1405 Slované

Istoria Cerkvi Christovoj dľa narodnych i hraždanskich škol.

Ґойдіч Степан, 1934

K autorství: Брат Павла Петра Ґойдіча.

Greko-katoličeskaja Cerkov. Iz blahodarnosti za Užhorodskuju Uniju, kotoroj 300 ročnyj jubilej prazdnujem v tek. hodu 1946.

Hopko Vasilij (blahoslavený 2003), 1946

Jméno autora píšeme latinkou – měl sice rusínský původ, ale k rusínským biskupům ho wikipedie nepočítá.

Slovanská liturgie na Jadranu

Murko Matija, 1904

Orig. Die Slawische Liturgie an der Adria (1884), pův. v Österreichischen Rundschau, Band II., Heft 17, S. 163 – 178; podruhé 1904.

Řím – Moskva – Praha

Doležal Josef, 1930

Knihy Života, sv. 7.

Staroslovanský překlad knihy "Job"

Pechuška František, 1935

Knihovna ČKD. Nová řada, sv. X. Otisk stejnojmenného článku z ČKD 1935, č. 3, str. 193 – 255. Čís. 2

Ruský národ a sjednocení církví

Vilinskij Valerij Sergejevič, 1928

Knihovna ACM, sv. 4.

Orientales omnes Ecclesias. Okružní list našeho svatého Otce z Boží prozřetelnosti papeže Pia XII. Latinsky a česky.

Pius XII., 1946

U příležitosti třistapadesátého výročí od doby, kdy ukrajinská Církev se šťastně přidružila k apoštolskému stolci.

Slovo o pluku Igorově

Jungmann Josef, Francev Vladimir Andrejevič, 1932

Ruský text v transkripci, český překlad a výklady Josefa Jungmanna z r. 1810, vydal a úvodem opatřil V. A. Francev. S připojenou mapkou Kyjevské Rusi v 11. stol.
Česky předtím 1821 pod názvem Igor Swatoslawič, potom 1946 (věnováno Rudé armádě-Osvoboditelce, přeložil ze staroruštiny, doslov a poznámky napsal František Kubka, kresby a typografická úprava Karel Svolinský), za komunismu mnohorát, po převratu 2018.

Pověst dávných let (Nestorův letopis ruský)

Nestor (svatý), Erben Karel Jaromír, 1867

Vznik a osudy slovanské liturgie

Černík Josef, 1914

Rok vyd. je nejistý, ale stejný název měl autorův text, který předtím otiskla Výroční zpráva zem. vyšší reálky v Prostějově, roč. 33, 1912 – 1913.

Panichida parastas pochoron – pohreb

Papp Štefan, 1969

Liturgika ili Objasnenije bogosluženija. Svjatoj, Vostočnoj, Pravoslavno Kafoličeskoj Cerkvi, Na Osnovanii Tolkovanija Cerkovnago.

Фенцик, Евгений Андреевич, 1878

Pozn.: rusínská wikipedie píše jméno autora Фенцик Євґеній (pseudonym Владимір).

Krátka gréckokatolícka liturgika. Dodatok ku katechizmu.

Demko Bartolomej (aj. red.), 1972

Gréckokatolícky katechizmus pre ľudové školy a pre nižšie triedy stredných škôl.

Kontratovič Irinej(?), 1943

2. vyd. (108 stran, autor není uveden), předtím vyšel 1937 (98, resp. 100 stran, jako autor je uveden predstavený užhorodského katedrálneho chrámu – v roce 1949 – protojerej Irinej Kontratovič).

Kol’ady

Стойка Александер, Haderka Jan Nepomuk, 1932

K autorství – publikaci schválili:
Александер Стойка, * 16. 10. 1890 Карачин, Жупа Угоча, Мадярске кральовство, † 31. 5. 1943 Ужгород, Мадярске кральовство — Епископ Мукачовскый (од 3. 5. 1932 по 31. 5. 1943), русинскый сполоченскый дѣятель;
P. Jan Nep. Haderka C. SS. R., * ?. 4. 1886 Jáchymov či Náklo u Litovle, † ?. 7. 1958 Moravec – provinciál 1930 – 1939.

Grekokatolicki duchovňi pisňi. Gréckokatolícke duchovné piesne.

Пап Степан, 1969

Rusínský řeckokatolický kněz, v publikaci psáno slovensky: Papp Štefan. Název publikace jednak rusínsky v latince, jednak slovensky. Podkarpatskou Rus obývanou Rusíny si dnes přivlastňuje roku 1991 vzniklá Ukrajina.

Chvalte Hospoda. Velikij cerkovnyj sbornik.

Ґойдіч Павел Петро (blahoslavený 2001), 1937

Potom vyšlo ještě 1947, 1974 a 1975. K autorství – významný představitel rusínského národa: schválil k tisku.

Nejstarší breviář chrvatsko-hlaholský – prvý breviář Vrbnický.

Vajs Josef, 1910

Úvodem a bibliografickými popisy hlaholských breviářů starší doby opatřil Msgre. prof. PhDr. ThDr. h. c. Josef Vajs (Prelát Jeho Svatosti).

Psalterium palaeoslovenicum croatico-glagoliticum. Tomus 1: Textus, annotationes, tabulae. Staroslovenski psaltir hrvatsko-glagolski. 1. Dio: Opisi, tekstovi i snimci.

Vajs Josef, 1916

Textum glagoliticum e codicibus pragensi et parisiensi litteris cyrillicis exscriptum annotationibus variis lectionibus reliqvorum codicum glossario instruxit Msgre. prof. PhDr. ThDr. h. c. Josef Vajs.

Ikona

Myslivec Josef († 1971), 1947

Jediné vyd. Pozn.: byzantolog JUDr. et PhDr. Josef Myslivec († 1971) byl synem JUDr. Josefa Myslivce († 1941) – a otcem významné autorky a československé poslankyně za KDS Michaely Freiové.

Liturgika greko-katholicseszkoho obr’ada dlya narodnoch skol

, 1917

Vyšlo ještě 1926; je zajímavé, že Portál ku katalógom a zbierkam slovenských knižníc neuvádí, že by se kniha na Slovensku vůbec někde vyskytovala.

Karpatoruské pomístní názvy z pol. XIX. a z roč. XX st. Карпаторусскія межевыя названія изъ пол. XIX и изъ нач. XX в.

Петров Алексей Леонидович, 1929

Rimskyj misal. Mešnij čin. S izbranymi mšami vlašča češskaho v slověnkyj jazyk prěložen.

Tkadlčík Vojtěch, 1992

Vyd. 2 (1. vyd. 1972). Ve dvou versích – jednostránkové a dvojstránkové – podle toho, kterou by si chtěl ten který zájemce pro slavení mše sv. vytisknout.

Christos moja sila. Molitvennik.

Пап Степан, 1984

Rusínský řeckokatolický kněz, v publikaci psáno slovensky: Pap(p) Štefan. Publikace je psána latinkou. Podkarpatskou Rus obývanou Rusíny si dnes přivlastňuje roku 1991 vzniklá Ukrajina. Vyšlo třikrát: 1971, 1981 a 1984. Spolok sv. Vojtecha, sv. xxx.

Славјански апостолы

Ґойдіч Павел Петро (blahoslavený 2001), Haderka Jan Nepomuk, 1937

Katechizmus gréckokatolíckeho náboženstva pre prvý a druhý stupeň jednotnej štátnej školy.

Ґойдіч Павел Петро (blahoslavený 2001), 1948

7. opr. vyd., jiné vyd. nám ale není známo.
Pozn. 1: K autorství – knihu schválil Gr.-kat. biskupského ordinariátu v Prešove, jmenovaný byl 6. eparchiálny biskup Prešovskej eparchie v letech 1940 – 1960.
Pozn. 2: Podle katalogu SKC i portálu Slovenská knižnica má mít publikace 107 str.; kromě toho je nutné uvést, že jsme z daru této knihy museli kvůli některým údajům vypustit Prídavok digitalizátora peter.e.butora(zavin.)gmail.com.

Bože ľubľu Ťa. Molitvennik gr.-kat. molodeži.

Ґойдіч Павел Петро (blahoslavený 2001), 1947

Molitvennik (dlja) molodeži vyšel pod různými názvy a s poněkud rozdílnými obsahy v Prešově nebo v Užhorodu víckrát: 1930, 1937 (dvakrát), 1943 a 1947 – tento je nejznámější.

Iskoni bě slovo. Texty ke studiu diachronních bohemistických a slavistických disciplin.

Vepřek Miroslav, 2011

Fontes historici liturgiae glagolito-romanae a XIII. ad XIX. saeculum, collegit, digessit et indice analitico instruxit.

Jelić Luca, 1906

Національна чи об'явлена віра

Хомишин Григорй, 1935

Нашональна чи обявлена вiра / Пастирський Лист Григорiя Хомишина Pastýřský list Národní nebo zjevená víra ukrajinského řeckokatolického biskupa a mučedníka blahoslaveného Řehoře Chomyšina. Biskup bojoval proti ukrajinskému nacionalizmu a banderizmu.

Українська проблема

Хомишин Григорй, 1932

Ukrajinský problém je významné dílo ukrajinského řeckokatolického biskupa a mučedníka blahoslaveného Řehoře Chomyšina. Biskup bojoval proti ukrajinskému nacionalizmu a banderizmu.

Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských

Erben Karel Jaromír, 1883

Poprvé 1869, toto je 2. vyd. Přeloženo ze slovanských území Haličské Rusi, Bílé Rusi, Jižní Rusi, Malé Rusi, Veliké Rusi, Západní Rusi, Bosny, Bulhar, Charvatska, Kašub, Krajinska, Krajiny, Mezimuří v Charvatsku, Polska, Slovinska a Srbska. Stále znovu vydáváno a upravováno.

Jesuité na Rusi 1805 – 1816.

Gagarin Jan Xaver, 1901

Jediné čes. vyd. P. Marek Folloppe, kněz Tovaryšstva Ježíšova / vydal jazykem francouzským P. Jan Xaver Gagarin ; přeložil P. Ant. Rejzek, Úvod obsahuje životopis autora.

Čeští jesuité na Rusi.

Florovskij Anton Vasil'jevič, 1941

Jediné čes. vyd. Jesuité české provincie a slovanský Východ.

Slavorum litterae theologicae – Conspectus periodicus. Acta Academiae Velehradensis. Kompletní (všechny svazky).

Tumpach Josef, Podlaha Antonín (aj. red.), 1948

Sv. 1 – 6 (1905 – 1910) vycházelo jako příloha ČKD, sv. 7 – 19 (1911 – 1948) vydávala Akademie velehradská.
I zde se setkáváme s obvyklými vydavatelskými obtížemi: Narušení při Masarykově revoluci r. 1918, zastavení vydávání v r. 1941 okupační německou socialistickou totalitou, obnovení vydávání po osvobození ČSR Sovětským svazem r. 1945 a opětovné zastavení r. 1948 domácí českou komunistickou totalitou, které bylo definitivní, neboť po barevné západní revoluci 1989 do dneška, t. j. ani za dobu 30 let, není ve vydávání pokračováno; 14. 9. 1996 založené Centrum Aletti (Velehrad-Roma) má jiné zaměření ("podnícení dialogu mezi kulturami a náboženstvími v nové Evropě" – wikipedie).

O církevním dějepise Slovanů

Sasinek Fráňa Vítězslav, 1887

Ulfilas a glagolské písmo

Sasinek Fráňa Vítězslav, 1887

Záhady dějepisné. Sešit I. Historicko-etymologické pokusy. Sešit II. Jornandes (Jordanes) a Slované. Sešit III. Tacitus o mravech Slovanů v Germanii. Sešit IV. Gothové a Vandalové.

Sasinek Fráňa Vítězslav, 1888

Výklad idey cyrillo-methodějské

Jašek Adolf, 1909

Slovanská bohoslužba v Čechách, její politický, kulturní i historický význam.

Chaloupecký Václav, 1939

Svatováclavský sborník na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého, VIII. str. 401 – 455 (celý tento svazek Sborníku je v pododd. 1503: Čeští světci). Připojujeme článek Slovanská bohoslužba v Českých zemích. Vašica Josef, 1940.

Východní otázka církevní

Grivec Fran(c) Xaver, 1910

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 49.

Pravoslaví

Grivec Fran(c) Xaver, 1921

Duchovní život ruského národa

Vilinskij Valerij Sergejevič, 1931

Vzdělávací knihovna katolická. Nová řada, sv. 9.

Byzantské křesťanství u slovanských národů

Kadlec Jaroslav, 1946

Knihovna Studium, sv. 6 (poslední) – tímto je Knihovna Studium kompletní.

Východní církevní otázka a úkol Rakouska při jejím řešení. Utajovaný rakouský koncentrák Talerhof – první na evropské půdě.

Erhard Albert, 1902

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 27. Přeložil P. Karel Boromejský Kašpar, spirituál a professor v Akademii hraběte Straky v Praze. Knize nelze nic vytknout. Důkladně popisuje rozdíly mezi západním a východním křesťanstvím, rozebírá historické vlivy a ukazuje, jak rozumně postupovat dál. Jiná ale byla praktická realizace, zejm. faktický vztah k pravoslaví a k Haliči. Tato záležitost později dokonce přerostla v banderizaci "Ukrajiny" – už v pol. 19. stol. byly v praxi rýsovány obrysy dnešní "ukrajinské" tragédie. Rakousko se své úlohy, jak ji kniha správně popisuje, nezhostilo. Bylo to způsobeno m. j. tím, že monarchie měla více mocenských center. Císař např. ani nevěděl, že část rádoby katolické generality a šlechty se paktuje za jeho zády s Němci – protestanty. Následník trůnu měl svůj dvůr a vojenskou kancelář. Uhři si vládli sami. Atd.
Proto připojujeme dvě spojené práce: 1. Utrpení Haliče, Lin, 2014 a 2. Thalerhof – První projev českého poslance pro republiku (14. 6.1917), Stříbrný Jiří, 1934 – i když k částem tohoto projevu máme velké výhrady: do str. 18 jde o socialistickou propagandu a od str. 40 jde o blouznění po demokracii; těžištěm jsou str. 19 až 40 (převážně fakta o Talerhofu, prvním evropském koncetráku, z něhož se později učilo i hitlerovské socialistické Německo). Nevěrnost monarchie jednotnému řízení podle katolické víry a morálky byla skutečnou příčinou jejího rozvratu a nakonec zániku. Nedostatkem zpráv 1. i 2. je, že neuvádějí, co o tzv. ukrajinizaci věděli a co dělali biskupové na Haliči a co věděl a co popř. činil či nečinil proti mučení internovaných ubožáků biskup ve Štýrsku; byla-li tedy činnost biskupů kladná nebo naopak ještě přitěžující (např. arcieparchie lvovské)? Jinak, tvorba vymyšleného "národa ukrajinského" není nic nového v dějinách: v hlavách Masaryka a Beneše se vylíhl "národ československý" (projekt zkrachoval), Merkelová (v zastoupení koho?) vytváří "národ evropský" (projekt rovněž, s pomocí Páně, zkrachuje). A zase: postoje biskupů? Raději se neptat – příliš to připomíná stejné otázky o postojích k supermasovým vražděním proti Jugoslávií, Iráku a Libyi až k pokusu o vyhlazení Sýrie, než přišlo Rusko, příliš to připomíná otázky o postojích k rozorávání naší civilizace skrze lžiběžence.
Laskavému čtenáři doporučujeme seznámit se také, v pododdělení 1304: Jednotliví světci s úmrtím po r. 1563 do r. 1870, se situaci v době působení sv. Josafata Kunceviče († 1623) u Rusínů.

Župnik Sarajevsko-Poljski – bosenské vzpomínky

Venhuda František z Paula, 1933

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 101.