Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Katolická bibliografie celého oddělení 01

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: česka bibliografie pro léta 1828 – 1913; kompletní česká katolická bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


0101 Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

V oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky

Toto pododdělení má v úvodu sedmero českých textů seřazených podle data vydání.

1. Tzv. Bible pražská.

2. Bible Svatováclavská.

3. Bible Durychova-Procházkova.

4. Bible konsistorní či Svatojanská Krbcova, Srdínkova a Borového.

4.a) Zlatá Bible – perspektivně připravujeme, bude-li zájem.

5. Bible, kterou přehlíželi kanovník P. Štulc Václav Svatopluk a P. ThDr. Lenz Antonín; ilustroval Gustave Doré.

6. Biblí česká Frencla a Desoldy.

7. Bible česká (studijní vydání) Hejčla a Sýkory. Pokud by se někomu zdálo, že i 90 až 70 let od vydání Hejčla-Sýkory (6. a 7.) je příliš, je tu otázka, proč se tak oceňuje protestantská Kralická interpretace stará 500 let.

8. a) Bible česká (lidové vydání) Hejčlova – Starý zákon.

8. b) Nový Zákon Pána našeho Ježíše Krista Sýkorův, v pozdějších vydáních v redakci Hejčla.

(9. český text, Sušilův překlad Nového zákona, je v pododdělení 0104: Slavné Sušilovy exegese – nejlepší výklady Nového zákona v češtině.)

Pozn. a) Katolickému biblickému nadšenci, který se při četbě a rozjímání omezuje na Písmo sv., je zase třeba připomenout, že rovnocenným pramenem víry a morálky jsou i stejně významné svatá Tradice a Magisterium učitelského úřadu církve.

b) Knihovna Libri nostri byla požádána, aby zařadila i překlad Starého zákona pořízený P. Josefem Hegerem a vydaný souhrnně v letech 1953 – 1958; příp. Colův nebo Škrabalův (Dominikánská edice Krystal, sv. 100) překlad Nového zákona z r. 1948. U těchto překladů Vulgáta sloužila už jen ke kontrole interpretace z hebrejštiny příp. řečtiny; žalmy dokonce podle tzv. Nové Vulgáty Pia XII. Tyto moderní překlady, které jsou všude běžně k mání, zařazovat nebudeme (srov. charakteristiku Breviarium romanum ... Pars hiemalis).

c) Nejlepší souhrnná informace o českých překladech a interpretacích Bible je zde v pododdělení 2002: Český slovník bohovědný a encyklopedie, které nejsou v jiných odděleních: Český slovník bohovědný. Díl třetí, české překlady blblické. Vraštil Josef, 1926 (str. 334 – 341).


Bible pražská

Pouček z Talmberka Pavel, 1488

K autorství: v období sedisvakance pražské arcibiskupské stolice (1421 – 1561) byl administrátorem konsistoře podjednou v r. 1488 uvedený probošt zderazský (který možná ani o tisku bible nevěděl – ale i to patřilo k výsledkům aktivit Mistra Jana Darebáka a jeho následovníků). I když si tedy všímáme toliko schválených katolických překladů – ostatní pokládáme za interpretace, větším či menším dílem, biblického textu – přece jen uveřejňujeme i Pražskou Bibli jako jednu z těch, k nimž přihlíželi autoři požehnané Bible svatováclavské. Pražská bible také representuje jednu ze čtyř redakcí staročeského textu, a to čtvrtou:
Z cyrilometodějské misie se nezachovalo prakticky nic, ve staročeských biblích nacházíme jen její stopy.
1. redakcí byly Bible leskovecko-drážďanská (1360), Bible olomoucká (1417) a Bible litoměřicko-třeboňská (1410). Bible leskovecko-drážďanská shořela při invasi německých vojsk za 1. sv. války v červenci 1914 v Lovani (pokus o její textovou obnovu: Staročeská bible drážďanská a olomoucká. Kyas Vladimír, Pečírková Jaroslavan aj red., 2009). A to co přišlo po ní? Od 90. let 14. století se hovoří jako o předehře k husitské revoluci, na dvou místech posledně jmenované Bible je už Husův výklad.
2. redakcí jsou texty 15. stol., počínaje rokem 1415.
3. redakcí je text jehož zadavatel utekl do Tábora.
4. redakcí jsou spisy už kališnické. Prof. Merell např. píše, že Bible benátská byla ve vážnosti u katolíků. Zjistilo se však, že na jednom z jejích obrazů je papež ve tlamě ďáblově. Otiskujeme tedy z této 4. redakce Bibli pražskou – je první českou a vůbec slovanskou tištěnou Bibli. Pro zajímavost otiskujeme i Staročeský překlad bible. Vašica Josef, 1935.


Bible svatováclavská.

Šteyer Matěj Václav (Štýr, Steyer, Steier), Konstanc Jiří, Barner Jan, 1771

Prvním samostatným českým katolickým překladem byla až Bible svatováclavská (1. vyd. 1677 – 1715). R. 1669 byl v Praze ze základu, který věnoval P. Václav Matěj Šteyer S. J. a jeho vynikající matka Marie Šteyerová, založeno Dědictví sv. Václavy (o něm zde v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury). A jako první edice Dědictví byla vydána bible, zvaná Svatováclavská. Uveřejňujeme její 2. vyd. z let 1769 – 1771, které stejně jako vyd. 1. bylo ve třech dílech, a kvůli kvalitě souboru i 1. vyd. 3. dílu.
Překladatelé Svatováclavské Bible se stále, seč mohli, snažili držet se svaté Vulgáty, i když to české, co měli k disposici, je znovu a znovu muselo svádět k nejrůznějším interpretacím.
Vysvítá to z přiloženého článku K. Komárka (i když on se podle dnešního pojetí za tyto interpretace – podle originálních jazyků – plně staví): České katolické bible v 18. a 19. století aneb Dědictví svatováclavské. Komárek Karel, 2013.
Připojujeme: Evangelium sv. Matouše z Bible Svatováclavské. Dokulil Jan, Vykopal Adolphus, 1939. Oba jmenovaní text z Bible Svatováclavské na několika místech nově upravili a poznámkami opatřili.


Bible Česká, to jest celé Svaté Písmo Starého i Nového Zákona, podlé starého obecného Latinského od svaté Římské Katolické Církve potvrzeného a užívaného Přeložení

Durych Václav Fortunát, Procházka František Faustin, 1780

(název pokračuje:) opět s obzvláštní pilností přehlédnuté, ponapravené a znovu vydané, Léta Páně 1780. S Jejich cís. král. apoštolské Milosti nejmilostivější Svobodou.
Podkladem byla Bible svatováclavská; Nový Zákon vyšel 1778, celá (tak Vraštil i Merell, ovšem šlo jen o Starý Zákon) Bible 1780. Šlo o rozkaz císařovny Marie Terezie (proto Bible císařská či Bible Marie Terezie). Dobrovský o této Bibli píše: "Máme v tomto vydání knihu klasickou, podle které by se Čechové v pravopise měli právem říditi." Procházka však pracoval dál a r. 1804 vydal nové vyd. ve dvou svazcích, které však bylo kritizováno kvůli racionalistickým osvícenským a někdy i sarkastickým poznámkám. Toto nové vyd. máme sice rovněž k disposici, ale zveřejňovat je nebudeme.


Biblí česká. Písmo svaté Starého a Nového Zákona podlé obecného latinského, od sv. církve římské schváleného výkladu přeložené, poznovu s pilností přehlédnuté a výkladem opatřené

Krbec Jan Evangelista, Srdínko František, Borový Klement, 1889

Když byla rozebrána Durychova-Procházkova bible, byla nahrazena t. zv. biblí konsistorní, tištěnou v 1. vyd. r. 1849 – 1851 frakturou, ale již novým pravopisem (bez au a w). Hlavní práci vykonal P. Krbec Jan Evangelista, rektor kostela Sv. Jiří na Hradě pražském, za pomocí několika kněží vlastenců jak se praví v předmluvě: „Když se ona známá, posledně slovutným Fr. Faustinem Procházkou opravená a nákladem i tiskem normální školy (r. 1804) vydaná Bible česká zcela vyprodala, bylo nevyhnutelno k novému vydání Písma sv. pro český lid se odhodlati ... Ale kdož měl nyní tu důležitou i těžkou práci na sebe vzíti, aby totiž v krátkém čase českou bibli opět prohlédl, kde třeba opravil, příhodným výkladem opatřil, a k tisku přihotovil? I shledalo se brzy několik kněží vlastenců, jenž se k té práci, z lásky k českému lidu ochotně propůjčili.“ Překlad byl pořízen na základě Procházkovy bible. R. 1857 vyšlo 2. vyd. Znovu vyšla tato bible ve Svatojanském dědictví za redakce P. Fr. Srdínka a P. Dr. Klementa Borového, již tu zde předkládáme. Proto také snad není zapotřebí, jak naši čtenáři opakovaně žádají, předkládati v Knihovně vlastně předchozí výtisk Krbcovy Bible ve fraktuře.
Unikátnost zde předloženého vydání je v tom, že jde o poslední katolické vydání Písma sv. čistě podle svaté Vulgáty; Hejčl/Sýkora už příhlíželi i jinam. Díl 1 (1. kniha Mojžíšova až Žalmy), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 76. Díl 2. Část 1 (Přísloví až 2. kniha Machabejská), Část 2 (Nový Zákon), vyd. 1888, Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 75.


Písmo svaté, vydání dle Vulgáty. Díl první. Díl druhý.

Štulc Václav Svatopluk, Lenz Antonín, Doré Gustave, 1888

Díl druhý vyšel 1892. Upozornění: Sekulární nakladatel Jan Otto vydal současně i publikaci s obstarožní kralickou interpretací s týmiž ilustracemi.


Biblí česká čili Písmo svaté Starého i Nového zákona podle obecného latinského

Frencl Innocenc Antonín, Desolda Jan Nepomucký František, 1864

(název pokračuje:) od svaté římské katolické církve schváleného výkladu přeložené a od nejdůstojnější knížecí arcibiskupské pražské konsistoře vydané nyní pak poznovu s mnohou pilností přehlédnuté, poopravené a příslušným výkladem opatřené. Děkujeme předem za laskavé upozornění na vady stránkování a skenů, abychom mohli ony defekty napravit.
Technická a dočasná pozn.: vzhledem k velkému objemu datového souboru je třeba u náhledu u pomalejších počítačů chvíli vyčkat, než se náhled načte; naše doporučení v podobných případech – stáhnout si pdf.


Bible česká (studijní vydání). Díl I.: Knihy Starého zákona. Sv. I.

Hejčl Jan, 1917

U studijního vyd.: Pro moderní katolíky nejlepší český překlad a nejlepší české poznámky k textu za celou dobu, kdy se Srarý zákon do češtiny překládá, tedy nejvhodnější i pro dnešek. Svazek I. (1. kniha Mojžíšova – Judit) kvůli rozsahu ve třech částech: Část 1, pět knih Mojžíšových (po str. 541); Část 2, Kniha Josue, Kniha "Soudců", Kniha Rut a knihy královské (str. 542 – 1067) a Část 3, knihy "Doplňků", dvě knihy Ezdrášovy, Kniha "O Tobiášovi" a Kniha o Juditě (t. j. po str. 1344). Soubory s rozlišením 300 dpi (např. pro OCR) zašleme na vyžádání.
Tradiční katolíci jistě budou souhlasit s K. Komárkem v tom, že touto Biblí počala česká katolická kapitulace v biblické oblasti odklonem od Vulgáty, i když u Hejčla a Sýkory zatím jen přihlížením k textu v originálních jazycích: České katolické bible 2. pol. 19. století: poslední fáze před zlomem v tradici. Komárek Karel, 2017.

    Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.
  • Hejcl1-3-OCR.pdf, 57.7 MB    

Bible česká (studijní vydání). Díl I.: Knihy Starého zákona. Sv. II.

Hejčl Jan, 1921

Svazek II. studijního vydání Ester – Kniha Sirachovcova. Ve dvou částech: Část 4, Ester, Job a Žaltář (po str. 423) a Část 5, Přísloví, Kazatel, Píseň Šalomounova, Kniha Moudrosti a Kniha Sirachovcova (t. j. po str. 832).


Bible česká (studijní vydání). Díl I.: Knihy Starého zákona. Sv. III.

Hejčl Jan, 1925

Svazek III. studijního vydání Isajáš – Knihy Machabejské. Ve čtyřech částech: Část 6, Isajáš (po str. 253); Část 7, Jeremjášova kniha proroctví, Pláč Jeremjáše proroka a Proroctví Baruchovo (str. 254 – 493); Část 8, Ezechiel, Proroctví Danielovo a O starohebrejském básnictví (str. 494 – 783) a Část 9, malí proroci, První a druhá kniha Machabejská a Časový postup v nich, Čtvrtá kniha Esdrášova (nekanonická avšak ve Vulgáte – srov. její text v naší Knihovně; Modlitba Manasova a Třetí kniha Esdrášova jsou v Části 3 ve Sv. I), Okružní list Benedikta XV., Rejstřík jmen a míst a šest příloh (t. j. po str. 1252). Každá kniha Písma svatého je opatřena podrobným úvodem. K 18. 11. 2013 je díky jednomu z našich dobrodinců dokončeno OCR celé Bible české. Ovšem vzhledem k jejímu významu je třeba pokračovat dál: tzn. provést pečlivé korektury textu podle tištěných stránek – s prací se již pomalu začalo, pomocníky a pomocnice uvítáme.


Bible česká (studijní vydání). Díl II.: Knihy Nového zákona. Sv. I.: Evangelia a Skutky apoštolské

Sýkora Jan Ladislav, 1922

Bez komentáře. Nejlepší český překlad a nejlepší české poznámky k textu za celou dobu, kdy se Nový zákon do češtiny překládá, tedy nejvhodnější i pro dnešek. Kdosi na internetu napsal: „Má-li kdo doma tohoto Sýkoru, ať ví, že má doma poklad.“ Vážení návštěvníci Knihovny Libri nostri. 21. dubna 2013 dochází v naší knihovně k významné události: je zpřístupněn sv. I tohoto katolického překladu v textovém pdf tvaru, takže citacím z Evangeliií a Skutků, jakož i z obšírných vysvětlujících poznámek nadále nic nebrání. Vřelé díky zpracovateli!


Bible česká (studijní vydání). Díl II.: Knihy Nového zákona. Sv. II. Listy apoštolské a Zjevení sv. Jana

Sýkora Jan Ladislav, 1923

(viz text u knihy Bible česká. Díl II.: Knihy Nového zákona. Sv. I.: Evangelia a Skutky apoštolské) Také u tohoto Sv. II už v Knihovně máme, díky našemu příznivci, textový pdf tvar pro citace.


Bible česká (lidové vydání). Díl I. Knihy Starého zákona. Sv. I. Patero knih Mojžíšových. Část 1. Genesis a Exodus.

Hejčl Jan, 1930

Podle obecného znění latinského se stálým kritickým zřetelem k původním textům přeložil P. Jan Hejčl. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 168.
K této knize zařazujeme i celé lidové vyd. se spraveným formátováním a řazením stran.


Bible česká (lidové vydání). Díl I. Knihy Starého zákona. Sv. I. Patero knih Mojžíšových. Část 2. Levitikus, Numeri a Deuteronomium.

Hejčl Jan, 1931

Podle obecného znění latinského se stálým kritickým zřetelem k původním textům přeložil P. Jan Hejčl. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 169.
Celé lidové vyd. je zde u Dílu I. Sv. I. Části 1.


Bible česká (lidové vydání). Díl I. Knihy Starého zákona. Sv. II. Jozue – Judit.

Hejčl Jan, 1932

Podle obecného znění latinského se stálým kritickým zřetelem k původním textům přeložil P. Jan Hejčl. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 171.
Celé lidové vyd. je zde u Dílu I. Sv. I. Části 1.


Bible česká (lidové vydání). Díl I. Knihy Starého zákona. Sv. III. Ester – Kniha Sirachova. Část 1. Ester, Job a Kniha žalmů.

Hejčl Jan, 1935

Podle obecného znění latinského se stálým kritickým zřetelem k původním textům přeložil P. Jan Hejčl. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 181.
Celé lidové vyd. je zde u Dílu I. Sv. I. Části 1.


Bible česká (lidové vydání). Díl I. Knihy Starého zákona. Sv. III. Ester – Kniha Sirachova. Část 2. Kniha přísloví – Kniha Sirachovcova.

Hejčl Jan, 1936

Podle obecného znění latinského se stálým kritickým zřetelem k původním textům přeložil P. Jan Hejčl. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 183.
Celé lidové vyd. je zde u Dílu I. Sv. I. Části 1.


Bible česká (lidové vydání). Díl I. Knihy Starého zákona. Sv. IV. Knihy prorocké a Knihy Machabejské.

Hejčl Jan, 1940

Podle obecného znění latinského se stálým kritickým zřetelem k původním textům přeložil P. Jan Hejčl. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 189. Jako přívažek 4 nečíslované listy s nakladatelským seznamem.
Celé lidové vyd. je zde u Dílu I. Sv. I. Části 1.


Nový zákon Pána našeho Ježíše Krista. 1. část. Evangelia. 2. část. Apoštolář neboli Skutky a Listy apoštolské se Zjevením svatého Jana

Sýkora Jan Ladislav, 1909

Vyšlo několik vydání. Obě části vydávalo Dědictví sv. Jana Nepomuckého zvlášť: část 1, 1909; část 2, 1914; část 1, 1922 až 1926; část 2, 1933; část 1, 1934; část 1, 1937. Až nakonec obě části vycházely pohromadě: r. 1940 (Dědictví sv. Jana Nepomuckého a Vlast), r. 1946 (Vyšehrad) a r. 1947(pro Dědictví sv. Jana Nepomuckého, které po biskupu Podlahovi řídil, také nezapomenutelný, P. Josef Čihák, v Exercičním domě ve Frýdku péčí neúnavného P. Rudolfa Schikory) – toto zvěčnělé vydání zařazujeme zvlášť.


Nový Zákon Pána našeho Ježíše Krista

Sýkora Jan Ladislav, Hejčl Jan, 1947

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999. Tato kniha je nesmírně významná. Tak jako Biblí česká. Písmo svaté Starého a Nového Zákona podlé obecného latinského, od sv. církve římské schváleného výkladu přeložené ..., 1889, byla posledním českým překladem jen ze Svaté Vulgáty, zde jde o poslední český překlad Nového Zákona sice opět podle Vulgáty, ovšem s přihlédnutím k řeckému textu. Novější české překlady pak již překládají naopak z řečtiny a k Vulgátě více (Col) či méně (Škrabal a pozdější) přihlížejí.


Písmo sväté Starého a Nového zákona. Z latinského typického vydania Vulgaty na slovenský jazyk preložené. Sväzok 1 – 10.

Hlinka Andrej, Donoval Ján, 1926

Další díly s pomocí Páně časem připravujeme.


Písmo sväté Nového zákona

Zlatoš Štefan, Šurjanský Anton Ján, 1949

3. vyd.


Biblia Sacra secundum Vulgatam Clementinam: Vetus Testamentum

Hetzenauer Michael, 1922

Ve čtyřech dílech:


Biblia Sacra secundum Vulgatam Clementinam: Novum Testamentum

Hetzenauer Michael, 1922

Kniha 02030402 pak obsahuje seznam všech slov Vulgáty a jejich řecké ekvivalenty.


Biblia Sacra Vulgata editionis Sixti V Pont Max iussu recognita et Clementis VIII auctoritate edita

Hetzenauer Michael, 1914

Ve třech částech: 1. po Esteru, 2. od Joba, 3. Nový Zákon, text pro citace; tak i kniha následující.


Biblia Sacra Vulgatae editionis Sixti V. et Clementis VIII. Pont. Max. auctoritate recognita, cum indicibus etiam plantinianis auctoritate edita

Galura Bernardus, 1835

Editio nova, notis chronologicis, historicis et geographicis illustrata, juxta editionem parisiensem Antonii Vitre.


Písmo svaté v obrazech

Žák Emanuel, 1936

Reprodukci kterékoliv rytiny rádi ojediněle zašleme na vyžádání v rozlišení i větším, než 300 dpi.