Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
K autorství: konečná odpovědnost.
K autorství: Брат Павла Петра Ґойдіча.
Hopko Vasilij (blahoslavený 2003), 1946
Jméno autora píšeme latinkou – měl sice rusínský původ, ale k rusínským biskupům ho wikipedie nepočítá.
Фенцик, Евгений Андреевич, 1878
Pozn.: rusínská wikipedie píše jméno autora Фенцик Євґеній (pseudonym Владимір).
Demko Bartolomej (aj. red.), 1972
2. vyd. (108 stran, autor není uveden), předtím vyšel 1937 (98, resp. 100 stran, jako autor je uveden predstavený užhorodského katedrálneho chrámu – v roce 1949 – protojerej Irinej Kontratovič).
Стойка Александер, Haderka Jan Nepomuk, 1932
K autorství – publikaci schválili:
Александер Стойка, * 16. 10. 1890 Карачин, Жупа Угоча, Мадярске кральовство, † 31. 5. 1943 Ужгород, Мадярске кральовство — Епископ Мукачовскый (од 3. 5. 1932 по 31. 5. 1943), русинскый сполоченскый дѣятель;
P. Jan Nep. Haderka C. SS. R., * ?. 4. 1886 Jáchymov či Náklo u Litovle, † ?. 7. 1958 Moravec – provinciál 1930 – 1939.
Rusínský řeckokatolický kněz, v publikaci psáno slovensky: Papp Štefan. Název publikace jednak rusínsky v latince, jednak slovensky. Podkarpatskou Rus obývanou Rusíny si dnes přivlastňuje roku 1991 vzniklá Ukrajina.
Ґойдіч Павел Петро (blahoslavený 2001), 1937
Potom vyšlo ještě 1947, 1974 a 1975. K autorství – významný představitel rusínského národa: schválil k tisku.
Vyšlo ještě 1926; je zajímavé, že Portál ku katalógom a zbierkam slovenských knižníc neuvádí, že by se kniha na Slovensku vůbec někde vyskytovala.
Rusínský řeckokatolický kněz, v publikaci psáno slovensky: Pap(p) Štefan. Publikace je psána latinkou. Podkarpatskou Rus obývanou Rusíny si dnes přivlastňuje roku 1991 vzniklá Ukrajina. Vyšlo třikrát: 1971, 1981 a 1984. Spolok sv. Vojtecha, sv. xxx.
Седлак Александр Иванович, 1920
Mluvnice rusínštiny (dnes místy na Slovensku a zakázané v Zakarpatí "na Ukrajině").
Ґойдіч Павел Петро (blahoslavený 2001), Haderka Jan Nepomuk, 1937
Ґойдіч Павел Петро (blahoslavený 2001), 1948
7. opr. vyd., jiné vyd. nám ale není známo.
Pozn. 1: K autorství – knihu schválil Gr.-kat. biskupského ordinariátu v Prešove, jmenovaný byl 6. eparchiálny biskup Prešovskej eparchie v letech 1940 – 1960.
Pozn. 2: Podle katalogu SKC i portálu Slovenská knižnica má mít publikace 107 str.; kromě toho je nutné uvést, že jsme z daru této knihy museli kvůli některým údajům vypustit Prídavok digitalizátora peter.e.butora(zavin.)gmail.com.
Ґойдіч Павел Петро (blahoslavený 2001), 1947
Molitvennik (dlja) molodeži vyšel pod různými názvy a s poněkud rozdílnými obsahy v Prešově nebo v Užhorodu víckrát: 1930, 1937 (dvakrát), 1943 a 1947 – tento je nejznámější.
Нашональна чи обявлена вiра / Пастирський Лист Григорiя Хомишина Pastýřský list Národní nebo zjevená víra ukrajinského řeckokatolického biskupa a mučedníka blahoslaveného Řehoře Chomyšina. Biskup bojoval proti ukrajinskému nacionalizmu a banderizmu.
Ukrajinský problém je významné dílo ukrajinského řeckokatolického biskupa a mučedníka blahoslaveného Řehoře Chomyšina. Biskup bojoval proti ukrajinskému nacionalizmu a banderizmu.
Náuku viery je rozdelená na tri časti: I. O viere II. O prikázaniach III. O prostriedkoch milosti
Redakcionnyj komitet Blahovistnika, 1947
Publikácia bola vydaná k 20. výročiu biskupskej vysviacky blahoslaveného (2001) Pavla Petra Gojdiča OSBM.
Fiala František, Fail Jozef, Ďurkaň Ján, 1942
Časopis mesačne vydávali o. Misionári Redemptoristi v Michalovciach. Vychádzal v rokoch 1942 - 1949. V roku 1950 tzv. Prešovským soborom bola Gréckokatolícka cirkev komunistickou štátnou mocou násilne zlikvidovaná. Časopis začal opäť vychádzať od roku 1994 (Novšie čísla časopisu si môžete nájsť na adrese https://www.misionar.eu/category/free-verzia-casopisu-misionar).
Jednota sv. Cyrila a Metoda, 1942
Vydala Jednota sv. Cyrila a Metoda v Michalovciach z príležitosti prvých cyrilometodských slávností dňa 4. a 5. júla 1942.
Zubrickij Dionýz, Pavič G., 1925
Dľa podkarpatskich grekokatoličeskich ďitej I., II. i III. klasy narodnych škol / Po njimeckomu originalu Pichlera napisali G. Pavič i D. Zubrickij
2. vyd. Obradoslovie pre ľudové a meštianske školy.