Knihovna Libri nostri

 Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 16

autor neuveden,

Česká katolická bibliografie tohoto oddělení dosud neexistuje, což je přirozené v situaci, kdy je stát ještě oddělen od Církve. Ostatní česká katolická bibliografie období 1828 – 1913 je v souhrnu v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


    Pozn.: 1. Jádro Zemí Koruny české tvoří České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví a po většinu doby také celá Lužice. 2. Zřízení tohoto oddělení (a také oddělení 02) Knihovny je rozšířením toho členění, které navrhl a používal Otec biskup Antonín Podlaha. Toto oddělení má totiž zásadní význam pro osvětu našich lidí: na prvním místě je ovšem osvěta náboženská (jí slouží všech 18 ostatních oddělení a dílem i oddělení 02), na druhém místě pak osvěta historická, která je v těchto ostatních odděleních obsažena jen implicitně, částečně. Národ svou historii bezpodmínečně musí znát a musí ji znát nezkresleně: bez toho, i kdyby byl sebevíc nábožensky vyspělý, nutně zahyne, budoucnost by nemohl mít. Je smutným paradoxem, že tato skutečnost je dokonale známa nepřátelům národa, kteří národní historii zamlčují a matou, ale nakolik je známa národu samému? 3. Mnoho dokumentů z dějin našeho národa 9. až 12. stol. je na adrese stránek společnosti Moravia Magna.

    1604 Literatura pro odborné školy pro ženská povolání – úzce navazuje na etnografii

    V oddělení: Dějiny našeho národa


    Hospodyně, kněžka domácího krbu

    Votruba Antonín J., 1882

    Volné črty dle různých pramenův a vlastního pozorování píše a svým hodným žačkám věnuje Ant. J. Votruba. Tasto kniha je tzv. kontroversní, jak ukazují dvě skutečnosti: 1. Byla vřele přijata Časopisem katolického duchovenstva, ročník 1882, číslo 5 na stranách 318 – 319; text doporučení přikládáme. 2. Digitální knihovna NK ČR Kramerius, jak asi šmahem všechno pořizuje, knihu digitalizovala, ale (na čí asi zásah) poté knihu zase vymazala. A vzhledem k tomu, že NK ČR slouží tak, že mnohé knihy prostě nepůjčí mimo nahlédnutí ve své studovně, sáhli jsme k doslovné předloze, z níž kniha byla otištěna, a tou je Škola a život, časopis paedagogický, ročník 27 a 28 z let 1881 a 1882; časopis jsme získali z antikvariátu, kde asi unikl pozornému robotu NK ČR, který má všechny antikvariáty vysledované a má i dostatečné fondy na koupi všeho, co běžný smrtelník mnohdy nemá získat.


    Škola ženských prací ručních. 1. Pletení. 2. Háčkování. 3. Šití. 4. Uzlovatina. 5. Pletivo. 6. Protahování. 7. Vyšívání. 8. Methodika ženských prací ručních pro pětitřídní obecné a třídní školy měšťanské.

    Srbová-Lužická Anna (aj. red.), 1910

    1. 1. vyd. 1876, 2. vyd. oprav. a důkladně prohlédnuté 1901.
    2. 1. vyd. 1878, 2. vyd. oprav. a důkladně prohlédnuté 1901.
    3. 1880. 4. 1881. 5. 1882. 6. 1883. 7. 1885.
    8. 1. vyd. 1885, 2. vyd. oprav. a důkladně prohlédnuté 1910.
    K dokonalosti souboru by náleželo už jen u sv. 1 a sv. 2 nahradit 1. vyd. druhým – perspektivně připravujeme.


    Lidové kroje československé, popis, vyobrazení, střihy a výkresy 33 českých, moravských, slezských a slovenských krojů národních

    Kazimour Josef, 1920

    22 archy vzorů, 11 příloh barevných, 3 archy příloh střihových a 60 vyobrazení v textu. V Knihovně Libri nostri ve dvou dílech: 1. díl – vlastní publikace a barevné přílohy. 2. díl – vzory a archy střihové (25 listů formátu A1, tj. 841 mm × 594 mm). Publikaci lze dnes chápat i jako zrcadlo pokrokářské a odpuzující kalhotové (ne)ženskosti.


    Doma. Díl první. Učebnice domácích nauk pro žákyně 6. a 7. školního roku. Díl druhý. Učebnice domácích nauk pro žákyně 8. školního roku a pro žákyně jednoročních učebných kursů připojených ke školám občanským.

    Vítková Marie, 1925

    Tuto publikaci dáváme do pododdělení jako první, ale časově toto pododdělení uzavírá. Jsouť v ní již patrny některé, sice malé, náznaky zvrhlostí, které ve školní výuce bují stále víc až k dnešku. Např. katolický pozdrav už nezná, odkaz na Masaryka jako o čtvrtstoletí později na Gottwalda – nakonec, známe tento zlozvyk i v dnešní Církvi katolické. Dnešní žákyně uvedených tříd ale znají z toho, co je zde uvedeno, jen málo; v rozvinuté socialistické společnosti počátku 21. století už také mnohé není potřeba, ovšem nikdo nemůže dát záruku, že to třeba i v brzké době zase potřeba nebude. A křesťanské zásady běžného života jsou zde ještě zcela zřetelné (např. jak se vhodně chovat v různých situacích). K Dílu druhému připojujeme: Vítková Marie, Metodické poznámky k I. i II. dílu učebnice domácích nauk "Doma", 1925.