Příručka skeptika. Příčina energetické krise.

Nova Jo(anne), Klaus Václav st. (red.), 2009
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

2. čes. vyd. Orig.: the skeptics handbook, poprvé 2008.
Takzvaná „zelená ideologie“ je kombinací několika různých motivací, cílů i projevů. Ty spolu žijí v nerušené symbióze, i když si svou podstatou leckdy odporují. V tomto tématu se ale potencují, synergují.
Někteří vyznavači ekologismu sami sebe vidí jako morální giganty, převyšující ostatní obyčejné lidi, kteří se plahočí za čímsi tak nízkým, jako je spokojený dobrý život. Tito moralisté vyhlašují, že jejich zájmy jsou vyšší, planetární, přesahující staletí.
Jiní jsou bezohlední cynici, kteří na této ideologii ohromně vydělávají, protože v prostředí volného trhu by byli podrobeni tvrdé konkurenci, zatímco v prostředí trhu plného regulací si dovedou najít výhodu. Nebo si ji i objednat.
Podobnou sortou jsou mocichtiví jedinci. Dramaticky ovládat masy by se jim tak nedařilo, pokud by nešermovali vyšším cílem.
Pak jsou tu lidé, kteří jsou přesvědčeni, že jejich životní styl je jediný správný. A chtějí ho ostatním vnutit pomocí alarmismu.
Pak jsou tu naivové a užiteční idioti.
Od začátku byl ale v zeleném hnutí obsažen i pseudonáboženský až sektářský tón. Své hnutí považují za spasitelské. Tato skupina byla zásadně posílena někdy před dvanácti lety, po vypuknutí skandálu s falšováním dat o podnebí „climategate“. Výše uvedené skupiny od té doby rezignovaly na diskusi a na potřebu své kroky obhájit doložitelnými daty a argumenty. To bylo velmi nápadné. Skončily konference, debaty, diskuse, polemiky. Dokonce explicitně zazněla slova o tom, že na debaty je pozdě, že nemá smysl debatovat o samozřejmém. A tak si zelení cynici začali půjčovat rétoriku od pseudonáboženských fanatiků, čímž ji učinili atraktivnější pro nové stoupence.

Ekologická pověra, tím, že jí podlehli západní vládní činitelé, způsobila současnou energetickou krisi – je tedy velmi nebezpečná. O tom druhý dokument.