němci v Dachau), 1934.
0108: Svatý Dominik. Soukup Emilian František, 1934.
0305: Svatý Jan Křtitel de la Salle. Hroch Karel Boromejský, 1936.
0307: Bedřich Ozanam. Křesťan v bezpečné blízkosti Boha. Krejza Miloš, 1936.
0308: Svatý František Solano. Patron františkánských misií. Řezníček Josef, 1936.
0402: Svatý Ignác z Loyoly. Fiala František (někdy pseudonym Horák František Serafínský), 1937.
0406: Sv. Magdalena Žofie Baratová. Zakladatelka řehole Nejsvětějšího Srdce Sacré Coeur. Vávrová Hedvika, 1937.
0506: Bl. Jan Lohel. Ondráček Vilém, 1938.
0508: Svatá Terezie od Ježíše. Štechová Marie, 1938.
0510: P. Stanislav Vydra. Učitel, kněz a vlastenec. Benetka Bořivoj, 1938
0601: Marie Camachová. První mučednice katolické akce. Chlad Karel František, 1939.
0605: Sv. Albert Veliký, vědec a učitel církve. Čala Antonín František, 1939.
0609: Marie Wardová. Novosad Theofil Ignác, Čala Antonín František, 1939.
0610: Jan IV. z Dražic, biskup pražský. Sahula Jiří, 1939.
0702: Lo Pa Hong, muž katolické akce. Mirvald Karel, 1940.
0709: Josefina Chotková. Žena statečného ducha a křesťanského srdce. Lipanský Jetřich, 1940.
0801: Sv. Klement Hofbauer, apoštol Vídně (Wien). Novosad Theofil Ignác, Čala Antonín František, 1941.
0802: Eduard Brynych, biskup královéhradecký. Dubský Jiljí Ludvík, 1941.
0803: Sv. Vavřinec z Brindisi. Zakladatel česko-moravské provincie řádu kapucínského. Rabas Vavřinec, 1941.
0805: Inženýr Matthey. Chlad Karel František, 1941.
0807: Kardinál J. H. Newman. Weirich Marko, 1946.


Čtvero vzorů křesťanského života. Životopisné obrazy.

Knecht Friedrich Justus, Hrudička Alois, Janovský František, 1896
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Soustavné přehledy světců

Blahoslavený Jan Křtitel de la Salle a řád bratří křesťanských škol. Příspěvek k dějinám vychovatelství. Bedřich Justus Knecht. (V mateřský jazyk přeložil František Tater, 258 str.) Jan Vianney, farář Arský. Hrudička Alois. (Dle spisův očitých svědků, str. 268 – 372.) Tomáš Morus. Obrázek z dějin. Janovský František. (str. 378 – 405.) Adolf Kolpind, zakladatel a generální předseda Jednot katolických tovaryšů. Janovský František. (str. 410 – 496.) Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 63.


Svatý František Serafínský, zakladatel tří řádů. Díl první

Wilhelm Bonaventura Josef, 1902
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 800 do r. 1302

Dle věrohodných pramenů sepsal autor. Byli jsme požádáni zveřejnit tuto trilogii. Vrcholný (též zv. zlatý) středověk byl nejskvělejší dobou Církve a sv. František byl z nejskvělejších synů této doby. Stále přitahuje (srov.: nový pontifik). Jaký byl opravdu, bez kamufláží, kterými ho stále masivněji překrývá tato doba? Kniha vyšla ještě ve dvacátých letech, ale skvostnou výpravou ji toto vydání z doby aspoň částečně blahého mocnářství převyšuje ... Ochotně projevenému přání vyhovujeme.


Svatý František Serafínský, zakladatel tří řádů. Díl druhý

Wilhelm Bonaventura Josef, 1903
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 800 do r. 1302

Dle věrohodných pramenů sepsal autor.


Svatý František Serafínský, zakladatel tří řádů. Díl třetí

Wilhelm Bonaventura Josef, 1903
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 800 do r. 1302

Dle věrohodných pramenů sepsal autor.


Svatý František Serafinský, zakladatel tří řádů. Část I. Část II.

Wilhelm Bonaventura Josef, 1927
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 800 do r. 1302

Dle věrohodných pramenů sepsal P. Bonaventura J. Wilhelm OFM. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999 (Část I., vyd. 1926). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999 (Část II.).


Všeobecný církevní dějepis. Díl druhý, Zakládání církví u Germanův a Slovanův až do papeže Řehoře VII. (1073). Čásť první, Budování poměrů, které středověk tvoří.

Kryštůfek František Xaver, 1886
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Soustavná dějepisná pojednání

Dědictví sv. Prokopa, sv. 26.


František Sušil. Životopisný nástin.

Vychodil Pavel Julius, 1898
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

Předkládáme základní nástin životní dráhy Františka Sušila, autora nejpodrobnějšího českého výkladu Nového zákona a skvělého českého-moravského vlastence. I když tento jeho životopis již zpracovala digitální knihovna Kramerius (http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=21078&author=Vychodil_Pavel_Julius), je její nabídka (generování po 20 stránkách s následným slučováním souborů pdf) nepraktická, a ani po půl roce, kdy Kramerius slibovala nápravu, tato uskutečněna nebyla. Stejnou vadu maji na Krameriovi i výtečné a v češtině dosud nepřekonané Sušilovy novozákonní exegese, navíc Kramerius vydává jejch znění nejstarší, historicky "nejpamátnější", my zde naopak přinášíme jejich nejnovější vydání. Soubor SusilVychodil-300dpi-tisk.pdf, 357 MB, pro případné znovuvydání, poskytneme na vyžádání. Srov. též jiný, vydaný r. 1871, životpopisný nástin František Sušil, uveřejněný zde na konci knihy Listové sv. Pavla apoštola. Díl II. – tento nástin napsal Matěj Procházka.


O socialismu a socialistech. Devatero přednášek.

Žák František, 1933
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Církevní boj se socialismem nacionálním nebo internacionálním

Se sebezapřením uveřejňujeme toto "dílo", a to jen kvůli bibliografii nakladatelství. Autor sice na socialismus, skoro vždy oprávněně, nadává, ale zdá se, že neví, co to socialismus je. Kniha vyšla v době, kdy (od r. 1922) se komunistický SSSR nazýval lživě svazem "socialistických" republik, ale právě r. 1933 nastal v Německu největší rozmach socialismu nacionálního, což uvedlo v rozpaky nejen sovětské ideology, ale při neznalosti definic by to zmátlo i autora této publikace. Sověti z toho vybruslili snadno: Jejich údajný socialismus byl levicový, zatímco v Německu vládl pravicový "fašismus". Tato jejich lež vládne na Západě dodnes (teroristická Antifa není antifašistická, ale ryze komunistická, blíže specifikováno – trockistická; některé trockistické rysy maji i pažští "Piráti"). Jak by autor asi popisoval dnešní internacionální socialismus ovládající Západ? Jak by popisoval dnešní nacionální socialismus (neboť už dávno nejde o komunismus) v Číně? A jak by se postavil proti tlachání o "reálném socialismu" v době, kdy u nás po ruském vzoru panoval komunismus? Pravda je taková: každý socialismus, ať nacionální, tak internacionální je levicový, je bezbožný a je oligarchický, korporátní. Pouze v komunismu byli oligarchové, korporace zestátněny. Takže komunistická je dnes asi jen Severní Korea.
Kropáč & Kucharský, sv. 1933.x.


Základy komunismu

Čala Antonín František, 1946
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Církevní boj s komunismem bolševickým nebo trockistickým

Dominikánská edice Krystal, sv. 82. V knize chybí rozlišení komunismu národního (bolševismus) a internacionálního-kosmopolitního (trockismus). Po pádu komunismu v r. 1989 se u nás uchytil západní kosmopolitní socialismus se svými koncerny a oligarchy.


Moravské národní hry a obyčeje s nápěvy

Sušil František, 1925
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Etnografie-Národopis a folklór Zemí Koruny české

V moravských písničkách je podíl melodií značně vyšší než v českých a P. Sušil snad dokonce sesbíral více nápěvů než textů. České písně se dost blíží hudbě umělé, barokního základu, ve stupnicích durových nebo mollových, taneční, stálého rytmu. Moravské písnočky ne tolik, u některých byla dokonce intonace jemnější než na půltóny. U moravských písniček jsou rozličné stupnice, změny rytmu a mají více dějovou povahu. Podrobně viz zde u Sušilovy Moravské národní písně. S nápěvy do textu vřaděnými


Industriae tuae (Horlivosti tvé chceme), Quia te zelo fidei (Protože ses v horlivosti) Magnae Moraviae fontes historici III Prameny k dějinám Velké Moravy

Iohannes VIII., Stephanus VI., 1969
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Země koruny české

Bulla z roku 880 postavila Moravský stát pod ochranu papeže a zřídila moravské arcibiskupství. V moderní době tak opěvované používání slovanského jazyka pro bohoslužby, které tato bulla povolila, již o 5 let později, jak vidno, zakázal Svatý otec Stephanus VI. Viz též CIBI str. 11 až 13, č. 4, Friedrich I, str. 19 až 21, č. 24 a str. 22 až 26, č. 26. Český překlad zákazu od papeže Štěpána VI. je zde v pododdělení 1607: Dílčí témata dějepisu Zemí Koruny českéí v publikaci Texty k dějinám Velké Moravy ..., str. 100 až 103. K tématu dáváme do této přihrádky: Bulla Industriae tuae listinou nepodvrženou, Snopek František, 1911. Dále zde otiskujeme: List papeže Hadriana II. v pannonské legendě a bulla Jana VIII. Industriae tuae, historicko-kritický pokus s dodatkem Pseudoisidorovy dekretaly a sv. Methoděj, Snopek František, 1896.


Cyrillská škola zpěvu

Chlum František, 1908
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Theorie obecně

Schopnost zpěvu v českém národě mizí, omezuje se na stále užší okruh lidí. Mládež běhá ulicemi se sluchátky, v kostelích se pohupuje v rytmu orientálců, v hudební způsobilosti však proti nim beznadějně zaostalá, zpívat neumí. Čím to je, když hudebních škol naopak přibývá. Kdo byl dřív takovým ubožákem, že neuměl zpívat? Takoví téměř nebyli. Knížka je určena pro začánající zpěváky zejm. chrámové hudby, pouhých 126 stran a teorie jen pokud je jí třeba. Má tři kapitoly: 1. cvičení jednohlasá, 2. cvičení dvouhlasá, 3. zpěv gregoriánský. Je vhodná i pro samouky. Zájemce o gregoriánský chorál pak může pokračovat rukovětí Dobroslava Orla.


Věnec nejkrásnějších písní Matce Boží

Janků Jan, Janků František, 1941
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Lidový zpěv

Dvě publikace pod stejným názvem (u druhé vyšel jen 1. díl); zda a příp. jaká byla vazba mezi oběma autory, snad jen zatím nevíme.
Pozn.: P. Jan Janků byl superiorem salvatoriánské koleje, založené r. 1939 v Praze-Lhotce, která však na zákrok německého Gestapa musela r. 1943 ukončit činnost; Němci salvatoriány z Prahy vyhnali a tito se tam více již nevrátili.


Studentská hlídka. Život. Katolík.

Formánek František, Kozák Josef, Kajpr Adolf aj. red., 1948
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu)

Podnázvy: Studentská hlídka (1909 – 1918) – časopis katolického studentstva, – list katolického studentstva českoslovanského (později); Život (1918 – 1936) – myšlenky o socialismu, umění, náboženství a politice, – myšlenky o náboženství, životě, umění a politice, – revue pro politiku, kulturu a umění, – revue pro veřejné otázky současnosti, náboženství, kulturu, politiku, – časopis pro veřejné otázky současnosti, náboženství, kulturu a politiku (od r. 1928); Katolík (1936 – 1942 po č. 13, 1945 jen č. 1 – 1948 po č. 9) – list Svazu katolických mužů (a Katolické akce), – list pro kulturu a život z víry (od r. 1945). Zatím:
Bibliografie periodika Katolík (1945 – 1948) – převzato z adresy.
Česká liga akademická 1906 – 1916. Ročenka vydavatele.


Vychovatel. Časopis věnovaný zájmům křesťanského školství.

Pohunek František, Horský Rudolf, Žák Emanuel, Slavíček Jaroslav, Jelínek Vlastimil aj. red., 1910
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu)

Vycházel v letech 1885 – 1935. Přílohy: Promluvy nedělní a sváteční (1896 – 1897), Učitelská příloha (1898 – 1928), Katechetská příloha (1898 – 1909), Věstník katechetský (1910 – 1932). Změny podnázvu: Orgán Katechetského spolku v Praze a Jednoty českého katolického učitelstva v Království Českém (1898), Časopis věnovaný zájmům křesťanského školství (1897 – 1930), Měsíčník pro otázky vychovatelské, školské a katechetské (1931 – 1935).


Kalendaria některých kalendářů od r. 1952 do r. 1969

Kopecký Václav, 1952
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Kalendaria

Proč taková podivná mez 1952? Pro komunisty byl primárním protivníkem imperialistický Západ. Církve se báli kvůli její "nenárodní" vazbě na něj, t. j. na Vatikán, ale zvl. u řeholníků kvůli jejich vazbám na západní generaláty. A tak se báli i kalendářů s Církví svázaných. Ministerstvo informací a osvěty začalo už roku 1947 vydávat vzorový kalendář, tzv. Kalendář kalendářů, toho roku tedy kalendář na rok 1948. K první změně kalendaria došlo až v kalendáři na r. 1950: kalendarium začíná už ne nedělí, ale pondělkem – pozorujeme ale, že v Lidovém kalendáři katolické kalendarium na tento rok začíná ještě nedělí. Katolické kalendáře na rok 1951 nevyšly, a na rok 1952 už i v nich týden musel začít nedělí. Ovšem je pozoruhodné, že i pro kalendář na rok 1951 (komunisté se přece ujali moci už r. 1948 – naprosto podle zákona – skazky o nezákonnosti "puče" v roce 1948 jsou pouhou propagandou překreslující historii*), se používala tři hlavní kalendaria náboženská: římskokatolické, československé (tzv. Církve československé – označení do r. 1971) a evangelické. Druhá změna kalendaria (iniciativní dílčí změny tu ovšem nepatrně předcházely) nastala až pro r. 1952, kdy spatřilo světlo světa, právě ve vzorovém Kalendáři kalendářů, kalendarium jednotné. To ještě r. 1952 nemělo jméno, dnes se mu říká občanské. Aby i katolíci věděli, komu osobně za "pondělky" i za "občanský" kalendář mohou děkovat, dodejme, že ministrem informací a osvěty byl od 15. 6. 1948 do 31. 1. 1953 přední ideolog a propagandista KSČ, aktivní přípravovatel politických procesů a jeden z nejtvrdších bolševiků, soudruh Václav Kopecký. Obsahová náplň kalendářů byla v kompetenci knižního oddělení při publikačním odboru ministerstva informací (tak František Krajčír, 33. schůze Ústavodárného NS RČS 29. 1. 1947). Pokud jde o začátky týdnů, Cyrilometodějský kalendář se ke konci tohoto období, t. j. od r. 1959 do r. 1969, vrací k začínání nedělí tak, že mezi sobotu a neděli vkládá mezeru, Lidová demokracie po celé toto období začíná týden pondělkem. Avšak konec 60. let je vyznačen už revolucí právě katolického kalendáře.

*Spíše by se měli tito "bojovníci-historici" proti komunismu, zvl. katoličtí, zamyslet nad tím, co dělala katolická církev proti nástupu komunistů léta před a do r. 1948; zda se to náhodou nepodobá dnešní situaci, kdy nejen poblouznělí věřící, ale i preláti pohodově přihlížejí invasi "migrantů", nebo ji i podporují? Až se naplno rozběhne pronásledování, budou zase skuhrat, jako tamti skuhrali o 50. létech.