Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 16

autor neuveden,

Česká katolická bibliografie tohoto oddělení dosud neexistuje, což je přirozené v situaci, kdy je stát ještě oddělen od Církve. Ostatní česká katolická bibliografie období 1828 – 1913 je v souhrnu v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


    Pozn.: 1. Jádro Zemí Koruny české tvoří České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví a po většinu doby také celá Lužice. 2. Zřízení tohoto oddělení (a také oddělení 02) Knihovny je rozšířením toho členění, které navrhl a používal Otec biskup Antonín Podlaha. Toto oddělení má totiž zásadní význam pro osvětu našich lidí: na prvním místě je ovšem osvěta náboženská (jí slouží všech 18 ostatních oddělení a dílem i oddělení 02), na druhém místě pak osvěta historická, která je v těchto ostatních odděleních obsažena jen implicitně, částečně. Národ svou historii bezpodmínečně musí znát a musí ji znát nezkresleně: bez toho, i kdyby byl sebevíc nábožensky vyspělý, nutně zahyne, budoucnost by nemohl mít. Je smutným paradoxem, že tato skutečnost je dokonale známa nepřátelům národa, kteří národní historii zamlčují a matou, ale nakolik je známa národu samému? 3. Mnoho dokumentů z dějin našeho národa 9. až 12. stol. je na adrese stránek společnosti Moravia Magna.

    1608 Celkový dějepis Zemí Koruny české

    V oddělení: Dějiny našeho národa


    Kapesní atlas světa

    Vandová Alena, Štehlík Bohumil, Trávníček Dušan, Vinař Jaroslav, Patočka Bedřich, 1968

    Poprvé vyšel 1960, toto je 6. vyd., poslední bylo 12. vyd. r. 1988.


    Prof. PhDr. Josef Pekař. Jeho život a kompletní bibliografie.

    Holinka Rudolf, Klik Josef (aj. red.), 1937

    1. Výběr ze sborníku Od pravěku k dnešku. sborník prací z dějin československých. K šedesátým narozeninám Josefa Pekaře. Díl II. 1930.
    2. O Josefu Pekařovi. Příspěvky k životopisu a dílu. Holinka Rudolf, Klik Josef aj. red., 1937.
    Bibliografie je spojením článku Bibliografie prací Josefa Pekaře. Klik Josef, 1930 z prvního sborníku a několika stran z článku Poslední vědecké zájmy Pekařovy. Klik Josef, 1937 z druhého sborníku Příspěvky k životopisu a dílu.

      Zveřejnění některých knih v PDF brání autorský zákon. K dispozici jsou pouze náhledy. Máte-li zájem o zaslání publikace pro studijní účely napište nám přes » formulář «.

    • aaaaOdPraKDnvyber-r.pdf, 13.6 MB   
    • RadOJoPek-r.pdf, 17.2 MB   
    • KlikJBibliJoPek-r.pdf, 1.2 MB   

    Dějiny naší říše

    Pekař Josef, 1914

    (název pokračuje:) se zvláštním zřetelem ke královstvím a zemím v říšské radě zastoupeným; pro nejvyšší třídy škol středních. Publikace vyšla pak ještě dvakrát (nepočítáme současné dotisky). Poprvé roku 1922 pod názvem Dějiny československé, opět jako učebnice s týmž určením; je obohacena o první léta republiky. I tuto učebnici Knihovna Libri nostri zde nabízí. Podruhé vyšla zase s týmž změněným názvem (bezprostředně po Pekařově smrti 23. 1. 1937), ale zejména dějiny republiky byly jinými lidmi podstatně přepracovány v duchu snahy o usmíření s masarykovsko-benešovskými názory, jichž byl Pekař nesmiřitelným odpůrcem. Připojujeme O periodisaci českých dějin – přednáška pronesená při rektorské instalaci dne 5. prosince 1931, Pekař Josef, 1932. K této přednášce je třeba poznamenat: Vlastní jádro je na posledních dvou až třech stranách. Periodizace českých dějin je mírně odlišná od periodizace dějin světových – o nich zde v úvodu k pododělení 1605: Středověké právo v zemích českých a ve Svaté říši římské. Pekařova periodizace: Starověk (doba románské, asi tak do r. 1200), středověk (gotika až ½ 18. stol.), novověk (osvícenství, romantismus, doba dnešní). Tato doba dnešní je utvářena všemožnými -ismy – plody vzpoury proti středověkému Božímu universu (dnes směřující k ďábelskému globalismu). Tyto vlivy přinesly na jedné straně pronikavé zvýšení lidské výkonnosti v oblasti hospodářství a techniky, na straně druhé (všestranné ničení světa a) hroznou válku (která byla následována válkou ještě hroznější a která vlastně pokračuje dosud plošným leteckým ničením celých států ze strany světového četníka) a stále přítomnou krisi a dosud neznámá nebezpečí a hrozby. Vystříhání se nápadů na jakási nová řešení a sebeklamu o nich, láska k dědictví dávných našich otců a zachování tohoto dědictví (dnes nejen zničeného ale i cíleně zapomenutého a publikačně znetvořeného) budoucím je v r. 1931 Pekařovým receptem pro budoucnost. Pekař tedy vidí vrcholy českých snažení v gotice a v romantismu. Nerozpoznal, kde došlo k chybnému odbočení.


    Děje království Českého

    Tomek Václav Vladivoj, 1898

    S třemi historickými mapami s výkladem složil Prof. Vácslav Vladivoj Tomek, 6. jubilejní vydání.


    Československé dějiny

    Ráček Blažej, 1948


    Úpadek a sláva českých dějin

    Voříšek Rudolf, 1939

    test ukládání


    Jindy a nyní. Dějiny českého národa.

    Chudoba Bohdan, 1946


    Sborník Historického kroužku – všechna čísla

    Kovář Matěj, Stejskal František Xaver, Hronek Josef (aj. red.), 1893

    V Knihovně Libri nostri je zveřejněno všech osm sešitů a následných 35 kompletních ročníků Sborníku historického kroužku. Bylo by záhodno, pokud by se někdo ujal té práce a sestavil podrobnou bibliografii tohoto cenného komplexu.
    Číslování: Sešit 1, 2 (1893) až sešit 8 (1899), ročník 1 (1900) až 35 (1934). Periodicita: 4 čísla ročně (1900 až 1930, 1933 a 1934), 6 čísel ročně (1931 a 1932).
    Podnázev: Roč. 1 (1900) Časopis historický. Čtvrtletník. Od roč. 2 (1901) do roč. 6 (1905) Čtvrtletní časopis historický, od roč. 7 (1906) do roč. 25 (1924) Časopis historický. Jinak bez podnázvu.
    Redaktor: Sešit 1 a 2 (1893) Zdráhal František V., od sešitu 3 po roč. 15 (1914) PhDr. Kovář Matěj, od roč. 16 (1915) Msgre. prof. ThDr. Stejskal František Xaver, od roč. 26 (1925) prof. ThDr. Hronek Josef, redaktorem roč. 31 (1930) č. 1 byl prof. Novák Antonín a č. 2 až 4 Žundálek František Hanuš. Roč. 32 (1931) Sborníku vedl Brousil Antonín a zbylé ročníky opět Žundálek František Hanuš.
    Pozn.: Čtenář snadno nahlédne, že za války měl Sborník více prostředků, než za Masarykovy republiky.