Pius X. (svatý), Ovečka Jaroslav Štěpán, Deml Jakub, 1947
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)
4. vyd. podstatně rozšířené. Studijní, sv. 18.
Pius X. (svatý), 1910
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Povaha jiných názorů
Studijní sv. 30.
Pius X. (svatý), 1911
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Povaha jiných názorů
Studijní, sv. 39.
Pius X. (svatý), 2017
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Církev a národ, Církev a stát
Sv. Pius X. vydal několik encyklik ohledně vztahu Církve a státu: Vehementer nos (11. 2. 1906), Gravissimo officii munere (10. 8. 1906), Une fois encore (6. 1. 1907) a Iamdudum (24. 5. 1911). I když byly v české právnické i historické literatuře hojně zmiňovány, nebyly do češtiny přeloženy. Přinášíme české znění jedné z nich. Latinský text neuvádíme, neboť oficiální latinské znění není – encyklika je na vatikánských stránkách jen francouzsky s anglickým překladem.
Pius X. (svatý), Gasparri Pietro, Jorio Domenico, 1929
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Ostatní dílčí problémy a obory pedagogiky a katechetiky
Italský text dekretu s krátkým výkladem a přílušným nástinem katechismu podává Msgre. Dominik Jorio; dle II. vydání Sv. otcem požehnaného přeložila Kongregace Nejsvětější Svátosti (OO. Eucharistíni) v Brně.
Pius X. (svatý), 1911
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Sociální nauka Církve
Předpis byl vydán italsky(!), viz pododdělení 1403: Řím, proto originál zvlášť neuveřejňujeme. Studijní, sv. 36.
Pius X. (svatý), 1910
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 800 do r. 1302
Studijní, sv. 29. Zařazeno na přání čtenáře J. Latinský text je (dvakrát) v pododdělení 1403: Řím.
Pius X. (svatý), 1914
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Řím
Sv. 1: 1903 a 1904. Sv. 2: (1904 a) 1905. Sv. 3: (1904 a) 1906. Sv. 4: 1907 a 1908 (1. část). Sv. 5: 1907 a 1908 (2. část). Všechny další roky (09 – 14) jsou dostupné toliko v Acta Apostolicae Sedis, Vol. I. – VI., Romae 1909 – 1914, nebo v Actes de Pie X, Tome II. – VIII., Maison de la Bonne Presse, Paris (T. I. má název Lettres Apostoliques de S. S. Pie X); od července 1906 do června 1911 viz též následující soubor pěti knih (Dunford). Tím je dílo tohoto světce kompletní – kodex a liturgické knihy jsou v příslušných odděleních Knihovny.
Ke každému zde uvedenému latinskému svazku je připojen postupně doplňovaný svazek českých překladů. Víte-li o vydání českého překladu některého dokumentu, prosíme o jeho zaslání nebo alespoň o informaci – mnohé české překlady vycházely v časopisech.
Připojujeme: Pius X. a jeho první okružní list (E Supremi Apostolatus Cathedra, V Kristu všecky věci napravit). Sedlák Jan Nepomucký, 1904 – Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 91.
Pius X. (svatý), Dunford David, 1911
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Řím
Těchto pět knih je doplněním předchozího titulu – tam čtenář nalezne zde chybějící dokumenty a dekrety z let 1903 až 1906 a z let 1909 až 1914.
Pius V., Pius X., Benedictus XV., 1928
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Misály
Nabízí-li Knihovna Libri nostri misály latinsko-české i čistě české, nemůže v ní chybět ani misál čistě latinský. Před něj předřazujeme vydání z roku 1920 v textovém tvaru, jak je dostupné na internetu.
Pius X. (svatý), 1936
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář
U Pusteta, editio XVI juxta typicam amplificata XIV. Breviář vyšel poté ještě několikrát prakticky nezměněn, ale už roku 1945 vyšlo motu proprio "In cottidianis precibus", které představovalo tisíciletý mezník: církevní představení jím odbočili na cestu liturgického novátorství, cestu, která dosud neskončila, protože je neukončitelná, a na cestu, na které se ani nedá zastavit, protože novátorský pohyb je nezastavitelný. Tehdy šlo o odmítnutí textu Vulgáty a hledání jiného textu v předchozích jazycích na předchozích záznamových médiích, který by byl svatější. Na www.essan.org je k disposici z archive.org převzatý text tradičního breviáře vydaného roku 1942 od firmy Desclée, která však nečísluje edice; je ale výhodou, že tento text je v textovém pdf tvaru. Čtenář může v naší Knihovně obě vydání porovnat, jiné než zcela miniaturní odlišnosti tu nejsou. Doplňujeme i texty pro českou církevní provincii. Než však čtenář začne Breviarium romanum používat, musí vědět jak. V češtině lze takové poučení najít v tomto oddělení Knihovny Libri nostri v knize papežského komořího Františka Hrubíka Nová úprava římského breviáře a missálu. Pro zajímavost uveďme, že přinejmenším od r. 1975, kdy vyšlo nejnovější – ovšem nezměněné od předchozího – latinské vydání breviáře, se moderní (ne tradiční) řeholníci a řeholnice celého světa modlí podle znění tohoto vydání, Msgre. Annibalem Bugninim (ve druhém úřadě mezi roky 1960 a 1964, ve třetím úřadě v letech 1964 až 1975, kdy byl překvapivě a náhle odklizen do Íránu) a jeho skupinou již roku 1961 sestaveného a nejprve téhož roku bl. Janem XXIII. a později i Pavlem VI. schváleného, breviáře.
Pius X. (svatý), 1936
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář
Pius X. (svatý), 1936
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář
Pius X. (svatý), 1936
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář
Všechny čtyři díly vydání breviáře z r. 1942, které ještě nebylo postiženo reformou Pia XII. a které má tedy žalmy z Vulgáty, jsou nyní díky externí pomoci v patřičné kvalitě a lehce dostupné.
Pius X. (svatý), 1925
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář
(název pokračuje:) ac litaniis sanctorum e Breviario Romano a Pio Papa X reformato excerpta.
Pius X. (svatý), Urban Jan Evangelista, 1934
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář
E breviario Romano a Pio papa X. reformato excerptum. Uspořádal kněz řádu Františkánského českomoravské provincie. Latinský a český text na protilehlých stranách. Kropáč & Kucharský, sv. 1934.x.
Pius X. (svatý), Pius XI., 1928
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Dějiny
Pius X. (svatý), Larsen Jens Peter, 1905
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Praxe Chorálu
Zatímco do r. 1905 bylo Kyriale pouhým výběrem z Graduale Romanum, od tohoto roku se jím stala (do jisté míry) nezávislá kniha. Proto nemá valný smysl uvádět Kyriale vydávané před r. 1905.
Vzhledem k tomu, že jde o základní příručku kněze, uvádíme kromě vyd. z r. 1905 také Kyriale seu Ordinarium Missae, missa pro defunctis et toni communes missae
ve třech vydáních:
1. Rok 1920 s podtitulem "iuxta editionem vaticanam a ss. PP. Pio X evulgatam";
2. z roku 1932 s podtitulem "cum cantu Gregoriano ex editione vaticana adamussim excerpto et rhythmycis signis in subsidium cantorum Solesmensibus monachis diligenter ornato";
3. totéž, s textem podle roku 1939.