Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
Klimakos Ioannes tes (Sinaita Lestvičník), 2015
Zdarma na internetu.
Obě vyd. jsou v češtině jedinečná. Orig. Hé Chronographia. 1. vyd. Dobré dílo, sv. 139.
Poznamenejme, že křestanská Římská říše se tu projevuje ještě ve své obrovské živoucí síle (pochopitelně i se svými hříchy) jako nerozborná hráz proti islámu. Smrtelný úder jí připravila zcela nesvatě, přímo ďábelsky až Svatá říše římská r. 1204, takže od tohoto data, s přestávkami až dodnes trvá a bude stále silněji pokračovat islamizace Evropy. Mohamedáni jsou stálou konservativní silou, zatímco stále se modernizující katolíci století za stoletím upadají do reálné bezmoci spoléhající se marně na nějakou vysněnou "pomoc shůry" (s tím, že nikdo neví, kam se napře pravoslavné Rusko). Právě proto dnešní západní světovládci zvolili za víru budoucnosti isláím.
Drang nach Osten. Kde má původ? První nebyl ani Hitler, ani Napoleon. První byli křižáci papeže Innocence III., kteří při 4. křížové výpravě r. 1204 utopili v krvi křesťanskou Římskou říši, dnes populárně zvanou Byzanc, kvetoucí Kristovo veledílo trvající téměř tisíc let od r. 313. Důsledky tohoto nebetyčného zločinu byly strašlivé. Římská řiše, do té doby strážkyně Západu před muslimy, se sice jaksi ještě obnovila r. 1261, ale byla již zesláblá, takže se r. 1453 stala snadnou kořistí muslimů sultána Mehmeda II. (poznamenejme, že Západ – od r. 800 sám sebe nazývající Svatou říší římskou – jí při tomto druhém! Pádu Cařihradu samozřejmě nepomohl). Cesta mohamedánů do Evropy v následujících staletích byla volná. Kniha poprvé vyšla r. 1907 a 1908, pro toto vyd. r. 1927 byla ze základu přepracována a rozšířena. Vyšla pak ještě r. 1940.
Sáva Chilandarec, vlastním jménem Slavibor Breüer, 8. 7. 1837 Kutná Hora – 14. 1. 1912 klášter Chilandar (v srbštině Хиландар/Hilandar, řecky Χιλανδαρίου; srbský klášter v mnišském státě Svatá hora, Aγιoν Oρoς, na řeckém poloostrově Athosu v Egejském moři – je připomínán poprvé v roce 1015), byl knihovníkem na srbském Athosu.