Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
Ferrero Benigna Consolata, 1928
2. vyd. (1. vyd. 1925). Orig. Vademecum proposto alle anime religiose da un pio autore, 1956 12. vyd. Školské sestry OSF, sv. 12.
Ignatius de Loyola (svatý), Ovečka Jaroslav Štěpán, 1922
Dostali jsme darem, Pán Bůh odplať! Dárce uvádí: "Jde o obšírný rozbor ignaciánské metody vnitřní modlitby tvořící jakýsi praktický pendant k teoreticky pojatému v knize Úvod do mystiky, zvláště sv. Jana od Kříže a sv. Terezie od Ježíše. Paginací navazuje na Duchovní cvičení sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele Tovaryšstva Ježíšova. Díl 1. Text. – 1. vyd. 1921;" proto zařadíme i toto 1. vyd., a to sem; připravujeme.
Dlouhá Albína Marie (pseudonymy Dlouhá nebo Pečínková Běla; red.), 1929
Školské sestry OSF, sv. 37. Šlo jen o čtvrtletník, proto není zařazeno v pododd. 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka. Vyšlo 13 ročníků, poslední 1941, kdy zřejmě vyšla jen dvě čísla (v ČR nebyla nalezena knihovna, která by měla číslo 3 příp. i 4); pak jej Němci zakázali. Po porážce Německa už nebyl obnoven.
Bosco Giovanni Melchiorre Don (svatý), Bokor Jozef, 1945
Jediné vyd. Orig.: Pratiche di pieta in uso nelle case salesiane, 1921.
Originál sestavila milosrdná sestra Eugenie, novicmistrová v mateřnici kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Trieru ; s dovolením Představenstva této kongregace pro české řeholnice upravil P. Bartoloměj Špisar. Jediné čes. vyd.
Ignatius de Loyola (svatý), Ovečka Jaroslav Štěpán, Mikuš Rudolf, Roothaan Jan Philipp, 1945
1. Doslovný překlad z původního znění španělského, 1941 (2. vyd.; 1. vyd. 1921 – toto vyd. je zařazeno u titulu Návod k rozjímavé modlitbě podle Duchovních Cvičení sv. Ignáce z Loyoly. Ignatius de Loyola, svatý, Ovečka Jaroslav Štěpán, 1922).
2. Nesmírně cenné vydání latinsky & slovensky. Slovenský preklad vyhotovil P. Rudolf Mikuš S. J. (* 9. 8. 1884 Ratkovce pri Trnave, † 26. 3. 1972 Beckov), ktorý bol od 2. 2. 1931 do 2. 2. 1942 viceprovinciálom slovenských jezuitov (provinciou sa slovenskí jezuiti stali až v r. 1983 dekrétom XXXIII. generálnej kongregácie).
3. Latinský text u tohoto dvojjazyčného vyd. je edicí, kterou připravil generál Jan Philipp Roothaan (* 23. 11. 1785 Amsterdam, † 8. 5. 1853 Řím) z 1. španěl. vyd. z r. 1522.
4. Jinou edicí je latinské 1. vyd. z r. 1548.
Alfonso Maria de Liguori (svatý), 1879
Dle sepsání sv. Alfonsa Marie z Liguori volně do češtiny přeložil Msgre. ThDr. Řehák Karel Lev. Vydání obou dílů 2.; díl prvý vyšel ještě ve 3. vyd. r. 1900. La vera sposa di Gesù Cristo cioè la monaca santa per mezzo delle virtù proprie d'una religiosa, r. 1760.
Díl první, 1935. Originál Résumés des méditations à l'usage des Frères des Ecoles Chrétiennes, 1866 (1. vyd., vyšlo pak ještě několikrát). Autor byl 10. generálním superiorem školských bratří v letech 1838 – 1874 a sám sebe nazýval Frère (fráter, bratr) Philippe (* 1792, † 1874).
Roberti Gianbattista (Giovanni Battista), François de Sales (svatý), Mathon Placidus Johannes, 1927
Školské sestry OSF, sv. 15. Jde o upravenou publikaci vyd. předtím r. 1881 jako Ascetická bibliotéka, sv. 6. Zveřejňujeme obě vyd.
Vydal P. Wendelin Meyer OFM (Stille Wege zu Gott – Gedanken zur Sammlung und Besinnung, vyšlo asi 8 vydání, naposledy r. 1956); "se svolením vydavatelovým přeložil Josef Tymel", úvod Vezmi a čti napsal P. Silvestr Maria Braito OP. Shodně vyšlo ještě r. 1941.
Dominikánská edice Krystal, sv. 48.
Habáň Metoděj Petr (aj. red.), 1941
Dominikánská edice Krystal, sv. 53.
Braito Silvestr Maria Josef, 1948
Dominikánská edice Krystal, sv. 94?. Ředitelem této edice byl právě P. Braito OP.
Pod různými názvy vyšlo více odlišných vydání, které se pokusíme postupně dle vhodnosti zveřejnit:
1. Manuále čili Malá příruční knížka pro členy 3. řádu sv. Otce Františka Serafinského dle konstituce sv. Otce Lva XIII. autor neuveden, 1893, 224 stran; 1904, 285 stran, 3. vyd.
2. Řeholní kniha pro členy třetího řádu sv. Františka Serafinského spolu obřadní a modlitební kniha pro členy téhož řádu. Rubringer Jan Nepomuk, Janák Ignát, Podlaha Antonín, 1908, 671 stran.
3. Příručka (manualka) pro členy třetího řádu sv. Františka. Janák Ignát, 1911, 328 stran; 1933, 368 stran, 2. vyd.; 1934?, 381 stran, 3. vyd.
4. Příručka pro členy třetího řádu Sv. Františka Serafínského. autor neuveden, 1927, 158 stran.
Kromě toho srov. následující: Katechismus, Řeholní kniha a zpěvník, Nový život – Noviciát.
Bleyler Johannes Maria (aj.), 1921
Dle řeholní knihy Jana Marie O. M. Cap. "Das Ordensbuch der Tertiaren des heiligen Franziskus von Assisi, vollständiges Regel- und Gebetbuch für die Mitglieder des Dritten Ordens in der Welt, mit gemeinsam vereinbartem Text des Ceremoniales der P. P. Franziskaner, Minoriten und Kapuziner", která vyšla v hodně více než 10 vydáních, přeložil P. Tagliaferro Jan (* 16. 12. 1867 Frýdek-Místek, † 27. 12. 1922 Cieszyn, okupováno Polskem).
Naše stálá čtenářka T. nás požádala o zařazení této publikace do Knihovny Libri nostri a dodala i knihu samu; děkujeme. Čtenář J. K. knihu následně vyčistil a připravil pro tisk na formátu A4; poté jsme provedli ocr.
Pozn.: Byli jsme upozorněni na autorovu překladatelskou činnost v posledním údobí jeho života ("překládal Chardina aj."). Náš recensent však knihu vyzdvihl s tím, že ony překlady v Knihovně nejsou (ohledně Teilharda de Chardina, módě jisté doby, srov. wikipedii, odst. Konflikt s Církví).
Parnisetti Giovanni Nepomuk, Spáčil Bohumil, 1923
Pro kruh přátel dorostu S. J. Autor sice není v brožuře přímo uveden, ovšem je zde odkaz na provinciální prokuraturu, přičemž provinciálem byl v letech 1938 – 1945 právě P. B. Spáčil.