Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 02

autor neuveden,

Česká katolická bibliografie tohoto oddělení dosud neexistuje. Ostatní česká katolická bibliografie období 1828 – 1913 je v souhrnu v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


    Pozn.: Zřízení tohoto oddělení (a také oddělení 16) Knihovny je rozšířením toho členění, které navrhl a používal Otec biskup Antonín Podlaha. Toto oddělení má totiž zásadní význam. Vyloučením latiny z církevního života a jejím nahrazením národními jazyky se na Církev vrhla špína a tuto špínu je nutno co nejdříve odstranit. Naproti tomu vylučováním národního jazyka z občanského života národa – jednak jeho nahrazováním rádoby universální angličtinou (nebo třeba němčinou) a jednak jeho przněním mediální novořečí – se na národ kydá stejná špína, jaká se vrhla na Církev. Přijede kdejaký cizí ňouma a Čech se před ním hrbí a snaží se mu zalíbit mluvou v jeho jazyku – ba dokonce ten ňouma to už od Čecha očekává; kdo neumí česky, ať sem nejezdí, anebo ať si platí tlumočníka. Pododdělení koiné jsme zřídili z úcty k Církvi prvních staletí a z úcty k Římské říši (která bránila muslimské expansi a kterou latiníci poničili – následky trpí katolický Západ dodnes), a pododdělení klasické hebrejštiny ne z úcty k judaismu, ani ne z úcty k farizejství většiny židovského národa před Kristem, ale z úcty k menšině židovských proroků před Kristem – jen oni již tehdy měli implicitní katolickou víru.

    0202 Nauka o češtině a staroslověnštině

    V oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině

    Toto pododdělení je strukturováno takto: nejdříve jsou zařazena díla o češtině historické, pak o češtině novodobé, následovat mohou díla o slovenštině a na konec zařazujeme publikace o staroslověnštině. K poznávání historické češtiny vřele doporučujeme Vokabulář webový.

    Ohledně staroslověnštiny: je k disposici portál zvaný Gorazd, t. j. Digitální sbírky církevněslovanských rukopisů a starých tisků na adrese. Na tomto portálu je také, kromě jiného i Elektronický slovník jazyka staroslověnského, který je vedle svého rozsahu výjimečný také tím, že funguje i jako česko-staroslověnský slovník.


    Jozef a Asenech. Staročeské skládání, jež u františkánů v Praze objevil Josef Dobrovský; podle opisu Bořivoje Prusíka.

    Dobrovský Josef (nálezce), 1925

    Dobré dílo, sv. 86. Doporučil P. Dr. J. Hronek v ČKD 1927, č. 1, str. 61. Pečlivý jazykový rozbor díla na adrese.


    Практична граматика руського язика

    Волошин Авґустин Івановіч, 1928

    2. vyd. Jde o gramatiku rusínštiny, jazyka blízkého ruštině, kterým se mluvilo a psalo nejen na Podkarpatské Rusi, ale i na mnoha místech Slovenska, a který je "nepříliš milován": Slováci jej válcovali slovenštinou, tzv. Ukrajinci ukrajinštinou a Rusové sice vzpomínají na dobu před tzv. VŘSR, kdy se azbukou psalo mnohde i na Slovensku, ale autora po osvobození Československa odvlekli do Moskvy pro jeho separatistiké tendence. A Češi? Ti už ani nevědí, že žili s Rusíny a Podkarpatskou Rusí, kde čeští učitelé mluvili a učili česky, ve stejném státě a protiruský separatismus dnes podporují ještě vehementněji než pomajdanoví Ukrajinci. Za pozornost stojí i to, že název publikace v azbuce byl z internetu téměř vymazán


    Kapesní slovník lužicko-česko-jihoslovanský a česko-lužický.

    Páta Josef, 1920

    Prof. PhDr. Josef Páta (* 7. 8. 1886 Litomyšl, † 24. 6. 1942 Praha, Kobyliská střelnice), profesor lužické srbštiny na filosofické fakultě University Karlovy v Praze, slavista, popravený Němci.


    Грамматика русского языка для народных школ епархии Пряшевской

    Седлак Александр Иванович, 1920

    Mluvnice rusínštiny (dnes místy na Slovensku a zakázané v Zakarpatí "na Ukrajině").


    GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny. Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách.

    Čajka František, Chromá Martina, Knoll Vladislav, Pilát Štefan, Spurná Kateřina, , 2017

    Z portálu Gorazd, o němž v úvodu k tomuto pododdělení, přebíráme dvě brožury:
    1. GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny. PhDr. František Čajka, Ph.D., Mgr. Martina Chromá, Ph.D., Mgr. Vladislav Knoll, Ph.D., PhDr. Štefan Pilát, Ph.D., Mgr. Kateřina Spurná, Ph.D. (Slovanský ústav). Projekt GORAZD zpřístupní široké odborné i laické veřejnosti výsledky dlouholeté práce české paleoslovenistiky: monumentální čtyřdílný Slovník jazyka staroslověnského (1966 – 1997) včetně Dodatků k I. dílu Slovníku jazyka staroslověnského (2016), ukázkovou část rozšířeného nového vydání Slovníku nejstarších staroslověnských památek (1. vyd. 1994), první vydaný svazek Řecko-staroslověnského indexu (2014) a jedinečnou staroslověnskou kartotéku čítající přes milion kartotéčních lístků. Mezi výstupy projektu budou patřit také speciální softwarové nástroje určené pro digitalizaci vícejazyčných slovníků výkladového či encyklopedického typu.
    2. Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách. PhDr. František Čajka, Ph.D. (a kol.), Slovanský ústav. Publuikace tvoří podstatnou a nedílnou část českého písemnictví, kultury a vzdělanosti. Zároveň je také součástí širokého proudu slovanského písemnictví, které se rozvinulo zejména u jižních a východních Slovanů. V předložené publikaci přehledným způsobem představujeme především výsledky literární činnosti, které vycházely z cyrilometodějského díla na Velké Moravě a které byly, jako jeho pokračování, součástí kultury středověkých Čech. Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., je jediným akademickým pracovištěm v České republice, které se představenou problematikou zabývá jak ve velmi širokém tematickém záběru, tak různým způsobem zpracování (lexikografické práce, činnost ediční, vědecké studie a monografie). Představenou publikaci připravili členové oddělení paleoslovenistiky a byzantologie (František Čajka, Martina Čechová, Václav Čermák, Martina Chromá, Vladislav Knoll, Václav Konzal, Petra Melichar, Štefan Pilát a Kateřina Spurná).


    Malý staročeský slovník

    Bělič Jaromír, Kamiš Adolf, Kučera Karel, 1978

    Dodatek o staročeských pravopisných systémech napsal Křístek Václav; na internetu volně dostupný nestránkovaný přepis bez tohoto dodatku.


    Historická mluvnice jazyka českého

    Gebauer Jan, 1894

    Díl 1. Hláskosloví. Díl 3. Tvarosloví. I. Skloňování (1896). II. Časování (1898). Díl 4. Skladba (1929).


    Mluvnice spisovné češtiny. Část I. Hláskosloví – tvoření slov – tvarosloví. Část II. Skladba.

    Trávníček František, 1951

    3. (poslední) opravené a dopl. vyd. (poprvé 1948, 2. vyd. 1949).


    Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů

    Gebauer Jan, 1902

    Tzv. první pravidla českého pravopisu. Tak jako Církev v posledním půlstoletí, i český jazyk je zhoubně podroben evoluci – Církev se prý musí přizpůsobovat světu (normální člověk by si myslel, že svět se má přizpůsobovat Církvi, která je tu od toho), a český jazyk se prý musí přizpůsobovat čemu? Mediální novořeči bláznů? A tak od roku 1902 vyšly tucty stále nově přepracovávaných vydání, na nichž se přiživovaly veletucty parasitů. Dovolujeme si tedy laskavému čtenáři předložit toto první vydání, které, Bohu žel, zdaleka nebylo vydáním posledním.


    Příruční mluvnice jazyka českého pro učitele a studium soukromé

    Gebauer Jan, 1904

    Poslední vydání ještě za života autorova; další vydání už byla stále více "opravována".


    Slovník jazyka českého

    Trávníček František, 1952

    020202: Přeprac. a dopl. vyd. Pro zařazení tohoto slovníku hovoří: 1. Přiměřený rozsah; 2. absence neúnosné archaičnosti; 3. absence zvlčilé liberální modernity působené už čtvrt století zde panující revolucí, která vystřídala revoluci komunistickou a která jazyk český ve všech oborech zkazila. Proti němu: 1. Není zmíněn (spolu)autor předchozích vydání Pavel Váša: Slovník jazyka českého. Váša Pavel, Trávníček František, 1946, 3. přeprac. a dopl. vyd. – připravujeme; 2. autor byl vysoký komunistický funkcionář (proto i kniha je navzdory tehdejší době perfektně typograficky zhotovena); s tím souvisí nesmysly u mnohých náboženských a mravně relevantních hesel.


    Český pravopis. Mluvnická a pravopisná cvičení pro 5. až 8. postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol.

    Omelka František, Horák Oldřich, Hubáček Josef, Charous Čeněk, 1956

    Také jako ukázka úrovně našeho školství ještě na začátku 60. let 20. stol.


    Retrográdní slovník současné češtiny

    Těšitelová Marie, Petr Jan, Králík Jan, 1986

    020201: Ve třech částech – vlastní slovník, slovník tvarů substantiv a slovník tvarů sloves.

      Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.

    O původu Kijevských listů a Pražských zlomků a o bohemismech v starších církevněslovanských památkách vůbec.

    Vondrák Václav († 1925), 1904


    Frisinské památky, jich vznik a význam v slovanském písemnictví.

    Vondrák Václav († 1925), 1896


    Lexicon paleoslovenico-graeco-latinum

    Miklošič Fran(c) pl., rytíř, 1865

    Donedávna jsme neměli velký vědecký slovník staroslovanského jazyka, jen – zde publikovaný – příruční Slovníček staroslovansko-český Vondrákův († 1925) – viz Církevněslovanská chrestomatie v tomto pododdělení. Miklošičův Lexikon je stále cenný, nezachycuje ale slovní zásobu většiny nejstarších textů, protože většina z nich nebyla tehdy ještě známa.
    Teprve za minulého komunismu začala r. 1956 ČSAV vydávat v sešitech Slovník jazyka staroslovanského. Lexicon linguae palaeoslovenicae, dokončený za dnešního socialismu Slovanským ústavem r. 2016 60. sešitem. Mezitím Academia začala r. 1989 vydávat v sešitech Etymologický slovník jazyka staroslovanského, který poslední léta převzal Tribun EU zatím 18. sešitem.


    Církevněslovanská chrestomatie

    Vondrák Václav († 1925), 1925

    Na str. 223 až 299 je unikátní Slovníček staroslovansko-český.