1601 Historický místopis Zemí Koruny české

Wo słowjanskich městnych mjenach w Hornej Łužicy a wo jich wuznamje; swjedźeńske písmo k třistalětnemu jubileju budyskeho gymnasija.

Smoler Jan Arnošt, 1867

České Slezsko a státní převrat.

Kapras Jan, 1927

Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi.

Ehrenfeld Petr (za monarchie Ehrenfeld Körndlmayer Peter von), 1922

K autorství: Vydala Civilní správa Podkarpatské Rusi, kterou v daném krátkém období řídil viceguvernér, jímž byl v letech 1920 až 1923 JUDr. Petr Ehrenfeld, než se po obvinění z korupce vrátil jako pensista do Brna.

Osobnosti, doba a Libochovicko

Korous Karel, 2020

3. dopl. vyd. Pohled na významné osobnosti Libochovic a okolí v souvislostech doby. Všichni výrazně ovlivnili dějiny místní, někteří evropské a jeden z nich i světové. Všichni v něčem a v různé míře lidsky chybovali. Navzájem se povahově, charakterově i nadáním velice lišili. Společná jim byla nejen katolická víra, ale i úcta k tradici, odpovědnost za podřízené i pomoc potřebným.

Lexikony obcí u nás

Černý Josef, Šprocha Branislav, Tišliar Pavol, Granatier Anton, 1955

0. Lexikóny obcí pre územie Slovenska. I. Vybrané úradné lexikóny z rokov 1920 – 2002. Šprocha Branislav, Tišliar Pavol, 2009.
1. Statistický lexikon obcí v zemi České : úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. I. Země česká.
2. Statistický lexikon obcí v zemi moravskoslezské : úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920 čís. 266 Sb. zák a nař.
3. Statistický lexikon obcí na Slovensku : úradný soznam miest podľa zákona zo dňa 14. dubna 1920, čís. 266 sb. zák. a nar. Dear Davide, thanks for your notice!
4. Statistický lexikon obcí v republice Československé : úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. IV., Země Podkarpatoruská.
5. Lexikon obcí Slovenskej republiky,1942.
6. Statistický lexikon obcí Republiky Československé 1955 podle správního rozdělení 1. ledna 1955, sčítání lidu, domů a bytů 1. března 1950

Klíč k úplné květeně Republiky československé

Domin Karel, Podpěra Josef, Polívka František, 1928

Vodní toky a nádrže

Kestřánek Jaroslav, Kříž Hubert, Novotný Stanislav, Píše Jan, 1984

Vodstvo a minerální prameny země podkarpatoruské

Wiesner František, 1935

Střípky z historie Libochovic

Korous Karel, 2020

Stručný přehled historických událostí provázaných s Libochovicemi a okolím. Nejen o dávných událostech a významných osobnostech, ale i o životě „obyčejných" lidí. Současnost i budoucnost se mj. odvíjejí z udržování tradic a z navazování na dobré vzory. Pro začátek stačí začíst se a dívat se okolo sebe na místa, kde žili naši předci. Následně pak uvažovat o odkazu, který nám zachovali.

Místopisný slovník historický Království českého

Sedláček August, 1909

Základní dílo historického místopisu Království českého. Následují mapové přílohy, a to nikoliv podle nešťastného dnešního územního členění, nýbrž podle etnografických regionů odvozených Václavem Frolcem. Cílem budiž praktický návrat k svébytnosti národopisných oblastí a jejímu upevnění, nikoliv sentimentální seznamování se s nimi a jejich obdiv. K Sedláčkovu fenomenálnímu slovníku (který detailností šokoval i velikána českého dějepisectví Josefa Pekaře) lze konsultovat i Chytilův úplný Adresář zemí koruny české a Slovenska, 1911 – 1918, později zv. Chytilův Úplný adresář republiky československé, 1921 – 1925, který je na adrese.

Antiquae Boemiae usque ad exitum saeculi XII. Topographia historica.

Jireček Hermenegildus, 1893

Auxiliante Reg. societate scientiarum Bohemica edidit Hermenegild Jireček.

Popis království Českého

Palacký František, 1848

(název pokračuje:) čili, Podrobné poznamenání všech dosavadních krajů, panství, statků, měst, městeček a vesnic, někdejších hradů a tvrzí, též samot a zpustlých osad mnohých v zemi České, s udáním jejich obyvatelstva dle popisu r. MDCCCXLIII vykonaného v jazyku českém i německém zhotovil a vydal František Palacký.

O správním rozdělení země České do polovice 13. století.

Pekař Josef, 1906

České katastry 1654 – 1789 se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním.

Pekař Josef, 1915

vyšlo ještě 1932

Topograficko-statistický slovník Čech

Orth Jan Evangelista, Sládek František, 1870

(název pokračuje:) čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad Království Českého.

Zevrubný popis rozdělení země království Českého

Buol-Schauenstein Karl Ferdinand von (hrabě), 1855

(název pokračuje:), ježto Nejvyššími rozhodnutími od 14. září a 26. listopadu 1853 a od 5. března 1854 schváleno s nařízením ministerií záležitosti vnitřních, práv a financí od 9. října 1854 v částce XC., č. 274 zákonníka říšského a v částce XLVII., č. 277, str. 665 zemského věstníka vládního oznámeno bylo; spolu přehled úřadů politických a soudních v tomtéž království nejvýš schválených: oznámeno nařízením od c. kr. organisační komise zemské v Čechách dne 9. prosince 1854, v zemském věstníku vládním pro Čechy v oddílu II., v částce XVI., číslo 60, strana 89 (něm. = Ausführliche Darstellung der mit den Allerhöchsten Entschliessungen ...). Touto publikací, spolu se Sedláčkem, Palackým a Orthem-Sládkem, uzavíráme tetralogii historického místopisu Království českého. (Markrabství moravské a Knížectví slezské mají svou analogii ve zde uvedeném, ne však zveřejněném díle Hosákově.)
K autorství: hrabě Karl Ferdinand von Buol-Schauenstein byl v roce 1854 předsedou ministerské konference Rakouského císařství.
Publikace sestává ze tří dílů, německé stránky jsme odseparovali. Z třetího dílu přinášíme jen polovinu, totiž doslovně shodnou část psanou česky.

Historický místopis země Moravskoslezské

Hosák Ladislav, 1938

Má být analogií k Sedláčkovu slovníku; i když jeho famosních kvalit nedosahuje, jde o nejlepší dílo v tomto segmentu. Zvlášť Šemberova mapa Moravy: Mapa země Moravské s částmi pohraničnými Slezska, Čech, Rakous i Uher, Č. I. – Č. IV. Šembera Alois Vojtěch, 1881 (sestavil a vydal Alois Vojtěch Šembera, měřítko 1 : 288.000, 1 mapa na 4 listech, čb., 80 × 100 cm na celku 94 × 120 cm, 1 list 47 x 60 cm).

Topografie diecese brněnské

Hrudička Alois, 1908

Msgre. Alois Hrudička, * 24. 4. 1843 Třešť, † 3. 8. 1912 Želiv.