1106 Rolník, živnostník a duchovní

Svaté kněžství

Emmerick Anna Katharina (blahoslavená 2004), Durych Jaroslav, 1939

Dominikánská edice Krystal, sv. 45.

Druhý sjezd svatohorský katolického rolnictva českého o svatodušních svátcích r. 1908.

Šafránek František, Myslivec Josef († 1941 aj)., 1908

Pozn. k autorství: František Šafránek † 6.7.1915 Sokal: rolník, zakladatel českého katolického rolnictva, spisovatel, spoluzakladatel a redaktor časopisu Selský list, přispěvatel časopisu Selské hlasy, předseda Sdružení českých katolických zemědělců pro království České.
JUDr. Josef Myslivec († 1941) a Václav Myslivec byli bratři.

Kompas pro mladého dělníka, učně nebo tovaryše.

Brandts Franz, Bertram Matthias? Richard, 1888

Sestaven péčí spolku „Arbeiterwohl“. K autorství: zakladatelem tohoto spolku byl r. 1880 průmyslník a katolický aktivista Franz Brandts. Spisek ovšem patrně přímo sestavil otec Richard Bertram, který je autorem podobné knihy Kompas pro ženatého dělníka vhodný i pro řemeslníka nebo rolníka.
Orig. Kompaß für den jungen Arbeiter auch für Lehrlinge, Gesellen und brave Bauernburschen sehr empfehlenswert, 1884.

Encyklika Ad catholici sacerdotii O katolickém kněžství

Pius XI., 1936

Jiné vyd. (označeno jako 1.) vyšlo ještě r. 1941.

Duchovní stav: 1. O stavu řeholním (De statu religioso). 2. O stavu kněžském.

Kadeřávek Eugen Jan N., 1916

První spisek vyšel r. 1915.

Ideál kněze

Królicki Antoni Cyryl, 1928

Ideał kapłana. Królicki Antoni Cyryl, Pleszczyński Adolf, 1904. Přeložil P. Marzy Vojtěch (* 21. 9. 1882 Vatín na Žďársku, † 2. 1. 1938 Nové Město na Moravě).

Hospodářská čítanka. K povznešení a ušlechtění stavu rolnického v zemích koruny sv. Václavské.

Dumek Josef, 1877

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 44.

O úpadku stavu rolnického a jeho záchraně

Vrba Rudolf, 1902

Jde o 3. vyd., a to v Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 70. Prvně vyšlo r. 1889 pod názvem O zachování stavu rolnického – pořada úvah sociálně-politických (uveřejňujeme i je – přepsané a stažené z internetu), podruhé r. 1896 jako Otázka zemědělská – úvahy o zachování stavu rolnického.

Rolník-živitel. Črty hospodářsko-sociální

Kachník Josef, 1908

Omyly a nebezpečí pozemkové reformy

Pekař Josef, 1923

Heslo Antonína Švehly „Půda náleží těm, kdo na ní pracují,“ je správné a dobře pojatá reforma mohla odstranit velký sociální problém. Nejhlubší cíl pozemkové reformy ale byl, jak dokládá Pekař, jiný. Především tato reforma nebyla zaměřena proti průmyslovému a finančnímu velkokapitálu, který byl jasně proněmecký, řídili jej liberálně orientovaní židovští finančníci. A byla zacílena zejména na vlastníky lesů (většinou šlechtu a Církev) – lesy představovaly asi 2/3 (!) reformou dotčených pozemků; neměly tak s reformním heslem přímou souvislost, neboť reforma lesů musí mít jiná pravidla, než reforma obdělávané půdy (limit 100 ha, později za komunismu 50 ha). Reformní agitace, jak dokazuje Pekař, byla manipulována jak co do „historické viny šlechty“, tak co do „odčinění pobělohorských křivd“. V důsledku odlišného cíle reformy neúměrně vzrostla státní byrokracie (pozemkových úřadů) zavedením trvalého dozoru na tzv. zbytkových statcích. Náhradový zákon určoval cenu za zabranou půdu, která v případě půdy úrodné činila asi 30 % ceny skutečné. A nabyvatelé půdy měli státu platit 15 % přejímací ceny na úhradu ztrát, Došlo k tomu, že mnohé velkostatky a lesy nakonec spravoval stát, část zbytkových statků pozemkový úřad pronajímal, část vlastnil. Reforma způsobila zábor 33 % cukrovarů, 41 % pivovarů a 37 % lihovarů, což ani řemeslníkům nijak nepomohlo (jen byli dělníky jiného vlastníka) – navíc podobné podniky vlastníků kapitalistických zůstaly nedotčeny. Výsměchem reformy bylo odejmutí majetku sirotkům po následníku trůnu Ferdinandovi d´Este. Komunisti pak reformu rozvrátili úplně – novým scelováním podle kolchozů v SSSR (samy tyto kolchozy měly za svůj vzor – americké velkofarmy!). Dnes byla opuštěna i reformní nálepka, samotné reformní heslo. Obřími vlastníky půdy jsou zcela nešlechetní oligarchové. Jestliže na počátku 1. republiky byli velkomajitelé půdy všem známí, dnes jsou lidsko-právně utajení, nikdo je demokraticky ani nesmí znát. A jestliže rolníci na velkostatcích bývali do jisté míry dělníky spíše než rolníky, dnes to platí naprosto. Druh rolník (samozřejmě jen na čas a oligarchy to bude smrtelně bolet) zmizel ze scény.

Veleslavín. Mravoučná hospodářská kniha.

Sychra Matěj Josef, 1847

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 18.

Soukromé vlastnictví. Soukromé vlastnictví pozemkové a jeho nepřátelé.

Pesch Heinrich, Cathrein Viktor, 1898

Dvé sociologických studií z německého podává ThDr. Tumpach Josef (jméno prvního autora je v publikaci uvedeno jako Jindřich Pesch). Vzdělávací knihovna katolická, sv. 7. Pozn.: Studie obhajují soukromé vlastnictví – proti socializačním tendencím, jako je např. nepřímé vyvlastňování pomocí vysokých daní, a proti zvyšování role státu, ovšem bez poukazu na jeho povinnost zasahovat proti bezbřehé kumulaci majetku, která dnes dosáhla nestvůrné podoby ve formě mamutích koncernů a megabank. V tomto směru rolníkům ani živnostníkům obě studie přinejmenším nepomohou.

Naši řemeslníci, jejich život a sociální poměry.

Kachník Josef, 1912