Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1, t. j. 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie (t. j. všech oddělení kromě 02 a 16) tohoto období je v pěti knihách Bibliografie české katolické literatury náboženské, které jsou zařazeny v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
2. Církevní boj s německým národním socialismem (tzv. nacismem) naleznete podle převažujícícho tématu v pododdělení 1509 nebo 1511.
V r. 1945 vyšlo šest vyd., poté už nevyšlo. Lidickým farářem byl P. Josef Štemberka. Němci mu nabídli propuštění, což odmítl a podstoupil smrt spolu se svými nevinnými farníky. Pražské arcibiskupství zahajuje proces jeho blahořečení a nechává událost přesně historicky zdokumentovat.
Stričně: Přímo v Lidicích (pův. 500 obyv.) 10. 6. 1942 Němci zastřelili 173 lidických mužů, pak 16. 6. 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26. Pobyt v německých koncentrácích nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě zvěrsky udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození místa bývalých Lidic minometným oddílem pluk. Alexeje Pankova, hrdiny Sovětského svazu, se do nových Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Koncem r. 2019 žila už jen poslední přeživší pamětnice německého vraždění.
K jeho konsekraci 16. 11. 1947 ve velechrámu Sv. Víta v Praze a k intronisaci 23. 9. 1947 v Litoměřicích.
Za pomoci četných spolupracovníků napsal H. Sch. Kropáč & Kucharský, sv. 1936.x.
Kdo to byl H. Sch., ani bližší údaje o Ladislavu Kropáčovi, který byl katolickou duší tohoto odvážného nakladatelství, nevíme. ČKD se neodvážil knihu řádně doporučit, nynější ÚSTR sice přináší tisíce drbů o době komunismu, ale té opravdu hrůzné totality si nějak moc nevšímá, popletený Svaz protifašistických bojovníků (dnes Svaz bojovníků za svobodu a Slovenský zväz protifašistických bojovníkov) už 70 let neví, co to je nacionální socialismus a "bojuje" s větrným mlýnem (tzv. fašismem), a tak se asi ani nikdy nedozvíme, jak oba tito hrdinové skončili – zda nebyli v mlecím stroji nacismu sešrotováni a spáleni.
A to je teprve stav k roku 1935 ...
Se sebezapřením uveřejňujeme toto "dílo", a to jen kvůli bibliografii nakladatelství. Autor sice na socialismus, skoro vždy oprávněně, nadává, ale zdá se, že neví, co to socialismus je. Kniha vyšla v době, kdy (od r. 1922) se komunistický SSSR nazýval lživě svazem "socialistických" republik, ale právě r. 1933 nastal v Německu největší rozmach socialismu nacionálního, což uvedlo v rozpaky nejen sovětské ideology, ale při neznalosti definic by to zmátlo i autora této publikace. Sověti z toho vybruslili snadno: Jejich údajný socialismus byl levicový, zatímco v Německu vládl pravicový "fašismus". Tato jejich lež vládne na Západě dodnes (teroristická Antifa není antifašistická, ale ryze komunistická, blíže specifikováno – trockistická; některé trockistické rysy maji i pažští "Piráti"). Jak by autor asi popisoval dnešní internacionální socialismus ovládající Západ? Jak by popisoval dnešní nacionální socialismus (neboť už dávno nejde o komunismus) v Číně? A jak by se postavil proti tlachání o "reálném socialismu" v době, kdy u nás po ruském vzoru panoval komunismus? Pravda je taková: každý socialismus, ať nacionální, tak internacionální je levicový, je bezbožný a je oligarchický, korporátní. Pouze v komunismu byli oligarchové, korporace zestátněny. Takže komunistická je dnes asi jen Severní Korea.
Kropáč & Kucharský, sv. 1933.x.
2., doplněné vyd. Panuje konjunktura českého sebemrskačství za vyhnání tzv. Sudeťáků, panovala tu i konjunktura spisů o komunistických vězeních. Předložená kniha – takové dnes na pultech nejsou – ukazuje, co to byl německý nacismus, a to ještě v jeho mírnější podobě protektorátního Terezína. Čtenář se může pokusit německý socialismus s oběma konjunkturálními thematy srovnávat – a zjistí, že srovnání je nemožné: něco jiného je tábor vězeňský či sběrný a něco jiného je tábor vyhlazovací.
Veselý Maria Jiří, Staudek František, 1948
Autorem je dominikánský kněz a knihu vydala Dominikánská edice Krystal, sv. 89?. Je však dobré si uvědomit, že dílo se započíná na jaře 1944, kdy již byla válka rozhodnuta. Strašlivé střetnutí ruského bohatýra s německým šílencem proběhlo kdesi v útrobách ruské rodiny už předtím – před Moskvou (1941), u Stalingradu (podzim 1942 – zima 1943), u Kurska (1943). A vylodění v Normandii začalo až 6. června 1944, kdy Rus už hnal Němce přes Bělorusko a Ukrajinu.