Knihovna Libri nostri

 Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 19

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


1906 Lidový zpěv

V oddělení: Církevní zpěv a hudba

Čtenáře naší knihovny možná zarazí, že v ní nenachází množství vydávaných zpěvníků s lidovým zpěvem (zařazujeme jen ty nejvýznamnější, zejm. průvody varhan). Je tomu tak proto, že lidový zpěv se do liturgie vloudil až v novověku a to jen někde (je typické, že rozbujel prvně u protestantů). Zastáváme názor, že lidový zpěv v konečném výsledku nelze regulovat žádnými předpisy a že moderní jeho kytarová, basová, bubnová a pod. podoba jsou zákonitým jeho vývojovým stadiem, nemluvě o tom, jaké revoluční výdobytky v této oblasti lidové tvořivosti lze u tohoto druhu zpěvu v budoucnu očekávat. Proto se stále vracejí snahy o zpěv chorální. Pro neliturgické použití (naoř. různé pobožnosti – jako je křížová cesta a pod.) by ovšem tradiční zpěvníky byly příhodné i pro naši knihovnu, ale zdá se nám, že pokušení používat je i při liturgii by bylo příliš velké.


Jednotný katolícký spevník s najpotrebnejšími modlitbami pre kresťanov-katolíkov.

Pöstényi Ján (red.), 1950

17. vyd.; poprvé 1937, zhudebnil Mikuláš Schneider-Trnavský (2 pův. nezměněná vyd. 1937 a 1947 – připravujeme). Za dar Knihovně Pán Bůh odplať!


Svátostnému Králi. Zpěvy a recitace pro eucharistické slavnosti dětí a mládeže (1). Partitura k sólovým a sborovým zpěvům s průvodem klavíru (2).

Tomíško Čeněk Maria, 1940


Kancionál český

Šteyer Matěj Václav, 1712

(název pokračuje:) Do Tisíc PÍSNÍ, Na všecky přes celý Rok Slavnosti, Neděle, a zasvěcené Svátky, pro všecky, přes celý Den obzvláštní časy, Ráno, při Mši, před i po Kázaní, před i po Jídle, k Nešporům, a k Večeru: Naposledy Pro všeliké potřeby, příhody, a důležitosti, za živé i za mrtvé, v sobě obsahujícý. Z nichž Netoliko prostý Lid, ale také Páni Literáti, a Páni Kantoři, při Službách Božích, v čas vystavování Velebné Svátosti, na Poutích, na jakékoli Processi, a při pochovávání mrtvých, hojnost Zpěvu, na přepěkné staré i nové Noty složených, míti budou. Nyní po čtvrtý K potěšení a vžívání pobožných Křestianů Cžeského Jazyka, Nákladem Dědictví Sv Václava (jejichžto Dobrodincové živí i mrtví pobožných Cžtenářů modlitbám se poroučejí) na světlo vydaný.
Vyšel šestkrát: 1683, 1687 (oproti prvnímu rozšířené), 1697, 1712, 1727 a dosud naposledy 1764. 1. vyd. 1683 má podnázev: Více než osm Set a padesáte Písní Na všecky přes celý Rok Slavnosti, Neděle, a zasvěcené Svátky, pro všecky přes celý den obzvlášstní časy, Ráno, při Mši, před i po Kázaní, před i po Jídle, k Nešporům, a k Večeru. Naposledy Pro všeliké potřeby, příhody a důležitosti, za živé i za mrtvé, v sobě obsahující. Z nichž Netoliko prostý Lid, ale také Páni Literáti, a Páni Kantorové, při Službách Božích, v čas vystavování Velebné Svátosti, na Poutích, na jakékoli Procesí, a při pochovávání Mrtvých, hojnost Zpěvů, na přepěkné staré i nové Noty složených, míti budou.
Byl to nejoblíbenější a nejrozšířenější barokní kancioná, století 17. a 18. (Teprve v 19. století jej předstihl Bradáčův svatojanský kancionál.) Všechna vydání vyšla nákladem Dědictví sv. Václava. Tento kancionál také ilustruje jesuitskou politiku pro rekatolizaci našich zemí: znovu získat věřící ani ne tak latinským chorálem jako českým lidovým zpěvem, který rozbujel za předchozích protestantských časů. Tato politika sice byla tehdy úspěšná, avšak Bohu žel pokračovala (a pokračuje) i později, až vše dospělo k dnešnímu stavu.


Kancionál čili kniha duchovních zpěvů pro kostelní i domací pobožnost. Díl I., II.

Bradáč Vincenc, 1864

Díl I. 1863, Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 48. Díl II. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 49.
Je zde připojeno související dílo Hlas varhan 1 a 2 čili kniha obsahující harmonisované nápěvy duchovních zpěvů zahrnutých v kancionálu od Svatojánského Dědictví vydaném(!). Müller Josef, Bradáč Vincenc, Kolešovský Zikmund, 1864 (díl 1) a 1865 (díl 2) – s díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.
Tento kancionál je nejvýznamnějším českým katolickým souborem duchovních písní od vydání Šteyerova Kancionálu českého.


Věnec nejkrásnějších písní Matce Boží

Janků Jan, Janků František, 1941

Dvě publikace pod stejným názvem (u druhé vyšel jen 1. díl); zda a příp. jaká byla vazba mezi oběma autory, snad jen zatím nevíme.
Pozn.: P. Jan Janků byl superiorem salvatoriánské koleje, založené r. 1939 v Praze-Lhotce, která však na zákrok německého Gestapa musela r. 1943 ukončit činnost; Němci salvatoriány z Prahy vyhnali a tito se tam více již nevrátili.


Koledníček. Sbírka vánočních koled.

Kratochvíl Josef († 1968), 1945

Msgre ThDr. JUDr. Josef Kratochvíl, papežský prelát, děkan a první prelát královské stoliční kapituly, kapitulní vikář brněnské diecese v letech 1941 až 1946 a 1953 až 1968 (imprimatur; kapitulní vikář byl podle Kodexu kanonického práva z roku 1917 kněz, který po dobu uprázdnění úřadu diecesního biskupa řídil diecesi jménem katedrální kapituly).


Pašije

Eichler Karel, Sýkora Jan Ladislav, Hejčl Jan, 1908

1. Pašije na Květnou neděli podle evangelia sv. Matouše, kap. 26. a 27. dle církevních nápěvů a dle zvyklostí brněnské diecese. Eichler Karel (upravil), 1908. 2. Pašije na Velký pátek podle evangelia sv. Jana, kap.18. a 19. dle nápěvu církevního a zvyklostí diecese brněnské upravil. Eichler Karel (upravil), 1908. Obojí převzato z Cesty k věčné spáse (zde 0603: Modlitby a rozjímání obecně). 3. Doplňujeme nehudebním materiálem Pašije na Velký pátek. Sýkora Jan Ladislav, Hejčl Jan, 1943.


Boží cesta – písně a modlitby katolického křesťana. Průvod varhan.

Martinů Jan (aj. red.), 1939

Boží cesta poprvé vyšla r. 1938 a naposledy r. 1968, také Průvod varhan vyšel mezitím několikrát. S díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.


Průvod varhan ke Zpěvníku Svatováclavskému

Loula Otto, Suchý František, 1930

Svatováclavský zpěvník – kostelní písně a modlitby. Vyšel asi v šesti vyd. mezi léty 1930 až 1948. S díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.


Český kancionál. Průvod varhan. 1 a 2.

Orel Dobroslav, Hornof Vladimír, Vosyka Václav, 1921

Český kancionál poprvé vyšel r. 1921, naposledy, v 17. vyd., r. 1968. Průvod varhan vyšel jen jednou. S díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.


Český kancionál svatováclavský. 1. Písně. Modlitby. 2. Průvod varhan.

Boháč Jan Nepomuk (aj. red.), 1947

Jediné vyd. zpěvníku vcelku úspěšně proskribovaného – proto zařazujeme i uspořádání jen pro zpěv.


Roráte neboli Veselé a radostné zpěvy adventní o vtělení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista v přečistý život Marie Panny (Spasytele, Krysta, Marye).

Arnošt z Pardubic, 1823

Po kolika stech letech po prvé tiskem vydal Jan František Pospíšil. Pozn.: K rorátnímu dílu kanovníka a rytíře Pešiny uveřejňujeme čtyři publikace. O této první se dohodl P. Pešina s vydavatelem o slevě pro údy Dědictví sv. Jana Nepomuckého. Následující je bez not, další je s doprovázením varhan od Jana Nepomuka Škroupa a poslední je soubor Páně Pešinových článků z ČKD.


Roráte neboli radostné Zpěvy adventní o vtělení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista v přečistý život Marie Panny.

Arnošt z Pardubic, Pešina Václav Michal (rytíř), 1839

Bez not. Ve prospěch Dědictví sv. Jana Nepomuckého 2. vyd. Poprvé vyšlo r. 1837 a 1838, 11. vyd. ještě u Pospíšilů vyšlo r. 1863, 14. vyd. 1885 – a pak už úpravy a výňatky nikdo nepočítal.


Rorate neboli radostné zpěvy adventní s nápěvy pro celý týden a štědrý večer zavedené za času Císaře a Krále Karla IV., přeslavné paměti a Arnošta, prvního Arcibiskupa Pražského, v Metropolitním chrámu Páně sv. Víta.

Arnošt z Pardubic, Škroup Jan Nepomuk, 1847

Opatřené nyní doprovázením varhan od Jana Nepomuka Škraupa. Jediné vyd., Pán Bůh odplať příteli M. za tento vzácný dar.