Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
2. Německý národní socialismus (tzv. nacismus) naleznete podle převažujícícho tématu v pododdělení 1102 nebo 1105.
Orig. Dans les flammes et dans le sang (1936 – devět vyd., pak už nevyšlo, nevyšel ani jiný překlad, než český).
Pozn.: Ctitelé (t. j. internacionálního) trockismu a podporovatelé interbrigád (srov. Národnostní složení interbrigád v pododd. 1612: Novodobé dokumenty, týkající se našeho národa) o těchto věcech zásadně nehovořili a nehovoří.
Pogorielov Alexander, Zimák Jozef, Bartolomej Krpelec, 1936
Zborník redigovali a pre tlač upravili Alexander Pogorielov a J. Zimák ; Historickú časť spracoval a obálku navrhol Bartolomej Krpelec. Vyšlo ještě 2. doplněné a opravené vydanie 1939.
Kniha z Petrohradu; je v češtině a je jen nazvána tímto ruským slovem charakterizujícím povahu známé VŽSR, revoluce Žida Bronsteina-Trockého, spuštěné r. 1917.
Vzdělávací knihovna "Hlasu lidu", č. 2. Vyšel jedině tento díl I. O trockistické mexické revoluci pojednávají v Knihovně Libri nostri tyto tituly:
1. Sousední knížka Pronásledování katolíků v Mexiku. Krlín Josef, 1928 – připravujeme.
2. Mučedníci města Mexika. Michal Augustin Pro a jeho druhové. Vajs Václav, – perspektivně připravujeme.
3. Marie Camachová. První mučednice katolické akce. Chlad Karel František, 1939 – Vítězové 6 (1939), č. 1, v pododd. 1301: Soustavné přehledy světců.
4. Mexický mučedník Michal Aug. Pro S. J. Životem 6 (1932), č. 127 (7) a
5. Triumf mexických mučedníků. Životem 6 (1932), č. 134 (11) – obě v pododd. 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka (abecedně podle názvu).
K těmto brožurkám poznamenejme tři věci:
a) V tehdejší ČSR vyšlo několik mnohem obsáhlejších knih, které mexický komunismus velebily. Nesrovnatelně větší rozsah věnovaly objasňování (ve skutečnosti zrůdné) revoluční ideologie. Proti tomu pozorujeme u našich sešitků, že se dost nesmyslně zabývají emocemi pachatelů (hněv, zuřivost a p.), což jsou daleko méně závažné záležitosti, než promyšlená ideologie, která tyto pachatele vedla.
b) Nejvyšší duchovní (a geniální) otec trockistického komunismu, Žid Lev Davidovič Bronstein (přejmenoval se na Trockij) byl zavražděn právě ve "svém" Mexiku (jeho životopis na wikipedii je psán ze stále přetrvávajícího pohledu dalšího trockisty, Chruščova, ohledně "odhalení kultu osobnosti").
c) Člověk, který nedávno strávil v Mexiku delší čas, uvádí: "Bol som v Mexiku a tam videl dôsledky, ale súčasný liberalizmus pácha horšie."
Srov. sousední publikaci Boj proti kříži neb Utrpení katolické církve v Mexiku. Díl I. Vedral Václav, 1928. Žádná z těchto brožurek už nezohledňuje neblahý konec kristerů způsobený naprosto nezodpovědným kompromisem, navíc nepsaným, který pod vedením amerického velvyslance "dojednala" katolická hierarchie s vládou. Šlo totiž o "kompromis", na který se museli spolehnout jen sami kristeros – není možné, že by hierarchie byla předpokládala, že bude dodržen: takže místo "dojednané" amnestie bylo 5.000 kristerů ihned zastřeleno.