1404 Svatá země

Pouť do Svaté země

Jørgensen Jens Johannes, 1928

Orig.: Det hellige Land : Breve til Berlingske Tidende Vinteren 1922 (dopisy, o kterých autor mluví v předmluvě), ovšem překladatel zřejmě dánsky neuměl a překládal z italského Pellegrini in Terra Santa, 1926, kde je uveden D'Amico Silvio jako spoluautor. V češtině jediné vyd.

Řád maltézských rytířů. Z Palestiny na Via Condotti.

Pořízka Jiří, 1997

Etherie či Silvie Akvitánské Putování na místa svatá

Kopřiva Jaroslav, Cibulka Josef, 1930

1. vydání - Praha, Nakladatelství Ladislav Kuncíř. Edice Svatí otcové sv. 3. Značná část počátečního vypravování je ztracena a zachovaný rukopis začíná kusou větou.

Z pozdějších zmínek autorčiných a z údajů, přejatých ze ztraceného vypravování Petrem Diakonem, vysvítá, že Etherie přišla již tři roky předtím do Jerusaléma, odkud podnikala různé cesty, aby shlédla posvátná místa. Navštívila m. j. Betlehem, Hebron a Galileji, načež podnikla cestu do Egypta a do Thebaidy, mnichy přelidněné,aby navštívila Sinai a šla po stopách Mojžíšova vypravování o východu israelského lidu z Egypta. Zachovaný rukopis začíná tím, že dospěla hornaté části poloostrova sinajského. Jako všude jinde jejím cílem byla posvátná místa.

Starosemitské nápisy, sešit 1. – 5.

Šanda Vojtěch, 1912

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 54.

Válka židovská a vlastní životopis

Josephus Flavius, Sušil František, 1856

Přeložení staré docela opravené od P. Františka Sušila. Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 10. Ještě doplníme přehled vydání: 1553, 1805, 1856 a 1913 (upraveno), 1920, 1921 a 1926, naposledy pak 1965, 1990, 1992 a 2004.

Dobytí Jerusalema

Josephus Flavius, 1918

Přeložil a předmluvu napsal Dr. Ferdinand Romportl. "Překlad části spisu O válce židovské (kniha V. a VI.), v níž živě líčeno obléhání a dobytí Jerusalema Titem. V předmluvě podal překladatel stručný životopis Josefa Flavia, výčet a obsah jeho spisů, dále ocenění jeho povahy a spisovatelské činnosti, a posléze stručné dějiny židovského povstání" (ČKD 1919, č. 1 + 2, str. 91).

Palestina neb země svatá. Příručka k biblickým příběhům.

Šoffr František, 1861

2. opr. a rozmn. vyd. (poprvé vyšlo 1858).

Cesta do svaté země, jíž vykonal a sepsal Josef Chmelíček. Díl I. Díl II.

Chmelíček Josef, 1867

Díl I. 1865, Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 30. Díl II. 1867, Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 33.

Svatá země. Pouť v obrazích z Betléma na Golgotu.

Müller Václav, Žák Emanuel, 1901

Kteroukoliv fotografii můžeme naskenovat v knižní kvalitě.

Cesta po Palestýně. 1. Do města Davidova z města Eliščina. Řada vzpomínek cestopisných, biblických a historických. 2. Ke svatyni Kananejské. Kus kočovného života po vlasti Goliášově (Cestopisných črt po Palestýně řada 2).

Hejčl Jan, 1911

Část 1 má vročení 1909.

Obrazy z východu

Hudec Tomáš Akvinský, 1915

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 88. Podrobné očité svědectví katolického kněze, doktora theologie, o kráse Blízkého východu vč. Sýrie, Libanonu a Palestiny a o pokoji v tamních končinách před propuknutím židovského záboru. Zveřejěno po konsultaci s autora inkardinující diecézí (čtenář Š.).
K dokreslení může čtenář konsultovat pětistránkový souhrn o tomto záboru Dnešní Palestina a Židé. Hudec Tomáš, ČKD 1946, č. 2, str. 65 – 74.

Palestina

Kutal Bartoloměj, 1925

(název pokračuje:) historicko-náboženský obraz minulosti a přítomnosti Palestiny nakreslil ThDr. Bartoloměj Kutal. Prakticky poslední větší česká katolická zpráva o Palestině sice ještě arabské, kdy už ale naplno běžel její židovský zábor. Zveřejěno po konsultaci s autora inkardinující diecézí (čtenář Š.).

Šest neděl v Orientě

Kousal Josef, 1902

Dojmy z cest Josefa Kousala, faráře ve Mříčné.

Osvobozený Jerusalem

Tasso Torquato, 1890

Proslulé zpracování 1. křížové výpravy; dnes by se asi hovořilo o tom, že křesťanisté (tehdy by to ovšem byli výhradně katolicisté) rozdrtili ne muslimy, ale islamisty: formou originálu velkolepý epos nejvýznamnějšího představitele (11. března 1544, rok před zahájením Tridentského koncilu, Sorrento – 25. dubna 1595, Řím) přechodu od renesance k baroku v Itálii básnicky přeložil Jaroslav Vrchlický. Přechod k baroku se časově shodoval s Tassovým životním utrpením a výrazem úplného spočinutí básníka v tomto ideovém směru je přepracování díla pod názvem Jerusalem získaný a nakonec Tassova svatá smrt.

Staročeské cestopisy do Svaté země

Zachystal František aj. red., 1931

Vzdělávací knihovna katolická. Nová řada, sv. 10.

Putování k svatému hrobu

Hasištejnský z Lobkovic Jan, 1907

Vyšlo třikát: 1902 (dle rukopisu pražské c. k. universitní knihovny vydal, úvodem, ukazatelem míst a slovníkem opatřil Ferdinand Strejček) – volně na internetu, 1906 (vydal V. Kotrba, poznámkami opatřil P. Maleček František Alois) a 1907 (znovu vydal P. Fr. A. Maleček; máme i skeny tohoto vyd.).

Do svaté země. Zpráva o II. moravské lidové pouti v srpnu r. 1910.

Procházka Emil, 1910

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 84.

Do Jerusalema. Zpráva o IV. moravské pouti do Svaté země roku 1928.

Bartoš Antonín, 1929

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 98.

Po stopách Božského Spasitele v Egyptě a Svaté Zemi

Kašpar Karel Boromejský, 1931

Dar Knihovně.

Sion a město Davidovo ve světle nejnovějších objevův

Slabý Josef, 1915

Vzdělávací knihovna katolická, sv. 63.