1405 Slované

Slovanská liturgie na Jadranu

Murko Matija, 1904

Orig. Die Slawische Liturgie an der Adria (1884), pův. v Österreichischen Rundschau, Band II., Heft 17, S. 163 – 178; podruhé 1904.

Řím – Moskva – Praha

Doležal Josef, 1930

Knihy Života, sv. 7.

Staroslovanský překlad knihy "Job"

Pechuška František, 1935

Knihovna ČKD. Nová řada, sv. X. Otisk stejnojmenného článku z ČKD 1935, č. 3, str. 193 – 255. Čís. 2

Ruský národ a sjednocení církví

Vilinskij Valerij Sergejevič, 1928

Knihovna ACM, sv. 4.

Orientales omnes Ecclesias. Okružní list našeho svatého Otce z Boží prozřetelnosti papeže Pia XII. Latinsky a česky.

Pius XII., 1946

U příležitosti třistapadesátého výročí od doby, kdy ukrajinská Církev se šťastně přidružila k apoštolskému stolci.

Slovo o pluku Igorově

Jungmann Josef, Francev Vladimir Andrejevič, 1932

Ruský text v transkripci, český překlad a výklady Josefa Jungmanna z r. 1810, vydal a úvodem opatřil V. A. Francev. S připojenou mapkou Kyjevské Rusi v 11. stol.
Česky předtím 1821 pod názvem Igor Swatoslawič, potom 1946 (věnováno Rudé armádě-Osvoboditelce, přeložil ze staroruštiny, doslov a poznámky napsal František Kubka, kresby a typografická úprava Karel Svolinský), za komunismu mnohorát, po převratu 2018.

Pověst dávných let (Nestorův letopis ruský)

Nestor (svatý), Erben Karel Jaromír, 1867

Vznik a osudy slovanské liturgie

Černík Josef, 1914

Rok vyd. je nejistý, ale stejný název měl autorův text, který předtím otiskla Výroční zpráva zem. vyšší reálky v Prostějově, roč. 33, 1912 – 1913.

Nejstarší breviář chrvatsko-hlaholský – prvý breviář Vrbnický.

Vajs Josef, 1910

Úvodem a bibliografickými popisy hlaholských breviářů starší doby opatřil Msgre. prof. PhDr. ThDr. h. c. Josef Vajs (Prelát Jeho Svatosti).

Psalterium palaeoslovenicum croatico-glagoliticum. Tomus 1: Textus, annotationes, tabulae. Staroslovenski psaltir hrvatsko-glagolski. 1. Dio: Opisi, tekstovi i snimci.

Vajs Josef, 1916

Textum glagoliticum e codicibus pragensi et parisiensi litteris cyrillicis exscriptum annotationibus variis lectionibus reliqvorum codicum glossario instruxit Msgre. prof. PhDr. ThDr. h. c. Josef Vajs.

Ikona

Myslivec Josef († 1971), 1947

Jediné vyd. Pozn.: byzantolog JUDr. et PhDr. Josef Myslivec († 1971) byl synem JUDr. Josefa Myslivce († 1941) – a otcem významné autorky a československé poslankyně za KDS Michaely Freiové.

Karpatoruské pomístní názvy z pol. XIX. a z roč. XX st. Карпаторусскія межевыя названія изъ пол. XIX и изъ нач. XX в.

Петров Алексей Леонидович, 1929

Rimskyj misal. Mešnij čin. S izbranymi mšami vlašča češskaho v slověnkyj jazyk prěložen.

Tkadlčík Vojtěch, 1992

Vyd. 2 (1. vyd. 1972). Ve dvou versích – jednostránkové a dvojstránkové – podle toho, kterou by si chtěl ten který zájemce pro slavení mše sv. vytisknout.

Iskoni bě slovo. Texty ke studiu diachronních bohemistických a slavistických disciplin.

Vepřek Miroslav, 2011

Fontes historici liturgiae glagolito-romanae a XIII. ad XIX. saeculum, collegit, digessit et indice analitico instruxit.

Jelić Luca, 1906

Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských

Erben Karel Jaromír, 1883

Poprvé 1869, toto je 2. vyd. Přeloženo ze slovanských území Haličské Rusi, Bílé Rusi, Jižní Rusi, Malé Rusi, Veliké Rusi, Západní Rusi, Bosny, Bulhar, Charvatska, Kašub, Krajinska, Krajiny, Mezimuří v Charvatsku, Polska, Slovinska a Srbska. Stále znovu vydáváno a upravováno.

Jesuité na Rusi 1805 – 1816.

Gagarin Jan Xaver, 1901

Jediné čes. vyd. P. Marek Folloppe, kněz Tovaryšstva Ježíšova / vydal jazykem francouzským P. Jan Xaver Gagarin ; přeložil P. Ant. Rejzek, Úvod obsahuje životopis autora.

Čeští jesuité na Rusi.

Florovskij Anton Vasil'jevič, 1941

Jediné čes. vyd. Jesuité české provincie a slovanský Východ.

Slavorum litterae theologicae – Conspectus periodicus. Acta Academiae Velehradensis. Kompletní (všechny svazky).

Tumpach Josef, Podlaha Antonín (aj. red.), 1948

Sv. 1 – 6 (1905 – 1910) vycházelo jako příloha ČKD, sv. 7 – 19 (1911 – 1948) vydávala Akademie velehradská.
I zde se setkáváme s obvyklými vydavatelskými obtížemi: Narušení při Masarykově revoluci r. 1918, zastavení vydávání v r. 1941 okupační německou socialistickou totalitou, obnovení vydávání po osvobození ČSR Sovětským svazem r. 1945 a opětovné zastavení r. 1948 domácí českou komunistickou totalitou, které bylo definitivní, neboť po barevné západní revoluci 1989 do dneška, t. j. ani za dobu 30 let, není ve vydávání pokračováno; 14. 9. 1996 založené Centrum Aletti (Velehrad-Roma) má jiné zaměření ("podnícení dialogu mezi kulturami a náboženstvími v nové Evropě" – wikipedie).

O církevním dějepise Slovanů

Sasinek Fráňa Vítězslav, 1887

Ulfilas a glagolské písmo

Sasinek Fráňa Vítězslav, 1887

Záhady dějepisné. Sešit I. Historicko-etymologické pokusy. Sešit II. Jornandes (Jordanes) a Slované. Sešit III. Tacitus o mravech Slovanů v Germanii. Sešit IV. Gothové a Vandalové.

Sasinek Fráňa Vítězslav, 1888

Výklad idey cyrillo-methodějské

Jašek Adolf, 1909

Slovanská bohoslužba v Čechách, její politický, kulturní i historický význam.

Chaloupecký Václav, 1939

Svatováclavský sborník na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého, VIII. str. 401 – 455 (celý tento svazek Sborníku je v pododd. 1503: Čeští světci). Připojujeme článek Slovanská bohoslužba v Českých zemích. Vašica Josef, 1940.

Východní otázka církevní

Grivec Fran(c) Xaver, 1910

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 49.

Pravoslaví

Grivec Fran(c) Xaver, 1921

Duchovní život ruského národa

Vilinskij Valerij Sergejevič, 1931

Vzdělávací knihovna katolická. Nová řada, sv. 9.

Byzantské křesťanství u slovanských národů

Kadlec Jaroslav, 1946

Knihovna Studium, sv. 6 (poslední) – tímto je Knihovna Studium kompletní.

Východní církevní otázka a úkol Rakouska při jejím řešení. Utajovaný rakouský koncentrák Talerhof – první na evropské půdě.

Erhard Albert, 1902

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 27. Přeložil P. Karel Boromejský Kašpar, spirituál a professor v Akademii hraběte Straky v Praze. Knize nelze nic vytknout. Důkladně popisuje rozdíly mezi západním a východním křesťanstvím, rozebírá historické vlivy a ukazuje, jak rozumně postupovat dál. Jiná ale byla praktická realizace, zejm. faktický vztah k pravoslaví a k Haliči. Tato záležitost později dokonce přerostla v banderizaci "Ukrajiny" – už v pol. 19. stol. byly v praxi rýsovány obrysy dnešní "ukrajinské" tragédie. Rakousko se své úlohy, jak ji kniha správně popisuje, nezhostilo. Bylo to způsobeno m. j. tím, že monarchie měla více mocenských center. Císař např. ani nevěděl, že část rádoby katolické generality a šlechty se paktuje za jeho zády s Němci – protestanty. Následník trůnu měl svůj dvůr a vojenskou kancelář. Uhři si vládli sami. Atd.
Proto připojujeme dvě spojené práce: 1. Utrpení Haliče, Lin, 2014 a 2. Thalerhof – První projev českého poslance pro republiku (14. 6.1917), Stříbrný Jiří, 1934 – i když k částem tohoto projevu máme velké výhrady: do str. 18 jde o socialistickou propagandu a od str. 40 jde o blouznění po demokracii; těžištěm jsou str. 19 až 40 (převážně fakta o Talerhofu, prvním evropském koncetráku, z něhož se později učilo i hitlerovské socialistické Německo). Nevěrnost monarchie jednotnému řízení podle katolické víry a morálky byla skutečnou příčinou jejího rozvratu a nakonec zániku. Nedostatkem zpráv 1. i 2. je, že neuvádějí, co o tzv. ukrajinizaci věděli a co dělali biskupové na Haliči a co věděl a co popř. činil či nečinil proti mučení internovaných ubožáků biskup ve Štýrsku; byla-li tedy činnost biskupů kladná nebo naopak ještě přitěžující (např. arcieparchie lvovské)? Jinak, tvorba vymyšleného "národa ukrajinského" není nic nového v dějinách: v hlavách Masaryka a Beneše se vylíhl "národ československý" (projekt zkrachoval), Merkelová (v zastoupení koho?) vytváří "národ evropský" (projekt rovněž, s pomocí Páně, zkrachuje). A zase: postoje biskupů? Raději se neptat – příliš to připomíná stejné otázky o postojích k supermasovým vražděním proti Jugoslávií, Iráku a Libyi až k pokusu o vyhlazení Sýrie, než přišlo Rusko, příliš to připomíná otázky o postojích k rozorávání naší civilizace skrze lžiběžence.
Laskavému čtenáři doporučujeme seznámit se také, v pododdělení 1304: Jednotliví světci s úmrtím po r. 1563 do r. 1870, se situaci v době působení sv. Josafata Kunceviče († 1623) u Rusínů.

Župnik Sarajevsko-Poljski – bosenské vzpomínky

Venhuda František z Paula, 1933

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 101.