Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Vyhledat: MBa


Tamieion tón tés kainés diathékés lekseón sive concordantiae omnium vocum Novi Testamenti Graeci

Bruder Carolus Hermanus, 1904
Oddělení: Nauka o latině, češtině, koiné a klasické hebrejštině
Pododdělení: Koiné – řečtina Starého a/nebo Nového zákona

02030202: Konkordance k řeckému Novému zákonu. Má dvě charakteristiky: 1. Obsahuje všechna slova. 2. I když později zahrnula další varianty řeckého NZ, původně byla připravena pro Textus receptus, tj. první řecký text NZ po Komplutenské polyglotě, a to připravený převážně protestanty. Máme radost, že nám byl dán k disposici dvojjazyčný text NZ, obsahující paralelně jednak "Bibli kralickou NZ" a jednak právě Textus receptus – kniha má signaturu 02030103, ale umístěna je jako zvláštní soubor zde. Anonymnímu dárci (MBa) vřele děkujeme za jeho pozornost ke Knihovně Libri nostri.


Dvě politické encykliky. 1. Divini Redemptoris. 2. Mit brennender Sorge.

Pius XI., 1938
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Liberalismus a osvícenství z Francie a USA (a u nás masarykismus)

1. Divini Redemptoris, O bezbožeckém komunismu (19. 3. 1937), 1937 a 1938:
1.1. Datum. Kdo nezná roli posledních papežů v západní politice, podiví se tomu, kdy tato encyklika vyšla: celých 20 LET POTOM, co se Západ pokusil r. 1917 zničit Rusko strašlivým Kerenského (à la Jelcin) únorovým převratem. Hned potom Západ nasadil do Ruska sionistickou teroristickou skupinu Uljanov-Bronstein a spol.; encyklika vyšla až r. 1937! To bylo až tehdy, kdy uvedená trockistická skupina byla Stalinem zničena a kdy moc Ruska byla naopak upevněna ke hrůze intrikujícího Západu, který v těsné, (přinejmenším) časové návaznosti na encykliku znovu napadl Rusko – válkou.
1.2. Dnešek. Z téže politické role posledních papežů plyne to, že nebyl a není shodně odsouzen dnešní bezbožecký oligarchický internacionální socialismus, kdy oligarchové a státní moc jsou propojeni. Přitom máme zase vše: místo (českých) státních podniků (cizí) koncerny, místo Sovětského svazu a RVHP je zde Evropský svaz v ČR šikovně zvaný unie, místo Varšavské smlouvy NATO, místo internacionalismu Schengen a ještě horší multikulturalismus, místo JZD pracují dělnící na velkofarmách, které jim nedají ani ten záhumenek, místo konzumů supermarkety, kromě potratů máme i potratovou antikoncepci, kromě inseminace dobytka i inseminaci lidí, navíc máme i homosexualismus a genderismus.
1.3. Doma. Jak je uvedeno v úvodu k podod. 1101, doma máme církev vůči zvrhlému státu mlčící, která si dovoluje jen něco naznačovat uvnitř svých ghett. Proti bombardování Jugoslávie, Iráku, Libye, Jemenu, proti Západem způsobenému rozvratu i Ukrajiny, nikdo z Církve vážně neprotestoval, proti zavraždění 250.000 Syřanů se mlčelo až doteď, kdy vystoupilo Rusko a migranti. A protože církev takto veřejně nepůsobí, není ani její pronásledování ze strany státní moci. Církev má tak pokoj a může v klidu vyhnívat. Jsou to vzájemně se podporující skutečnosti: vnitřní situace v Církvi a její působení navenek.
2. Mit brennender Sorge, S palčivou starostí (14. 3. 1937), 1937: V bodu 1. byl jmenován Západ. Ale to lze upřesnit: Kdo nasadil r. 1917 teroristy do Ruska? Kdo si vypěstoval německý socialismus? Západ(ní velkokapitál). Papež správně rozebírá vady německého socialismu, ale správná podpora soukromého vlastnictví děsivě vybujela v církevní úchvat pro moc korporativních dnes tak řečených banksterů – proti nim ani slovo, dnešnímu papeži dokonce vedou a kontrolují finanční agerndu. Srov. Dvě sociální encykliky v podod. 1107: Sociální nauka Církve.


Islámská vláda. Velájat-e faqíh, vláda faqíha.

Chomejní Sajjid Rúholláh Músaví, 2004
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Odpor k pověrám (spiritismu, darwinismu ...)

Státoprávní uspořádání Íránské islámské republiky, které vychází z Koránu, je promyšlené a udivující. Zahrnuje i oblast morální, úplně stejně jako tomu bylo u kořenů křesťanství (srov. Soudní zákon lidem a Nomokánon. Cyril, svatý, Metoděj, svatý, 1966 a 1971, zde pododdělení 1605: Středověké právo a náš národ). Idea katolického státu byla za přihlížení Církve během půl tisíce let postupně odmítnuta a Církev se k ní dnes již ani nehlásí. Kupř. v tzv. europarlamentu se přísně dbá na to, aby morální otázky byly ze zákonů striktně vyloučeny. Církev, v roli bezmocného a snad i směšného* kibice, je tak "znepokojena" potraty, masově rozšířenou antikoncepcí a pornografií, vojenskými i ekonomickými agresemi po celém světě, homosexuálními manželstvími, křížením lidí a prasat a pod. Možná, že tento bezuzdný rozvrat Západu více než vysokým církevním prelátům reálně vadí nejmocnějším tohoto světa. Těm zřejmě ani tolik nezáleží na technologickém pokroku, jako na celkovém zklidnění. A tak posílají "kibice, dnes neschopného vést společnost, pod stůl" a sázejí na stabilní islám (což si nesmíme plést s tzv. Islámským státem, který byl vytvořen a placen kýmsi daleko odtamtud naopak právě proto, aby realizoval některé ze zmínených agresí). Příchodu islámské vlády má posloužit i probíhající tzv. migrace.
--------------------
* "Maltskou církev znepokojuje, " (Vatikánský rozhlas 13. 7. 2017) že členové maltské církve schválili homomanželství.
Doplňujeme: Politický systém Íránské islámské republiky a jeho transformace po roce 1989. Bumbálek Cyril, 2013.
Dnešní íránskou ústavu zařazujeme i s patřičným vysvětlením k titulu Soudní zákon lidem a Nomokánon, Magnae Moraviae fontes historici IV Prameny k dějinám Velké Moravy.


Fabiola. Církev v katakombách.

Wiseman Nicholas Patrick Stephen, 1917
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve

U nás doma vyšlo třikrát: 1857 (přeložil Novotný Václav) Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 13; 1876 (přeložil P. Desolda Jan Nepomucký František O. Praem.); 1917 (přeložil Msgre. Vrátný Karel) Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 139.


Legenda aurea vulgo Historia lombardica dicta

Iacobus de Voragine, Graesse Johann Georg Theodor, 1850
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Soustavné přehledy světců

Ad optimorum librorum fidem, Ed. 2. Autorem je dominikánský provinciál, janovský arcibiskup a jeden z největších středověkých spisovatelů (* 1228 Janov, † 1298 Janov). Zlatá legenda, jedna z nejpřekládanějších knih, jím byla napsána kolem r. 1260. V Graessově redakci vyšla poprvé r. 1846, naposledy r. 2003. V češtině vyšla jen asi třetina obsahu (r. 2012) a vzhledem k současné mezinárodní situaci nelze počítat s tím, že by vbrzku vyšel celý překlad.


Manuale legum sive Hexabiblos – cum appendicibus et legibus agrariis

Harmenopoulos Kónstantinos, Heimbach Carl Wilhelm Ernst, 1851
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Středověké právo a náš národ – Říše římská

Výtah z Basilik pro soudy; není to tak beznadějné, neboť v Řecku platil do r. 1946 (sepsán byl kolem r. 1345).