Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
17. vyd.; poprvé 1937, zhudebnil Mikuláš Schneider-Trnavský (2 pův. nezměněná vyd. 1937 a 1947 – připravujeme). Za dar Knihovně Pán Bůh odplať!
(název pokračuje:) Do Tisíc PÍSNÍ, Na všecky přes celý Rok Slavnosti, Neděle, a zasvěcené Svátky, pro všecky, přes celý Den obzvláštní časy, Ráno, při Mši, před i po Kázaní, před i po Jídle, k Nešporům, a k Večeru: Naposledy Pro všeliké potřeby, příhody, a důležitosti, za živé i za mrtvé, v sobě obsahujícý. Z nichž Netoliko prostý Lid, ale také Páni Literáti, a Páni Kantoři, při Službách Božích, v čas vystavování Velebné Svátosti, na Poutích, na jakékoli Processi, a při pochovávání mrtvých, hojnost Zpěvu, na přepěkné staré i nové Noty složených, míti budou. Nyní po čtvrtý K potěšení a vžívání pobožných Křestianů Cžeského Jazyka, Nákladem Dědictví Sv Václava (jejichžto Dobrodincové živí i mrtví pobožných Cžtenářů modlitbám se poroučejí) na světlo vydaný.
Vyšel šestkrát: 1683, 1687 (oproti prvnímu rozšířené), 1697, 1712, 1727 a dosud naposledy 1764. 1. vyd. 1683 má podnázev: Více než osm Set a padesáte Písní Na všecky přes celý Rok Slavnosti, Neděle, a zasvěcené Svátky, pro všecky přes celý den obzvlášstní časy, Ráno, při Mši, před i po Kázaní, před i po Jídle, k Nešporům, a k Večeru. Naposledy Pro všeliké potřeby, příhody a důležitosti, za živé i za mrtvé, v sobě obsahující. Z nichž Netoliko prostý Lid, ale také Páni Literáti, a Páni Kantorové, při Službách Božích, v čas vystavování Velebné Svátosti, na Poutích, na jakékoli Procesí, a při pochovávání Mrtvých, hojnost Zpěvů, na přepěkné staré i nové Noty složených, míti budou.
Byl to nejoblíbenější a nejrozšířenější barokní kancioná, století 17. a 18. (Teprve v 19. století jej předstihl Bradáčův svatojanský kancionál.) Všechna vydání vyšla nákladem Dědictví sv. Václava. Tento kancionál také ilustruje jesuitskou politiku pro rekatolizaci našich zemí: znovu získat věřící ani ne tak latinským chorálem jako českým lidovým zpěvem, který rozbujel za předchozích protestantských časů. Tato politika sice byla tehdy úspěšná, avšak Bohu žel pokračovala (a pokračuje) i později, až vše dospělo k dnešnímu stavu.
Díl I. 1863, Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 48. Díl II. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 49.
Je zde připojeno související dílo Hlas varhan 1 a 2 čili kniha obsahující harmonisované nápěvy duchovních zpěvů zahrnutých v kancionálu od Svatojánského Dědictví vydaném(!). Müller Josef, Bradáč Vincenc, Kolešovský Zikmund, 1864 (díl 1) a 1865 (díl 2) – s díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.
Tento kancionál je nejvýznamnějším českým katolickým souborem duchovních písní od vydání Šteyerova Kancionálu českého.
Janků Jan, Janků František, 1941
Dvě publikace pod stejným názvem (u druhé vyšel jen 1. díl); zda a příp. jaká byla vazba mezi oběma autory, snad jen zatím nevíme.
Pozn.: P. Jan Janků byl superiorem salvatoriánské koleje, založené r. 1939 v Praze-Lhotce, která však na zákrok německého Gestapa musela r. 1943 ukončit činnost; Němci salvatoriány z Prahy vyhnali a tito se tam více již nevrátili.
Kratochvíl Josef († 1968), 1945
Msgre ThDr. JUDr. Josef Kratochvíl, papežský prelát, děkan a první prelát královské stoliční kapituly, kapitulní vikář brněnské diecese v letech 1941 až 1946 a 1953 až 1968 (imprimatur; kapitulní vikář byl podle Kodexu kanonického práva z roku 1917 kněz, který po dobu uprázdnění úřadu diecesního biskupa řídil diecesi jménem katedrální kapituly).
Eichler Karel, Sýkora Jan Ladislav, Hejčl Jan, 1908
1. Pašije na Květnou neděli podle evangelia sv. Matouše, kap. 26. a 27. dle církevních nápěvů a dle zvyklostí brněnské diecese. Eichler Karel (upravil), 1908. 2. Pašije na Velký pátek podle evangelia sv. Jana, kap.18. a 19. dle nápěvu církevního a zvyklostí diecese brněnské upravil. Eichler Karel (upravil), 1908. Obojí převzato z Cesty k věčné spáse (zde 0603: Modlitby a rozjímání obecně). 3. Doplňujeme nehudebním materiálem Pašije na Velký pátek. Sýkora Jan Ladislav, Hejčl Jan, 1943.
Boží cesta poprvé vyšla r. 1938 a naposledy r. 1968, také Průvod varhan vyšel mezitím několikrát. S díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.
Loula Otto, Suchý František, 1930
Svatováclavský zpěvník – kostelní písně a modlitby. Vyšel asi v šesti vyd. mezi léty 1930 až 1948. S díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.
Orel Dobroslav, Hornof Vladimír, Vosyka Václav, 1921
Český kancionál poprvé vyšel r. 1921, naposledy, v 17. vyd., r. 1968. Průvod varhan vyšel jen jednou. S díky za skenování a za zpřístupnění na internetu.
Boháč Jan Nepomuk (aj. red.), 1947
Jediné vyd. zpěvníku vcelku úspěšně proskribovaného – proto zařazujeme i uspořádání jen pro zpěv.
Po kolika stech letech po prvé tiskem vydal Jan František Pospíšil. Pozn.: K rorátnímu dílu kanovníka a rytíře Pešiny uveřejňujeme čtyři publikace. O této první se dohodl P. Pešina s vydavatelem o slevě pro údy Dědictví sv. Jana Nepomuckého. Následující je bez not, další je s doprovázením varhan od Jana Nepomuka Škroupa a poslední je soubor Páně Pešinových článků z ČKD.
Arnošt z Pardubic, Pešina Václav Michal (rytíř), 1839
Bez not. Ve prospěch Dědictví sv. Jana Nepomuckého 2. vyd. Poprvé vyšlo r. 1837 a 1838, 11. vyd. ještě u Pospíšilů vyšlo r. 1863, 14. vyd. 1885 – a pak už úpravy a výňatky nikdo nepočítal.
Arnošt z Pardubic, Škroup Jan Nepomuk, 1847
Opatřené nyní doprovázením varhan od Jana Nepomuka Škraupa. Jediné vyd., Pán Bůh odplať příteli M. za tento vzácný dar.