Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
Slavíček Karel, Vraštil Josef, 1935
Sebral a z latiny přeložil, úvodem a poznámkami opatřil P. Josef Vraštil S. J.
Charlevoix Pierre-François-Xavier de, 2008
Čtyři poznámky: 1. Skvělá kniha francouzského jesuity (1682 – 1761) dostala v úvodu a závěru moderní stigma (šlo prý hlavně o odstranění chudoby Indiánů, jejich evangelizace byla diskutabilní).
2. Původní znění (skoro 10 svazků) pečlivého historika je pro dnešního člověka neúnosné, krácení překladatelkou bylo ale citlivé; pomohla si kráceným německým vydáním.
3. Téma redukcí tím nekončíme, ale naopak začínáme.
4. Redukce, velkolepý pokus o vybudování Kristova pozemského království, byly zničeny osvícenci za kolaborace církevních činitelů vrcholící papežovým rozhodnutím (1773) zrušit jesuitský řád (řád přežil jen ve dnes stejným osvícenským Západem opovrhovaném Rusku); kniha o tomto pojednává poměrně zastřeně, zrušení řádu se autor už nedožil. Z uvedených důvodů některé části knihy vynecháváme.
Díl 1: Missie v Paraguayi. Díl 2: Missie v Japonii. Tyto pozoruhodné knihy byly jako separáty vydány v Praze roku 1874 a 1876, ovšem původně vyšly v měsíčníku Škola Božského Srdce Páně. Díl 1 vycházel roku 1873 v číslech 7 až 12. Díl 2 vycházel roku 1875 v číslech 2 až 5, 7 a v příloze k č. 10. Oba celé ročníky jsou v pododdělení 2002: Časopisy. Naše knihovna tak nabízí původní vydání obou dílů – jako tento separát.
P. František Xaver Škorpík (* 16. 10. 1814 Malá Zhoř u Polné, † 17. 1. 1890 Brno). Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 6.
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 62. Obsáhlá kniha popisuje některé misie po celém světě, je tu úvodní rytina sv. Františka Xaverského, avšak přece jen jsme zde (rok 1895) už skoro 350 let po jeho smrti. A jsme také už nějakou tu stovku let potom, co nejslavnější misijní dílo všech dob, jesuitské jihoamerické redukce, bylo společným úsilím světového zednářstva a s nim kolaborujícího papežství zničeno; kniha tyto redukce ani nezmiňuje. Připojujeme publikaci Z katolických missií. Weinberger Maxmilian, Schall von Bell Johann Adam, Gromadski Valerián, 1905 – Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 73 – a za ni dva články: 1. Obrazy z katolických missií. Redakce, ČKD 1896, č. 4, str. 245nn. 2. Maxmilian Weinberger. Čihák Josef, ČKD 1930, č. 3 + 4, str. 302n.
Procházka Matěj († 1889), 1886
V názvu ve skutečnosti je "z T. J." Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 53.
Huc Évariste Régis, Gabet Joseph, 1887
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 74. Zčeštil Jindřich Karel, rodilý Čech v Moskvě žijící. Připojujeme článek Švédský cestovatel Sven Hedin o katolických missionářích v Číně. Podlaha Antonín, ČKD 1903, č. 5, , str. 348n. o podvodu tibetských mnichů ohledně jejich tzv. posvátného stromu. Krátce a dobře, pohanská náboženství vždy končí u tyranie jejich "kněží", ať jsou to říše indiánů ve střední Americe nebo říše tibetská. A tu se shledáváme se dvěma nesmyslnými názory. První tyto tyranie sice odsuzují, avšak tato náboženství kladou na roveň s náboženstvím katolickým hlásajíce, že i katolický stát končí u téže tyranie. Druzí říše středoamerických indiánů i říši tibetskou velebí pro jejich původní, domorodou originalitu (např. pojídání syrových jater vyříznutých z živých lidí provozované u indiánů by mělo být projevem multikulturního obohacení) – avšak katolický stát odsuzují stejně, jako ti první.
Kubes Augustin, Zaleskis Vladislovas Mykolas, 1906
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 93.
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje. sv. 89.
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje. sv. 90.
Autorisovaný překlad (Der grosse Schwarzrock. P. Peter Johannes de Smet S. J., 1801 – 1873, 1922) pořídil P. Sehnal Antonín (* 9. 2. 1861 Soběchleby u Lipníka nad Bečvou, † 24. 4. 1937 Rapotín). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.
3. vyd. (předtím vyšlo r. 1941 a 1942).