Česká katolická bibliografie tohoto oddělení dosud neexistuje, což je přirozené v situaci, kdy je stát ještě oddělen od Církve. Ostatní česká katolická bibliografie období 1828 – 1913 je v souhrnu v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
Vandová Alena, Štehlík Bohumil, Trávníček Dušan, Vinař Jaroslav, Patočka Bedřich, 1968
Poprvé vyšel 1960, toto je 6. vyd., poslední bylo 12. vyd. r. 1988.
dvě verze samizdatového strojopisu
Holinka Rudolf, Klik Josef (aj. red.), 1937
1. Výběr ze sborníku Od pravěku k dnešku. sborník prací z dějin československých. K šedesátým narozeninám Josefa Pekaře. Díl II. 1930.
2. O Josefu Pekařovi. Příspěvky k životopisu a dílu. Holinka Rudolf, Klik Josef aj. red., 1937.
Bibliografie je spojením článku Bibliografie prací Josefa Pekaře. Klik Josef, 1930 z prvního sborníku a několika stran z článku Poslední vědecké zájmy Pekařovy. Klik Josef, 1937 z druhého sborníku Příspěvky k životopisu a dílu.
(název pokračuje:) se zvláštním zřetelem ke královstvím a zemím v říšské radě zastoupeným; pro nejvyšší třídy škol středních. Publikace vyšla pak ještě dvakrát (nepočítáme současné dotisky). Poprvé roku 1922 pod názvem Dějiny československé, opět jako učebnice s týmž určením; je obohacena o první léta republiky. I tuto učebnici Knihovna Libri nostri zde nabízí. Podruhé vyšla zase s týmž změněným názvem (bezprostředně po Pekařově smrti 23. 1. 1937), ale zejména dějiny republiky byly jinými lidmi podstatně přepracovány v duchu snahy o usmíření s masarykovsko-benešovskými názory, jichž byl Pekař nesmiřitelným odpůrcem. Připojujeme O periodisaci českých dějin – přednáška pronesená při rektorské instalaci dne 5. prosince 1931, Pekař Josef, 1932. K této přednášce je třeba poznamenat: Vlastní jádro je na posledních dvou až třech stranách. Periodizace českých dějin je mírně odlišná od periodizace dějin světových – o nich zde v úvodu k pododělení 1605: Středověké právo v zemích českých a ve Svaté říši římské. Pekařova periodizace: Starověk (doba románské, asi tak do r. 1200), středověk (gotika až ½ 18. stol.), novověk (osvícenství, romantismus, doba dnešní). Tato doba dnešní je utvářena všemožnými -ismy – plody vzpoury proti středověkému Božímu universu (dnes směřující k ďábelskému globalismu). Tyto vlivy přinesly na jedné straně pronikavé zvýšení lidské výkonnosti v oblasti hospodářství a techniky, na straně druhé (všestranné ničení světa a) hroznou válku (která byla následována válkou ještě hroznější a která vlastně pokračuje dosud plošným leteckým ničením celých států ze strany světového četníka) a stále přítomnou krisi a dosud neznámá nebezpečí a hrozby. Vystříhání se nápadů na jakási nová řešení a sebeklamu o nich, láska k dědictví dávných našich otců a zachování tohoto dědictví (dnes nejen zničeného ale i cíleně zapomenutého a publikačně znetvořeného) budoucím je v r. 1931 Pekařovým receptem pro budoucnost. Pekař tedy vidí vrcholy českých snažení v gotice a v romantismu. Nerozpoznal, kde došlo k chybnému odbočení.
S třemi historickými mapami s výkladem složil Prof. Vácslav Vladivoj Tomek, 6. jubilejní vydání.
Kovář Matěj, Stejskal František Xaver, Hronek Josef (aj. red.), 1893
V Knihovně Libri nostri je zveřejněno všech osm sešitů a následných 35 kompletních ročníků Sborníku historického kroužku. Bylo by záhodno, pokud by se někdo ujal té práce a sestavil podrobnou bibliografii tohoto cenného komplexu.
Číslování: Sešit 1, 2 (1893) až sešit 8 (1899), ročník 1 (1900) až 35 (1934). Periodicita: 4 čísla ročně (1900 až 1930, 1933 a 1934), 6 čísel ročně (1931 a 1932).
Podnázev: Roč. 1 (1900) Časopis historický. Čtvrtletník. Od roč. 2 (1901) do roč. 6 (1905) Čtvrtletní časopis historický, od roč. 7 (1906) do roč. 25 (1924) Časopis historický. Jinak bez podnázvu.
Redaktor: Sešit 1 a 2 (1893) Zdráhal František V., od sešitu 3 po roč. 15 (1914) PhDr. Kovář Matěj, od roč. 16 (1915) Msgre. prof. ThDr. Stejskal František Xaver, od roč. 26 (1925) prof. ThDr. Hronek Josef, redaktorem roč. 31 (1930) č. 1 byl prof. Novák Antonín a č. 2 až 4 Žundálek František Hanuš. Roč. 32 (1931) Sborníku vedl Brousil Antonín a zbylé ročníky opět Žundálek František Hanuš.
Pozn.: Čtenář snadno nahlédne, že za války měl Sborník více prostředků, než za Masarykovy republiky.