Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Vyhledat: Čep Jan


Duchovní cvičení sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele Tovaryšstva Ježíšova. Díl 1. Text. Exercitia spiritualia S. P. Ignatii de Loyola. Duchovné cvičenia nášho svätého otca Ignáca Loyolského.

Ignatius de Loyola, svatý, Ovečka Jaroslav Štěpán, Mikuš Rudolf, Roothaan Jan Philipp, 1945
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Řehole a terciáři

1. Doslovný překlad z původního znění španělského, 1941 (2. vyd.; 1. vyd. 1921 – toto vyd. je zařazeno u titulu Návod k rozjímavé modlitbě podle Duchovních Cvičení sv. Ignáce z Loyoly. Ignatius de Loyola, svatý, Ovečka Jaroslav Štěpán, 1922).
2. Nesmírně cenné vydání latinsky & slovensky. Slovenský preklad vyhotovil P. Rudolf Mikuš S. J. (* 9. 8. 1884 Ratkovce pri Trnave, † 26. 3. 1972 Beckov), ktorý bol od 2. 2. 1931 do 2. 2. 1942 viceprovinciálom slovenských jezuitov (provinciou sa slovenskí jezuiti stali až v r. 1983 dekrétom XXXIII. generálnej kongregácie).
3. Latinský text u tohoto dvojjazyčného vyd. je edicí, kterou připravil generál Jan Philipp Roothaan (* 23. 11. 1785 Amsterdam, † 8. 5. 1853 Řím) z 1. španěl. vyd. z r. 1522.
4. Jinou edicí je latinské 1. vyd. z r. 1548.


Dvě politické encykliky. 1. Divini Redemptoris. 2. Mit brennender Sorge.

Pius XI., 1938
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Liberalismus obecně a osvícenství zvlášť (a u nás masarykismus)

1. Divini Redemptoris, O bezbožeckém komunismu (19. 3. 1937), 1937 a 1938: Tři pozn.: 1.1. Datum. Kdo nezná roli posledních papežů v západní politice, podiví se tomu, kdy tato encyklika vyšla: celých 20 LET POTOM, co se Západ pokusil r. 1917 zničit Rusko strašlivým Kerenského (à la Jelcin) únorovým převratem. Hned potom Západ nasadil do Ruska sionistickou teroristickou skupinu Uljanov-Bronstein a spol.; encyklika vyšla až r. 1937! To bylo až tehdy, kdy uvedená trockistická skupina byla Stalinem zničena a kdy moc Ruska byla naopak upevněna ke hrůze intrikujícího Západu, který v těsné, (přinejmenším) časové návaznosti na encykliku znovu napadl Rusko – válkou. 1.2. Dnešek. Z téže politické role posledních papežů plyne to, že nebyl a není shodně odsouzen dnešní bezbožecký oligarchický socialismus, kdy oligarchové a státní moc jsou propojeni. Přitom máme zase vše: místo (českých) státních podniků (cizí) koncerny, místo Sovětského svazu a RVHP je zde Evropský svaz v ČR šikovně zvaný unie, místo Varšavské smlouvy NATO, místo internacionalismu Schengen a ještě horší multikulturalismus, místo JZD pracují dělnící na velkofarmách, které jim nedají ani ten záhumenek, místo konzumů supermarkety, kromě potratů máme i potratovou antikoncepci, kromě inseminace dobytka i inseminaci lidí, navíc máme i homosexualismus a genderismus. 1.3. Doma. Jak je uvedeno v úvodu k pododdělení 1101, doma máme církev vůči zvrhlému státu mlčící, která si dovoluje jen něco naznačovat uvnitř svých ghett. Proti bombardování Jugoslávie, Iráku, Lybie, Jemenu, proti Západem způsobenému rozvratu i Ukrajiny, nikdo z Církve vážně neprotestoval, proti zavraždění 250.000 Syřanů se mlčelo až doteď, kdy vystoupilo Rusko a migranti. A protože církev takto veřejně nepůsobí, není ani její pronásledování ze strany státní moci. Církev má tak pokoj a může v klidu vyhnívat. Jsou to vzájemně se podporující skutečnosti: vnitřní situace v Církvi a její působení navenek. 2. Mit brennender Sorge, S palčivou starostí (14. 3. 1937), 1937: V bodu 1. byl jmenován Západ. Ale to lze upřesnit: Kdo nasadil r. 1917 teroristy do Ruska? Kdo si vypěstoval německý socialismus? Západ(ní velkokapitál). Papež správně rozebírá vady německého socialismu, ale správná podpora soukromého vlastnictví děsivě vybujela v církevní úchvat pro moc korporativních dnes tak řečených banksterů – proti nim ani slovo, dnešnímu papeži dokonce vedou a kontrolují finanční agerndu. Srov. Dvě sociální encykliky v podoodělení 1107: Sociální nauka Církve.


Rozptýlené paprsky. Essaye, proslovy a meditace.

Čep Jan, 1946
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Hromadné sdělovací prostředky (média), veřejné mínění

Dominikánská edice Krystal, sv. 72.


Vypsání Životů svatých Patronů Českých. Díl čtvrtý a poslední.

Schiffner Joseph, 1802
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

(název pokračuje:) podlé hystoryckého wěku od Jozefa Ssiffnera w Německém gazyku wydaných, nynj pak w Český gazyk přeloženo od Jana Rulíka. Obsahuje životopisy těchto světců a přátel Božích: Karel IV. císař římský a král český, Arnošt první arcibiskup pražský, 11 příkladů svatosti za časů husitských, šest příběhů ctnosti jesuitů v Čechách, Kašpar Čepl opat na Karlově, blah. Elekta a blah. Zdislava.
K tomu: Bohemia Sancta – životopisy českých světců a přátel Božích, 1989.


Tři kapitoly o sv. Janu Nepomuckém

Pekař Josef, 1921
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Čeští světci

Varianta názvu: Tři kapitoly z boje o sv. Jana Nepomuckého. Spis je obrazem doby mnohými stále oceňované a žádané – demokracie první republiky, kdy pan historik Pekař je nucen polemisovat s údernými diletanty v oboru historie: liberálem-masarykovcem Herbenem a liberálem-syndikem Scheinpflugem. Rozsahem malá knížka dokonale odhaluje praktiky tehdejších pokrokářů, stejné, jaké jejich pohrobci používají dnes. A opět ten refrén: Copak tehdy dělali biskupové např. ve vztahu k Herbenovi? Nesetkal se sním některý z nich např. někde na recepci? A jaká byla Masarykova reakce na tento spor? Prostě zrušil zemský svátek sv. Jana Nepomuckého jako den pracovního klidu a bylo po demokracii toť diskusi (znění zákona vkládáme za knihou). A postoj představitelů Církve u nás na tatíčkovo tažení? Obvyklé ticho: Přece na nebeské blaženosti sv. Jana nelze nic ubrat, že ano, preláti! Pozn.: Pro zajímavost uveďme, jak to bylo se dny pracovního klidu za Rakouska-Uherska. Platilo zde ještě z doby Rakouského císařství nařízení č. 156 císaře Františka Josefa I., které vydal ani ne dva roky po nástupu na trůn dne 18. 4. 1850, že dny pracovního klidu jsou ty dny, které za zasvěcené svátky (festa fori) prohlásí katolická církev, t. j. m. j. svátky svatých patronů zemských. V Čechách to byly svátky sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, na Moravě sv. Cyrilla a Metoděje, v Uhrách sv. Štěpána (podrobně např. česky Katolická liturgika. Učebná kniha pro střední školy. Podlaha Antonín, 1911, str. 140n. v pododdělení 1706: Učebnice liturgiky). Co však je zajímavější je to, že v této věci před Masarykem kapituloval i otec abp. Kordač a hned pro r. 1926 zrušil u oslavy sv. Jana povinnost pracovního klidu a vyslechnutí celé mše sv. v kostele (16. 5. bylo festum fori), zřejmě proto, aby se katolíci nedostali do střetu se státem. Takže sv. Jan Nepomucký dodnes čeká na nápravu i této křivdy.


Učení Petra Chelčického

Lenz Antonín, 1884
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Boj s husitismem

Čtyři spisky:
1. Učení Petra Chelčického o Eucharistii na základě jeho spisů a učení katolické církve, 1884.
2. Petra Chelčického učení o očistci na základě jeho spisů a učení katolické církve, 1885.
3. Petra Chelčického učení o sedmeře svátosti a poměr tohoto učení k Janu Viklifovi, 1889.
4. Vzájemný poměr učení Petra Chelčického, starší Jednoty českých bratří a taborů k náuce Valdenských, Jana Husi a Jana Viklifa, 1895.


Svadba v národě Česko-slovanském čili svadební obyčeje, řeči, promluvy, přípitky a 73 svadebních písní a nápěvů, jichžto s oblibou užívá se o námluvách, o svadebním veselí a při čepení nevěsty.

Kulda Beneš Metod, 1875
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Etnografie-Národopis a folklór Zemí Koruny české

Pro zváče (zovčí), stárky, družby, řečníky, mládence, družičky a hudebníky svadební, sebra a spracoval P. Beneš Method Kulda. Vyšlo čtyřikrát: 1858, 1866, 1875 a 1890. Kompletní bibliografií etnografických spisů Otce kanovníka Kuldy nalezne laskavý čtenář v pododdělení 1504: Přední české osobnosti, a to za jeho životopisem – Životopis Beneše Methoděje Kuldy, infulovaného sídelního kanovníka staroslavné královské kapituly vyšehradské, muže práce a oběti. Halouzka Jan, 1895.


Po cestách pokroku. Obrázek z novější doby.

Špaček Václav, 1926
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Literatura v Zemích Koruny české

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.