Knihovna Libri nostri

 Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 16

autor neuveden,

Česká katolická bibliografie tohoto oddělení dosud neexistuje, což je přirozené v situaci, kdy je stát ještě oddělen od Církve. Ostatní česká katolická bibliografie období 1828 – 1913 je v souhrnu v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


    Pozn.: 1. Jádro Zemí Koruny české tvoří České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví a po většinu doby také celá Lužice. 2. Zřízení tohoto oddělení (a také oddělení 02) Knihovny je rozšířením toho členění, které navrhl a používal Otec biskup Antonín Podlaha. Toto oddělení má totiž zásadní význam pro osvětu našich lidí: na prvním místě je ovšem osvěta náboženská (jí slouží všech 18 ostatních oddělení a dílem i oddělení 02), na druhém místě pak osvěta historická, která je v těchto ostatních odděleních obsažena jen implicitně, částečně. Národ svou historii bezpodmínečně musí znát a musí ji znát nezkresleně: bez toho, i kdyby byl sebevíc nábožensky vyspělý, nutně zahyne, budoucnost by nemohl mít. Je smutným paradoxem, že tato skutečnost je dokonale známa nepřátelům národa, kteří národní historii zamlčují a matou, ale nakolik je známa národu samému? 3. Mnoho dokumentů z dějin našeho národa 9. až 12. stol. je na adrese stránek společnosti Moravia Magna.

    1607 Středověké právo a náš národ – Země koruny české

    V oddělení: Dějiny našeho národa

    Tak jako v předchozím pododdělení, i zde na začátků uvádíme několik děl, ktará shromáždila dokumenty z tohoto požehnaného období, které se vyznačovalo úzkým sepětím práva přirozeného a positivního. Sepětím, které potom, a to až dodnes, už neexistovalo pro stále rostoucí agresi positivního práva zatím vrcholící ve známé legislativní smršti pod taktovkou brusele.


    Založení biskupství latinského v Praze

    Sasinek Fráňa Vítězslav, 1886


    Vzpoura protestantských stavů českých a Bílá Hora – dle historie.

    Jiroušek Tomáš Josef, 1910

    Jediné vyd.; poznamenejme jen k titulku.
    Autor zřejmě nevědomky nahrává na smeč liberálním "národovcům" 19. stol. (a jejich dnešním pohrobkům):
    1. Je podružné, že šlo o protestanty. Tito zrádci českého národa stejně mohli být musulmany, mormony, albigenskými, katary nebo vyznavači New Age: podstatné je, že zradili svůj národ.
    2. Autor píše v titulku "českých". Kolik z nich bylo Čechů a kolik Němců? A kolik z těch, kdo byli Čechy, umělo vůbec česky? A kolik těch, kdo ještě uměli, většinou lámanou češtinou, byli věrní Čechům a ne Němcům? Nepodobali se mnozí spíše pozdějším henleinovským "Čechům"?
    3. A podle historie? Pro Masaryka byly české dějiny dějinami náboženskými. Tak tento "vzdělanec" (navíc prakticky nedotknutý náboženstvím!) obratně pomátl a ještě více rozhádal český národ pomocí konfesních sporů, když ve skutečnosti tyto spory jsou pro obranu národního zájmu až druhořadé. České dějiny jsou dějinami obrany svébytného národa.


    Codex juris Bohemici. Tomus primus, Aetatem Přemyslidarum Continens

    Jireček Hermenegildus, 1867

    Knihovnu Libri nostri zajímají u Codex juris Bohemici jen sv. 1 a 2 (s částmi 1 až 4) věnující se vrcholnému středověku u nás.


    Codex juris Bohemici. Tomi II. pars I., Documenta juris publici saec. XIVmi (1306 – 1378)

    Jireček Hermenegildus, 1896

    Toho roku vyšel stejnotisk i u jiného nakladatele pod názvem Korunní archiv český – sbírka státních listin Koruny české z doby od r. 1306 do r. 1378 (s podporou "České akademie císaře Františka Josefa" vydal Hermenegild Jireček).


    Codex juris Bohemici. Tomi secundi pars altera, continens Jus terrae atque jus curiae regiae saeculi XIV.-mi

    Jireček Hermenegildus, 1870


    Codex juris Bohemici. Tomi II., pars 3, Continens scripta rempublicam administrandam spectantia saec. X14mi, Impensis reg. societatis scientiarum Bohemicae

    Jireček Hermenegildus, 1889


    Codex juris Bohemici. Tomi II. pars IV., Monumenta juris municipalis saeculi XIVmi

    Jireček Hermenegildus, 1898

    O nepřítomnosti dalších dílů CIB v Knihovně Libri nostri viz pozn. u Codex juris Bohemici. Tomus primus.


    Archiv český. Díl druhý. Ordo iudicii terrae Řád práva zemského.

    Palacký František (red.), Jireček Hermenegildus (red.), 1842

    Z Archivu českého, dílu druhého (díl první nezařazujeme), jen tento text (nebudou-li požadavky další). Naše skeny Palackého znění latinsky a česky, z internetu Jirečkův český text z CIBII-2.


    Archiv český. Díl třetí. Majestas Carolina Karlův majestát.

    Karel IV. Lucemburk, 1844

    Z Archivu českého, dílu třetího (další díly nezařazujeme), jen tento text (nebudou-li požadavky další). Naše skeny Palackého znění latinsky a česky, z internetu Jirečkův latinský text z CIBII-2.


    Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Tomus 2, inde ab a. 1198 usque ad a. 1230

    Friedrich Gustav, 1912

    Knihovna Libri nostri uveřejňuje, pokud nebudou požadavky dslší, jen díl 1 a 2, t. j. po rok 1230.


    Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus 1, Inde ab a. 805 usque ad a. 1197

    Friedrich Gustav, 1907

    Knihovna Libri nostri uveřejňuje, pokud nebudou požadavky dslší, jen díl 1 a 2, t. j. po rok 1230.


    Přehled právních dějin Zemí české koruny. Díl první a druhý. Právní prameny a dějiny státního zřízení.

    Kapras Jan, 1935

    5., přeprac. vyd.; [2] l. obr. příl.: il., mapy.


    Sociální dějiny české doby starší

    Vacek František, 1905

    Vzdělávací knihovna katolická, sv. 39. Napsal P. František Vacek (* 8. 10. 1858 Chrudim, † 22. 4. 1940 Nové Strašecí).


    Soudní zákon lidem, Literární památky epochy velkomoravské 863 – 885

    Cyril sv., Metoděj sv., Vašica Josef, 1966

    česky; právě toto, ne jakási "demokracie" nebo popsuté "evropské hodnoty" jsou kořeny české státnosti, kořeny naší národní kultury a kořeny křesťanské víry u nás


    Soudní zákon lidem a Nomokánon, Magnae Moraviae fontes historici IV Prameny k dějinám Velké Moravy. Ústava Íránské islámské republiky.

    Cyril sv., Metoděj sv., 1971

    Staroslověnsky i česky. Připojujeme íránskou ústavu (z perštiny s díky přel. dr. Zdeněk Cvrkal) pro porovnání. Čtenář snadno nahlédne, co je odkazu sv. Cyrila a sv. Metoděje bližší – dnešní ústava Íránu nebo dnešní liberálně-demokratické ústavy západních zemí. Snad si tak uvědomí, co to znamená, když bez jakýchkoliv znalostí a bezmyšlenkovitě oroduje "za návrat Evropy k jejím křesťanským kořenům."


    Industriae tuae (Horlivosti tvé chceme), Quia te zelo fidei (Protože ses v horlivosti) Magnae Moraviae fontes historici III Prameny k dějinám Velké Moravy

    Iohannes VIII., Stephanus VI., 1969

    Bulla z roku 880 postavila Moravský stát pod ochranu papeže a zřídila moravské arcibiskupství. V moderní době tak opěvované používání slovanského jazyka pro bohoslužby, které tato bulla povolila, již o 5 let později, jak vidno, zakázal Svatý otec Stephanus VI. Viz též CIBI str. 11 až 13, č. 4, Friedrich I, str. 19 až 21, č. 24 a str. 22 až 26, č. 26. Český překlad zákazu od papeže Štěpána VI. je zde v pododdělení 1607: Dílčí témata dějepisu Zemí Koruny českéí v publikaci Texty k dějinám Velké Moravy ..., str. 100 až 103. K tématu dáváme do této přihrádky: Bulla Industriae tuae listinou nepodvrženou, Snopek František, 1911. Dále zde otiskujeme: List papeže Hadriana II. v pannonské legendě a bulla Jana VIII. Industriae tuae, historicko-kritický pokus s dodatkem Pseudoisidorovy dekretaly a sv. Methoděj, Snopek František, 1896.


    Anno Dominice Incarnationiis 992. Roku 992 od Božího vtělení.

    Boleslav II. Pobožný, Vojtěch sv., 992

    Nejstarší listina o souladu církevní moci a státní moci Přemyslovců; lat. orig. viz v tomto pododdělení Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus 1, Inde ab a. 805 usque ad a. 1197, Friedrich Gustav, 1907 (1Friedrich2-150dpi.pdf), str. 43, č. 37. Pokud jde o české znění, nenašli jsme starší překlad než nedávný text Kaprasova žáka Vaněčka z r. 1957. Vkládáme nepatrný separát skript Prameny k dějinám státu a práva v Československu. Část I. Do husitského revolučního hnutí, Vaněček Václav. Část II. Do Bílé Hory, Malý Karel a kol., 1977. K tomu ještě novější překlad Jany Zachové, uveřejněný v knize Slavníkovci ve středověkém písemnictví, Nový Rostislav, Sláma Jiří, Zachová Jana, 1987. Za informaci o příp. dřívějším překladu budeme vděčni.


    Břetislavova hnězdenská dekreta-statuta Cosmae chronicon Boemorum Kosmův letopis český

    Kosmas, Emler Josef, Tomek Václav Vladivoj, 1874

    Jediným pramenem o těchto zákonech z r. 1039 je Kosmova kronika; celou ji uvádíme v podoodělení 1607: Dílčí témata dějepisu Zemí Koruny českéí; ve vydání z r. 1882 je text dekretů na str. 55 (bod 3.) po str. 62 (bod 7.). Protože moderní překlady Kosmovy kroniky se v dotyčném textu mírně liší, přikládáme otisk článku Olomoucký text Břetislavových dekretů, Archivní časopis 1953 (roč. 3.), č. 1, str. 35 až 53, který vysvětluje, proč tomu tak je.


    In nomine sanctae et individuae Trinitatis Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice

    Henricus IV, 1086

    Obnova původních hranic českého státu vč. pražské diecese; viz Friedrich I, str. 92 až 95, č. 86. List 2, Listy a listiny z dějin československých 869 – 1938, str. 12 až 13, Doskočil Karel, 1938. O nejstarší listině Archivu České koruny, Bauer Otakar. Miscellanea historico-juridica, Vaněček Václav, 1940.


    Theutonicis qui manent in suburbio Pragensi privilegia Soběslavova privilegia-výsady pražským Němcům. Sbírka pramenů práva městského Království českého (Codex juris municipalis Regni Bohemiae), díl 1., Privilegia měst pražských

    Soběslav II. (vévoda-kníže), Čelakovský Jaromír, 1886

    Od vyhnání Němců z Čech r. 1055 uplynulo bezmála půldruhého století, než se tito opět začali ponenáhlu v Praze zabydlovat. A dožadovali se práv. Zbožný "kníže rolníků" ("sedlák" dnes znamená něco jiného než tehdy) Soběslav jim tak kolem r. 1175 udělil mnohá privilegia, která pozdější panovníci potvrzovali. Ovšem podbízivé podřízení se už Vladislava II. a pak zejm. opakovaně vládnoucího knížete Bedřicha politice Fridricha I. Barbarossy-Rudovouse (jeho jménem Něnecko nazvalo válečný útok na Rusko) se ukázalo být katastrofou nejen pro Soběslava, ale i pro celou Českou zemi. Přikládáme článek O privilegiu knížete Soběslava pro pražské Němce a jeho konfirmacích. Vojtíšek Václav, 1953, Výbor rozprav a studií, str. 311 až 322.


    Objevy Bretholzovy čili Od které doby sedí Němci v naší vlasti.

    Pekař Josef, 1922

    Za publikací otiskujeme i text z wikipedie.


    Panovník českého státu králem

    Friedrich Gustav, Jireček Hermenegildus, Doskočil Karel, Goll Jaroslav, 1938

    K roku 1085 viz Friedrich I, č. 84 a 85, str. 90 až 92. K roku 1158 viz CIBI, č. 16, str. 26 až 28. K roku 1204 viz Friedrich II, č. 41, str. 37 až 38. K roku 1212 viz Friedrich II, č. 96, str. 92 až 94. Připojujeme: 1. Listy a listiny z dějin československých 869 – 1938. Doskočil Karel, 1938. Listy 5 až 7, str. 15 až 18. 2. Vybrané spisy drobné II. Goll Jaroslav, 1929. K výkladu privilegia Fridricha II. pro království České, str. 46 až 53.


    Statuta Conradi Statuta Konrádova, Codex juris Bohemici. Tomus primus, Aetatem Přemyslidarum Continens

    Konrád II. Ota (kníže), Jireček Hermenegildus, 1867

    Všechna tři znění viz výše CIBI str. 53 až 57, 62 až 65 a 68 až 72; zveřejňujeme i český překlad, jenž už nepodléhá autorským právům (viz Dějiny Moravy IV, Dudík, str. 224 – 234 pro brněnskou provincii). Kromě toho zařazujeme i stať Glossy k t. zv. Statutům Konrádovým, Vaněček Václav, Sborník věd právních a státních, roč. XLI. 1941, sešit 2 str. 105 až 159.


    Ius regale montanorum Královské právo horníků Codex juris Bohemici. Tomus primus, Aetatem Přemyslidarum Contine

    Václav II., Jireček Hermenegildus, 1867

    Viz výše CIBI str. 265 až 435. Umisťujeme i nový text z adresy kuttna.sweb.cz/IRM.pdf.


    Kniha Rožmberská

    Petr I. z Rožmberka, Brandl Vincenc, 1872

    Kritické vydání opatřené poznámkami a glosářem; doplňujeme z internetu Jirečkův text Knihy starého pána z Rožmberka. Ke skladbě Knihy rožmberské, Veselý Jiří. Miscellanea historico-juridica, Vaněček Václav, 1940.


    Manipulus vel directorium juris civilis Právní kniha města Brna z poloviny 14. století; I. Úvod a edice, II. Komentář, III. Rejstříky a přehledy

    Jan písař, Flodr Miroslav, 1993

    Písař Jan sloužil Brnu v létech 1343 až 1360 a na podnět Karla IV. zpracoval starší materiály. Výsledkem je dokonalý, protože vpravdě středověký právní dokument. Pro jeho dokonalost připojujeme tři poznámky. 1. Jak bývalo v těch dobrých časech zvykem, je psán latinsky. Protože žijeme nyní v časech nenormálních, připojujeme českou knihu M. Brikcího z Licka Práva městská, Brikci z Licka, Jireček Josef, Jireček Hermenegildus, 1880, která je bratry Jirečkovými upraveným textem z r. 1536. Jádro a celé dlouhé pasáže tvoří totiž právě Kniha písaře Jana. 2. Sluší se ovšem zveřejnit i latinský text. Přináší jej Die Stadtrechte von Brünn aus dem XIII. u. XIV. Jahrhundert, Rössler Emil Franz, 1852; staženo z archive.org. 3. Sententiae Brunenses najde laskavý čtenář i zde v CIBII-4 na str. 26 až 287, index kapitol str. 385 a 386.


    Práva zemská česká nejvyššího sudího království českého

    Ondřej z Dubé, 1930

    Úvodem a poznámkami opatřil František Čáda; doplňujeme z internetu Jirečkův text.


    Popravčí kniha pánův z Rožmberka

    Jindřich III. a Oldřich II. z Rožmberka, Mareš František, Kalný Adolf, 1878

    Pro příp. srovnání vkládáme do této přihrádky i vydání 1993, které připravil Adolf Kalný. Touto knihou také toto pododdělení končí (poslední pramen je tak z r. 1429), neboť středověk končí (o datování mezníku mezi středověkem a novověkem viz úvod k tomuto pododdělení 1605).


    Kniha Tovačovská

    Tovačovský z Cimburka Ctibor, 1868

    Přece jen jsme se rozhodli, kvůli Markrabství moravskému, zařadut do Knihovny ještě tuto knihu (z roku 1490), jejíž autor, sice bloudící ve víře, přesto u nás vykonal i mnoho dobré práce. Přepracováním této knihy vznikla Kniha Drnovská (1527). Pro srovnání uvádíme i další vydání Knihy Tovačovské, avšak Knihu Drnovskou už nabízet nebudeme.