Česká katolická bibliografie tohoto oddělení dosud neexistuje, což je přirozené v situaci, kdy je stát ještě oddělen od Církve. Ostatní česká katolická bibliografie období 1828 – 1913 je v souhrnu v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
Zajitz Eduard (pseudonym Jitzovský Eda n. Eduard), 1939
Edice Jitra ř. 2, sv. 1
Grossmannová Brodská Ludmila, 1914
Hlasy katolického spolku tiskového 45, 1914, č. 5.
Díl 1: Páter (správně: Pater, řec. dokonce: Patér) Kodýdek a jiné povídky – Farských historek díl I (poprvé 1912, naposledy 1941).
Díl 2: Farská panička; Kohouti – Farských historek díl II (poprvé 1906; 1912, naposledy 1941).
Díl 3: Cestou křížovou (zde 9. vyd.); Žebračka (zde 5. vyd.) – Farských historek díl III (poprvé 1899, zde 1935, naposledy 1941).
Díl 4: Žolinka; Kanovník – Farských historek díl IV. (poprvé 1908, naposledy 1939).
Díl 5: Stavěl, románek z farských historek – Farských historek díl V (poprvé 1908, naposledy 1940).
Některé vyšly samostatně i později (např. Cestou křížovou roku 1953: "vyprávění o životě pokrokového kněze, který se ve snaze umožnit lidu lepší život dovedl vzepřít i církevní hierarchii, ale byl za to persekvován a umlčen;" Farská panička dokonce v bláhovém rozněžnění z převratu ’89 ještě 1990, ale pak už opravdu nic).
Sebral a sepsal P. Beneš Method Kulda (* 16. 3. 1820 Ivančice, † 6. 5. 1903 Praha), vychází dodnes, ovšem často jde jen o jakési výběry. Sv. 1.: z okoli Rožnovskáho a Jemnického. Sv. 2.: z okoli Rožnovského (dokončení). Národní pověry a obyčeje v okoli Rožnovskěm na Moravě. Sv. 3.: z okolí Olešnického, Brněnského, Třebíčského, Vyškovskěho a Žďárského. Sv. 4.: z okolí Kamenického.
Erben Karel Jaromír, Scheiner Artuš, 1941
13 pohádek pro mládež od 6 let s velikým množstvím barevných obrázků Artuše Scheinera. 1. České pohádky – uspořádal, poznámkami a doslovem opatřil Antonín Grund, 1939; 2. České národní pohádky, 1955.
2. samostatné vyd., rok vyd. je nejistý. Poprvé vyšlo r. 1887.
2. samostatné vyd.; poprvé vydáno r. 1894.
1. vyd. vyšlo 1890, téhož roku vyšlo toto 2. rozmnožené vyd.
Směska – nové starosvětské písničky – vyšla poprvé 1891, zde ve 2. vyd. České písně vyšly poprvé 1892, zde rovněž 2. vyd.
S pomocí Boží a mnohých spolupracovníků sestavil František Hanzelka. V každé čítance se najdou plevy, zde je jich minimálně: např. velebení esperanta na s. 239n., které vypouštíme – universálním jazykem není ani angličtina, ani němčina, v Církvi ani italština – a ani esperanto; to všechno jsou jen dočasná vychýlení od nesmrtelné latiny ... V knize jsou také dva seznamy: Schematismus žijících katolických spisovatelů (od str. 221) a Čeští umělci náboženští (od str. 300). Ke každému z obou seznamů jsme připojili v knize pozn. pod čarou. Obecně řečeno, jde o to, čemu mají tyto seznamy sloužit. Má-li jít o výčty autorů ryze katolických, bylo by je třeba redukovat (a zároveň rozšířit o další jména), má-li se jednat o výčet autorů řekněme křesťanské inspirace (v nejširším smyslu slova), není třeba redukovat nic, jen doplnit řadu opomenutých jmen (včetně mladších, teprve později působících autorů (tj. z krásné literatury např. Čep, Renč, Zahradníček, z odborné Braito, Dvorník, Habáň etc.). Za konsultaci děkujeme P. B.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 52. Tištěno frakturou, nově vyšlo r. 1875 pod titulem Čermákova rodina. Obraz z národního života v trojím oddělení, a po smrti autora ještě r. 1902 pod titulem původním.
Beneš Václav (pseudonym Třebízský), 1881
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 68.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 57.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 73.
Díl 1. 1876 (Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 43). Díl 2. 1878 (Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 45). Díl 3. 1883 (Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 50). Díl 4. 1890 (Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 57) – z knihy jsme vyndali spisek Dr. Matěj Procházka († 1889). Životopisný nástin. Šťastný Vladimír, 1890, viz 1504: Přední české, moravské a slezské osobnosti. Díl 5. 1892 (Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 59). Krátce nato vyšla ještě 2. vyd. a o mnoho let později znovu něco, ovšem to již bylo po smrti autorově, který tato vydání už nemohl aprobovat (P. Václav Kosmák * 4. 9. 1843 Martinkov u Moravských Budějovic, † 15. 3. 1898 Prosiměřice u Znojma). Dílo P. Kosmáka je dostupné na adrese.
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 64. 1. Z kláštera a vězení. 2. Dvě cesty. 3. Kam spějeme: Úvod. I. Rychlá cesta do zkázy. II. Návrat k Bohu.
Načrtl P. J. Ježek. Hlasy Katolického spolku tiskového 34, 1903, č. 2.
Weymelková (roz. Pittnerová) Vlasta, 1904
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 91.
Sv. 2.: 2. přeprac. vyd. (1. vyd. vyšlo r. 1905). Sv. 3.: Jediné vyd.
2. vyd. Pozn.: Za povšimnutí snad stojí obliba, v níž prostí lidé měli císaře Josefa II., který však z hlediska obecného dobra napáchal mnoho škod (jak se lze přesvědčit z výkladů historiků i v naší knihovně).
Dodnes vyšlo asi 25 vydání. 1. vyd., které přinášíme, vydalo Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 100 – a bylo to ještě za života autorova (stejně tak 2. vyd. – to vyšlo jinde r. 1921). P. Baar, vypravěč příběhu (* 7. 2. 1869 Klenčí pod Čerchovem, vysvěcen na kněze 17. 7. 1892), † 24. 10. 1925 Klenčí pod Čerchovem.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 112.
Weymelková (roz. Pittnerová) Vlasta, 1912
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 121.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.
Beneš Václav (pseudonym Třebízský), Bitnar Vilém (red.), 1928
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999 (Část 1, 1927). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999 (Část 2).
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 97.
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 99.
Vyšly dvakrát: 1921 a 1932.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 105 (Řada I., vyd. 1909). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 110 (Řada II., vyd. 1910). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 130 (Řada III., vyd. 1914).
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 185.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 188.