Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
Orig.: Det hellige Land : Breve til Berlingske Tidende Vinteren 1922 (dopisy, o kterých autor mluví v předmluvě), ovšem překladatel zřejmě dánsky neuměl a překládal z italského Pellegrini in Terra Santa, 1926, kde je uveden D'Amico Silvio jako spoluautor. V češtině jediné vyd.
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 54.
Josephus Flavius, Sušil František, 1856
Přeložení staré docela opravené od P. Františka Sušila. Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 10. Ještě doplníme přehled vydání: 1553, 1805, 1856 a 1913 (upraveno), 1920, 1921 a 1926, naposledy pak 1965, 1990, 1992 a 2004.
Přeložil a předmluvu napsal Dr. Ferdinand Romportl. "Překlad části spisu O válce židovské (kniha V. a VI.), v níž živě líčeno obléhání a dobytí Jerusalema Titem. V předmluvě podal překladatel stručný životopis Josefa Flavia, výčet a obsah jeho spisů, dále ocenění jeho povahy a spisovatelské činnosti, a posléze stručné dějiny židovského povstání" (ČKD 1919, č. 1 + 2, str. 91).
2. opr. a rozmn. vyd. (poprvé vyšlo 1858).
Díl I. 1865, Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 30. Díl II. 1867, Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 33.
Müller Václav, Žák Emanuel, 1901
Kteroukoliv fotografii můžeme naskenovat v knižní kvalitě.
Část 1 má vročení 1909.
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 88. Podrobné očité svědectví katolického kněze, doktora theologie, o kráse Blízkého východu vč. Sýrie, Libanonu a Palestiny a o pokoji v tamních končinách před propuknutím židovského záboru. Zveřejěno po konsultaci s autora inkardinující diecézí (čtenář Š.).
K dokreslení může čtenář konsultovat pětistránkový souhrn o tomto záboru Dnešní Palestina a Židé. Hudec Tomáš, ČKD 1946, č. 2, str. 65 – 74.
(název pokračuje:) historicko-náboženský obraz minulosti a přítomnosti Palestiny nakreslil ThDr. Bartoloměj Kutal. Prakticky poslední větší česká katolická zpráva o Palestině sice ještě arabské, kdy už ale naplno běžel její židovský zábor. Zveřejěno po konsultaci s autora inkardinující diecézí (čtenář Š.).
Proslulé zpracování 1. křížové výpravy; dnes by se asi hovořilo o tom, že křesťanisté (tehdy by to ovšem byli výhradně katolicisté) rozdrtili ne muslimy, ale islamisty: formou originálu velkolepý epos nejvýznamnějšího představitele (11. března 1544, rok před zahájením Tridentského koncilu, Sorrento – 25. dubna 1595, Řím) přechodu od renesance k baroku v Itálii básnicky přeložil Jaroslav Vrchlický. Přechod k baroku se časově shodoval s Tassovým životním utrpením a výrazem úplného spočinutí básníka v tomto ideovém směru je přepracování díla pod názvem Jerusalem získaný a nakonec Tassova svatá smrt.
Zachystal František aj. red., 1931
Vzdělávací knihovna katolická. Nová řada, sv. 10.
Hasištejnský z Lobkovic Jan, 1907
Vyšlo třikát: 1902 (dle rukopisu pražské c. k. universitní knihovny vydal, úvodem, ukazatelem míst a slovníkem opatřil Ferdinand Strejček) – volně na internetu, 1906 (vydal V. Kotrba, poznámkami opatřil P. Maleček František Alois) a 1907 (znovu vydal P. Fr. A. Maleček; máme i skeny tohoto vyd.).
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 84.
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 98.
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 63.