Vyhledat: Kop František

Evangelium svatého Matouše

Sušil František, 1871
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Slavné Sušilovy exegese – nejlepší výklady Nového zákona v češtině

2. vyd., přeloženo a obšírně vyloženo od Dr. Františka Sušila, největšího českého(-moravského) exegety. Dědictví sv. Prokopa, sv. 1.

Evangelium svatého Marka

Sušil František, 1885
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Slavné Sušilovy exegese – nejlepší výklady Nového zákona v češtině

2. vyd., přeloženo a obšírně vyloženo od Františka Sušila. Dědictví sv. Prokopa, sv. 2.

Evangelium svatého Lukáše

Sušil František, 1885
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Slavné Sušilovy exegese – nejlepší výklady Nového zákona v češtině

2. vyd., přeloženo a obšírně vyloženo od Františka Sušila. Dědictví sv. Prokopa, sv. 3.

Evangelium svatého Jana

Sušil František, 1885
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Slavné Sušilovy exegese – nejlepší výklady Nového zákona v češtině

2. vyd., přeloženo a obšírně vyloženo od Františka Sušila. Dědictví sv. Prokopa, sv. 5. Děkujeme čtenáři F. za převod OCR.

Skutky apoštolské

Sušil František, 1869
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Slavné Sušilovy exegese – nejlepší výklady Nového zákona v češtině

Přeloženy a obšírně vyloženy prací Dr. Františka Sušila. Dědictví sv. Prokopa, sv. 7.

Listové sv. Pavla apoštola. Díl I.

Sušil František, 1870
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Slavné Sušilovy exegese – nejlepší výklady Nového zákona v češtině

S výkladem Dr. Františka Sušila. Obsahuje Svatý Pavel a listové jeho, List k Římanům, Sv. Pavla list I. ku Korinťanům přeložen a obšírně vyložen a Sv. Pavla list ku Korinťanům přeložen a obšírně vyložen. Dědictví sv. Prokopa, sv. 8.

Listové sv. Pavla apoštola. Díl II.

Sušil František, 1871
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Slavné Sušilovy exegese – nejlepší výklady Nového zákona v češtině

S výkladem dr. Františka Sušila. Obsahuje Sv. Pavla list ku Galaťanům, Sv. Pavla list k Efešanům, Sv. Pavla list k Filipanům, Sv. Pavla list ku Kološanům, Sv. Pavla list I. k Soluňanům, Sv. Pavla list II. k Soluňanům, Sv. Pavla list I. k Timotheovi, Sv. Pavla list II. k Timotheovi, Sv. Pavla list k Titovi, Sv. Pavla list k Filémonovi – každý z listů přeložen a obšírně vyložen – a přiložený spis František Sušil. Životopisný nástin. Procházka Matěj († 1889), 1871, na str. 409 – 447. Dědictví sv. Prokopa, sv. 9.

Písmo svaté Nového Zákona

Sušil František, 1872
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Slavné Sušilovy exegese – nejlepší výklady Nového zákona v češtině

S výkladem Dr. Františka Suěila. Obsahuje Sv. Pavla List k Židům. List sv. Jakoba apoštola. List prvý sv. Petra apoštola. List druhý sv. Petra apoštola. List prvý sv. Jana apoštola. List druhý sv. Jana apoštola. List sv. Júdy apoštola. Zjevení sv. Jana apoštola. Přinášíme ve dvou částech – v první jsou uvedené listy, ve druhé Zjevení sv. Jana apoštola. Dědictví sv. Prokopa, sv. 10.

Rozbor filosofie sv. Tomáše Akvinského

Hlavatý Václav, 1885
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Kompletní zpracování všech základních oborů filosofie

Dědictví sv. Prokopa, sv. 24 (spolu s: Výbor ze spisů svatého otce a učitele církve Jana Zlatoústa. Ioannés o Chrýsostomos, svatý, Desolda Jan Nepomucký František, 1885). P. PhDr. Hlavatý píše, že povzbuzen spisem P. J. Pospíšila († 1926) Filosofie podle zásad sv. Tomáše Akvinského „odhodlal se uveřejnit práci, jejíž části některé dříve v rukopisu choval.“ V úvodu lat.-čes. znení encykliky Lva XIII. o obnovení filosofie křesťanské v duchu sv. Tomáše Akvinského Aeterni Patris Unigenitus Filius.

Rukověť pro zpovědníky

Smolík Rupert František Xaver, 1868
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Zpovědnice

Dědictví sv. Prokopa, sv. 6. Dle nejlepších pomůcek sepsal P. opat ThDr. Rupert Fr. X. Smolík O. S. B.

Překlad Kodexu kanonického práva

Kop František, 1969
Oddělení: Pravo Katolické církve
Pododdělení: Právní korpusy a kodexy

Církevně schválený překlad Kodexu z r. 1917 papežů sv. Pia X. a Benedikta XV. do češtiny. Ve třech částech: 1. část kánony 1 až 725 (Kniha první – Všeobecné předpisy, Kniha druhá – Osoby); 2. část kánony 726 až 1551 (Kniha třetí – Věci); 3. část kánony 1552 až 2414 (Kniha čtvrtá – Různá řízení, Kniha pátá – Trestné činy a tresty). Díky vzácné přízni našeho čtenáře Vám i zde Knihovna Libri nostri nabízí tuto knihu vcelku, a to zpracovanou programem OCR, takže v ní lze textově hledat a jakékélov pasáže z ní přebírat. Majitelé autorských práv sdělují: "Souhlasíme se zveřejněním této knihy. Budeme rádi, bude-li toto dílo sloužit ku prospěchu všem." Pán Bůh odplať za všechny naše čtenáře!

Mosaikový obraz sociální soustavy vybudované na podkladě a zásadách křesťansko-katolického náboženství v rámci hanáckém

Bařina Jan František Saleský, 1929
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Sociální nauka Církve

Laskavý čtenář si může všimnout slova "mosaikový" v názvu knihy z r. 1929 a posoudit jeho oprávněnost. Totiž i dnes pan Valerij Viktorovič Pjakin, jeden z nejlepších světových analytiků (jímž je spolu s dalším Rusem přezdívaným The Saker), často varuje právě před tím, že člověk poznává (vinou médií) realitu opačně – ne mosaikově, ale kaleidoskopicky – a to je zdrojem nevyhnutelné tragiky jeho rozhodování. Za tip na tuto knihu děkujeme čtenáři J. Š.

Spisy svatých otcův apoštolských a Justina mučeníka

Sušil František, 1874
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve

3. vyd., opr. a rozhoj., přeložil, vysvětlivkami a úvody opatřil František Sušil. Dědictví sv. Prokopa, sv. 12.

Svatého Otce Irenea biskupa a mučeníka Patero kněh proti kacířstvím

Eirénaios, svatý, Desolda Jan Nepomucký František, 1876
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve

(název pokračuje:) s některými dodatky. Dědictví sv. Prokopa, sv. 14. Přeložil, vysvětlil a úvodem opatřil kanovník Jan Nepomucký František Desolda O. Praem. Ohledně obtíží s místem III. 1, 1 viz Na objasnění záhadných slov sv. Irenea Adv. haer. III. I, I. Bauer František Saleský, 1876 v pododdělení 0109: Synopse, harmonizace evangelií.

Apologetikum

Tertullianus Quintus Septimius Florens, Vojáček Václav, Bauer František Saleský, 1877
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve

Celý název: Q. Sept. Fl. Tertulliana Apologetikum. Překlad a úvod Vojáček Václav, prof. akad. gymn. v Praze, vysvětlivky a ukazatele opatřil Jeho Eminence prof. ThDr. František Saleský Bauer. Dědictví sv. Prokopa, sv. 15.

Sv. Makaria Aegyptského Padesát homilií duchovních

Makarios o Aigyptios, svatý, Bauer František Saleský, 1878
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Škola alexandrijská a její žáci

Přeložil P. Vlček Jan B. Josef, k tisku upravil a úvodem jakož i summariemi a ukazatelem opatřil Jeho Eminence prof. ThDr. František Saleský Bauer. Dědictví sv. Prokopa, sv. 16.

Výbor ze spisů svatého otce a učitele církve Jana Zlatoústa

Ioannés o Chrýsostomos, svatý, Desolda Jan Nepomucký František, 1885
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Ostatní literatura období katolické občanské moci (od r. 313 do r. 450)

Dědictví sv. Prokopa, sv. 24 (spolu s: Rozbor filosofie sv. Tomáše Akvinského. Hlavatý Václav, 1885). Z řečtiny přeložil a životem téhož světce opatřil kanovník Jan Nepomucký František Desolda O. Praem..

Vítězové

Braito Silvestr Maria Josef aj. red., 1948
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Soustavné přehledy světců

"Vítězové. Naši Vítězové musejí více proniknouti. Dočítáte se v Hlubině, v čem záleží křesťanská dokonalost, o tom, že všichni jsou povoláni ke svatosti. Proto jsme založili sbírku Vítězů, abychom ukázali na nejstarších i na nejnovějších příkladech, že všechny stavy a všechny povahy mohou opravdu uskutečniti Krista a jeho učení v konkrétním životě. Proto uveřejňujeme především životy svatých neznámých, poslední doby. Všechny řády i kongregace tu mají příležitost ukázati světu svůj skrytý poklad, ukázati, jak jejich duch vedl skrze svatě zakladatele anebo svaté členy, jak vedl k naplněni Evangelia. Máme již řadu rukopisů v zásobě, takže již celý příští rok je vlastně obsazen. Prosíme proto všechny své čtenáře, aby se podle možností abonovali i na Vítěze anebo aspoň, aby upozornili na Vítěze ty, kterým je Hlubina poněkud vysoká. Zvláště veledůstojní páni mohli by nám zde svou propagací velmi prospěti. Vítězové jsou zaručeni, nejsou v krisi, ale je nám líto, že nejsou ještě více rozšířeni. Vydali jsme již 10 životů svatých. V tomto počtu může každý najiti svého svatého, svůj vzor. Braito" Vítězové. Na hlubinu 1935, č. 10, str. 644n.
0001: Pier Giorgio Frassati. Život vítězného mládí. Cojazzi Antonio, 1947 – jakýsi úvodní sv. celého projektu, je označen jako Knihovna "Vítězů" č. 1. Pak už následuje 0101, t. j. roč. 1, č. 1. Titul je zařazen v pododd. 1305: Jednotliví světci s úmrtím po r. 1870.
0103: Rubín Moravy. Blahoslavený Jan Sarkander. Šumšal Josef (zavražděn Němci v Dachau), 1934.
0108: Svatý Dominik. Soukup Emilian František, 1934.
0305: Svatý Jan Křtitel de la Salle. Hroch Karel Boromejský, 1936.
0307: Bedřich Ozanam. Křesťan v bezpečné blízkosti Boha. Krejza Miloš, 1936.
0308: Svatý František Solano. Patron františkánských misií. Řezníček Josef, 1936.
0402: Svatý Ignác z Loyoly. Fiala František (někdy pseudonym Horák František Serafínský), 1937.
0406: Sv. Magdalena Žofie Baratová. Zakladatelka řehole Nejsvětějšího Srdce Sacré Coeur. Vávrová Hedvika, 1937.
0506: Bl. Jan Lohel. Ondráček Vilém, 1938.
0508: Svatá Terezie od Ježíše. Štechová Marie, 1938.
0510: P. Stanislav Vydra. Učitel, kněz a vlastenec. Benetka Bořivoj, 1938
0601: Marie Camachová. První mučednice katolické akce. Chlad Karel František, 1939.
0605: Sv. Albert Veliký, vědec a učitel církve. Čala Antonín František, 1939.
0609: Marie Wardová. Novosad Theofil Ignác, Čala Antonín František, 1939.
0610: Jan IV. z Dražic, biskup pražský. Sahula Jiří, 1939.
0702: Lo Pa Hong, muž katolické akce. Mirvald Karel, 1940.
0709: Josefina Chotková. Žena statečného ducha a křesťanského srdce. Lipanský Jetřich, 1940.
0801: Sv. Klement Hofbauer, apoštol Vídně (Wien). Novosad Theofil Ignác, Čala Antonín František, 1941.
0802: Eduard Brynych, biskup královéhradecký. Dubský Jiljí Ludvík, 1941.
0803: Sv. Vavřinec z Brindisi. Zakladatel česko-moravské provincie řádu kapucínského. Rabas Vavřinec, 1941.
0805: Inženýr Matthey. Chlad Karel František, 1941.
0807: Kardinál J. H. Newman. Weirich Marko, 1946.

Všeobecný církevní dějepis. Díl první, Starý věk.

Kryštůfek František Xaver, 1883
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Soustavná dějepisná pojednání

Dědictví sv. Prokopa, sv. 22. O tomto dějepisu platí to, co jsme uvedli u práce Samsourovy. Jestliže však tento církevní dějepis čtenářům nabízíme, činime tak nejen prooto, aby se o mnohém zásadním z dějin Církve měli možnost dozvědět, ale i proto, aby měli možnost poznat, jak se k církevním dějinám církevní činitelé vč. autora ještě relativně nedávno (před nějakými 100 lety) stavěli, jak na ně nahlíželi.

Všeobecný církevní dějepis. Díl druhý, Zakládání církví u Germanův a Slovanův až do papeže Řehoře VII. (1073). Čásť první, Budování poměrů, které středověk tvoří.

Kryštůfek František Xaver, 1886
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Soustavná dějepisná pojednání

Dědictví sv. Prokopa, sv. 26.

Všeobecný církevní dějepis. Díl druhý, Středověk. Čásť druhá, Květ středověku a klesání jeho ke konci; od papeže Řehoře VII. až do pseudoreformace (1073 – 1517).

Kryštůfek František Xaver, 1889
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Soustavná dějepisná pojednání

Dědictví sv. Prokopa, sv. 29.

Všeobecný církevní dějepis. Díl třetí, Nový věk.

Kryštůfek František Xaver, 1892
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Soustavná dějepisná pojednání

Dědictví sv. Prokopa, sv. 32.

Putování k svatému hrobu

Hasištejnský z Lobkovic Jan, 1907
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Svatá země

Vyšlo třikát: 1902 (dle rukopisu pražské c. k. universitní knihovny vydal, úvodem, ukazatelem míst a slovníkem opatřil Ferdinand Strejček) – volně na internetu, 1906 (vydal V. Kotrba, poznámkami opatřil P. Maleček František Alois) a 1907 (znovu vydal P. Fr. A. Maleček; máme i skeny tohoto vyd.).

Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter i úcta u lidu

Krásl František, Ježek Jan, 1898
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

Dědictví sv. Prokopa, sv. 39. Dílo se počíná obsáhlým přehledem literatury. Následují: Díl prvý (Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský) str. 43 až 308; Díl druhý (Dějiny kláštera břevnovského) str. 309 až 570; Díl třerí (Ucta sv. Vojtěcha u lidu, vč. dokumentů a rejstříku) str. 571 až 795. Knihu uzavírají přílohy obrázkové.

Sv. Prokop, jeho klášter a památka u lidu

Krásl František, 1895
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

Dědictví sv. Prokopa, sv. 36. Máme ještě soubory SvProkopKrasl-text-b.pdf a SvProkopKrasl-c.pdf , které pro příp. zpracování poskytneme.

Géniové Církve a vlasti

Petera Václav, Verner František, 2004
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

18 rukopisných svazků Václava Petery (* 1892, † 1964) s medailony 6891 duchovních otců, jak z našich zemí tak ze světa + jeden svazek rejstříku, jehož autorem je ThDr. František Verner O. Cr. (* 1915, † 2004), kanovník Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Zdigitalizováno na adrese.

P. prof. PhDr. Josef Vašica – život a kompletní bibliografie.

Neuwirth Vladimír, Hradecký František, Sokolová Františka, 1970
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

1. Profesor Josef Vašica. Jeho život, vztahy k rodině a k rodnému kraji. Sborník k 110. výročí jeho narození. Neuwirth Vladimír, Hradecký František aj red., 1994.
2. Soupis prací profesora Vašici. Sokolová Františka, 1995 – v publikaci Z církevněslovanských rukopisů Národní knihovny v Praze a Slovanské knihovny. Soupis a popis, s bibliografií prací dr. Josefa Vašici. Rudlovčáková Helena, Hauptová Zoe red., 1995.

Protestantství v Čechách až do bitvy Bělohorské (1517 – 1620)

Kryštůfek František Xaver, 1906
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Boj s reformací a dřívějším protestantismem

Dědictví sv. Prokopa, sv. 46.

Arnošt hrabě Harrach, kardinál sv. Církve římské a kníže arcibiskup pražský. Historicko-kritické vypsání náboženských poměrů v Čechách 1623 – 1667.

Krásl František, 1886
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Boj s reformací a dřívějším protestantismem

Dědictví sv. Prokopa, sv. 25.

Poselkyně starých příběhův českých. Díl 2. (1526 – 1715). Sv. 1. (1526 – 1607).

Beckovský Jan František, Rezek Antonín, 1879
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Paměti (Slavata, Vavák, ...)

Dědictví sv. Prokopa, sv. 18.

Poselkyně starých příběhův českých. Díl 2. (1526 – 1715). Sv. 2. (1608 – 1624).

Beckovský Jan František, Rezek Antonín, 1879
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Paměti (Slavata, Vavák, ...)

Dědictví sv. Prokopa, sv. 19.

Poselkyně starých příběhův českých. Díl 2. (1526 – 1715). Sv. 3. (1625 – 1715) i s dodatky.

Beckovský Jan František, Rezek Antonín, 1880
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Paměti (Slavata, Vavák, ...)

Dědictví sv. Prokopa, sv. 20.

Časopis katolického duchovenstva (ČKD) – všechna čísla (viz charakteristiku)

Tomek Mikuláš aj. red., Ježek Jan, 1828
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu)

Takto se časopis jmenoval později (1860 až 1949), předchozí název byl Časopis pro katolické duchovenstvo (1828 až 1852), v letech 1853 až 1859 a v roce 1939 nevycházel. Časopis je v poněkud nevhodném tvaru (nicméně lze částečně hledat podle nadpisů asi většiny článků na adrese) a bez některých stránek nebo i celých čísel. Tento chybějící materiál pro rozsah rozdělen do tří částí. Doplněk1: CKD_1828_2 – 4; CKD_1829_2 – 4; CKD_1830_2 – 4. Doplněk2: CKD_1831_2 – 4; CKD_1832_2 – 4; CKD_1834_2 – 4. Doplněk3: CKD_1835_1.3; CKD_1838_1.4; CKD_1841_3; CKD_1896_5, str. 257 – 269; CKD_1933_6, str. 555 – 564; CKD_1933_7, str. 565 – 628; CKD_1949_1.2. Přebíráme jej z Deposita CMBF, takže ČKD je s tímto doplňkem naprosto kompletní.
Přikládáme Jenerální rejstřík věcný Časopisu katolického duchovenstva od roku 1828 – 1878, Ježek Jan aj. red., 1878 (Dědictví sv. Prokopa, příloha ke sv. 18 – na titulním listě je omylem uveden sv. 8; blíže Zpráva o XLII. a XLIII. schůzi výboru Dědictví sv. Prokopa dne 20. prosince 1878 a 31. ledna 1879, ČKD 1879, č. 1, str. 71 a 73).
ČKD v různých dobách redigovali i: Procházka Vojtěch, Mráz Ignác, Václavíček Václav Vilém, Pešina Václav Michal, Jirsík Jan Valerián, Havránek František Xaver, Tersch Eduard, Vinařický Karel Alois, Borový Klement, Krásl František Borgia, Kryštůfek František Xaver, Tumpach Josef, Podlaha Antonín, Stejskal František Xaver, Čihák Josef, Vajs Josef a Kadlec Karel.
Příloha ČKD Slavorum litterae theologicae – Conspectus periodicus je v pododdělení 1405: Východ.

Časové úvahy. Bibliografie; šířeji Politické družstvo tiskové, nově Tiskové družstvo – bibliografie.

Brynych Edvard Jan Nepomucký, Reyl František, Keppl Karel, Papež Jiří aj. red., 1943
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu)

Poslední sešitek sbírky "Casové úvahy" vyšel r. 1943 jako č. 1 – 2. Úplná bibliografie dosud není zpracována. Prozatímní bibliografie:
1. Časopis Časové úvahy v letech 1896 – 1918, témata a osobnosti. Papež Jiří, 2014 (průkopnická, bakalářská práce zpracovávájící bibliografii prvních 22 let existence Časových úvah – pro další roky připravujeme její pokračování; uveřejněno se souhlasem autora).
2. Seznam knih Tiskového družstva pod ochranou sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové Adalbertinum, 1930 (nabídková brožurka).
3. Zvlášť číslované:
Škola a náboženství. Tauber Otokar, 1919, 255.
Katolíci za války – odpovědi na nepřátelské výtky. Skála Václav, 1919, 259. (Zbývá se ovšem otázat, kdo z tzv. katolické monarchie zodpovídá za to, že se Rakousko-Uhersko ve vojně přidalo k potrhlému protestantskému Německu proti pravoslavnému Rusku – vždyť pravoslaví a katolictví jsou si tak blízké! Nezpůsobili to tzv. rádoby katolící? Podobně jako i dnes titíž rádoby katolíci plivají po pravoslavném Rusku po vzoru západních, už ani ne protestantů, ale rovnou bezvěrců. Ba hůř: evropské země jsou ochotny spolupracovat s wahabitskými Saúdy podporujícími terorismus a násilně likvidujícími křesťanství, ale nikoliv s křesťanským Ruskem, které proti tomuto islámskému terorismu úspěšně bojuje!)
Církev československá. Skála Václav, 1920, 264.
Časové záhady výchovy – studie filosoficko-morální. Tauber Otokar, 1920, 269.
Skutky a nikoli pouhá slova papeže míru Benedikta XV. Kašpar Karel Boromejský, 1922, 277.
Československý katechismus – rozklad křesťanství. (Rozbor katechismu dra Farského a Kalouse.). Konečný Jan, 1922, 283.
První průkopníci luterství v Čechách. Sahula Jiří, 1924, 295.
Adventisté. Konečný Jan, 1926, 305.
Biblické ženy a katolická dívka. Kreuser Martin, Oliva Arnošt, 1927, 308.
Pravda a lež o českých dějinách. Díl I. Doba katolická. Díl II. Hus a husitství. Jeřábek Karel (někdy pseudonym Lutislav Karel), 1926, 307, 1927, 310.
Mravní záhady dneška. Tauber Otokar, 1928, 311.
Obraz doby svatováclavské. 1., 2. a 3. díl. Sahula Jiří, 1929, 314, 317 a 318.
Pozn.: Jiří Papež ve své bibliografii, str. 10, uvádí, že se mu nepodařilo dostat se ke dvěma číslům Časových úvah. Jejich zveřejnění připravujeme na tomto místě.

Kalendaria některých kalendářů od r. 1952 do r. 1969

Kopecký Václav, 1952
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Kalendaria

Proč taková podivná mez 1952? Pro komunisty byl primárním protivníkem imperialistický Západ. Církve se báli kvůli její "nenárodní" vazbě na něj, t. j. na Vatikán, ale zvl. u řeholníků kvůli jejich vazbám na západní generaláty. A tak se báli i kalendářů s Církví svázaných. Ministerstvo informací a osvěty začalo už roku 1947 vydávat vzorový kalendář, tzv. Kalendář kalendářů, toho roku tedy kalendář na rok 1948. K první změně kalendaria došlo až v kalendáři na r. 1950: kalendarium začíná už ne nedělí, ale pondělkem – pozorujeme ale, že v Lidovém kalendáři katolické kalendarium na tento rok začíná ještě nedělí. Katolické kalendáře na rok 1951 nevyšly, a na rok 1952 už i v nich týden musel začít nedělí. Ovšem je pozoruhodné, že i pro kalendář na rok 1951 (komunisté se přece ujali moci už r. 1948 – naprosto podle zákona – skazky o nezákonnosti "puče" v roce 1948 jsou pouhou propagandou překreslující historii*), se používala tři hlavní kalendaria náboženská: římskokatolické, československé (tzv. Církve československé – označení do r. 1971) a evangelické. Druhá změna kalendaria (iniciativní dílčí změny tu ovšem nepatrně předcházely) nastala až pro r. 1952, kdy spatřilo světlo světa, právě ve vzorovém Kalendáři kalendářů, kalendarium jednotné. To ještě r. 1952 nemělo jméno, dnes se mu říká občanské. Aby i katolíci věděli, komu osobně za "pondělky" i za "občanský" kalendář mohou děkovat, dodejme, že ministrem informací a osvěty byl od 15. 6. 1948 do 31. 1. 1953 přední ideolog a propagandista KSČ, aktivní přípravovatel politických procesů a jeden z nejtvrdších bolševiků, soudruh Václav Kopecký. Obsahová náplň kalendářů byla v kompetenci knižního oddělení při publikačním odboru ministerstva informací (tak František Krajčír, 33. schůze Ústavodárného NS RČS 29. 1. 1947). Pokud jde o začátky týdnů, Cyrilometodějský kalendář se ke konci tohoto období, t. j. od r. 1959 do r. 1969, vrací k začínání nedělí tak, že mezi sobotu a neděli vkládá mezeru, Lidová demokracie po celé toto období začíná týden pondělkem. Avšak konec 60. let je vyznačen už revolucí právě katolického kalendáře.

*Spíše by se měli tito "bojovníci-historici" proti komunismu, zvl. katoličtí, zamyslet nad tím, co dělala katolická církev proti nástupu komunistů léta před a do r. 1948; zda se to náhodou nepodobá dnešní situaci, kdy nejen poblouznělí věřící, ale i preláti pohodově přihlížejí invasi "migrantů", nebo ji i podporují? Až se naplno rozběhne pronásledování, budou zase skuhrat, jako tamti skuhrali o 50. létech.