Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
2. Německý národní socialismus (tzv. nacismus) naleznete podle převažujícícho tématu v pododdělení 1102 nebo 1105.
Dobré dílo, sv. . 36. Jediné čes. vyd. Orig.: La Chevalière de la mort, poprvé 1896.
Zvláštní otisk z "Věstníku katolického duchovenstva".
Třídílný román, jediné čes. vyd. Autobiografické rysy.
"Neříkám, že tato publikace [holandského psychoterapeuta] je na tyto potíže všelékem. Jistě ne. Zraněným neklidným duším však může pomoci zbavit se niterného chaosu a napřít jejich úsilí k osobnostnímu růstu. Ukáže jim cestu jak se zhostit neuvědomělého pocitu ukřivděnosti, sebelítosti i třeba nejasného a nepřiznaného pocitu méněcennosti. Napomůže k jejich ozdravení.
Do jakých rukou tedy knížka patří? Může být neocenitelnou oporou hledajícím, kterým nestačí lákavě pohodlné, ale nebezpečně zjednodušené řešení, které se nabízí na prvoplánové rovině. Dává jim nejenom poučení, ale i konkrétní pokyny kudy a jak se ubírat k psychické vyrovnanosti." PhDr. Iva Šípová, sexuoložka
1. Rerum novarum, O dělnické otázce (1891), 1946 – Dominikánská edice Krystal, sv. 69: vyslovuje se proti socialismu, chápanému po staru jako společnost bez soukromého vlastnictví. Je zde mnoho nápadů, jak by se měl podnikatel chovat a jak by dělník měl své postavení dělníka zlepšovat.
2. Quadragesimo anno, O vybudování společenského řádu a jeho zdokonalení podle zásad evangelia (1931), 1947 – Dominikánská edice Krystal, sv. 79: Za 40 let se situace velmi zhoršila, papež má více mravních výhrad proti kapitalismu i socialismu, zvl. pak proti nepravostem finančnictví, požaduje spravedlivou mzdu, uvádí i zásadu subsidiarity, ovšem reálně velkopodnikatel zůstává pánem ("má být mravný") a dělnik kmánem, takže heslo subsidiarity je jen jakýmsi přáním. Tato druhá encyklika tak stojí na posicích první.
Obě encykliky reagovaly na problémy toho času se zpožděním. Dobře míněné apely mohly oslovit jen část zaměstnavatelů. Ve středověku nebylo potřeba apelovat na křesťana-panovníka typu císaře Karla IV. Ten si byl vědom, že i on bude souzen. Velkofinančníci v době těchto papežů už křesťany nebyli, natož dnes, proto je dobře míněné apely míjely a míjejí. V zápalu pro oprávněnost soukromého vlastnictví obě encykliky úplně pomíjejí možnost, že by nepatrný počet boháčů vlastnil téměř vše, kromě drobků, které by ostatní občané (adresátem je převážně dělnictvo) měli prakticky jen v užívání. Jinak řečeno, encykliky, kromě mravních výzev, opomíjejí zlo neúměrné kumulace kapitálu čili vznik obrovských korporací. Nijak se také nevyslovují proti pověře o nutnosti stálého růstu HDP. Možnost, že by došlo k hrozbě globalizace, encykliky tedy neuvažují. Prostě dělník zůstává dělníkem bez naděje, že by se stal postupným upravováním výrobních procesů samostatným živnostníkem.
Vydal s církevním schválením Spolok svätého Vojtecha v Trnavě.
Biederlack Franz Joseph Bernhard, 1900
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 16. Naps. P. Josef Biederlack S. J. (* 1845, † 1930), dle 4. nezm. vyd. (Die sociale Frage – ein Beitrag zur Orientirung über ihr Wesen und ihre Lösung; 1. vyd. 1895, 4. vyd. 1899, 10. vyd. 1925) s povolením autorovým podává P. ThDr. Beneš Ferdinand (* 8. 4. 1860 Krátká Třebová-Hilváty u Ústí n. Orlicí, † 13. 10. 1901 Hradec Králové).
Dědictví sv. Prokopa, sv. 56.
Bařina Jan František Saleský, 1929
Laskavý čtenář si může všimnout slova "mosaikový" v názvu knihy z r. 1929 a posoudit jeho oprávněnost. Totiž i dnes pan Valerij Viktorovič Pjakin, jeden z nejlepších světových analytiků (jímž je spolu s dalším Rusem přezdívaným The Saker), často varuje právě před tím, že člověk poznává (vinou médií) realitu opačně – ne mosaikově, ale kaleidoskopicky – a to je zdrojem nevyhnutelné tragiky jeho rozhodování. Za tip na tuto knihu děkujeme čtenáři J. Š.
Vodička Timotheus, Miklík Josef Konstantin, 1945
Díl I. Principy sociální ethiky. Část I. Člověk a vesmír. Část II. Jedinec a společnost. Část III. Řád spravedlnosti. T. Vodička, 1945; Dominikánská edice Krystal, sv. 77. Díl II. Principy sociální ethiky. Část IV. Práce a majete. Číst V. Filosofie kultury. Část VI. Stát. T. Vodička, 1946; Dominikánská edice Krystal, sv. 78. [Díl] III. Pracovní smlouva. Traktát morálně-theologický. P. J. K. Miklík, 1947; Dominikánská edice Krystal, sv. 86. Vodičkovy první dva díly jsou na internetu v textovém tvaru.
.
Předpis byl vydán italsky(!), viz pododdělení 1403: Řím, proto originál zvlášť neuveřejňujeme. Studijní, sv. 36.
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 38. Hledejme v této práci tři zásady: Kterak se může dělník osamostatnit do posice živnostnika, kterak upřednostnit rozvoj vlastních rodinných domků na úkor nájemných bytových "králíkáren", a jak uvést v pohyb stěhování občanů z měst na venkov, tedy opačným směrem, než dnes.
Гельфанд Симеон Симеонович, 1946
Za OCR děkujeme čtenáři M., který píše: "Odstranění pozadí značně snížilo čitelnost." Proto ponecháváme i originál.