Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Vyhledat: Leo XIII


Providentissimus Deus. O studiu Písem Svatých.

Leo XIII., 1893
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Biblická theologie

Encyklika Jeho Svatosti Papeže Lva XIII. o studiu Písem Svatých ze dne 18. 11. 1893. Leo XIII., 1893; latinsky a česky. Připojujeme: a) O ceně a užívání Biblí svaté. Zahradník Vincenc, ČKD 1833, č. 2, str. 169 – 192.
b) Užívání smyslu Písma svatého. Slavíček Antonín, ČKD 1845, č. 4, str. 607 – 620.
c) O zásadách katolického výkladu Písem svatých. Velhartický Jan, ČKD 1872, č. 6, str. 401 – 420.
d) Studium Písma sv. Tumpach Josef, ČKD 1907, č. 1, str. 69nn.


Základní nauky Církve katolické, jak je podává a proti moderním bludům sociálním hájí papež Lev XIII.

Leo XIII., Schneider Ceslaus Maria, 1904
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Soustavná dogmatika

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 34. Z projevů papežových sestavil (Die Fundamentale Glaubenslehre der Katholischen Kirche, vorgelegt und gegen die modernen Sozialen Irrtümer, verteidigt von Papst Leo XIII., 1903) P. Česlav M. Schneider (* 1840, † 1908); české vydání se svolením autorovým pořídil Msgre. Václav Müller.


Index librorum prohibitorum Leonis XIII summi pontificis

Pius XI. a předchozí papežové, 1924
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Povaha jiných názorů

(název pokračuje:) auctoritate recognitus SSMI D. N. Pii PP. XI iussu editus.


Církev a vzdělanost

Leo XIII., 1901
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Pedagogika a katechtika obecně

Dva poslední pastýřské listy, které vydal biskup perugijský Joachim kardinál Pecciho, nyní slavně panující papež Lev XIII. (na Stolici Petrovu vstupil 20. 2. 1878); přeložil P. Vojtěch Kameš. První list je z 6. 2. 1877, druhý ze dne 10. 2. 1878, oba pojednávají o církevní vzdělanosti, druhý specielně o vzdělanosti mravní. Hlasy Katolického spolku tiskového 32, 1901, č. 3.


Dvě sociální encykliky. 1. Rerum novarum. 2. Quadragesimo anno.

Leo XIII., Pius XI., 1946
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Sociální nauka Církve

1. Rerum novarum, O dělnické otázce (1891), 1946 – Dominikánská edice Krystal, sv. 69: vyslovuje se proti socialismu, chápanému po staru jako společnost bez soukromého vlastnictví. Je zde mnoho nápadů, jak by se měl podnikatel chovat a jak by dělník měl své postavení dělníka zlepšovat.
2. Quadragesimo anno, O vybudování společenského řádu a jeho zdokonalení podle zásad evangelia (1931), 1947 – Dominikánská edice Krystal, sv. 79: Za 40 let se situace velmi zhoršila, papež má více mravních výhrad proti kapitalismu i socialismu, zvl. pak proti nepravostem finančnictví, požaduje spravedlivou mzdu, uvádí i zásadu subsidiarity, ovšem reálně velkopodnikatel zůstává pánem ("má být mravný") a dělnik kmánem, takže heslo subsidiarity je jen jakýmsi přáním. Tato druhá encyklika tak stojí na posicích první.
Obě encykliky reagovaly na problémy toho času se zpožděním. Dobře míněné apely mohly oslovit jen část zaměstnavatelů. Ve středověku nebylo potřeba apelovat na křesťana-panovníka typu císaře Karla IV. Ten si byl vědom, že i on bude souzen. Velkofinančníci v době těchto papežů už křesťany nebyli, natož dnes, proto je dobře míněné apely míjely a míjejí. V zápalu pro oprávněnost soukromého vlastnictví obě encykliky úplně pomíjejí možnost, že by nepatrný počet boháčů vlastnil téměř vše, kromě drobků, které by ostatní občané (adresátem je převážně dělnictvo) měli prakticky jen v užívání. Jinak řečeno, encykliky, kromě mravních výzev, opomíjejí zlo neúměrné kumulace kapitálu čili vznik obrovských korporací. Nijak se také nevyslovují proti pověře o nutnosti stálého růstu HDP. Možnost, že by došlo k hrozbě globalizace, encykliky tedy neuvažují. Prostě dělník zůstává dělníkem bez naděje, že by se stal postupným upravováním výrobních procesů samostatným živnostníkem.


Sanctissimi domini nostri Leonis Papae XIII allocutiones, epistolae, constitutiones, aliaque acta praecipua. Vol. 1 – 8.

Leo XIII., 1910
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Řím

Sv. 1: 1878 – 1882. Sv. 2: 1883 – 1887. Sv. 3: 1887 – 1889. Sv. 4: 1890 – 1891. Sv. 5: 1891 – 1894. Sv. 6: 1894 – 1897. Sv. 7: 1898 – 1900. Sv. 8: 1901 – 1903. Tím je podstatné dílo tohoto velkého papeže kompletní.
Ke každému zde uvedenému latinskému svazku je připojen postupně doplňovaný svazek českých překladů. Víte-li o vydání českého překladu některého dokumentu, prosíme o jeho zaslání nebo alespoň o informaci – mnohé české překlady vycházely v časopisech.


Leonis XIII Pontificis Maximi Epistolae encyclicae, Constitutiones et Apostolicae litterae

Leo XIII., 1892
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Řím

Vyšla jen tato publikace s první částí encyklik – uvádíme ji jako doplnění předchozího titulu, kde čtenář nalezne zde chybějící dokumenty.


Pontificale Romanum

Benedictus XIV., Leo XIII., 1908
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Pontifikál

Summorum pontificum jussu editum a Benedicto XIV. et Leone XIII. Pont. Max. Připojujeme i: Pontificale Romanum : Clementis VIII ac Urbani VIII jussu editum et a Benedicto XIV, recognitum et castigatum, juxta recèntioren editionem Romanam ac demum in commodiorem formam redactum, 1859. Krome toho máme k disposici latinsko-anglický Ritus ordinationum juxta Pontificale Romanum. J S M Lynch, 1877 – PontiRomanLatAngl-text-a.pdf a PontiRomanLatAngl-text-b.pdf, které pro odseparování anglického textu poskytneme.


Caeremoniale episcoporum

Benedictus XIV., Leo XIII., 1948
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Liturgické příručky

Clementis VIII., Innocentii X. et Benedicti XIII. jussu editum; Benedicti XIV. et Leonis XIII. auctoritate recognitum, editio tertia post typicam. Poslední vydání před r. 1984, kdy papež text kompletně změnil.