Knihovna Libri nostri

 Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Zavraždění carské rodiny

Sokolov Nikolaj Aleksejevič,

Sokolov byl vyšetřujícím soudcem pro zvlášť důležité případy při omském krajském soudě. Publikace obsahuje dokumenty a popis vyšetřování.



Výklad čítaní (epištôl) a evanjelií na všetky dni štyricaťdennieho pôstu

Sasinek Fráňa Vítězslav,



František Víťazoslav Sasinek. Ku 100. narodeninám a uloženiu pozostatkov v Skalici

Kolísek Alojz,



Život Ježíše Krista v kraji a lidu izraelském

Willam Franz Michel,



Zvony nad Evropou

Press František,



Katolická bibliografie celého oddělení 01

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: česka bibliografie pro léta 1828 – 1913; kompletní česká katolická bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


0102 Vydání jen některých knih z Písma svatého česky, slovensky nebo latinsky

V oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky

Srov. i pododdělení 0611: Rozjímání nad texty Písma sv. a nad dokumenty sv. Tradice.


Zjevení svatého Jana

Miklík Josef Konstantin, 1947

Přeložil [z obecného latinského znění podle řeckého textu] a vysvětluje Dr. Konstantin Miklík.
Ale informovaný čtenář, který zná údaje uvedené u knihy Ježíš Kristus. Miklík Josef, 1948 v pododd. 0107 Biblické dějiny, může právě k této úvodní větě žádat vysvětlení. Především: který Dr.? A dost překvapivě ne ThDr., ale PhDr. A vrhl se PhDr. na pole biblistiky, kde byl více doma druhý Miklík, ThDr.? Ano. Souvisí to s thematem spisu a s bojovností otce PhDr. Také údaj o nakladatece svědčí o tom, že identifikace autora je správná, PhDr. u ní vydával, ThDr. nikoliv. Takže "Konstantin" není uvedeno omylem. I v době vyd. nesamozřejmá preference Vulgaty dosvědčuje správnost identity autora.
(Více o autorovi viz Satan na Svaté Hoře – uzdravení posedlé Juliany Steimlové na Sv. Hoře r. 1881 v pododd. 0305: O Bohu Stvořiteli, De Deo Creatore.)


Evangelium Ježíše Krista podle sepsání sv. Matouše, sv. Marka, sv. Lukáše, sv. Jana.

Sýkora Jan Ladislav, 1925

Podle Vulgáty se stálým ohledem na text původní (řecký) přeložil a úvodem i poznámkami opatřil P. Jan Lad. Sýkora. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999. Jde o čtyři sešitky: podle sepsání sv. Matouše (1921, 1922, 1925), sv. Marka (1921, 1922), sv. Lukáše (1921, 1922) a sv. Jana (1921, 1922). Přitom jejich 1. vyd. z r. 1921 jsou pouhými otisky z výše uvedené publikace Nový zákon Pána našeho Ježíše Krista. 1. část. Evangelia. Sýkora Jan Ladislav, 1909, a tvoří edici Nový Zákon se stručnějším výkladem, sv. 1 – 4. Ve 2. vyd. evangelia vyšla r. 1922 nově zvlášť, a je uveřejňujeme.


Epištoly nedělní a sváteční celého roku

Felizna Jan, 1898

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 85.


Perikopy čili Výňatky Starého i Nového zákona, které Církev sv. čísti velí o nedělích a svátcích i jiných důležitějších dnech v církevním roce

Sýkora Jan Ladislav, Hejčl Jan, 1918

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 140 – 2. vyd. (1. vyd. bez uvedení autora 1909, dotisky 1911 a 1912). 3. vyd. bylo Perikopy čili Epištoly a Evangelia, která církev sv. dává čísti o nedělích a svátcích i jiných důležitějších dnech v církevním roce, 1936, opět bez uvedení autora. O autorství a úpravách dle dopisu Papežské biblické komise ze dne 30. 4. 1934 pro 4. vyd. s názvem Perikopy čili Čtení a evangelia, která církev sv. dává čísti o nedělích a svátcích i o jiných důležitějších dnech v církevním roce, 1947, viz v předmluvě ke 4. vyd. Oboje poslední vyd. od stejného vydavatele, 4. vyd. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 190 za léta 1941 – 1946.


Příběhy Starého Zákona a jim přípojené nábožné rozjímání pro lid křesťanský.

Bradáč Vincenc, Bernard Jan Nep., 1870

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 55.


Příběhy Nového Zákona a jim přípojené nábožné rozjímání pro lid křesťanský.

Bradáč Vincenc, Bernard Jan Nep., 1873

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 58.


Kniha soudcův

Sedláček Jaroslav V., 1910

Dědictví sv. Prokopa, sv. 51. Výklad knih Písma svatého Starého zákona, oddělení 1. Překlad z Vulgaty i z původního textu a výklad.


Posvátné žalmy. Sv. 1. Úvod a Ž 1 – 71. Sv. 2. Ž 72 – 150 a biblické chvalozpěvy.

Sedláček Jaroslav V., 1900

Výklad knih Písma svatého Starého zákona, oddělení 2. Překlad z latinské Vulgaty i z původního znění a úplný výklad Žaltáře. Přidán výklad biblických chvalozpěvů breviáře. Sv. 1. 1900, Dědictví sv. Prokopa, sv. 41. Sv. 2. 1901, Dědictví sv. Prokopa, sv. 42.


Žaltář čili Kniha žalmů

Hejčl Jan, 1922

Podle Bible české k denním modlitbám upravil a vydal Jan Hejčl.


Commentarii in prophetas minores. 1. Liber prophetae Hošeae. 2. Liber prophetae Joelis. 3. Liber prophetarum Amos et Abdiae.

Kutal Bartoloměj, 1933

(název pokračuje:) e textu originali latine et metrice versus, explanatus, notis criticis et philologicis illustratus / e textu originali latine et metrice versi, explanati, notis criticis et philologicis illustrati; roky vyd. 1929, 1932 a 1933.