Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 11

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


Pozn.: 1. V oddělení 15 – Dějiny Katolické církve v Českých zemích máme sice obdobné čleměná pododdělení 1507 až 1513, ovšem je smutnou skutečností, že možná častěji než Církev a duchovenstvo, u nás vedli tento boj laici a dokonce i rozumní nekatolíci. Je např. docela skandální, že před časem jeden z nevyšších církevních představitelů posledních desetiletí hodnotil osvícenství jako jeden z kořenů evropské civilizace. A kolik duchovních kolaborovalo ať už s masarykismem, nacismem, komunismem nebo v současné době s americkým světovládným tzv. neokonservatismem, což je zase odrůda osvícenství! Kolik českých duchovních kolaboruje s tzv. demokratismem Evropského svazu (tzv. unií), což není nic jiného, než korporátní socialismus! Objeví se kdejaký nesmysl tzv. osvíceného myšlení, jako např. "teorie o změně klimatu" (vlastně poslední verse malthusianismu), mediálně a politicky propagovaný – a kolik je pastýřů, kteří to spolknou i s navijákem! Proto jsme museli zařadit i zde uvedených prvních pět pododdělění, kdy boj byl veden mimo české církevní struktury.

2. Německý národní socialismus (tzv. nacismus) naleznete podle převažujícícho tématu v pododdělení 1102 nebo 1105.

1101 Liberalismus a osvícenství z Francie a USA (a u nás masarykismus)

V oddělení: Sociologie a charita

O osvícenství srov. i 1508.


Vondrák contra Masaryk

Vondrák Václav († 1962), Pekelský Vladimír, Janík-Horák František, 1958

exil; jako příloha Chronologie odboje 1914 – 1918


Tajné fondy III. sekce. Z archivů ministerstva zahraničí republiky Česko-Slovenské.

Urban Rudolf , 1943

3. vyd. Kniha je cenným zdrojem dokumentů a informací o neprůhledném financování tiskové propagandy řízené "Hradem". Přesněji se jedná o podplácení vlivných zahraničních novinářů a mnoha novinových titulů, ba i o to, aby akcie vydavatelství byly vlastněny úředníky zcela oddanými Masarykovi a Benešovi. Některé komentáře autora jsou žel poplatné době vydání knihy.


Tři časové otázky. I. Možno-li svět odkřesťaniti? II. Církev a věda. III. Poměr státu k církvi.

Samsour Josef, 1908

Hlasy Katolického spolku tiskového 39, 1908, č. 4.


Nad propastí. Časové úvahy.

Vrba Rudolf, 1932


Do roka a do dne! Řeč Karla Perglera na veřejné schůzi Čechů a Slováků v Chicagu 18. září 1932, spolu s projevy pp. Zahradníka, Vlka a Čejky.

Pergler Karel, Zahradník Benjamin, Vlk Adolf, Čejka A. J., 1932

exil


Strašlivá zrada Masarykova. Memorandum zaslané Dr. Václavem Vondrákem předsedovi ministerské rady Antonínu Švehlovi v roce 1927.

Vondrák Václav († 1962), 1927


Nejodpornější dobráci

Beaunier André, Florian Josef, 1912

Podle Ondřeje Beauniera – z knihy Beaunierovy vybral a z franštiny přeložil Josef Florian. Orig.: (Pour la défense française.) Les plus détestables bonshommes. 1912 – jediné vyd., francouzská wikipedie titul již neuvádí (zřejmě i jej postihl osud Deseti malých černoušků). Také v češtině jediné vyd. Kurs, sv. 10.


Soliveau čili dokonalý poslanec. Kurs voličský – rovnost-volnost-bratrství.

Masson Georges-Armand, 1925

Orig.: Soliveau ou le parfait parlementaire. 1923; (suivi d'un) Essai sur le style parlementaire, (et d'une) Anthologie à l'usage de Soliveau. Kurs, sv. 14. Též Bulletin Občanského institutu, č. 128 – r. 2002.


Renan, Německo a atheismus devatenáctého století.

Hello Ernest, 1908

Orig.: M. Renan l'Allemagne et l'athéisme au XIX. siècle. Poprvé 1859. Studijní, sv. 11. Česky vyšlo již 1905 a potom 1948.


Svobodné zednářství 1. a 2.

Sladomel Vilém, 1895

Doklad o katolicismu na přelomu 19. a 20. stol. Jediné vyd.
Připojujeme ještě jeden spisek od téhož autora, též vydaný katolickým nakladatelstvím: Svobodné zednářství a jeho poměr 1. k náboženství vůbec a katolickému zvláště, 2. k monarchickým státům a 3. ku školství ve smyslu katolickém, 1890.


Paměti venkovského faráře. Zápisky kněze po veliké revoluci.

Devoille Augustin, 1923

Jediné české vyd., od slavného francouzského spisovatele-kněze nic jiného česky ani slovensky nevyšlo. Orig.: Mémoires d'un curé de campagne, 1854, 1858 a 1864. Jindy ve Francii, kde dodnes ve školách žáci před vyučováním povinně zpívají osvícenskou Marseillaisu (Nechť nečistá krev napojí brázdy našich polí) namísto modlitby Otče náš, nevyšlo. Za pozornost stojí, že všechna tři francouzská vydání vyšla v době, kdy ve Franci (za císařství) byla Marseillaisa jako hymna zakázána. A tak je buď na výsluní Marseillaisa a knihy jako tato nevycházejí, což je "tolertantní libertální demokracie", nebo je Marseillaisa zakázána, děti se modlí Otče náš a tyto knihy volně vycházejí, což je "extrémistická diktatura". Prostě není možné obojí, čili multikulturalismus je vpravdě nemožný. To jsme to s tou vládou "osvíceného" mýlícího se rozumu dopracovali, že? A ještě dopracujeme ... Že rozum dlící v pravdě vládnout nesmí.


Rozhovory karmelitánek

Bernanos Louis-Émile-Clément-Georges, 1992

Rok předtím na jevišti jako Dialogy karmelitek. Jindy čes. nevyšlo. Orig.: Dialogues des carmélites, poprvé 1949.


Volnosť, rovnosť, bratrství

Freund Georg, 1897

Se svolením spisovatelovým přeložil P. Rejzek Josef František.


Co je špatného na světě

Chesterton Gilbert Keith, 1925

Přeložil anglista Ladislav Vymětal (1895 – 1940).


Obžalovací řeči: Sv. 1 Svobodné zednářství a velezrada. Sv. 2 Židé v zednářstvu a v revoluci.

Беклемишев Николай Николаевич(?), Кацман Георгий Васильевич Бутми де, 1907

Publikace vyšly v katolickém Cyrillo-Methodějském vydavatelství V. Kotrby; orig. Фран-масонство и государственная измена. Н. Л. и Г. Бутми, 1906. První autor je jistě pseudonym (podepisoval se tak generál-major v. v. Н .Н. Беклемишев – * 1857, † 1934 – v článcích téhož thematu) spoluautora druhého autora, jímž je Butmi de Katzman Georgij Vasil’jevič, *1856, † po 1. 6. 1919).
Připojujeme Židovské zrcadlo v světle pravdy, Hora Jiří,1907. V knize je sice napsáno, že jde o "věděcké studium Dr. Karla Eckera, soukromého docenta ...", ovšem nikdo takový neexistoval; ve skutečnosti je míněn německý katolický teolog a filolog Jakob Ecker (* 28. 2. 1851 Lisdorf, † 17. 11. 1912 Trier). Podobně Jiří Hora (* 1860, † 1933, používal též jména Čeněk Brabec) uvádí jakéhosi Dr. A. S. Šmakova, který je české bibliografii neznám; ve skutečnosti je zřejmě míněn kontroversní autor z přelomu 19. a 20. stol. Алексей Семенович Шмаков. Publikace jsou historickým svědectvím a je nezbytné je vnímat v dobovém kontextu.


Zkáza Slovanů ze světové války; deník poválečný. Díl I., II.

Vrba Rudolf, 1924

Knihy tohoto katolického kněze umožňovaly už v roce 1924 poznávat podstatu trockismu (tento perversní společenský systém revolučního Žida Bronsteina-Trockého se tehdy směšoval s bolševismem, který však postupně převážil až od počátku 30. let) a jeho nadnárodní celosvětové zaměření, zcela v rozporu s oficiálními postoji a zahraniční politikou čsl. státu a jeho představitelů, Masaryka a Beneše.
Připojujeme mírně pravopisně upravené, ale textové pdf obou dílů z www.narodnisjednoceni.cz.
Vyšlo ještě druhé vydání roku 1925, kvůli Masarykovi na jednom místě zcensurované, které nemělo obsah.


Katolíci moroví

Green Julien (pod pseudonymem Delaporte Theophile), 1932

Orig. Pamphlet contre les catholiques de France, 1924. Česky víckrát nevyšlo. Kurs, sv. 27.


Dvě politické encykliky. 1. Divini Redemptoris. 2. Mit brennender Sorge.

Pius XI., 1938

1. Divini Redemptoris, O bezbožeckém komunismu (19. 3. 1937), 1937 a 1938:
1.1. Datum. Kdo nezná roli posledních papežů v západní politice, podiví se tomu, kdy tato encyklika vyšla: celých 20 LET POTOM, co se Západ pokusil r. 1917 zničit Rusko strašlivým Kerenského (à la Jelcin) únorovým převratem. Hned potom Západ nasadil do Ruska sionistickou teroristickou skupinu Uljanov-Bronstein a spol.; encyklika vyšla až r. 1937! To bylo až tehdy, kdy uvedená trockistická skupina byla Stalinem zničena a kdy moc Ruska byla naopak upevněna ke hrůze intrikujícího Západu, který v těsné, (přinejmenším) časové návaznosti na encykliku znovu napadl Rusko – válkou.
1.2. Dnešek. Z téže politické role posledních papežů plyne to, že nebyl a není shodně odsouzen dnešní bezbožecký oligarchický internacionální socialismus, kdy oligarchové a státní moc jsou propojeni. Přitom máme zase vše: místo (českých) státních podniků (cizí) koncerny, místo Sovětského svazu a RVHP je zde Evropský svaz v ČR šikovně zvaný unie, místo Varšavské smlouvy NATO, místo internacionalismu Schengen a ještě horší multikulturalismus, místo JZD pracují dělnící na velkofarmách, které jim nedají ani ten záhumenek, místo konzumů supermarkety, kromě potratů máme i potratovou antikoncepci, kromě inseminace dobytka i inseminaci lidí, navíc máme i homosexualismus a genderismus.
1.3. Doma. Jak je uvedeno v úvodu k podod. 1101, doma máme církev vůči zvrhlému státu mlčící, která si dovoluje jen něco naznačovat uvnitř svých ghett. Proti bombardování Jugoslávie, Iráku, Libye, Jemenu, proti Západem způsobenému rozvratu i Ukrajiny, nikdo z Církve vážně neprotestoval, proti zavraždění 250.000 Syřanů se mlčelo až doteď, kdy vystoupilo Rusko a migranti. A protože církev takto veřejně nepůsobí, není ani její pronásledování ze strany státní moci. Církev má tak pokoj a může v klidu vyhnívat. Jsou to vzájemně se podporující skutečnosti: vnitřní situace v Církvi a její působení navenek.
2. Mit brennender Sorge, S palčivou starostí (14. 3. 1937), 1937: V bodu 1. byl jmenován Západ. Ale to lze upřesnit: Kdo nasadil r. 1917 teroristy do Ruska? Kdo si vypěstoval německý socialismus? Západ(ní velkokapitál). Papež správně rozebírá vady německého socialismu, ale správná podpora soukromého vlastnictví děsivě vybujela v církevní úchvat pro moc korporativních dnes tak řečených banksterů – proti nim ani slovo, dnešnímu papeži dokonce vedou a kontrolují finanční agerndu. Srov. Dvě sociální encykliky v podod. 1107: Sociální nauka Církve.


V předvecer druheho dne. (Marxismus a krestanství.)

Гельфанд Симеон Симеонович, 1950


Analysa 17. listopadu 1989 a změn ve Východní Evropě. Dolejšího „Analysa 17. listopadu ...“ jako příklad teorie spiknutí. Charta 77.

Dolejší Miroslav, Kantor Lukáš, Vejvoda Václav, 2010

Tři související texty.


Za nového režimu

Pergler Karel, 1923