Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Vyhledat: Pouč Jan


Bible pražská

Pouček z Talmberka Pavel, 1488
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

K autorství: v období sedisvakance pražské arcibiskupské stolice (1421 – 1561) byl administrátorem konsistoře podjednou v r. 1488 uvedený probošt zderazský (který možná ani o tisku bible nevěděl – ale i to patřilo k výsledkům aktivit Mistra Jana Darebáka a jeho následovníků). I když si tedy všímáme toliko schválených katolických překladů – ostatní pokládáme za interpretace, větším či menším dílem, biblického textu – přece jen uveřejňujeme i Pražskou Bibli jako jednu z těch, k nimž přihlíželi autoři požehnané Bible svatováclavské. Pražská bible také representuje jednu ze čtyř redakcí staročeského textu, a to čtvrtou:
Z cyrilometodějské misie se nezachovalo prakticky nic, ve staročeských biblích nacházíme jen její stopy.
1. redakcí byly Bible leskovecko-drážďanská (1360), Bible olomoucká (1417) a Bible litoměřicko-třeboňská (1410). Bible leskovecko-drážďanská shořela při invasi německých vojsk za 1. sv. války v červenci 1914 v Lovani (pokus o její textovou obnovu: Staročeská bible drážďanská a olomoucká. Kyas Vladimír, Pečírková Jaroslavan aj red., 2009). A to co přišlo po ní? Od 90. let 14. století se hovoří jako o předehře k husitské revoluci, na dvou místech posledně jmenované Bible je už Husův výklad.
2. redakcí jsou texty 15. stol., počínaje rokem 1415.
3. redakcí je text jehož zadavatel utekl do Tábora.
4. redakcí jsou spisy už kališnické. Prof. Merell např. píše, že Bible benátská byla ve vážnosti u katolíků. Zjistilo se však, že na jednom z jejích obrazů je papež ve tlamě ďáblově. Otiskujeme tedy z této 4. redakce Bibli pražskou – je první českou a vůbec slovanskou tištěnou Bibli. Pro zajímavost otiskujeme i Staročeský překlad bible. Vašica Josef, 1935.


Postilla aneb Výklady a rozjímání na evangelia, řeči a epištoly nedělní a sváteční celého roku, jakož i umučení Pána našeho Ježíše Krista, ku poučení a vzdělání katolických křesťanů. Díl 1 až 4.

Frencl Innocenc Antonín, 1861
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Čtení z Písma svatého – vhodné i jako četba dětem a pro mládež

Dí1: 1854, na evangelia nedělní od 1. neděle adventní do Božího hodu velikonočního; Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 39. Díl 2: 1855, na evangelia nedělní od slavného dne vzkříšení Páně až do poslední neděle po svatém Duchu; Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 40. Díl 3, 1857, na evangelia na svátky a slavnosti Svatých a Světic Božích; Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 42. Díl 4: 1861, na řeči a epištoly nedělní a sváteční celého roku; Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 46.


Náš letopočet, Ježíš Kristus a král Herodes

Pouč Jan, 2012
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Biblické dějiny

3., opr. vyd.


Odpustková modlitební knížka

Ševčík Jan Nepomucký, 1911
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)

Úplná modlitební knížka pro každého, obsahující odpustkové modlitby, jakož i poučení o odpustcích a pobožnostech i posvátných předmětech, které svatá Církev odpustky nadala.


Katechismus v rozmluvách. K spasitelnému poučení, vzdělání a potěšení lidu venkovského. Díly dva.

Vrána Šimon Bernard, Leprince de Beaumont Jeanne-Marie, 1837
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Apologetika ve stylu lidových naučení, povzbuzení a svědectví

Dle francauzského Le Magasin Des Pauvres, Artisans, Domestiques, Et Gens De La Campagne. Marie le Prince z Bomontu, 1868, přepracováno od P. Šimona Wrány. V Čechách se r. 1813 objevil něm. překlad Magazin für Arme, Handwerksleute, Gesinde und Leute auf dem Lande, a téhož roku i česká Kniha pro chudé, řemeslnjky, čeleď a lid wenkowský. djl I.- II. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 4. Připojujeme recensi z ČKD 1837, č. 2, str. 305 – 311. Knihu připravujeme.


    Katechismus třetího řádu sv. Františka, kniha poučení pro terciáře

    Bleyler Johannes Maria aj., 1921
    Oddělení: Asketika
    Pododdělení: Řehole a terciáři

    Dle řeholní knihy Jana Marie O. M. Cap. "Das Ordensbuch der Tertiaren des heiligen Franziskus von Assisi, vollständiges Regel- und Gebetbuch für die Mitglieder des Dritten Ordens in der Welt, mit gemeinsam vereinbartem Text des Ceremoniales der P. P. Franziskaner, Minoriten und Kapuziner", která vyšla v hodně více než 10 vydáních, přeložil P. Tagliaferro Jan (* 16. 12. 1867 Frýdek-Místek, † 27. 12. 1922 Cieszyn, okupováno Polskem).


    Milosrdný Samaritán. Poučná a modlitební kniha pro nemocné a jejich ošetřovatele

    Ziervogel Ferdinand, Sedlák Jan Nepomucký, 1905
    Oddělení: Asketika
    Pododdělení: Pro a za různé neřeholní stavy

    Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 92. Upraveno dle německého spisu P. Ferdinanda Ziervogela.


    Dějepis svaté katolické Církve – k poučení a vzdělání

    Bílý Jan Evangelista, 1859
    Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
    Pododdělení: Soustavná dějepisná pojednání

    Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 18.


    Obrazy z dějepisu církve Páně k poučení a vzdělání katolického lidu. Díl I. Od počátku cíkve až do XI. století po Kr. P. Díl II. Od XI. století po Kristu Pánu až do naší doby.

    Novák Tomáš Vlastimil, 1877
    Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
    Pododdělení: Soustavná dějepisná pojednání

    Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 54 (Díl I., vyd. 1869). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 63 (Díl II.)


    Hrob svatého Metoděje. Přes propasti věků – tři kapitoly z našich nejstarších dějin.

    Svoboda Jan, 2004
    Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
    Pododdělení: Čeští světci

    Hrob sv. Metoděje je kratší práce z r. 1967, tedy pro naši knihovnu už příliš nová, thematicky však do ní patří. Vydání bylo připraveno až v 90. letech pro minivydavatelství aeterna, k vydání nakonec nedošlo. Teprve r. 2004 byl text zařazen do knížky Přes propasti věků:
    Jde o tři studie týkající se problematiky Velké Moravy a otázek cyrilometodějské misie: Hradisko sv. Klimenta, Tajemná svatá Orosie, Královna Fritigil.
    První studie spojená s cyrilometodějskou misií se věnuje významu lokality Hradisko sv. Klimenta při hledání slovanského sídla a úmrtního místa sv. Metoděje i při hledání místa sídelního hradu moravských knížat. Studie zabývající se španělskou tradicí o českém původu sv. Orosie seznamuje s prameny této legendy. Otázka počátku křesťanství na Moravě se vztahuje k poslednímu tématu - k visigótské královně Fritigil, která přišla na Moravu se svým manželem a která zatoužila poznat osobně milánského biskupa Ambrože a dosáhnout poučení o pravé víře. Se souhlasem majitelů autorských práv.


    Sen noci Ondřejské a jiné črty zábavné a poučné, sebrané ze společnosti.

    Třebenická Karla, 1938
    Oddělení: Dějiny našeho národa
    Pododdělení: Literatura v Zemích Koruny české

    Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 188.


    Oltář, poučná a modlitební kniha i zpěvník pro diecesi královéhradeckou

    Brynych Edvard Jan Nepomucký(?), 1909
    Oddělení: Liturgika
    Pododdělení: Části misálů

    Autor v knize není uveden; 1. vyd. vyšlo roku 1896, biskup Brynych byl v úřadě od r. 1892/3 do r. 1902. Toto je 3. upr. a rozš. vyd. Poznamenejme, že Baudyšův překlad je úplný a o pět let starší, než zde 1. vyd. Za republiky vyšel Oltář ještě r. 1920 (5. upr. a rozš. vyd.), tedy těsne po manifestaci demokratické revoluce, a r. 1929 (6. upr. a rozš. vyd.) – demokratická revoluce se prohlubuje dodnes, takže kniha potom už nevyšla. Lze tu pozorovat, zda a příp. jak zasáhla revoluce do liturgického textu.


    Breviarium romanum, ex decreto ss. Concilii Tridentini restitutum s. Pii V pontificis maximi jussu editum aliorumque pontt. cura recognitum Pii Papae X auctoritate reformatum. Pars hiemalis.

    Pius X., svatý, 1936
    Oddělení: Liturgika
    Pododdělení: Breviář

    U Pusteta, editio XVI juxta typicam amplificata XIV. Breviář vyšel poté ještě několikrát prakticky nezměněn, ale už roku 1945 vyšlo motu proprio "In cottidianis precibus", které představovalo tisíciletý mezník: církevní představení jím odbočili na cestu liturgického novátorství, cestu, která dosud neskončila, protože je neukončitelná, a na cestu, na které se ani nedá zastavit, protože novátorský pohyb je nezastavitelný. Tehdy šlo o odmítnutí textu Vulgáty a hledání jiného textu v předchozích jazycích na předchozích záznamových médiích, který by byl svatější. Na www.essan.org je k disposici z archive.org převzatý text tradičního breviáře vydaného roku 1942 od firmy Desclée, která však nečísluje edice; je ale výhodou, že tento text je v textovém pdf tvaru. Čtenář může v naší Knihovně obě vydání porovnat, jiné než zcela miniaturní odlišnosti tu nejsou. Doplňujeme i texty pro českou církevní provincii. Než však čtenář začne Breviarium romanum používat, musí vědět jak. V češtině lze takové poučení najít v tomto oddělení Knihovny Libri nostri v knize papežského komořího Františka Hrubíka Nová úprava římského breviáře a missálu. Pro zajímavost uveďme, že přinejmenším od r. 1975, kdy vyšlo nejnovější – ovšem nezměněné od předchozího – latinské vydání breviáře, se moderní (ne tradiční) řeholníci a řeholnice celého světa modlí podle znění tohoto vydání, Msgre. Annibalem Bugninim (ve druhém úřadě mezi roky 1960 a 1964, ve třetím úřadě v letech 1964 až 1975, kdy byl překvapivě a náhle odklizen do Íránu) a jeho skupinou již roku 1961 sestaveného a nejprve téhož roku bl. Janem XXIII. a později i Pavlem VI. schváleného, breviáře.


    Vzorný kostelník

    Volf Jan, 1905
    Oddělení: Liturgika
    Pododdělení: Kostelník, ministrant

    Poučení pro nižší sluhy katolických kostelů, zvláště pro kostelníky a ministranty; dle obřadních knih a církevních předpisů.