Knihovna Libri nostri

 Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 16

autor neuveden,

Česká katolická bibliografie tohoto oddělení dosud neexistuje, což je přirozené v situaci, kdy je stát ještě oddělen od Církve. Ostatní česká katolická bibliografie období 1828 – 1913 je v souhrnu v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


    Pozn.: 1. Jádro Zemí Koruny české tvoří České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví a po většinu doby také celá Lužice. 2. Zřízení tohoto oddělení (a také oddělení 02) Knihovny je rozšířením toho členění, které navrhl a používal Otec biskup Antonín Podlaha. Toto oddělení má totiž zásadní význam pro osvětu našich lidí: na prvním místě je ovšem osvěta náboženská (jí slouží všech 18 ostatních oddělení a dílem i oddělení 02), na druhém místě pak osvěta historická, která je v těchto ostatních odděleních obsažena jen implicitně, částečně. Národ svou historii bezpodmínečně musí znát a musí ji znát nezkresleně: bez toho, i kdyby byl sebevíc nábožensky vyspělý, nutně zahyne, budoucnost by nemohl mít. Je smutným paradoxem, že tato skutečnost je dokonale známa nepřátelům národa, kteří národní historii zamlčují a matou, ale nakolik je známa národu samému? 3. Mnoho dokumentů z dějin našeho národa 9. až 12. stol. je na adrese stránek společnosti Moravia Magna.

    1611 Praha

    V oddělení: Dějiny našeho národa

    Viz též pododdělení 1502: Posvátná místa v Zemích Koruny české.


    Průvodce Prahou svatováclavskou k milleniu svatováclavskému, 1. a 2.

    Bitnar Vilém, 1929


    Praha, rozkoše zahrada. Kázání kanonizační svatojanské.

    Bartys Matěj, Bitnar Vilém, 1940

    Proneseno v chrámě Na Skalce na Novém městě pražském velehradským cisterciákem Matějem Bartysem. Z barokového kanonizačního tisku pražského z roku 1730 Růže nad potoky vod vsazená věrně přepsal, k tisku připravil, vydal a literárními poznámkami doprovodil Vilém Bitnar. Oslava tehdejší Prahy jako zahrady duchovní rozkoše. Edice Jitra ř. 2, sv. 99.


    Pražské bouře roku 1897

    Jiskra Jan, 1897

    Protiněmecké a protižidovské demonstrace v Praze. Celý nákla úřady zkonfiskovaly a zničily, autorovi byly nařízeny úpravy textu a teprve pak mohl být spisek znovu vydán.


    Průvodce Prahou a jejími církevními a dějepisnými památkami

    Flekáček Josef, Vávra Josef, 1898


    Praha v květu baroka 1700 – 1718

    Novotný Antonín, 1949

    Leopold I., císařem Svaté říše římské, králem českým a uherským etc. v letech 1656 – 1705. Josef I. (císař Svaté říše římské, král uherský etc.), nekorunovaným králem českým v letech 1905 – 1911. Karel VI., císařem Svaté říše římské, králem českým a uherským etc. v letech 1711 – 1740, korunován českým králem 1723. Příznačně Novotného trilogie chvály a slávy pražského baroka končí rokem 1740, kdy nastoupila Marie Terezie, první tři roky dokonce nikoliv jako česká královna.


    Praha "temna" 1719 – 1729

    Novotný Antonín, 1946


    Praha doznívajícího baroka 1730 – 1740

    Novotný Antonín, 1947


    Klub Za starou Prahu

    Bečková Kateřina (aj. red.), 1900

    Klub byl založen 28. ledna 1900. Za starou Prahu-věstník klubu Za starou Prahu vycházel v letech 1910 – 1951, poté jako Ochrana památek, v letech 1970 – 1999 vycházely nepravidelně Zprávy Klubu Za starou Prahu a od r. 2000 opět začal vycházet Věstník Klubu Za starou Prahu; je k disposici na adrese. Uveřejňujeme i dílko Bestia triumphans. Mrštík Vilém, 1897 (znovu vyd. Klubem 2001), které věstníkům předcházelo.
    V r. 1954 vyšel tedy 24. roč., poté bylo průběžné číslování zastaveno, až v r. 2000 byl tehdy vyšlý ročník označen jako 30. Mezi tím ale vyšlo množství čísel, v rámci možností velmi kvalitních, ale již jinak nazvaných a prakticky nečíslovaných, která, přestože byla úřady schválena, lze asi vhodněji zařadit do samizdatu – bude-li ovšem zájem, zařadíme je také asi tak do r. 1987.
    Velké díky náležejí Klubu i za to, že vědom si vysoké kvality a významu svého Věstníku neváhal zařídit digitalizaci všech čísel. Pán Bůh jej i nadále provázej!


    Vyšehradský hřbitov – stručný průvodce

    Fojtů Alois Josef, 1945

    Dominikánská edice Krystal, sv. 71. Připravujeme vysvětlující komentář, bez něhož není kniha pro naši Knihovnu přijatelná.


    Chválení Prahy

    Zima Václav, 1940