Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Vyhledat: Brousil Antonín


Svatý Havel, opat, a farní jeho chrám na Starém Městě Prahy

Řehák Karel Lev, 1925
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Posvátná místa v Zemích Koruny české

Připojujeme 700 let od založení kostela sv. Havla na Starém Městě Pražském. Brousil Antonín, 1934 (podle P. Františka Ekerta a P. dra. Karla Lva Řeháka sestavil P. Antonín Brousil).


Sborník Historického kroužku – všechna čísla

Kovář Matěj, Stejskal František Xaver, Hronek Josef (aj. red.), 1893
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Celkový dějepis Zemí Koruny české

V Knihovně Libri nostri je zveřejněno všech osm sešitů a následných 35 kompletních ročníků Sborníku historického kroužku. Bylo by záhodno, pokud by se někdo ujal té práce a sestavil podrobnou bibliografii tohoto cenného komplexu.
Číslování: Sešit 1, 2 (1893) až sešit 8 (1899), ročník 1 (1900) až 35 (1934). Periodicita: 4 čísla ročně (1900 až 1930, 1933 a 1934), 6 čísel ročně (1931 a 1932).
Podnázev: Roč. 1 (1900) Časopis historický. Čtvrtletník. Od roč. 2 (1901) do roč. 6 (1905) Čtvrtletní časopis historický, od roč. 7 (1906) do roč. 25 (1924) Časopis historický. Jinak bez podnázvu.
Redaktor: Sešit 1 a 2 (1893) Zdráhal František V., od sešitu 3 po roč. 15 (1914) PhDr. Kovář Matěj, od roč. 16 (1915) Msgre. prof. ThDr. Stejskal František Xaver, od roč. 26 (1925) prof. ThDr. Hronek Josef, redaktorem roč. 31 (1930) č. 1 byl prof. Novák Antonín a č. 2 až 4 Žundálek František Hanuš. Roč. 32 (1931) Sborníku vedl Brousil Antonín a zbylé ročníky opět Žundálek František Hanuš.
Pozn.: Čtenář snadno nahlédne, že za války měl Sborník více prostředků, než za Masarykovy republiky.


Přehled českých jmen křestních

Brousil Antonín, 1934
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Kalendaria

Kalendářové revoluce jsou doprovázeny zhoubnými účinky mravními. Tak kupř. vytvoření "občanského" kalendaria (3. kalendářová revoluce) vedlo k tomu, že občané nevolí jména svých dětí kvůli následování příkladu svatých, ale na základě veřejného mínění, tabulek četnosti jmen, nejrůznějších celebrit apod. Jako dokonalá ukázka takové zhoubnosti může posloužit přihlouplou veřejností oceňovaná a stále znovu vydávaná kniha jisté paní Knappové Jak se bude (vaše dítě) jmenovat. Tato jazykozpytná úřednice se po několik desetiletí za komunistického režimu podílela na "vylepšování", t. j. neustálé modernizaci občanského kalendaria, aby nakonec, v posledním, dokonale multikulturním vydání z r. 2010, předkládala pro naše děti dokonce příklady jmén nejrůznějších orientálců, od černochů snad až po eskymáky.