1109 Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

Pověra rozvodu

Chesterton Gilbert Keith, 1926

Jediné čes. vyd. Orig.: The superstition of divorce poprvé 1920. Jiné je Divorce vs. Democracy, poprvé 1916, dosud nepřeloženo. Nový překlad naší knihy, viz https://gkch.wordpress.com/2008/03/08/povera-rozvodu-i/

O pověře

Bubeník Jan Nepomucký, 1942

Edice Jiskry, sv. 4.

Na prahu nové Evropy

Moravec Emanuel, 1940

kterou znovu buduje Brusel, nyní, po osmdesáti letech, i s pomocí koronaviru.

Filosofie budoucnosti

Balmes i Urpià Jaume Llucià Antoni, 1948

Orig.: Cartas a un escéptico en materia de religión. 1846, ovšem Josef Florian zřejmě překládal z francouzského překladu Lettres à un sceptique en matière de religion. 1855, dopis 4., str. 90 – 119, nadepsaný Philosophie de l’avenir. Kurs, sv. 53.

Vyznání Leona Taxila, bývalého svobodného myslitele.

Jogand-Pagès Marie Joseph Gabriel Antoine (pseudonym Taxil Léo), 1888

Uznání islámu v Rakousku

Henner Kamil, Soldát Alois, 1912

Právník 1912, roč. 51, str. 801 – 806, 853 – 858; vyšlo téhož roku i jako zvl. otisk. Tzv. Evropská unie má stoleté kořeny i v "katolické" monarchii – nejen tato vstřícnost k islámu, ale dokonce na jedné straně spojenectví s muslimskou Osmanskou říší (jejím následníkem chce být Turecko) ve světové válce, kterou "katoličtí" monarchisté rozpoutali, tak na druhé straně jejich vedení války proti křesťanům pravoslavného Ruska (srov. Obrazy z byzantských dějin. 1. díl. Vznik a sláva byzantské říše. 2. díl Soumrak byzantské říše. Müller Karel, 1927, v pododd. 1405: Východ).
Připojujeme tehdejší hodnocení Uznání islámu v Rakousku. Soldát Alois, ČKD 1914, č. 2/3, str. 259nn. Co ovšem v posudku Msgre. prof. Soldáta není, je to, že muslimové se západním novověkým paragrafům smějí a nějakou obdobnou právní úpravu ve svých (sic!) státech prostě nedovolí.

Diktatura a lékařská věda

Alexander Leo, 2003

Analýza amerického psychiatra židovského původu, který se za vítězné mocnosti účastnil "přípravy" obviněných pro trestní proces v Norimberku. Orig.: Medical Science Under Dictatorship, 1949.

Ach ten Sokrastes

Kreeft Peter, 2008

Netradiční filosofické rozhovory o umělých potratech s gynekologem, filosofem a psychiatrem. Mj. boj proti vražedné pověře, že lidský plod není člověkem a že je součástí těla matky.

Příručka skeptika. Příčina energetické krise.

Nova Jo(anne), Klaus Václav st. (red.), 2009

2. čes. vyd. Orig.: the skeptics handbook, poprvé 2008.
Takzvaná „zelená ideologie“ je kombinací několika různých motivací, cílů i projevů. Ty spolu žijí v nerušené symbióze, i když si svou podstatou leckdy odporují. V tomto tématu se ale potencují, synergují.
Někteří vyznavači ekologismu sami sebe vidí jako morální giganty, převyšující ostatní obyčejné lidi, kteří se plahočí za čímsi tak nízkým, jako je spokojený dobrý život. Tito moralisté vyhlašují, že jejich zájmy jsou vyšší, planetární, přesahující staletí.
Jiní jsou bezohlední cynici, kteří na této ideologii ohromně vydělávají, protože v prostředí volného trhu by byli podrobeni tvrdé konkurenci, zatímco v prostředí trhu plného regulací si dovedou najít výhodu. Nebo si ji i objednat.
Podobnou sortou jsou mocichtiví jedinci. Dramaticky ovládat masy by se jim tak nedařilo, pokud by nešermovali vyšším cílem.
Pak jsou tu lidé, kteří jsou přesvědčeni, že jejich životní styl je jediný správný. A chtějí ho ostatním vnutit pomocí alarmismu.
Pak jsou tu naivové a užiteční idioti.
Od začátku byl ale v zeleném hnutí obsažen i pseudonáboženský až sektářský tón. Své hnutí považují za spasitelské. Tato skupina byla zásadně posílena někdy před dvanácti lety, po vypuknutí skandálu s falšováním dat o podnebí „climategate“. Výše uvedené skupiny od té doby rezignovaly na diskusi a na potřebu své kroky obhájit doložitelnými daty a argumenty. To bylo velmi nápadné. Skončily konference, debaty, diskuse, polemiky. Dokonce explicitně zazněla slova o tom, že na debaty je pozdě, že nemá smysl debatovat o samozřejmém. A tak si zelení cynici začali půjčovat rétoriku od pseudonáboženských fanatiků, čímž ji učinili atraktivnější pro nové stoupence.

Ekologická pověra, tím, že jí podlehli západní vládní činitelé, způsobila současnou energetickou krisi – je tedy velmi nebezpečná. O tom druhý dokument.

Pojednání o podstatě a původu bohatství národů.

Smith Adam, 2001

Orig.: Inquiry into the nature and causes of the wealth of nations, poprvé 1776, později upraveno. U nás (1850), 1920, 1958, 2001 a dále.
Čtenář se možná podiví pododdělení, do něhož je tato "bible" zařazena. Jejímu přesunutí jinam se nebráníme za jediné podmínky: pokud vyznavači tohoto "náboženství" (václav Klaus st, Hana Lipovská, Miroslav Ševčík ...) podrobně rozeberou okolnosti a příčiny stovek, a snad i tisíců rozkradení národního majetku po převratu 1989 zhruba do r. 1997 (tedy ještě před r. 2004, kdy jsme vstoupili do tzv. EU, na což se většinou vymlouvají. Kdy tedy byly položeny základy ztráty národního majetku a jeho přesunu do ciziny. Štěstím našeho požadavku je, že Václav Klaus st. byl v té době napřed ministrem financí a pak dokonce předsedou vlády, přičemž právě on byl tehdy hlavním vyznavačem této "víry".
Může jít dokonce o to, že tato "bible" podpořila žravost západního světa, na kterou už dlouho poukazuje Rusko, které v těchto dnech už definitivně vítězí ve svém sporu, který vede na Donbasu se západním společenstvím.
A je s podivem, že hlasatelé Smithova "náboženství" úplně ignorují nářky oponentů (např. https://www.svatoplukzs.cz/svatoplukovy-trialogy/) nad zoufalými léty 1990 až 1997, kdy byly položeny základy dnešního neštěstí. Pouhé memorování dogmat bez reflexe reality vede jen k posměchu nad věroukou svobodného trhu.

Architekti kultury smrti

DeMarco Donald, Wiker Benjamin D., 2011

Každá budova má svého architekta, člověka, který navrhne, jak bude stavba vypadat, ještě než bude postavena. Portréty jednotlivých architektů jsme uspořádali podle jejich nejdůležitějších příspěvků ke kultuře smrti. Jedná se o poměrně odlišné kategorie, i když pět obecných témat se objevuje stále v rozsahu celé naší studie: militantní ateismus, izolace vůle před důsledky vlastního rozhodování, absolutizace svobody, posedlost sexem a ztráta smyslu lidské důstojnosti.

Celá kniha obsahuje následujících sedm kategorií:

Člověk a zvíře

Špaldák Adolf, 1907

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 43. Sbírka klassických studií o anthropomorfistickém pojímání života zvířat s filosofickým úvodem O duši zvířat.

Darwinův omyl. Archeologické vykopávky dokazují: lidé a dinosauři žili ve stejné době

Zillmer Hans-Joachim, 2008

Volne dostupné na internetu.

Falešní proroci, největší nebezpečí přítomnosti.

Wetzel Franz Xaver, 1908

Sepsal P. František Xav. Wetzel (* 1849, † 1903), česky upravil P. Šrámek Vojtěch A. (* 29. 4. 1839 Plzeň, † 4. 5. 1907 Praha). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 102 – na obálce skenů (ale už ne v OCR) jsou dostupné vydané svazky.

666 – Ćíslo šelmy

Rothkranz Johannes, 1998

Volne dostupné na internetu; něm. originál tohoto textu vyšel r. 1996.

Buddhismus

Lang Alois, 1904

Theosofická společnost a její učení

Čihák Josef, 1914

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 62.

Spiritismus

Dlouhý Jaroslav (někdy pseudonym Bělina Jan), 1906

Spiritismus

Kudrnovský Alois, 1908

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 46.

Korán

Veselý Ignác, 1945

Z arabštiny přeložil a katolickými poznámkami a výklady opatřil P. ThDr. Ignác Veselý. Ve třech částech: A. Kapitoly 1 až 8, 2. vydání, poopravené 1945. B. Kap. 8 až 35, 1. vyd. 1923. C. Kap. 36 až 114, 1. vyd. 1925. Připojujeme i článek Islam v Londýně, Zháněl Ignát, ČKD 1914, č. 2 + 3, str. 257, článek Kristus v Koranu, Miklík Josef, Vlast 1923, str. 522 – 530, a 10 článků P. I. Veselého z Časopisu katolického duchovenstva: 1. Eschatologie Koránu, ČKD 1918, č. 3 + 4, str. 149 – 153, č. 5 + 6, str. 263 – 267, č. 7 + 8, str. 356 – 361, č. 9 + 10, str. 478 – 493. 2. Panna Maria v Koránu, ČKD 1921, č. 5 + 6, str. 180nn. 3. Šalamoun a královna Bilkis, ČKD 1921, č. 9 + 10, str. 298nn. 4. Z povahy zakladatele islámu, ČKD 1923, č. 2, str. 94nn. 5. Závislost Mohamedova na židovství, ČKD 1923, č. 6 + 7, str. 344nn. 6. Mohamed a křesťanství, ČKD 1925, č. 6, str. 350 – 355, č. 9 + 10, str. 555 – 558, 1926, č. 2, str. 110 – 113, č. 5 + 6, str. 297 – 302. 7. Starozákonní osoby v Koránu, ČKD 1929, č. 1 + 2, str. 31 – 36, č. 3, str. 167 – 174. 8. Gog a Magog v islámu, ČKD 1932, č. 5, str. 319n. 9. Mohamedovo milosrdenství Boží, ČKD 1933, č. 3, str. 225n. 10. V jakém rozsahu znal Mohamed dekalog, ČKD 1934, č. 3, str. 171n.

Islámská vláda. Velájat-e faqíh, vláda faqíha.

Chomejní Sajjid Rúholláh Músaví, 2004

Státoprávní uspořádání Íránské islámské republiky, které vychází z Koránu, je promyšlené a udivující. Zahrnuje i oblast morální, úplně stejně jako tomu bylo u kořenů křesťanství (srov. Soudní zákon lidem a Nomokánon. Cyril, svatý, Metoděj, svatý, 1966 a 1971, zde pododdělení 1605: Středověké právo a náš národ). Idea katolického státu byla za přihlížení Církve během půl tisíce let postupně odmítnuta a Církev se k ní dnes již ani nehlásí. Kupř. v tzv. europarlamentu se přísně dbá na to, aby morální otázky byly ze zákonů striktně vyloučeny. Církev, v roli bezmocného a snad i směšného* kibice, je tak "znepokojena" potraty, masově rozšířenou antikoncepcí a pornografií, vojenskými i ekonomickými agresemi po celém světě, homosexuálními manželstvími, křížením lidí a prasat a pod. Možná, že tento bezuzdný rozvrat Západu více než vysokým církevním prelátům reálně vadí nejmocnějším tohoto světa. Těm zřejmě ani tolik nezáleží na technologickém pokroku, jako na celkovém zklidnění. A tak posílají "kibice, dnes neschopného vést společnost, pod stůl" a sázejí na stabilní islám (což si nesmíme plést s tzv. Islámským státem, který byl vytvořen a placen kýmsi daleko odtamtud naopak právě proto, aby realizoval některé ze zmínených agresí). Příchodu islámské vlády má posloužit i probíhající tzv. migrace.
--------------------
* "Maltskou církev znepokojuje, " (Vatikánský rozhlas 13. 7. 2017) že členové maltské církve schválili homomanželství.
Doplňujeme: Politický systém Íránské islámské republiky a jeho transformace po roce 1989. Bumbálek Cyril, 2013.
Dnešní íránskou ústavu zařazujeme i s patřičným vysvětlením k titulu Soudní zákon lidem a Nomokánon, Magnae Moraviae fontes historici IV Prameny k dějinám Velké Moravy.

Pan-Evropa. Praktický idealismus – Praktischer Idealismus

Coudenhove-Kalergi Richard Nicolaus von (hrabě), 1926

Klíč pro pochopení toho, co se v posledních desetiletích s Evropou děje.
A. V knize Pan-Evropa (s předmluvou Eduarda-Edvarda Beneše), 1926, Kalergi uvádí všechny možné "důvody" pro vznik tzv. sjednocené Evropy, „bojuje“ hlavně proti národům a národním hranicím. Logicky vidí 1. světovou válku jako vítězství liberalismu nad konservatismem a to je pro něj důležitý impuls pro centralizaci Evropy. Centralizace Evropy formou rozbití hranic národních států je podle něj něco jako „lék na všechny neduhy“. Občan, spíše ovčan Semil by se měl, dle autora, cítit stejně jako Sas i Čech. Výraz euroregiony se zde nevyskytuje. Společnou řečí by podle Kalergiho měla být angličtina, prý esperanto doby. Závěrečná věta knihy je licoměrná a zavádějící ("Panevropa bude ve jménu víry, naděje a lásky")! Cílem knihy je tak centralizace Evropy za každou cenu. Zdánlivá nevinnost této knihy, která se europříznivcům a méně informovaným může i líbit, je jen „jednou stranou mince“.
B. Tou druhou, děsivou stranou je cesta, jak toho dosáhnout. Proto druhá kniha, Praktický idealismus – Praktischer Idealismus,1925. Tuto druhou, zcela rozhodující knihu, proti všem našim zásadám, uveřejňujeme v němčině; český text totiž k disposici není – i když by čeští vlastenci tuto knihu měli bedlivě studovat. Kniha obsahuje hlavní Kalergiho metody, jak přeformátovat evropské poměry, obsahuje prostředky i cíle, k nimž míří dnešní tzv. evropské hodnoty, kterými nás zásobují korporátní média.
Snad jen prozatím uveřejňujeme česky několik dílčích pasáží, než se najde překladatel, který si bude vědom, že jde o bibli vládnoucí evropské spodiny, která si zaslouží překlad.
Ba) Coudenhove-Kalergi, Prakticky-idealismus cesky. Naxera Norbert, 2020 – několik podstatných pasáží.
Bb) Historie: Listování v Kalergim. Suk Jiří, 2017, otištěno na Neviditelném psu.
Bc) Článek Richard Coudenhove-Kalergi, Ideologický otec Evropské unie. Beau Albrecht, 2017 – z webu Délský potápěč.
Doplňující pozn.: Srov. text Laureáti Európskej ceny (držitelé ceny hraběte Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergiho). Liechtenstein Nikolaus von, princ, 2020 , v pododdělení 1612 Novodobé dokumenty, týkající se našeho národa.

Bedřich Nietzsche a jeho filosofie

Podlaha Antonín, 1903

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 31. Zařazeno do pověr, byť "filosofovy" sentence mnozí považují za pravdivý popis reality.

Christus medicus? Byl Kristus lékařem?

Knur Karoline Huberta, 1924

Několik slov věnovaných kolegům v povolání a veškeré akademicky vzdělané inteligenci sepsala MUDr. Karla Knurová (* 1. 2. 1866, † 8. 12. 1905). Z německého Christus medicus? Ein Wort an die Kollegen und die akademisch Gebildeten überhaupt, 1905, s povolením liter. dědiců volně přeložil a poznámkami doplnil P. ThDr. Beran Josef. Vzdělávací knihovna katolická. Nová řada, sv. 3.

Moderní hesla protináboženská

Freund Georg, 1911

Zčeštil prelát Sedlák Jan Nepomucký, 2., opr. vyd.; 1. vyd. Protináboženské časové frase ve světle pravém – příspěvek k řešení nejpalčivější časové otázky, 1894. Brilantně diskutovaná hesla jsou tak, s prominutím, blbá, ale tak častá, že publikaci při nejlepší vůli nemůžeme vřaditi do pododdělení 0301 nebo 0314: Apologetika, nýbrž její bezpečné místo jest jedině mezi pověrami.

Volná myšlenka. Co jest – co činí – co hlásá.

Mazzella Orazio, 1932

Vzdělávací knihovna katolická. Nová řada, sv. 12.

Dialektický materialismus. (Výklad a kritika marxistické nauky.)

Гельфанд Симеон Симеонович, 1947