Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Katolická bibliografie celého oddělení 03

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


Pozn.: 1. Témata některých pododdělení jsou stejná, jako témata pododdělení v oddělení 06 – Asketika. Pokud převažuje u knihy rozměr rozumový, je kniha zde, pokud duchovní, je tam. 2. Věrouka pro dět a mládež, nespecializovaná, je v pododdělení 0801: Katechismy a dějepravy pro děti a mládež. 3. Nauka o hříchu (hamartologie) je povětšinou v pododdělení 0305 a 0309; theologická antropologie (nauka o člověku) porůznu – např. v pododd. 0305, 0309 nebo 0311.

0310 O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)

V oddělení: Obrana víry a katolická věrouka


Svaté přijímání. Kniha pro každého, kdož Pána Ježíše miluje. Pro ženské.

Ott Georg, 1864

P. Georg Ott (* 19. 10.1811 Sulzbach, † 17. 11. 1885 Abensberg), orig. Kommunionbüchlein für alle, die den Heiland lieb haben – 1921 již 32. vyd. (toto vyd. už s pozměněným názvem). Zdá se, že Kuldův překlad vyšel dříve než německý text (snad i proto slova "sepsal nejmenovaný farář v biskupství Řezenském.") V češtině vyšlo čtyřikrát: kromě tohoto 2. vyd. již r. 1859 1.vyd. s označ.Pro mužské, dále 3. vyd. 1870 a nové vyd. 1898.


Pán nás volá. Příprava a modlitby ke sv. zpovědi a sv. přijímání pro školní mládež.

Šafář Jaroslav, 1944

13. vyd. (vycházelo od 30. let; r. 1951 a 1952 vyšla ještě dvě změněná vyd. bez uvedení autora).


Praktické poučení o sv. přijímání, pro mládež.

Ségur Louis Gaston Adrien de, 1935

Školské sestry OSF, sv. 37.


Nejkratší poučení o svátosti pokání pro ty, kdož po prvé k sv. zpovědi přistupují.

Skrbenský Lev z Hříště, 1912

2. vyd. K autorství – tehdejší arcibiskup pražský.


Měsíční svaté přijímání dětí

Oliva Arnošt, 1941

2. vyd.; rok je nejistý. Kropáč & Kucharský, sv. 1941.x.


Praktické poučení o sv. zpovědi, pro mládež.

Ségur Louis Gaston Adrien de, 1935

Školské sestry OSF, sv. 36.


Velebnou svátostí k obnově náboženského života

Vašek Bedřich, 1941

Edice Jiskry, sv. 1. V Knihovně Libri nostri jsou všechny svazky této edice; o ní též u posledního vydaného sv. 14.


Chceš se dobře zpovídat?

autor neuveden, 1946


O mši svaté. Po stránce dogmaticko-apologetické.

Špaček Richard, 1899

Otisk z ČKD 1898.


Oběť mše svaté, s připojeným svatodenním pořádkem a četnými výklady mše svaté.

Pešina Václav Michal (rytíř), 1850

Sestaveno a vzděláno od Václava Pešiny. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 24.


O mši svaté

Kupka Josef, 1899

Dědictví sv. Prokopa, sv. 40. Dogmaticky a historicko-liturgicky pojednává Josef Kupka, pozdější sídelní biskup brněnský.


Zpět ke mši svaté

Mäder Robert, 1938

Přeložil P. Coufal Tomáš.


Sanctissimum. Část I, O eucharistii. Část II, O mši svaté

Melka Antonín, 1928

II. řeči postní, I. eucharistické promluvy - připravujeme.


O Najsvätejšej Eucharistii. I. Christos posredi nas. II. Christos v nas. Sv. Pričastije. I. časť. II. časť.

Hopko Vasilij (blahoslavený 2003), 1948

Jméno autora píšeme latinkou – měl sice rusínský původ, ale k rusínským biskupům ho wikipedie nepočítá.


O svatém přijímání

Eymard Pierre-Julien (svatý 1962), 1926

Výňatky ze spisů a řečí blahoslaveného Petra Juliána Eymarda (blahoslaven r. 1925), zakladatele kongregace Nejsvětější Svátosti, podle 15. vydání francouzského, v češtině vyd. 2. opravené; 1. vyd. vyšlo r. 1904.


O častém sv. přijímání a o časté svaté zpovědi; s připojenými modlitbami

Vojáček Methoděj Josef, 1912

Vydání 2., podle nových eucharistických dekretů sv. Stolce opr. a rozmn.


Svaté přijímání. Dva dekrety papeže Pia X. a poučení podle nich. A) Sv. přijímání časté (Sacra Tridentina Synodus – Posvátný církevní sněm Tridentský). B) První sv. přijímání rané (Quam singulari – Jak obzvláštní).

Pius X. (svatý), Ovečka Jaroslav Štěpán, Deml Jakub, 1947

4. vyd. podstatně rozšířené. Studijní, sv. 18.


Kázání o nejsvětější Svátosti oltářní

Zavoral Method Jan, 1934

2. vyd.; zveřejňujeme 1. vyd. z r. 1912.


Eucharistická četba Bible

Hejčl Jan, 1933


Eucharistie a mládež

Jeřábek Karel (někdy pseudonym Lutislav Karel), 1928

Dle autorů P. dr. Nicolussi Johann S. S. S. (?), P. Gatterer Michael S. J. (* 1862 n. 12. 11. 1888, † 6. 6. 1944) a j. napsal Karel Lutislav, vydalo Sdružení venkovské omladiny.


Eucharistie ve světle nejstarších památek literárních, ikonografických a epigrafických

Bilczewski Józef (svatý 2005), 1910

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 51. Z polského originálu podává ThDr. Tumpach Josef.


Enchiridion indulgentiarum. Preces et pia opera in favorem omnium christifidelium vel quorumdam coetuum personarum indulgentiis ditata et opportune recognita.

Canali Nicolaus, 1952

Na doplnění připojujeme: Collectio indulgentiarum theologice, canonice ac historice digesta. Mocchegiani Petrus a Monsano, 1897; publikace české o odpustcích následují už zvlášť.


Odpustky. Zprávy o Dědictví Svatojanském.

Hůlka Josef Antonín, Borový Klement, Srdínko František, 1891

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 78.


Odpustková modlitební knížka

Ševčík Jan Nepomucký, 1911

Úplná modlitební knížka pro každého, obsahující odpustkové modlitby, jakož i poučení o odpustcích a pobožnostech i posvátných předmětech, které svatá Církev odpustky nadala.


Knížečka o odpustcích, pateronásobném škapulíři a svatém růženci

Strom Josef, 1913

Jediné vyd.


Pokladnice odpustkových modliteb – modlitební kniha, sestavená z nových odpustkových modliteb, schválených Piem XI. a vydaných ve sbírce Preces et pia opera indulgentiis ditata dne 31. prosince 1937.

Pius XI., Bouzek Josef, 1948

3. oprav. vyd.; předchozí vyd. 1939 (i to uveřejňujeme) a 1941.


Svatá svátost biřmování vysvětlená pro dítky věku dospělejšího.

Gasser, 1858


Svaté biřmování. Pro školu a dům. Přídavek Základní pravdy křesťansko-katolického náboženství.

Fischer Engelbert Lorenz, Srdínko František(?), 1877

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 63. P. František Srdínko byl v době vyd. redaktorem Dědictví.