1503 Čeští světci

Blahoslavená Anežka Přemyslovna. Sborník jubilejní.

Šorm Antonín (red.), 1932

Na podnět výboru pro oslavu 650. výročí smrti blahoslavené Anežky Přemyslovny 1282 – 1932. Kropáč & Kucharský, sv. 1932.x.

Anthologie středověké poesie svatováclavské

Bitnar Vilém, 1929

Děti u blahoslavené Anežky

Dlouhá Albína Marie (pseudonymy Dlouhá nebo Pečínková Běla), 1930

Školské sestry OSF, sv. 23.

Světice Anežka Přemyslovna

Polc Jaroslav Václav, 1989

2. a poslední vyd; 1. vyd. vyšlo 1988.

Svatý Jan Nepomucký

Polc Jaroslav Václav, 1993

2. a posl. vyd. (1. vyd. 1972)

Papež Pius XI. List sv. Otce Pia XI. k arcibiskupům a biskupům Československé republiky o sv. Václavu. Stanovy Bratrstva sv. Michala Archanděla v Čechách.

Zapletal František, 1929

Jiný překlad (i s latinským originálem) tohoto Listu papeže je v publikaci Caritatem docet. Apoštolský list Pia XI. k mileniu svatého Václava. Pius XI., 1945 v pododd. 1503 Čeští svatci.

Fontes rerum Bohemicarum. Tom I.1. Prameny dějin českých. Díl I.1. Vitae sanctorum Životy svatých.

Emler Josef (aj. red.), 1873

Kromě tří zveřejněných souborů zařazujeme na toto místo i publikaci Zachová Jana et al. Slavníkovci ve středověkém písemnictví, 1987, která obsahuje množství nově přeložených textů od českých světců a o nich. Při pohledu do obsahu knihy se člověk nutně ptá, jak to tedy bylo s náboženskou censurou za komunismu a kdo toto monumentální dílo platil; je s podivem, že většina těchto textů od té doby nevyšla ...
Zařazujeme také, k jedné ze zde uvedených latinských legend, její český překlad, a to Život svatého Prokopa, zakladatele kláštera Sázavského a patrona Země České, 1923.
Dále zařazujeme separát ze Svatováclavského sborníku na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého, II. str. 13 – 64: Umučení svaté Ludmily (Fuit in provincia Boemorum) – Legenda z prvé polovice X. století, snad z doby svatého Václava (celý tento svazek Sborníku je v tomto pododd. 1503: Čeští světci).

Vypsání Životů svatých Patronů Českých. Díl prvý.

Schiffner Joseph, 1801

(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Rulíka. Následující monografie tohoto národně-katolického obsahu vyšla až skoro po 200 letech r. 1989 (Bohemia Sancta). Proto ji, přes její jisté znaky této moderní doby, připojujeme, a to k dílu čtvrtému.

Vypsání Životů svatých Patronů Českých. Díll druhý.

Schiffner Joseph, 1801

(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Rulíka.

Vypsání Životů svatých Patronů Českých. Díl třeti.

Schiffner Joseph, 1802

(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Rulíka. Obsahuje životopisy těchto světců: svv. Kosma a Damián, sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Wolfgang, sv. Jindřich II. císař římský, sv. Norbert, sv. Leopold, sv. Otto Bamberský, sv. Hedvika, sv. Jindřich II. vévoda český, sv. Alžběta a sv. Jan Kapistrán.

Vypsání Životů svatých Patronů Českých. Díl čtvrtý a poslední.

Schiffner Joseph, 1802

(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Rulíka. Obsahuje životopisy těchto světců a přátel Božích: Karel IV. císař římský a král český, Arnošt první arcibiskup pražský, 11 příkladů svatosti za časů husitských, šest příběhů ctnosti jesuitů v Čechách, Kašpar Čepl opat na Karlově, blah. Elekta a blah. Zdislava.
K tomu: Bohemia Sancta – životopisy českých světců a přátel Božích, 1989.

Drahé kameny z koruny Svatováclavské čili Životy Světců, Blahoslavenců a domněním Svatých národa českoslovanského. Díl 1. a 2. Sv. Vojtěcha hrob a ostatky na hradě pražském. Dodatek dílu 2.

Bezděka Viktor Josef, Votka Jan Křtitel, 1880

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 56 (1871). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 67.

Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. I. Kníže Václav Svatý a jeho doba.

Stloukal Karel, Kapras Jan, Guth Karel, Novák Antonín (aj. red.), 1934

Z obsahu vyjímáme:
01. Svatý Václav. Pekař Josef. Uveřejňujeme článek plus jeho přepis.
02. Anthropologické vyšetření ostatků sv. Václava. (Tab. I—VII.). Matiegka Jindřich. Uveřejňujeme přepis.
03. Hrob svatého Václava. (Tab. VIII—XII.). Podlaha Antonín. Uveřejňujeme starší, ale mnohem rozsáhlejší text (Hlasy Katolického spolku tiskového 42, 1911, č. 2) a přepis sborníkového článku.
04. O zbroji sv. Václava. (Obr. 1—2, tab. XIII—XVII.). Schránil Josef. Uveřejňujeme přepis.
05. Korunovační meč, zvaný svatováclavský. (Tab. XVIII.). Schránil Josef. Uveřejňujeme přepis.
06. Kníže Václav Svatý a počátky české mince. (Tab. XIV.). Skalský Gustav. Na vyžádní zařadíme.
07. O nálezech rotundy Václavovy. (Ob. 3—5, tab. XX—XVIII.). Hilbert Kamil. Uveřejňujeme článek.
08. Václavova rotunda sv. Víta. (Obr. 6—101.). Cibulka Josef. Zařazujeme neveřejnou publikaci Václavova rotunda Svatého Víta, rozšířený zvláštní otisk ze Svatováclavského sborníku. Cibulka Josef, 1933.
09. Praha, Budeč a Boleslav. (Obr. 102—116, tab. XXIX—XLIX.). Guth Karel. Uveřejňujeme článek.
10. Mladší slovanská legenda o sv. Václavu a její význam pro kritiku legend latinských. Slavík Jan. Na vyžádní zařadíme.
11. První česko-církevněslovanská legenda o svatém Václavu. (Tab. L—LV.). Weingart Miloš. Na vyžádní zařadíme.

Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. II. Svatováclavská tradice. Sv. 2. Prameny X. století. Legendy Kristiánovy o Svatém Václavu a Svaté Ludmile.

Chaloupecký Václav, 1939

Krátké separáty jsou v Knihovně i na dvou odpovídajících místech:
Kap. I. o umučení sv. Ludmily je zde u Fontes rerum Bohemicarum. Tom I.1. Prameny dějin českých. Díl I.1. Vitae sanctorum Životy svatých. Emler Josef aj. red., 1873 v pododd.: 1503: Čeští světci.
Kap. VIII. o slovanské bohoslužbě je v pododdělení 1405: Východ.

Život svatých Cyrilla a Methodia, apostolů slovanských

Štulc Václav Svatopluk, 1857

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 12. Připojujeme Konstantinovo kulturní dílo po 1100 letech. Mareš František Václav, 1970, edice Živá teologie. Teologie včera a dnes, sv. 3 (poslední).

Naši svatí

Schikora Rudolf, 1940

Život sv. Methoda apoštola Říše Velkomoravské a Slovanů vůbec

Procházka Matěj († 1889), 1885

2. obšírnější, kritickými doklady a ozdobnými nákresy opatřené vydání na důstojnou oslavu roku 1885.

Jubilejní kniha. K oslavě tisícleté památky sv. Cyrilla a Methoděje, jakož i k oslavě padesátiletého trvání Dědictví sv. Jana Nepomuckého vydaná.

Votka Jan Křtitel, 1885

1. Posvátné Cyrillo-Methodějské Památky Mariánské čili Matka Boží Staroboleslavská v Čechách a Matka Boží Tuřanská na Moravě. 2. Kanonizace sv. Jana Nepomuckého a zřejmá v ní Prozřetelnosť Božská o Čechy pečující. Články apologetické. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 72.

Obrana svätého Methoda

Sasinek Fráňa Vítězslav, 1907

Život a pochvala svatého Cyrila, učitele slovanského národa

Pius XI., Kliment z Ochridu (aj.), 1927

Ze staroslověnštiny nově přeložil P. Dr. Josef Vašica. Jediné čes. vyd. Dobré dílo, sv. 93.

Konstantin-Cyrill a Methoděj, slovanští apoštolé, slovo na obranu historické pravdy jejím přátelům

Snopek František, 1908

Připojujeme: Svatí Cyrill a Methoděj apoštolé slovanští. Životopisný nástin. Snopek František, 1920. Zvl. ot. z 3. sv. Bohovědného slovníka (zde pododd.: 2002 Český slovník bohovědný a encyklopedie, které nejsou v jiných odděleních).

Sborník svatomethodějský. Přípravné poučení k roku jubilejnímu 1885.

Procházka Matěj († 1889 aj. red.), 1884

Sepsané od rozličných spisovatelů. Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 51.

Moravané – stať ze spisu "Evropa a svatá Stolice za dob Karlovců"

Lapôtre Arthur, 1898

Z frančtiny přeložil metropolitní kanovník ThDr. František Ehrmann (* 2. 5. 1866 Veverská Bítýška, † 11. 2. 1918 Olomouc). Vzdělávací knihovna katolická, sv. 8.

Apoštolové slovanští Konstantin-Cyrill a Methoděj, slovo odvety univ. prof. dru Brücknerovi

Snopek František, 1913

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 57.

Apology mravné

Cyril (svatý), 1885

(název pokračuje:) čili Bájky, podobenství a přísloví z mravného mudrosloví – zrcadlo moudrosti sv. Cyrilla čili Konstantina, apoštola i učitele slovanského; na památku tisícileté ročnice úmrtí sv. Methoděje na Velehradě, 6. dubna L. P. 885 z latiny přeložil a předmluvou i poznámkami opatřil P. Halabala Method O. S. B.

Hrob svatého Metoděje. Přes propasti věků – tři kapitoly z našich nejstarších dějin.

Svoboda Jan, 2004

Hrob sv. Metoděje je kratší práce z r. 1967, tedy pro naši knihovnu už příliš nová, thematicky však do ní patří. Vydání bylo připraveno až v 90. letech pro minivydavatelství aeterna, k vydání nakonec nedošlo. Teprve r. 2004 byl text zařazen do knížky Přes propasti věků:
Jde o tři studie týkající se problematiky Velké Moravy a otázek cyrilometodějské misie: Hradisko sv. Klimenta, Tajemná svatá Orosie, Královna Fritigil.
První studie spojená s cyrilometodějskou misií se věnuje významu lokality Hradisko sv. Klimenta při hledání slovanského sídla a úmrtního místa sv. Metoděje i při hledání místa sídelního hradu moravských knížat. Studie zabývající se španělskou tradicí o českém původu sv. Orosie seznamuje s prameny této legendy. Otázka počátku křesťanství na Moravě se vztahuje k poslednímu tématu - k visigótské královně Fritigil, která přišla na Moravu se svým manželem a která zatoužila poznat osobně milánského biskupa Ambrože a dosáhnout poučení o pravé víře. Se souhlasem majitelů autorských práv.

Sv. Lidmila, její doba a úcta.

Stejskal František Xaver, 1918

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.

Památky staroboleslavské čili Prvotní význam úcty svatováclavské v Čechách

Votka Jan Křtitel, 1879

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 66.

Sborník staroslovanských literárních památek o sv. Václavu a sv. Lidmile.

Vajs Josef (red.), 1929

Svatý Václav. Jeho život a úcta.

Stejskal František Xaver, 1925

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.

Caritatem docet. Apoštolský list Pia XI. k mileniu svatého Václava.

Pius XI., 1945

Česky a latinsky. Česky: Dominikánská edice Krystal, sv. 75. Jiný překlad je v publikaci: Papež Pius XI. List sv. Otce Pia XI. k arcibiskupům a biskupům Československé republiky o sv. Václavu. Zapletal František, 1929 v pododd. 1403 Řím.

Křišťanova legenda – Nejstarší česká kronika.

Kristián, Pekař Josef, 1903

1. Nejstarší kronika Česká. Ku kritice legend o sv. Ludmile, sv. Václavu a sv. Prokopu. Pekař Josef, 1903.
2. Nejstarší kronika česká. Obrany a dodatky. Pekař Josef, 1903.
3. Život a umučení svatého Václava a báby jeho, svaté Ludmily. Kristián, Pekař Josef, 1921.

Nedej zahynouti nám ni budoucím! Vínek z desíti úvah na počest tisíciletí mučednické smrti sv. Václava, patrona a dědice Země české, L. P. 1929 28. září.

Rybák Josef, 1929

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999. P. Rybák Josef S. J., * 6. 9. 1871 Nové Mitrovice, † 14. 7. 1935 Svatý Hostýn.

Svatováclavská tradice. Několik úvah o životě a významu svatého knížete pro naše dějiny.

Žák Emanuel, 1939

Kropáč & Kucharský, sv. 1939.x. Víckrát nevyšlo.

S. Adalberti Pragensis episcopi et martyri Vita Život a utrpení svatého Vojtěcha, biskupa a mučedníka

Bruno de Querfurt (svatý), 1935

Latinsky (viz v tomto podoodělení Vitae sanctorum) i česky (úvodní slovo napsal Rudolf Holinka). Přikládáme sem i: Svatý Vojtěch, Holinka Rudolf, 1947; Svatý Vojtěch, biskup a mučedník (podle starších pramenů), Kučera Vladimír, 1942 a Svatý Vojtěch, druhý pražský biskup, Dvorník František, (vyšlo r. 1950, 1967, 1983 a) 1997.

Sv. Vojtěcha Legenda o sv. Gorgoniovi a Kázání o sv. Alexejovi.

Vojtěch sv., 1936

Dominikánská edice Krystal, sv. 22.

Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter i úcta u lidu

Krásl František, Ježek Jan, 1898

Dědictví sv. Prokopa, sv. 39. Dílo se počíná obsáhlým přehledem literatury. Následují: Díl prvý (Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský) str. 43 až 308; Díl druhý (Dějiny kláštera břevnovského) str. 309 až 570; Díl třerí (Ucta sv. Vojtěcha u lidu, vč. dokumentů a rejstříku) str. 571 až 795. Knihu uzavírají přílohy obrázkové.

Sv. Prokop, jeho klášter a památka u lidu

Krásl František, 1895

Dědictví sv. Prokopa, sv. 36. Máme ještě soubory SvProkopKrasl-text-b.pdf a SvProkopKrasl-c.pdf , které pro příp. zpracování poskytneme.

Svatý Norbert, arcibiskup Magdeburský, patriarcha a zakladatel řádu premonstrátského, patron Český. Vypsání jeho života jakož i přenešení jeho sv. ostatků z Magdeburku do Prahy.

Čermák Dominik Karel, 1877

K páté padesátileté památce přenešení toho vypravuje Dominik K. Čermák. Pozn.: Kardinál Harrach nařídil přičlenit sv. Norberta k českým zemským patronům (nejen co se týče historie a přenesení svěcova těla, ale i územně: Magdeburg – staročesky Děvín – byl ne tak daleko od Lužice, která patřívala k České koruně; a Berlín – jméno je slovanské – byl na samé hranici Lužice). Sv. Norbert je jako jediný světec zobrazován s monstrancí. Je patronem dobrého porodu.

Blahoslavený Hroznata. Jeho život a úcta v lidu českém.

Krásl František, 1898

Přetištěno z ČKD 1898, č. 3, str. 129 – 146 a 200, č. 4, str. 204 – 221.

Život blahoslavené Anežky České

Rejzek Antonín Paduánský, 1894

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 61.

Blahoslavená Anežka Česká, dcera českého krále Přemysla Prvního

Dlouhá Albína Marie (pseudonymy Dlouhá nebo Pečínková Běla), 1932

(název pokračuje:) zakladatelka kláštera sester svaté Kláry a svatého Františka a první abatyše či starší sestra toho kláštera, zakladatelka rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a jejich špitálu před mostem Karlovým, přečistá sestra svaté chudoby podle srdce bratra Františka.
Vyšlo dvakrát, kromě zveřejněného, podstatně přepracovaného a rozšířeného vyd., též roku 1929 jako Dominikánská edice Krystal, sv. 4.

Blahoslavená Zdislava

Kalista Zdeněk, 1941

Dominikánská edice Krystal, sv. 55. Staženo z internetu. Kniha pak vyšla jako podstatně dopl. vyd. s téměř dvojnásobným rozsahem ještě dvakrát, v r. 1969 a 1991, avšak tato vydání již volně přístupná nejsou.

Blahoslavená Zdislava

Svatoš Ambrož Maria, 1948

Dominikánská edice Krystal, sv. 93.

Život svatého Jana Nepomuckého, pražského chrámu metropolitního u Sv. Víta kanovníka, kněze a mučedníka.

Balbín Bohuslav, 1914

Podruhé, v jiném překladu, vyšlo r. 1940. Připojujeme bohatě ilustrovaný latinský text (Vita B. Joannis Nepomuceni Martyris, Authore ... conscripta, nunc denuo edita et iconismis praecipua Beati acta exhibentibus illustrata. Scalpro et sumptibus Joannis Andreae Pfeffel ...) z r. 1725.

Sv. Jan Nepomucký, mučedník a hlavní patron Království českého.

Borový Klement, 1878

K 150.-leté památce svatořečení život a úctu jeho vypisuje Dr. Klement Borový, professor theologie na université Pražské. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 64.

Zázračný jazyk svatého Jana Nepomuckého; články apologetické

Votka Jan Křtitel, 1884

Sv. Jan Nepomucký, s krátkým nástinem dějů kláštera a města Nepomuku

Štědrý František, 1917

Hlasy Katolického spolku tiskového 48, 1917, č. 1.

Tři kapitoly o sv. Janu Nepomuckém. Pekařův sv. Jan Nepomuický.

Pekař Josef, Miklík Josef Konstantin, 1930

Varianta názvu: Tři kapitoly z boje o sv. Jana Nepomuckého. Spis je obrazem doby mnohými stále oceňované a žádané – demokracie první republiky, kdy pan historik Pekař je nucen polemisovat s údernými diletanty v oboru historie: liberálem-masarykovcem Herbenem a liberálem-syndikem Scheinpflugem. Rozsahem malá knížka dokonale odhaluje praktiky tehdejších pokrokářů, stejné, jaké jejich pohrobci používají dnes. A opět ten refrén: Copak tehdy dělali biskupové např. ve vztahu k Herbenovi? Nesetkal se sním některý z nich např. někde na recepci? A jaká byla Masarykova reakce na tento spor? Prostě zrušil zemský svátek sv. Jana Nepomuckého jako den pracovního klidu a bylo po demokracii toť diskusi (znění zákona vkládáme za knihou). A postoj představitelů Církve u nás na tatíčkovo tažení? Obvyklé ticho: Přece na nebeské blaženosti sv. Jana nelze nic ubrat, že ano, preláti! Pozn.: Pro zajímavost uveďme, jak to bylo se dny pracovního klidu za Rakouska-Uherska. Platilo zde ještě z doby Rakouského císařství nařízení č. 156 císaře Františka Josefa I., které vydal ani ne dva roky po nástupu na trůn dne 18. 4. 1850, že dny pracovního klidu jsou ty dny, které za zasvěcené svátky (festa fori) prohlásí katolická církev, t. j. m. j. svátky svatých patronů zemských. V Čechách to byly svátky sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, na Moravě sv. Cyrilla a Metoděje, v Uhrách sv. Štěpána (podrobně např. česky Katolická liturgika. Učebná kniha pro střední školy. Podlaha Antonín, 1911, str. 140n. v pododdělení 1706: Učebnice liturgiky). Co však je zajímavější je to, že v této věci před Masarykem kapituloval i otec abp. Kordač a hned pro r. 1926 zrušil u oslavy sv. Jana povinnost pracovního klidu a vyslechnutí celé mše sv. v kostele (16. 5. bylo festum fori), zřejmě proto, aby se katolíci nedostali do střetu se státem. Takže sv. Jan Nepomucký dodnes čeká na nápravu i této křivdy.
Miklíkova publikace: Knihy Života, sv. XX.

Svatý Jan Nepomucký. Díl 1 Životopis. Díl 2 Úcta, kanonisace a obrana.

Stejskal František Xaver, 1922

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 148 (díl 1, vyd. 1921), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 149 (díl 2).
Z vyjádření tři ministrů 4. 6. 1919: Dne 15. května o 7. hodině večer konal se na Staroměstském náměstí tábor lidu, pořádaný "Volnou Myšlenkou", na němž se mluvilo proti oslavování Jana Nepomuckého. Před 8. hodinou zvonili na věži Týnského kostela, jak to před svátkem bývá zvykem, klekání velkým zvonem. Poněvadž slova řečníka zanikala v hlaholu zvonů, byli účastníci tábora pobouřeni, a zástup asi 100 osob vnikl, ač mu v tom bylo neznámým vojínem a důstojníkem zabraňováno, do Týnského kostela. Muži s pokrytými hlavami, hvízdajíce, s nadávkami a křikem hnali se hlavní lodí k oltáři, kde se konala večerní májová pobožnost. Duchovní P. Leander Brejcha, kněz řádu sv. Františka, z Prahy-lI., čp. 753, který pobožnost konal, odešel rychle se sanctissimem do sakristie. U mřížky před hlavním oltářem postavil se s roztaženýma rukama lomozícímu davu do cesty týnský kaplan P. Jan Kautský, jenž při tom neznámým mužem byl udeřen do tváře. Jiný muž vyskočil na lavici a snažil se strhnouti s kazatelny červenou plyšovou přikrývku, což se mu však nepodařilo. Rozbil tudíž na kazatelně upevněnou plynovou lampu. Chrám byl četně navštíven a mezi obecenstvem vznikl veliký zmatek. Ženy křičely a plakaly, muži se postavili částečně proti výtržníkům. Neznámý důstojník s vojíny, v kostele přítomnými, napomínáním rozvášněného davu zjednali pořádek a vyklidili chrám ještě před příchodem policejní stráže. Policejnímu ředitelství bylo nařízeno, učiniti hned opatření potřebné, aby pachatelé byli vypátráni a pohnáni k odpovědnosti. l kdyby to bylo bývalo možno, nedá se podle situace, jak úředně byla zjištěna, předpokládati, že by stráž byla zdolala rozvášněný dav do kostela vtrhly, ježto si počínal tak zběsile, že nejen nedbal napomenutí přítomných legionářů, nýbrž ztrýznil dokonce legionáře Josefa Holeňu, jenž odsuzoval počínání davu. Tento legionář byl by býval jistě usmrcen, kdyby mu několik jiných legionářů nebylo přišlo v nejkritičtějším okamžiku na pomoc. Po skončeném táboru lidu na Staroměstském náměstí přitáhl zástup asi 3000 lidí k soše Jana Nepomuckého na Karlově mostě, chtěje ji svrhnouti do Vltavy. Tomu zabráněno bylo intervencí a domluvou stráže bezpečnosti.
Pozn.: Po pachatelích pátráno, nikdo nevypátrán. Ano, i tak vypadaly už r. 1919 výsledky výchovné činnosti Církve, která jest navždycky jedinou vychovatelkou národa a za svou výchovnou činnost je odpovědná své Hlavě, Pánu Ježíši Kristu. A na tomto výsledku vystavěl Masaryk své antinepomucké tažení, o němž v poznámce k Pekařovým Třem kapitolám. Předřazujeme kolorovanou mědirytinu (veliké díky dárci!) z r. 1829 Procesí s tělem sv. Jana Nepomuckého na Hradčanském nám. v Praze dne 15. 6. 1829 (Johann Böhm a Franz Boroffsky podle Václava Markovského a Josefa Šembery) – pro uvědomění si, co Církev svou tupou výchovnou (ne)činností ztratila za pouhých 100 let (nemluvě o odpadu statisíců k nové tzv. církvi po převratu 1918). Výchova národa totiž nemůže být úspěšná, pokud se o ni reálně snaží, byť mnozí, byť s nadlidským úsilím (viz některá jména z pododdělení 1504: Přední české osobnosti), kdy však jejich představení se omezují na pouhou blahosklonnou přízeň k těmto snahám druhých.

Co sluší uvážiti o sv. Janu Nepomuckém; k dvěstěletému jubileu jeho svatořečení 19. března 1929. Proč nedošlo již dříve k svatořečení Jana Nepomuckého

Rybák Josef, Sedlák Jan Nepomucký, 1929

(název pokračuje:) na základě spisů soudního řízení vysvětluje Dr. Jan Nepomucký Sedlák. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.

Čítanka svatojanská. Sv. 1. Náboženská osobnost Svatého Jana Nepomuckého. Sv. 2. Od kněžského vysvěcení po mučednickou smrt. Sv. 3. Janova mučednická smrt a posmrtné oslavení.

Bitnar Vilém (a j. red.), 1934

Vydaná péčí výboru svatojanského pro oslavu 200. výročí kanonisace v Praze. Sv. 1. (str. 1 – 174, vyd. 1932) jubilejní publikace k 100. výročí založení Dědictví sv. Jana Nepomuckého přibližuje život a osobnost světce prostřednictvím odborných i beletristických textů české literatury od 14. stol. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 174. Sv. 2. (str. 175 – 302, vyd.1933) Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 176. Sv. 3. (str. 303 – 381, vyd. 1934) Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 178.

Život bl. Jana Sarkandra mučeníka

Procházka Matěj († 1889), 1861

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 22.

Bl. Jan Sarkander. Jeho doba, život a blahoslavení.

Tenora Jan, Foltynovský Josef, 1920

Ke třistaletému výročí jeho smrti. Několik vadných míst skenu příležitostně opravíme.

Obrana bl. Jana Sarkandra proti útokům dr. Františka Hrubého

Šigut František, 1940

Čtrnácte ctihodných Mučedníků Pražských z řádu sv. Františka. Ke třistaleté památce jejich smrti.

Minařík František Klement, 1911

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 115.

Svaté obrázky z Čech

Claudel Paul, 1945

Dominikánská edice Krystal, sv. 76. V češtině vyšly tři různé překlady.

Národní motiv úcty svatoprokopské a svatoprokopská legenda z roku 1618.

Kalista Zdeněk, 1935

Dominikánská edice Krystal, sv. 20 – v tiráži je omylem 19. Publikace je také uvedena na závěr roku 1935 revue Na hlubinu.